SOV - S-50 [kód NATO: -]

С-50
Po vytvoření systému S-25 s 56 palebnými komplexy, určeného k protivzdušné obraně Moskvy, bylo předpokládáno, že analogický systém bude vytvořen i k obraně Leningradu.


Rozdíl mezi systémy S-25 a S-50 měl být v anténních systémech: u S-50 se předpokládalo použití antén s vnitřním skenerem (vychylováním radiolokačního paprsku) podobným anténám širokého paprsku PLRK S-75.


V souvislosti s blízkostí státní hranice a s ohledem na pracnost při rozmístění potřebného počtu palebných komplexů byla jeden čas dokonce zkoumána i možnost jejich umístění na železničních vagónech.


Nakonec bylo rozhodnuto vytvořit pouze jeden okruh ze 34 palebných komplexů + 1 palebný komplex na ostrově Kotlin (okolo Moskvy jsou okruhy dva).


Už po roce bylo ale rozhodnuto, že PVO Leningradu systémem S-50 s PLRK podobnými S-25 nebude realizována.


Systém S-50 měl být nahrazen systémem S-100, který pak mělo tvořit 35 jednokanálových PLRK řady S/SA-75 a 5 desetikanálových PLRK Dal - popis bude následovat po dokončení tohoto popisu.


Pozn.FCH:
1) Nezaměňte PLRS S-100 PVO Leningradu, který nebyl realizován, s PLRS S-100 PVO Moskvy, který realizován je.
2) Následný text je překladem originálního ruského dokumentu, takže nehledejte háčky nebo vědu v některých odborných termínech, které vypadají poněkud neohrabaně a jsou poplatné době, kdy byl dokument vytvořen



Zdroj:
Jandeks
Historie PVO
URL : https://www.valka.cz/SOV-S-50-kod-NATO-t106901#381252 Verze : 0
Plánované zadání projektu systému S-50


Část 1/17


I. Určení systému S-50


Systém S-50 je jedním z prostředků protivzdušné obrany města Leningrad, určený ke zničení (sestřelení) bombardérů s odraznou plochou větší než má letadlo Il-28, stíhaček a křídlatých raket (letounů - střel) s odraznou plochou odpovídají letadlu MiG-17, letících na výškách od 3 do 20 - 25 km a rychlostí do 1500 km/h a také samostatných bombardérů, stíhaček a křídlatých raket (letounů - střel), letících rychlostmi do 1800 - 2000 km/h, protiletadlovými raketami, řízenými pozemní stanicí navedení.


Systém S-50 je postaven na principu kruhové obrany a tvoří jej PLRK typu S-25.
URL : https://www.valka.cz/SOV-S-50-kod-NATO-t106901#381254 Verze : 0
Plánované zadání projektu systému S-50


Část 2/17


II. Požadavky na sestavu a rozmístění prostředků systému S-50


Ve spojení s geografickými zvláštnostmi prostoru rozmístění prostředků systému S-50, systém musí mít jeden souvislý pás obrany.


Pás obrany je tvořen 34 palebnými komplexy (protiletadlovými reaktivními pluky), umístěnými v kruhu ve střední vzdálenosti 45 km od centra města.


Prostor Finského zálivu musí být pokryt bojovými prostory palebných komplexů, rozmístěných na protějších březích zálivu a jedním komplexem, umístěným na ostrově Kotlin (Pozn.FCH: tento PLRK je v pořadí 35., celkový počet PLRK systému S-50 je tedy 35).


Palebný komplex (protiletadlový reaktivní pluk) tvoří:
a) stanice navedení protiletadlových řízených raket;
b) palebné postavení pro 200 raket se stanovištěm prověrky raket a sklady pro 80 raket.


Pro skladování bojového vybavení, předepsaných prověrek raket a zásobování 34 palebných postavení raketami musí mít systém S-50 čtyři technické základny a samostatný sklad pro uložení raket. Technické základny i sklad jsou umístěny na kružnici, kde jsou také rozmístění palebné komplexy (protiletadlové reaktivní pluky).


Souřadnice rozmístění 4 technických základen i samostatného skladu uložení raket jsou uvedeny v příloze č.1 k tomuto zadání (Pozn.FCH: tuto přílohu jsem doposud, bohužel, nesehnal).


Každá technická základna musí být schopna udržovat po 120 raketách pro každé palebné postavení, které má zabezpečovat. Samostatný sklad musí být schopen pojmout 400 raket.


