Main Menu
User Menu
GAZ-12 ZiM


Šesti až osmimístná limuzína. V Československu byla převážně využívána jako služební vůz státních úřadů, několik kusů jezdilo také u pražské taxislužby.


Motor řadový šestiválec 3480cm3
Výkon 66kW/90k
Rozměry (dxšxv) 5550x1998x1670
Poloměr otáčení 20 metrů
Hmotnost 1940 kg
Zrychlení 0-100 km/h 37 vteřin
Maximální rychlost 125 km/h
Spotřeba 18,5 l/100 km, benzín s okt č. min.70



Tuto limuzínu vlastnil "oblíbený" Alexej Čepička, nyní je ve vlastnictví muzea v Lešanech.


zdroj:


auto.idnes.cz
URL : https://www.valka.cz/SOV-GAZ-12-ZiM-t13495#48586Verze : 0
Myslím že v článku na který je odkaz je dost chyb, výrobcem nebyl GAZ ale továrna se jménem "závod imja Molotova" odtud i název. Také lze dost pochybovat o využití těchto vozů jako taxi, pokud vím byly v ČSR jen dva nebo tři kusy, jeden dostal jako osobní K. Gotwald, druhý vlastnil Čepička. Vůz jsem si kdysi měl možnost prohlédnout (byl na prodej a měl celkem i málo najeto). Motor má sice výkon jen 90 koní ale jeho obsah a kroutící moment je uctyhodný a na tehdejší dobu a silnice bohatě dostačující. Pohodlí na sedačkách je (zvláště vzadu) opravdu skvělé. Ani s řízením to není až tak hrozné vůz má hodně veliký volant (asi jako autobus) a síly jdou celkem zvládnout i když to samozřejmě neutočíte děvma prsty. Řadit se musí pokud si pamatuji s meziplynem.
URL : https://www.valka.cz/SOV-GAZ-12-ZiM-t13495#54183Verze : 0
První vozy, vyrobené v roce 1950 měly odlišné označení od ostatnéch, tím bylo označení GAZ na přední liště kapoty odlišné od ostatních ZiMů. Vůz na kterém je to fotografováno pochází ze sbírky Matthiase Stolpeho, který vlastní ještě další ZiM 12 a také ZiM 13.
Mimochodem i když srovnáš ty fotky mezi sebou neměla by ti uniknout rozdílnost ve tvarech. Vůz byl opravdu vyráběn v závodě ZiM tedy Zavod Imeni Molotova v Gorkém, jeho vývoj byl ale v závodě GAZ ve stejném městě od roku 1948 do roku 1950. Výroba skončila v roce 1959 po vyrobení celkem 21 527 kusů. Jen pro zajímavost vůz tehdy stál neuvěřitelných 40 000 rublů
URL : https://www.valka.cz/SOV-GAZ-12-ZiM-t13495#149970Verze : 0
Přidám ještě poněkud přesnější data o vozidle (z ruských zdrojů)
ZIM 12/GAZ-12
TTD
karoserie : šestimístná čtyřdveřová limuzína, 4 nebo 5 dvéřová ambulance nebo otevřená karoserie typu phaeton (postaveno jen velmi málo kusů) . Karoserie samonosná.
podvozek : 4x2


celková výroba: 21527 kusů
motor : 90ks/3600ot, čtyřtaktní zážehový šestiválec o objemu 3485cm2
délka : 5530mm
šířka : 1900mm
výška : 1660mm
rozvor : 3200mm
světlost : 200mm
váha : 1800(suchá) 1940 (s palivem)
rozchod : 1460mm přední, 1500mm zadní náprava
poloměr otáčení : 7.4m
spojka : suchá jednokotoučová Clutch: dry single plate
převodovka : třístupňová + zpátečka
odpružení : přední nezávislé s vinutými pružinami a dvěma tlumiči na kolo, vzadu se dvěma podélnými poloeliptickými pery a dvěma tlumiči na každém kole
brzdy : hydraulické působící na všechna kola
Maximální rychlost : 120 km/h
stoupavost : 24°
pneumatiky : 7.00-15
objem nádrže : 80 l
spotřeba : 15.5 l/100km při rychlosti 50-60 km/h
objem chlazení : 13 l
oleje v motoru : 7.5 L
vůz byl vyráběn mezi lety 1950 – 1959 ambulance (označované 12B) se dělaly až do roku 1960.
Vůz pochází z produkce továrny ZIM (tedy Zavod Imeni Molotova) v Gorkém, ale jeho konstrukce a možná i výroba prvních kusů byla v závodě GAZ (označení GAZ 12) . Vozy se od sebe postupem výroby liší a na nejstarších je na vodorovné liště i označení GAZ. Důvodem vzniku označení ZIM je údajně to že vládní činitelé se necítili dostatečně „významní“ v autě jehož název GAZ evokoval typy emku a pobědu a proto byla část továrny GAZ vyrábějící tyto vozy přejmenována na ZIM. Celá věc byla hodně napadána ze strany GAZu a v roce 1957 proto firma ZIM zaniká (vozy se pak jmenují opět GAZ 12 jako na začátku) jestli se změnilo i označení na vozech se mi nepovedlo ověřit.
URL : https://www.valka.cz/SOV-GAZ-12-ZiM-t13495#150045Verze : 0
Prošel jsem si různé zdroje a pokusil se zpracovat něco o vývoji tohoto zajímavého vozu.
Historie ГАЗ-12 ЗИМ (GAZ - 12 a ZiM)


