SOV - Vorošilovec (těžký dělostřelecký tahač)

Vývoj tahače běžel od roku 1935 jako náhrada stroje Komintern. První dva kusy byly postaveny v roce 1936, koncepcí byl stroj shodný s předchozím Kominternám, ale zcela nové bylo celé pohonné ústrojí. Převodovka, naviják a začátkem roku 1938 i nový motor V-2 (varianta tankového motoru později proslaveného v T-34) byly odlišné od předchozího stroje. V roce 1938 byla dokončena konstrukce a po osazení novým motorem byl tahač předán do sériové výroby. Ta běžela od roku 1938 do roku 1941 a dala necelých 1200 vozidel. Stroj se za 2. světové války užíval na všech bojištích východní fronty a byl velmi úspěšný. Zúčastnil se i přehlídek na Rudém náměstí kde budil pozornost jako tahač nejtěžších děl ráže 203 až 305 mm.