Poznámka: při projektování technických základen musí být plánována možnost vyzbrojení a prověrky raket se speciální bojovou náloží (Pozn.FCH: speciální bojová nálož = jaderná bojová nálož).


Pro palebný komplex (pluk) č.35 na ostrově Kotlin musí být skladovací prostory pro 160 raket. Palebné komplexy (pluky) č.33 a č.34 nemají sklady pro uložení 80 raket a jsou zabezpečeny na úkor samostatného skladu.


Všechny palebné komplexy (protiletadlové reaktivní pluky), technické základny i samostatný sklad systému S-50 musí být mezi sebou propojeny cestami s betonovou vozovkou.


Ke včasnému uvědomění palebných komplexů (protiletadlových reaktivních pluků) o náletu nepřátelských letadel a předání údajů o vzdušné situaci do systému S-50 a na velitelské stanoviště Zvláštní Leningradské armády PVO musí mít systém S-50 nepřetržitou kruhové pásmo dalekého průzkumu, které zabezpečí zjištění a rozpoznání letadel na výškách od 3 do 25 km.


Prostor dalekého průzkumu je tvořen 10 radiolokačními uzly.


Do počtu 10 uzlů jsou zařazeny 3 stávající radiolokační uzly dálkového průzkumu (uzly č.7, č.8 a č.9) systému S-25. Tyto uzly musí být vybaveny a osazeny technickými prostředky v souhlasu s potřebami radiolokačních uzlů dálkového průzkumu systému S-50.


Radiolokační uzly dálkového průzkumu společně se systémem předávání údajů musí zabezpečit vyrozumění protiletadlových reaktivních pluků o vzdušném protivníkovi nejpozději 6,5 minuty před vstupem letadel do prostoru zjištění stanic navedení raket.


Poznámka: pro pluky, rozmístěné západně a severozápadně od Leningradu je tento čas vyrozumění pro výšku 3 km při rychlosti do 1500 km/h a pro výšku 5 km pro rychlost do 1800 km/h.


Do sestavy systému S-50 musí být začleněny 3 radiolokační uzly blízkého průzkumu.


Radiolokační uzly blízkého průzkumu musí zabezpečit přístrojové předání souřadnic cíle velitelům protiletadlových reaktivních pluků a velitelům baterií (skupin) nejpozději 2,5 minuty při výšce 3 km, resp. 3 minuty při výšce nad 5 km před vstupem letadel do prostoru zjištění stanic navedení raket.


Radiolokační uzly dalekého průzkumu, které jsou vybaveny aparaturou předávání stavu vzdušné situace, musí zabezpečit přístrojové předání souřadnic velitelům protiletadlových reaktivních pluků nejpozději 5 minut před vstupem letadel do prostoru zjištění stanic navedení raket.


K velení systému a přístrojovému předávání souřadnic cíle v sestavě systému S-50 je určeno základní velitelské stanoviště, teritoriálně spojené s velitelským stanovištěm Zvláštní Leningradské armády PVO a záložní velitelské stanoviště, teritoriálně spojené s radiolokačními uzly blízkého průzkumu č. 1 a č.2.


Elektrické napájení všech objektů systému S-50 musí být provedeno vysokonapěťovými rozvodnými trasami Lenenergo nebo oblastními energetickými systémy přes transformační stanice.


Pro zabezpečení objektů systému elektrickou energií při výpadcích dodávky elektrické energie z vnější sítě musí být každý objekt vybaven autonomním zdrojem elektrické energie.


K provádění středních oprav základního technologického vybavení musí být v sestavě systému S-50 se předpokládají 2 opravárenské základny, které jsou teritoriálně spojeny s technickými základnami č.1 a č.4.


K provedení střední opravy mechanického, tepelně-technického a energetického vybavení a prostředků spojení se v systému S-50 předpokládají speciální dílny (základny), které jsou rozmístěny v příměstském prostoru Leningradu.


K přípravě obsluh systému S-50 bude u palebného komplexu (protiletadlového reaktivního pluku) č.13 vybudovány potřebné budovy (výcvikové centrum a poddůstojnická škola).


Vlnová pásma jednotlivých prvků systému S-50 jsou stanovena v souhlasu s přílohou č.3 tohoto zadání (Pozn.FCH: tuto přílohu jsem doposud, bohužel, nesehnal).


Všechny radiotechnické prostředky systému S-50 musí zabezpečit možnost práce v podmínkách aktivního i pasivního rušení.


