SSSR / Nástupnické státy SSSR (SOV)
Články
Letecké souboje vždy přitahovaly pozornost. Od dob první světové války byly jejich účastníci považováni za hrdiny, psali se o nic příběhy a stávali se idoly celých generací. Realita leteckých bojů je však mnohem prozaičtější. Ať byla motivace pilotů k boji jakákoli na jedné straně stál vždy vítěz a na druhé poražený ve zmrzačeném nebo hořícím letounu padajícím k zemi. Tento seriál se zabývá souboji od jejich začátku po moderní dobu, kdy obloze neochvějně vládnou proudové motory.
V první polovině 50. let se mnoho konstrukčních týmů země zabývalo konstrukcí a stavbou letadel, zejména třídy stíhaček. Pojila je společná touha dosáhnout v příštích pěti letech letové rychlosti dvojnásobné rychlosti zvuku a od sebe je dělila touha každého být prvním a navíc s co největším rozmachem. Zdálo by se, že všechno je dáno, všechno je podle plánu, když najednou na tomto pozadí v roce 1954 předložila skupina nepříliš známých leteckých specialistů ohromující návrh. Rozhodli se vytvořit nový letoun v duchu ne nového, ale oficiálně neodstraněného, stalinistického sloganu: „Letět rychleji než ostatní, výš než ostatní a dál než ostatní!!!“.
Irak - krajina, ktorá počas vlády Saddáma Husajna disponovala štvrtou najpočetnejšou armádou sveta, disponovala okrem veľkého množstva obrnenenj techniky aj veľkým množstvom bojoých lietadiel. Preto je zarážajúci fakt že bojová aktivita Irackého letectva od roku 1991 bola mizivá. Nasledujúce fotografie možno odhalia, kam ukryl Saddám Husajn svoje lietadlá...
Pro někoho slepá ulička vývoje, pro jiného zajímavé technické experimenty. Práce dvou ruských tvůrců na téma letoun s měnitelnou plochou křídla.
Ekroplán třídy Lun létal pomocí vztlaku, který vznikal působením přízemního efektu na jeho velká křídla, když se nacházel ve výšce asi 4 metrů nad vodní hladinou. Ačkoli mohou vypadat podobně jako tradiční letadla, ekranoplány jako Lun nejsou klasifikovány jako letadla, vznášedla nebo hydroplány. Mezinárodní námořní organizace klasifikuje plavidla, jako je ekranoplán třídy Lun, spíše jako námořní lodě, protože využívají přízemní efekt, při kterém plavidlo klouže těsně nad vodní hladinou.
Rappalská smlouva mezi Německem a Sovětským Ruskem podepsaná 16.4.1922, umožnila oběma zemím vyjít z mezinárodní izolace a navázat výhodnou spolupráci především ekonomickou, ale i vojenskou. Tajná část dohody se zabývala spoluprací mezi generálními štáby německé a sovětské armády. Nejznámější je letecká škola v Lipecku.
V souvislosti s neúspěšnými španělskými zkušenostmi s bojovým využitím průzkumných letadel a stíhaček pro přímou leteckou podporu vojsk v podmínkách silné nepřátelské protivzdušné obrany 16. prosince 1937 náčelník výzbroje a materiálně–technického zásobování VVS KA při tvorbě plánu experimentální konstrukce letadel na rok 1938 a odborníci - vojenský inženýr 1. stupně P. A. Losjukov a vojenský inženýr 2. stupně P. V. Rudincev, se vší svou ostrostí nastolili otázku okamžitého zahrnutí do plánu výstavbu speciálního útočného letounu, „... operujícího v malé výšce a disponujícího výkonnými útočnými a obrannými zbraněmi a s motorem, který vyvíjí maximální výkon u země ...“
Závod Ikar navrhl organizovat výrobu výkonných motorů a v roce 1922 obdržel zadání na jejich výrobu a jako vzorky byly vybrány americká Liberty-12 a francouzská Hispano-Suiza 8Fb (M-6) s 400 a 300 hp. Liberty-12 byl americký letecký motor vyráběný od konce roku 1917.
Historie sovětského letectví obsahuje mnoho zajímavých stránek, jednou z nich je pokus o kopírování americké stíhačky F-86 Sabre, podniknutý v SSSR v letech 1952-53.
Poté, co v roce 1948 na stíhačce MiG-15 (I-310, C) překonal rychlostní limit tisíc kilometrů, v OKB-155 v čele s hlavním konstruktérem A. I. Mikojanem společně se specialisty CAGI téměř okamžitě nastínil opatření k jeho dalšímu zvýšení. Již 26. července 1949 stoupá do vzduchu prototyp stíhačky MiG-17 (I-330, SI).
Absenci letadlových lodí va své flotě se SSSR snažil pokrýt rozvojem ponorkových sil a letadel určených k boji s americkými CVBG (Carrier Battle Group). Specialistou na lov letadlových lodí měl být Suchoj T-4, ale nakonec to dopadlo úplně jinak ...
Historie vývojové řady.
Opancéřovaný stíhací letoun, pouze prototyp. Jeho koncepce vycházela z několika leteckých soubojů mezi Il-2 a bombardéry Luftwaffe. Letoun se ukázal být jako neperspektivní, protože ve vzduchu by dokázal dostihnout pouze staré bombardéry německého letectva.
V současné době se na Ukrajině a v Rusku likvidují bombardéry Tu-22. Jedná se pozůstatek Studené války a představitele dávno zaniklé kategorie středních bombardérů, které zmizely z výzbroje koncem 70. let. Tu-22 přežily ve výzbroji překvapivě dlouho přesto, že se jednalo o konstrukci, která se příliš nevydařila a osádky i pozemní obsluha neměly tento letoun příliš v lásce.
Ve druhé polovině Velké vlastenecké války dostal sovětský letecký průmysl za úkol vytvořit rychlostní a výškový bombardér dlouhého doletu, který by ve svém letu odpovídal nejnovějšímu americkému bombardéru dlouhého doletu B-29 Superfortress. Výzkumné a vývojové práce, které začaly v roce 1943, vedly k vývoji několika domácích projektů pro letadla podobného určení.
aneb jedna letová akce na Migu-23ML z pohledu pilota a pozemního personálu.
Cvičné ostré raketové střelby československých a českých stíhačů v SSSR, NDR a Polsku 1960-2002.
Témata
Prémiový účet
Podpořte náš web a zároveň se zbavte reklam. Použijte prémiový učet!
Rusko-ukrajinský konflikt. Aktualizováno průběžně.
Zobrazit článek