SOV - MRM-48 (návěstní radiový maják)

Návěstní/polohový radiový maják MRM-48
RJ: Mаркерный Pадио Mаяк
AJ: Marker Beacon
NJ: Signaltechnik Funkfeuer


K přívodným radiovým stanicím, (respektive polohovým radiovým majákům Non-Directional Beacon(NDB)/ Locator (L) neodmyslitelně patří návěstní rádiové majáky, populárně nazývané MARKERY.
Slouží k signalizaci přeletu určitého bodu nebo stanoviště. Jejich dlouholetým představitelem, užívaným v letectvech Varšavské smlouvy byl typ MRM-48.


Byl součástí především přistávacích systémů OSP-48 a SP-50,
ale také u dalších přístrojových přistávacích systémů PRMG-4, PRMG-5.


Funkce radiomajáku byla zajištěna vysílačem, pracujícím na frekvenci 75 MHz ( λ =4 m), automaticky klíčovanou skupinou 2 čárek nebo 6 teček za sekundu, vyřazováním elektromagnetických vln vertikálně orientovaným směrovým diagramem ve tvaru „zploštělého trychýře“. Ten je zajištěn antenním systémem s dvojící 1/2 vlnných dipólů, orientovaných v prodloužené ose VPD a reflektorem („zrcadlem“), tvořeným u stacionárního provedení kovovou sítí 6,15 m x 4,1 m, u mobilní soupravy pak skládaný, tvořený nosníkem s dipóly a plechovými perforovanými „křídly“v rámu.
(Při přepravě je složen v půlce (jako kniha) a uložen na střeše vozidla přívodné radiostanice PAR-3, PAR-7, PAR-8.


U PAR-9 je pouze nosník dipólů a reflektor tvoří střecha vozidla UAZ-452).


Výkon vysílače je 12W, napájení 220V/50 Hz, příkon 500VA. Dosah min. 2000 m.


Průlet letadla nad majákem je na palubě signalizován akusticky (zvonek) a opticky (blikající kontrolní žárovka).


***


Jeho "nástupcem" se stal typ E-615, montovaným do souprav přívodných radiostranic PAR-9 pozdějších výrobních serií, ale předvším do souprav PAR-10 (a do modernizovaných =automatizovaných verzí PAR-8)
V čs. letectvu byl od r. 1986, spolu se zaváděním vysílačů TDV, zasazován „domácí“ typ MKR-01 a později MKR-03.


Zdroj: Předpis MNO „Systémy a prostředky RTZ“ Let-51-70, I. vydání r. 1967 a II. vydání r. 1982