Odolnost proti rušení jednotlivých prostředků systému je zabezpečena opatřeními, která jsou stanovena potřebami těchto prostředků.


V systému S-50 musí být zabráněno vzájemnému ovlivňování radiotechnických prostředků systému.
URL : https://www.valka.cz/SOV-S-50-kod-NATO-t106901#381256 Verze : 0
Plánované zadání projektu systému S-50


Část 3/17


III. Požadavky na organizaci velení v systému S-50


Velení v systému S-50 se uskutečňuje ze základního nebo záložního velitelského stanoviště.


Systém S-50 se podle organizace spojení a velení rozděluje na tři sektory, které se dále dělí na podsektory.


Do sestavy prvního sektoru patří 11 protiletadlových reaktivních pluků (pluky č.1 až pluk č.11), radiolokační uzel blízkého průzkumu č.1 a technická základna č.1.


Do sestavy druhého okruhu patří 12 protiletadlových reaktivních pluků (pluky č.12 až pluk č.23), radiolokační uzel blízkého průzkumu č.2 a technické základny č.2 a č.3.


Do sestavy třetího okruhu patří 12 protiletadlových reaktivních pluků (pluky č.24 až pluk č.35), radiolokační uzel blízkého průzkumu č.3, technická základna č.4 a a samostatný sklad uložení raket.


Pro velení v systému S-50, předávání údajů o vzdušné situaci a součinnosti objektů systému je nutné uskutečňovat základní způsoby spojení kabelovými nebo kombinovanými (kabelo-radioreléovými) spojovacími trasami.


Sytém uvědomování musí zabezpečit předání signálu bojového poplachu na základní (záložní) velitelské stanoviště systému S-50 a na velitelská stanoviště protiletadlových reaktivních pluků (palebných komplexů) rozmístěných západně a severozápadně od města Leningrad do 30 sekund od okamžiku zjištění cíle a na velitelská stanoviště všech ostatních protiletadlových reaktivních pluků (přes základní velitelské stanoviště systému S-50) do 1 minuty.


Systém spojení a předávání údajů musí zabezpečit přechod velení ze základního velitelského stanoviště na záložní bez ztráty velení.


V systému S-50 se předpokládá použití pomocného velitelského stanoviště, ze kterého bude možné velet útvarům prvního sektoru (řešení otázek přesnějšího určení a činnosti pomocného velitelského stanoviště v systému S-50 se předpokládá v průběhu procesu projektování).
URL : https://www.valka.cz/SOV-S-50-kod-NATO-t106901#381263 Verze : 0
Plánované zadání projektu systému S-50


Část 4/17


IV. Všeobecné takticko-technické požadavky na palebný komplex


1. Palebný komplex musí zabezpečit:


a) možnost zničení (sestřelení) bombardérů s odraznou plochou stejnou nebo větší, než má letadlo Il-28, stíhaček a křídlatých raket (letounů - střel) s odraznou plochou odpovídající odrazné ploše letadla MiG-17, letících na výškách od 3 do 20 - 25 km s rychlostí do 1500 km/h, a také samostatných:
- bombardérů, letících na výškách od 3 do 20 - 25 km s rychlostí do 1800 - 2000 km/h;
- stíhaček a křídlatých raket (letounů - střel) s odraznou plochou odpovídající odrazné ploše letadla MiG-17, letících na výškách od 3 do 20 - 25 km s rychlostí do 1800 - 2000 km/h;
Zničení (sestřelení) letadel a křídlatých raket (letounů - střel) s vyjmenovanými parametry pohybu musí být zabezpečeno při kurzových úhlech od 0° do ± 60° vzhledem k ose souměrnosti obzoru stanice navedení raket;


b) současné navedení do 20 raket v režimu automatického sledování na 20 jednotlivých cílů nebo v režimu ručního sledování na 8 jednotlivých (skupinových) cílů, které mají parametry pohybu popsané v bodu 1a) této části. Množství současně postřelovaných cílů v závislosti na výšce jejich letu se stanoví v průběhu;


c) v základním režimu navedení s předpokládanou spolehlivostí prostředků komplexu a je pravděpodobností zničení přímo letících letadel 85 - 90°:
- na dálce bodu střetnutí 20 -30 km (na aktivním úseku letu rakety) a spotřebě 2 rakety při kurzových úhlech do 40°;
- 3 rakety při kurzových úhlech nad 40°;
- 3 rakety při střelbě na dálku 30 - 35 km;
Pravděpodobnost zničení letounů - střel při spotřebě 2 a 3 rakety bude stanovena na základě výsledků továrních letových zkoušek komplexu při střelbě na letouny - terče;