Snad nejzajímavější v historii automobilky GAZ je model 12, známější jako ZiM. Roku 1948 dostala autmobilka GAZ, tehdy s přídomkem "imeni Molotova" po ministru zahraničí, úkol připravit výrobu šestimístného osobního vozu který měl být svými výkony a komfortem mezi vládním ZiS - 110 a "běžným" vozem Poběda. Ani Poběda nebyla tehdy masovým vozem, její cena byla 16 000 rublů a i kdyby nebyla na příděl byla zcela mimo možnosti velké většiny občanů sovětského ráje.
Vůz měl být hotov co nejdříve, což ve válkou poničené zemi rozhodně nebylo jednoduché, takže bylo nutno některé věci okopírovat. Jako předloha byl využit americký Buick. Agregáty byly využity z už zavedené výroby. Je nutno přiznat že konstruktéři GAZu vedení Andrejem Aleksandrovičem Lipgartem se cizím vozem jen inspirovali a nepoužili ho k pouhému okopírování (jak je nutilo ministerstvo) ale zkonstruovali vůz vlastní. Asi polovina agregátů bylo využito z právě běžící výroby GAZ - 51 a GAZ - 20 Poběda, což výrazně zkrátilo vývoj. Rozhodnutí o vlastním vývoji bylo značně odvážné, protože výroba Pobědy která tehdy nabíhala nebyla prosta problémů, což vyvolalo hněv samého Stalina, a židle hlavního konstruktéra Lipgarta byla velmi nejistá (s "nepřáteli lidu" a "záškodníky" se tehdejší sovětský režim nijak nemazlil) .
Jako první byl zvolen motor, šlo o šestiválec o objemu 3,48 l vyvinutý ještě před válkou (v roce 1937) a v té době užívaný v nákladních vozech GAZ - 51 a GAZ - 63. Pro nákladní vozy byl výkon 70 koňských sil, pro osobní vůz se ho povedlo "vyhnat" na 95 koní. Vlastní vůz byl netradiční konstrukce, při rozvoru více než tři mety měl samonosnou karoserii (což bylo v té době a velikosti prvenství), to umožnilo snížit celkovou hmotnost automobilu asi o 200 kg. To bylo mimořádně důležité, neboť s málo výkonným motorem by jinak nebylo možno dosáhnout požadovaných výkonů. Pro zkoušky podvozkových agregátů byla upravena prodloužením jedna Poběda. Motor byl upraven rozšířením sacích kanálů, zdvojením karburátoru a zvýšením komprese na 6,7 : 1, benzín zůstal na oktanovém čísle 70. Vůz s tímto motorem pak dosahoval rychlost 125 km/h a na sto km dokázal zrychlit za 37 sekund. Nízké maximální otáčky (3600 ot/s) měly kladný vliv na nízkou hlučnost vozu. Novinkou u sovětských vozů byla i kola s patnáctipalcovými pneumatikami (všechny vozy do té doby měly šestnáctipalcové). To umožnilo použít nové zdvojené tlumiče a značně to přispělo ke komfortu jízdy. Přední náprava s nezávisle zavěšenými koly měla příčný hydraulický stabilizátor. Vozidlo mělo schopnost brodění (u osobního vozu dost neobvyklou) do 550 mm, bylo to dáno pečlivým slícováním karoserie a jejím utěsněním, hlavním důvodem ale nebylo brodění ale to, aby do vozu za jízdy na špatné silnici nevnikal prach. Uvnitř karoserie byly tři řady sedadel, prostřední bylo možno sklopit a zasunout do opěradla předního sedadla, prostor před zadními sedadly se pak zvětšil na více jak 1,5 metru. Řidič na tom byl s místem hůře a pro vyšší postavu na jeho místě moc prostoru nebylo. Řízení sice nemělo posilovač, ale ovládání šlo lehce, převodka řízení měla převod "do pomala" , vůz měl na svou délku i celkem dobrý poloměr zatáčení 6,85 m. V prostoru pasažérů byla na tu dobu solidní výbava, radiopřijímač se třemi vlnovými rozsahy, hodiny s týdenním chodem a elektrický zapalovač. Na přídi vozu byl symbol jelena (nebo soba?) což je znak Nižního Novgorodu (tehdejšího Gorkého).
