RUSIN
1.9.1944
Na poloninu Rovna u Perečína byla ze SSSR vysazena 19 členná skupina, určená k podpoře partyzánského a organizátorského hnutí v západní oblasti Podkarpatské Rusi. Vedle šesti příslušníků Rudé armády (náčelník štábu Ivan Petrovič Stender, pomocník Vladimir Volčenko, velitel čety Vladimir Turik, dva radisté a lékař) bylo ve skupině 13 Slováků, kteří pocházeli z řad absolventů partyzánské školy ve Svjatošinu – velitel, student Vasil Rusin (2.1.1919), zástupce velitele, rolník Ján Fabrici (22.5.1919) a dále písař Nikolaj Lohojda (19.12.1914), kovář Vasil Miško (2.2.1907), rolník Ilko Pečkan (1919), rolník Dimitrij Kerečun (13.10.1923), rolník Lukáš Sjatina (28.8.1914), Pavel Zezula (21.6.1922), Alexej Lagojda (2.2.1907), Petr Hluško (1918), rolník Vasil Rusin, svob. Ivan Šeba (11.4.1918) a Dimitrij Popovič (1909). Při přistání se několik parašutistů zranilo. Za svítání 8. září 1944 se výsadek shromáždil. Po nalezení zásobníků se přesunul na základnu partyzánského oddílu pplk. Tkanka, kde se tři dny aklimatizoval, doplnil početní stav o místní partyzány a provedl první diverzní akci, když 11. září 1944 přepadl maďarskou vojenskou pekárnu v obci Ljuta, čímž získal 6 koní a 100 kg chleba. Akce vyvolala trestnou výpravu maďarské vojenské jednotky a po dobu tří dnů unikali parašutisté jejímu pronásledování za neustálých přestřelek, při nichž ztratili koně a několik mužů (např. člen desantu Vasil Rusin). Po této zkušenosti se skupina kolem 15. září 1944 přesunula ve směru Rovna Dolina - Polanska Huta - podél potoka Zvor do prostoru Turie Polana, odkud po dvoudenním odpočinku a získání nových zpráv pokračovala v přesunu k obci Olenovo. V její bezprostřední blízkosti provedla léčku na malou vojenskou kolonu, zničila dva nákladní automobily, dva koňské povozy a zabila 22 nepřátelských vojáků. Poté 22.9.1944 likvidovala v Olenovu posádku maďarské finanční stráže, načež se přesunula k obcím Potok a Ploskij, kde založila národní výbory a zastřelila místního kolaborujícího hajného. Aby unikla pronásledování četnictvem, přesunula se k osadám Pavlovo a Soločin. Po navázání kontaktu s místním obyvatelstvem zde též vytvořila národní výbory, s jejichž pomocí následně pronikla do Mukačeva a Užhorodu, kde též vytvořila ilegální národní výbory. Do vesnice Pasika svolala delegáty ilegálních národních výborů z širokého okolí, kde je instruovala o obnově československé státní správy a povinnostech při ochraně státního majetku před ustupující maďarskou armádou. Po těchto politických akcích pokračovala v drobné záškodnické činnosti a 6. října 1944 vykolejila položenou minou nákladní vlak na trati Svalava - Mukačevo u obce Pasika. Bylo zničeno 5 železničních vagónů a doprava přerušena na 48 hodin. V tomto prostoru setrvala skupina po několik dnů a prováděla úspěšné přepady místních posádek maďarské armády v Babiči a Svalavě. 15.10.1944 byla rozhodnutím UŠPH předána do podřízenosti 4. UF. V té době vzrostl její početní stav na 213 mužů. K největší bojové akci došlo 22.10.1944 v prostoru obcí Lecovica - Pasika - Brestov - Rapid a Činadovo, když napadla týlové jednotky maďarské 8. pěší divize, zajala 356 vojáků, 9 důstojníků, ukořistila 150 koní, několik povozů s přikrývkami, konzervami, 3 polní kuchyně, 45 lehkých a 15 těžkých kulometů, 200 pušek a 80 000 nábojů. Boje trvaly čtyři dny a 26.10.1944 se skupina sloučila s vojsky Rudé armády.
