Siebel Si 204

Siebel Si 204 V1 byl zalétán 23. května 1941. V sériové výrobě se označoval jako Si 204 A-1. O rok později byla zalétaná verze Si 204 D.
Prototypy Si 204 D V22,23 a letouny Si 204 E-0 byly vybaveny hřbetní střeleckou věží DL 131 s jedním kulometem MG-131 ráže 13 mm a mohly nést na vnějších závěsnících pumový náklad do 1000 kg.


Výroba Si 204:
SNCAC - 168 kusů - 147 převzala Luftwaffe
Aero - 515 kusů
BMM - 491 kusů


Poválečná výroba:
Aero - 172 kusů - Si 204 D pod označením C-3 a C-103
SNCAC - 350 kusů - Si 204 D pod označením Nord NC.701 a Si 204 A jako Nord NC.702. Oba typy dostaly jméno Martinet. Tyto stroje byly vybaveny motory Renault-12 S-00 (kopie Argus As 411 TA-1)


Mnoho letounů padlo do rukou spojenců, Velká Británie, Sovětský svaz, Švýcarsko.
Několik strojů sloužilo na základně RAF v Brize Norton v hrabství Surrey.
Po válce byl v Holandsku používán Si 204 D (Werk-Nr.322167) jako létající laboratoř.


Většina Martinetů převzalo francouzské letectvo, používalo jej jako dopravní letouny (i ve válce ve Vietnamu).
Dva letouny zakopilo Švédsko.
Polské aerolinie Lot zakoupilo v roce 1947 sedm letounů označených NC.701.


Zdroj: Letadla Luftwaffe část 2 ISBN 80-901976-3-9

používán též pro spojovací úkoly a jako lehký bombardér v nočních rušivých letkách - nasazen bojově převážně na východní frontě.


Věkteré verze měli střeleckou věž pro obranu zadní a horní polosféry.

Útočiaci nemecký "bombardér" vo filme Vlčie diery, ČSR 1948