d) střelbu raketami jedné frekvenční skupiny je možné provádět v libovolném sledu s tempem větším než 5 až 6 sekund a u raket s rozdílnými frekvenčními skupinami s libovolným tempem;
e) možnost bojové činnosti v podmínkách aktivního i pasivního rušení nepřítele. Odolnost palebného komplexu proti rušení musí být zabezpečena opatřeními, jmenovanými v požadavcích na stanici navedení raket a protiletadlovou řízenou raketu.


2. Palebný komplex musí zabezpečit zničení manévrujícího cíle. Snížení pravděpodobnosti zničení manévrujícího cíle bude upřesněno při projektování a odpracování palebného komplexu. Prověření bude provedeno při rychlostech a přetíženích reálných letadel.


3. Palebný komplex musí zvládnout odpálení 200 raket v průběhu prvních 30 - 45 minut.


4. Prostředky palebného komplexu musí zabezpečovat možnost nepřetržitého provozu v režimu očekávání po dobu nezbytně nutnou k provedení půlročních nebo ročních předepsaných prací na jednotlivých uzlech a blocích sousedního komplexu a ve všech ostatních případech v průběhu 12 hodin s následnou přestávkou 12 hodin. Ve zvláštních případech je povoleno trvání režimu očekávání po dobu 24 hodin. Čas přechodu prostředků komplexu do pohotovosti ke střelbě z režimu očekávání nesmí překročit 2 minuty.


5. Čas potřebný pro přechod prostředků palebného komplexu do pohotovosti ke střelbě při napájení od sítě Lenergo nesmí být delší než 6 minut.


6. Elektrické napájení palebného komplexu musí být možné jak od sítě Lenergo, tak od autonomního zdroje elektrické energie. autonomního zdroje elektrické energie musí umožnit paralelní práci se sítí. Čas zapnutí autonomního zdroje elektrické energie do dosažení nominálního výkonu (v podmínkách předehřátí oleje a vody) nesmí být delší než 3 minuty. Životnost motorů nesmí být menší než 10000 hodin.


7. Systém elektrického napájení musí na sběrnicích rozvodných štítů zabezpečovat střídavé napětí 380 V a 220 V:
- pro stanici navedení raket s přesností ± 2%;
- pro ostatní spotřebiče ± 5%;
- přesnost frekvence 50 Hz ± 2%.


8. Přechod z napájení od elektrické sítě Lenergo na napájení od autonomního zdroje elektrické energie nesmí vést k přerušení bojové činnosti.


9. Autonomní zdroj elektrické energie musí být umístěn odděleně od základních technologických staveb palebného komplexu.


10. Technologické stavby palebného komplexu (stanice navedení raket a bunkry) musí být chráněny tak, aby vydržely tlakovou vlnu a střepiny trhavé letecké bomby váhy 250 kg ve vzdálenosti 6 m od místa výbuchu. Pro anténní post je dovoleno snížení stupně ochrany kvůli technologickým důvodům.


11. Konstrukce palebného komplexu musí být zamaskovány před vzdušným pozorováním a musí být chráněny před úderem blesku.
URL : https://www.valka.cz/SOV-S-50-kod-NATO-t106901#381265 Verze : 0
Plánované zadání projektu systému S-50


Část 5/17



V. Takticko-technické požadavky na stanici navedení raket


1. Stanice mít 20 raketových kanálů a musí zabezpečit:


a) možnost současně automaticky sledovat 20 cílů a současně na ně navádět 20 raket;


b) možnost současně ručně sledovat 8 jednotlivých nebo skupinových cílů a současně na ně navádět 20 raket;


c) automatické sledování bombardérů s odraznou plochou letounu Il-28, stíhaček a křídlatých raket (letounů-střel) s odraznou plochou letadla MiG-17, letících na vstřícném kurzu ke stanici navedení raket, při šikmých dálkách nejméně:


     
Výška
[km]
MiG-17
v ose sektoru
snímání
MiG-17
na kraji sektoru
snímání (osa±27°)
Il-28
v ose sektoru
snímání
Il-28
na kraji sektoru
snímání (osa±27°)

325253735
530254545
1040306050
1545336550
2050356555
2552406555



Poznámka:


1. V režimu ručního sledování cíle v dálce musí systém zabezpečit sledování na dálkách a výškách nejméně takových, jako při sledování automatickém.