1.9.1944
Na poloninu Rovna u Perečína byla ze SSSR vysazena 19 členná skupina, určená k podpoře partyzánského a organizátorského hnutí v západní oblasti Podkarpatské Rusi. Vedle šesti příslušníků Rudé armády (náčelník štábu Ivan Petrovič Stender, pomocník Vladimir Volčenko, velitel čety Vladimir Turik, dva radisté a lékař) bylo ve skupině 13 Slováků, kteří pocházeli z řad absolventů partyzánské školy ve Svjatošinu – velitel, student Vasil Rusin (2.1.1919), zástupce velitele, rolník Ján Fabrici (22.5.1919) a dále písař Nikolaj Lohojda (19.12.1914), kovář Vasil Miško (2.2.1907), rolník Ilko Pečkan (1919), rolník Dimitrij Kerečun (13.10.1923), rolník Lukáš Sjatina (28.8.1914), Pavel Zezula (21.6.1922), Alexej Lagojda (2.2.1907), Petr Hluško (1918), rolník Vasil Rusin, svob. Ivan Šeba (11.4.1918) a Dimitrij Popovič (1909). Při přistání se několik parašutistů zranilo. Za svítání 8. září 1944 se výsadek shromáždil. Po nalezení zásobníků se přesunul na základnu partyzánského oddílu pplk. Tkanka, kde se tři dny aklimatizoval, doplnil početní stav o místní partyzány a provedl první diverzní akci, když 11. září 1944 přepadl maďarskou vojenskou pekárnu v obci Ljuta, čímž získal 6 koní a 100 kg chleba. Akce vyvolala trestnou výpravu maďarské vojenské jednotky a po dobu tří dnů unikali parašutisté jejímu pronásledování za neustálých přestřelek, při nichž ztratili koně a několik mužů (např. člen desantu Vasil Rusin). Po této zkušenosti se skupina kolem 15. září 1944 přesunula ve směru Rovna Dolina - Polanska Huta - podél potoka Zvor do prostoru Turie Polana, odkud po dvoudenním odpočinku a získání nových zpráv pokračovala v přesunu k obci Olenovo. V její bezprostřední blízkosti provedla léčku na malou vojenskou kolonu, zničila dva nákladní automobily, dva koňské povozy a zabila 22 nepřátelských vojáků. Poté 22.9.1944 likvidovala v Olenovu posádku maďarské finanční stráže, načež se přesunula k obcím Potok a Ploskij, kde založila národní výbory a zastřelila místního kolaborujícího hajného. Aby unikla pronásledování četnictvem, přesunula se k osadám Pavlovo a Soločin. Po navázání kontaktu s místním obyvatelstvem zde též vytvořila národní výbory, s jejichž pomocí následně pronikla do Mukačeva a Užhorodu, kde též vytvořila ilegální národní výbory. Do vesnice Pasika svolala delegáty ilegálních národních výborů z širokého okolí, kde je instruovala o obnově československé státní správy a povinnostech při ochraně státního majetku před ustupující maďarskou armádou. Po těchto politických akcích pokračovala v drobné záškodnické činnosti a 6. října 1944 vykolejila položenou minou nákladní vlak na trati Svalava - Mukačevo u obce Pasika. Bylo zničeno 5 železničních vagónů a doprava přerušena na 48 hodin. V tomto prostoru setrvala skupina po několik dnů a prováděla úspěšné přepady místních posádek maďarské armády v Babiči a Svalavě. 15.10.1944 byla rozhodnutím UŠPH předána do podřízenosti 4. UF. V té době vzrostl její početní stav na 213 mužů. K největší bojové akci došlo 22.10.1944 v prostoru obcí Lecovica - Pasika - Brestov - Rapid a Činadovo, když napadla týlové jednotky maďarské 8. pěší divize, zajala 356 vojáků, 9 důstojníků, ukořistila 150 koní, několik povozů s přikrývkami, konzervami, 3 polní kuchyně, 45 lehkých a 15 těžkých kulometů, 200 pušek a 80 000 nábojů. Boje trvaly čtyři dny a 26.10.1944 se skupina sloučila s vojsky Rudé armády.