Prototyp stíhače tanků Š-I-j
Základní údaje:
Nátěr během zkoušek:
Historie vozu:
V roce 1937 uzavřela Škodovka smlouvu s jihoslávským Ministerstvem armády a námořnictva na vývoj dvou bojových vozidel s označením: Š-I-j a Š-II-j.
V roce 1938 vyroben jeden prototyp, podroben továrním zkouškám.
V květnu 1939 došlo k změně továrního značení na T-1D.
V srpnu 1940 došlo k změně továrního značení na T-2D.
V březnu 1941 došlo k změně továrního značení na T-3D.
17. září 1943 odvezen do Mnichova k Waffentechnische Lehranstalt der Waffen-SS.
Fotodokumentace:
- viz přílohy
Poznámka:
Prototyp samohybného děla původně vyvíjený pro jihoslávskou armádu. Chassis tohoto vozidla bylo shodné s LKMVP-Š.
Základní údaje:
armádní označení | - |
armádní specifikace | útočné dělo |
vojenské evidenční číslo (SPZ) | - |
jiné identifikační znaky | - |
výrobce | Akc. spol., dříve Škodovy závody |
tovární označení | Š-I-j (T-3D) |
základní provedení | prototyp |
výrobní sériové číslo | - |
datum dodání | - |
v službě | - |
přestavby a úpravy | 1938-1940 |
Nátěr během zkoušek:
povrch | jedna barva | |
zelená (?) | armádní odstín | |
vnitřek trupu | slonová kost | armádní odstín |
Historie vozu:
V roce 1937 uzavřela Škodovka smlouvu s jihoslávským Ministerstvem armády a námořnictva na vývoj dvou bojových vozidel s označením: Š-I-j a Š-II-j.
V roce 1938 vyroben jeden prototyp, podroben továrním zkouškám.
V květnu 1939 došlo k změně továrního značení na T-1D.
V srpnu 1940 došlo k změně továrního značení na T-2D.
V březnu 1941 došlo k změně továrního značení na T-3D.
17. září 1943 odvezen do Mnichova k Waffentechnische Lehranstalt der Waffen-SS.
Fotodokumentace:
- viz přílohy
Poznámka:
Prototyp samohybného děla původně vyvíjený pro jihoslávskou armádu. Chassis tohoto vozidla bylo shodné s LKMVP-Š.