Royal Aircraft Factory N.E.1

Royal Aircraft Factory N.E.1

Letoun vznikl jako první britská noční stíhačka. N.E.1 (původní označení F.E.12) vycházel z typu F.E.9, ze kterého přejímal střední baldachýnové části křídel, nosníky ocasních ploch a celou svislou ocasní plochu, trupová gondola již byla odlišná a zcela jiná byla křídla. K pohonu sloužil motor Hispano-Suiza 84b. Pilot seděl vepředu a měl k dispozici kulomet Lewis ráže 7,7 mm, za ním byl prostor střelce, který využíval pohyblivý kanón Vickers (sériové stroje měly mít dvě tyto zbraně). Na kanónu byl připevněn reflektor, který měl ve tmě střelci usnadnit palbu. Druhý byl v přídi a oba pohánělo dynamo umístěné na vzpěrách pod gondolou. Ještě před stavbou protoypu se však projekt upravoval, zmizel například reflektor z kanónu, upravila se křídla a byl navržen nový podvozek se širokým rozchodem. V této podobě pak bylo objednáno šest kusů sériových čísel B3971-B3976, první z nich poprvé vzlétl 8. září 1917.
Během testů byl letoun poškozen a při opravě prošla gondola dalšími úpravami, tou hlavní bylo, že si pilot a střelec prohodili místa. Typ se pak dále zkoušel, ale moc nenadchl. Jeho výkony nebyly moc dobré a letoun byl celkově těžkopádný, objevil se ale názor, že by typ mohl být využit jako noční bombardér.
Nakonec však bylo postaveno jen oněch šest objednaných kůsů, které sloužily k různým testům. Jeden z nich byl dokonce zařazen do stavu 78. perutě RFC. Poslední kus převzal RFC až 22. ledna 1918 a to bez motoru.

Prameny:
http://www.aviastar.org/air/england/raf_ne-1.php
www.britishaircraft.co.uk
L+K 2/2004, letadla 14-18