2. Dálky zachycení a automatického sledování letadel, uvedených v tabulce, budou upřesněny v průběhu v průběhu projektování a výroby prototypu stanice.



d) čas převedení kanálů do režimu automatického a ručního sledování 20 cílů, které současně vlétají do prostoru zjištění stanice a mají parametry pohybu uvedené v bodu 1a odstavce IV. tohoto zadání, nesmí být delší než 60 sec. Čas zachycení jednoho cíle nesmí být delší než 5 sec.



2. Ve stanici musí být realizována centralizovaná předstartovní příprava raket a také signalizace o počtu a stavu raket na zvedacích odpalovacích zařízení palebné pozice a 5-ti kanálů stanice.



3. Stanice musí mít přístroj k určení okamžiku odpálení rakety.



4. Funkční kontrola práce aparatury stanice je zahájena v 5. minutě a je ukončena v 10. minutě od okamžiku zapnutí stanice.



5. Ve stanici musí být použita aparatura rozpoznání zabezpečující práci v systému "Kremnij-2" (v souhlasu s Nařízením Rady ministrů SSSR č. 2006-927 z 23.září 1954 a Nařízením Rady ministrů SSSR č. 6295rs z 9.června 1954) a umožňující rozpoznávat letadla, které se nachází v prostoru zjištění stanice.



6. Úroveň bočních parazitních laloků vyzařovací charakteristiky antén musí být minimální (úroveň bočních parazitních laloků bude upřesněna ve stádiu projektování).



7. V sestavě stanice musí být implementován speciální trenažér k výcviku bojové směny, umožňující imitovat složitou vzdušnou situaci za přítomnosti rušení.


Poznámka:


pořadí a termíny vývoje trenažéru jsou stanoveny samostatným nařízením Ministerstva obrany a ministerstev, které zajišťují jeho vývoj




8. Aparatura stanice musí zabezpečit možnost uvedení do bojové pohotovosti minimálně 15 kanálů v době provádění předepsaných prací (s výjimkou čtvrtletních, půlročních a ročních) za dobu, která nebude delší než doba potřebná k přechodu stanice do bojové pohotovosti ze "studeného" (vypnutého) stavu (6 minut).



9. Ve stanici musí být umožněna práce vysílačů na anténní ekvivalenty s následným rychlým přechodem k bojové činnosti. Při práci na ekvivalenty musí být zabezpečeno provádění veškeré údržby a nastavení bez vyzařování elektromagnetické energie do prostoru (s výjimkou nastavení a kontroly anténního vlnovodného systému).
Technické charakteristiky ekvivalentních zatížení a jejich efektivnost jsou určeny ve stádiu projektování a stavby prototypu stanice do zahájení montáže a ladění systému.



10. Aparatura stanice musí zabezpečit nepřetržitou práci systému po dobu 12 hodin.
V mimořádných situacích je možná nepřetržitá práce stanice až 24 hodin.
Udržování stanice ve stálé bojové pohotovosti je nutné zabezpečit běžnou bojovou obsluhou stanice se ztrátou času nutného k provedené předepsaných prací (s výjimkou kvartálních, půlročních a ročních) nepřevyšující 2 až 3 hodiny denně.



11. Stanice musí zabezpečit bojovou činnost v podmínkách aktivního i pasivního rušení.
K tomu stanice musí mít:
- systém selekce pohyblivých cílů (SPC) v režimu ručního sledování;
- možnost skokové změny frekvence kanálu cíle (čas skokového přeladění frekvence kanálu cíle je ve stádiu projektování);
- navedení raket na letouny - rušiče metodou navedení tři tečky;
- další technická opatření zvyšující odolnost stanice proti rušení.
Otázka použití systému SPC v režimu automatického sledování bude upřesněna v průběhu projektování podle výsledků vědecko-výzkumných prací NIR-40 a zkoušek modelů aparatury na polygonu v roce 1956.



12. Při vývoji stanice navedení musí být přijata opatření ke snížení rozměrů aparatury a zvýšení její užitné spolehlivosti použitím miniaturních elektronek, nových dílů a unifikací uzlů aparatury.



13. Ve stanici musí být přijata opatření. která zamezí vniknutí hlodavců do aparatury a kabelových kanálů a šachet.



Pokračování
URL : https://www.valka.cz/SOV-S-50-kod-NATO-t106901#394052 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více