První zkušební vůz vyjel na zkoušky v listopadu 1949, v únoru 1950 pak byl představen vládě a sklidil úspěch, dokonce i Stalin ho pochválil ale když se dozvěděl že hlavním konstruktérem byl Lipgart byla jeho reakce "proč nebyl potrestán?" pamatoval si ho v souvislosti s problémy kolem vozu Poběda. Toto přání velkého vůdce bylo brzy splněno, přesto že Lipgart byl nositelem tří leninových řádů dvou řádů práce a laureátem pěti stalinských cen (poslední právě za ZiM), byl za několik měsíců sesazen z místa šéfkonstruktéra a stal se řadovým inženýrem v továrně UralZis. Až po smrti Stalina byl Lipgart převzat do NAMI.
V říjnu 1950 byla vyrobena první sériová vozidla ZIM 12, první vyrobené kusy samozřejmě zamířily k různým nomenklaturním "kádrům" později zjednodušená verze (kůže nahrazena koženkou …) zamířila i na běžný trh. Nesmíme si ale představovat že šlo o běžný prodej, v zemi která se teprve vzpamatovávala z války, nebylo myslitelné aby někdo dal za vůz 40 000 rublů, vozy byly dodávány různým podnikům, i v zjednodušené verzi byl komfort mnohem vyšší než tehdy běžné Pobědě (ta byla standardním vozem taxislužby). V roce 1951 bylo vyrobeno několik zkušebních vozů s otevřenou čtyřdveřovou karoserií (phaeton) zdroje se liší v počtu ale zdá se že jich bylo velmi málo, pravděpodobně jen tři kusy. Vůz musel být vyztužen a byl proto o dost těžší takže jeho jízdní (hlavně dynamické) vlastnosti notně utrpěly a nebyl proto vyráběn sériově. Dalším pokusem ze stejného roku byl GAZ - 12B (ZIM - 12B) ta měla prosklenou přepážku za předními sedadly, dvě sedadla za sebou v prostoru cestujících a vedle nich místo pro nosítka která se zasouvala do vozu zezadu přes zavazadlový prostor. Zde se musím zmínit i o tom proč je v označování takový zmatek, první stroje byly dodány jako GAZ, to ale v jejich "majitelích" kterými byli straničtí bossové budilo asociaci s předválečnou Emkou nebo Pobědou, a název byl proto změněn na ZIM (celý název továrny byl totiž v té době Gorkovskij Avtozavod imja Molotova). Došlo to tak daleko že si z toho dělal legraci i tehdejší humoristický časopis Krokodýl.
V létě 1957 bylo z názvu automobilky odstraněno jméno ministra zahraničí Molotova a vozy vyrobené po tomto datu byly pak značeny ГАЗ-12 (GAZ - 12) až do doby kdy v roce 1959 byla jejich výroba ukončena a na jejich místo ve výrobě nastoupil GAZ - 13 Čajka. V následujícím roce byla ukončena i montáž vozů GAZ - 12B (ГАЗ-12Б) tedy sanitní verze. Celkem bylo za deset let vyrobeno 21527 vozů ZiM a GAZ-12. Zim se stal symbolem vládního vozu té doby.
URL : https://www.valka.cz/SOV-GAZ-12-ZiM-t13495#150488Verze : 0
GAZ 12 ZiM / Zavód imeni Molotova / - tak by mal znieť presný názov uvedeného vozidla i s prihliadnutím k vyššie uvedeným príspevkom. Ja len ešte doplním :


Výroba prebiehala v rokoch 1949 - 58 / sanitka do roku 1959./


Boli vyrábané tri základné prevedenia : limuzína - kabriolet - sanitka.


Zdroj : www.autogallery.ru
SOV - GAZ-12 ZiM - Luxusná limuzína GAZ -  12  ZiM

Luxusná limuzína GAZ - 12 ZiM
URL : https://www.valka.cz/SOV-GAZ-12-ZiM-t13495#227798Verze : 0
GAZ-12 ZiM
GAZ-12 z expozice muzea v Lešanech. Podle popisky k tomuto exponátu by měl být tento vůz osobním majetkem ministra národní obrany Alexeje Čepičky.


Zdroj: popiska k exponátu v muzeu Lešany
SOV - GAZ-12 ZiM -


URL : https://www.valka.cz/SOV-GAZ-12-ZiM-t13495#230177Verze : 0
GAZ-12 ZiM v muzeu Věrchjaja Pyšma





Zdroj: archiv autora
SOV - GAZ-12 ZiM -


SOV - GAZ-12 ZiM -


URL : https://www.valka.cz/SOV-GAZ-12-ZiM-t13495#376614Verze : 0