| Příjmení: Surname: | Rjazanov | |
| Jméno: Given Name: | Alexej Konstantinovič | |
| Jméno v originále: Original Name: | Алексей Константинович Рязанов | |
| Fotografie či obrázek: Photograph or Picture: |  | |
| Hodnost: Rank: | generálmajor letectva | |
| Akademický či vědecký titul: Academic or Scientific Title: | - | |
| Šlechtický titul: Hereditary Title: | - | |
| Datum, místo narození: Date and Place of Birth: | 27.02.1920 Boľšaja Kočetovka / | |
| Datum, místo úmrtí: Date and Place of Decease: | 01.08.1992 Moskva / | |
| Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three) | - | |
| Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three) | - stíhacie eso, 31 samostatných zostrelov, 12 v skupine - dvojnásobný nositeľ titulu Hrdina Sovietskeho zväzu - od roku 1942 člen komunistické strany | |
| Související články: Related Articles: | | |
| Zdroje: Sources: | https://airaces.narod.ru/all1/ryzanov.htm ru.wikipedia.org https://warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=360 | |
URL : https://www.valka.cz/Rjazanov-Alexej-Konstantinovic-t9481#598894Verze : 2
Panzer
MOD
URL : https://www.valka.cz/Rjazanov-Alexej-Konstantinovic-t9481#663025Verze : 1
Panzer
MOD
Reklama
General-major Alexej Konstantinovič Rjazanov
(1920 - 1992)
Narodil se 27. února 1920 ve vesnici B. Kočetovka ve Voroněžském kraji (ruské národnosti). Do armády nastoupil v roce 1939 a v témž roce absolvoval Borisoglebskou vojenskou leteckou školu s pilotním diplomem. Prvního dne války s Německem se střetl v oblasti Novograd-Volynskij s letounem se svastikou a sestřelil ho. Několik dnů poté v oblasti Lupka sestřelil Heinkel He 111. V roce 1942 se stal velitelem letky. Na úseku Brjanského frontu se letecká sestava stíhačů vedená Rjazanovem střetla se skupinou 24 německých bombardérů, letících s doprovodem 8 stíhačů. V rozpoutaném leteckém boji ruští stíhači sestřelili 7 bombardérů. V následujícím období bojoval
u Stalingradu. V květnu 1943 v hodnosti major velel letce 4. stíhacího leteckého pluku a vykonal svůj 300 bojový let. Účastnil se 67 vzdušných bojů a dosáhl 16 vítězství. V létě 1943 bojoval na Kubáni. Zde dosáhl 19 samostatných vítězství.
K 24. červenci 1943 byl vyznamenán titulem Hrdiny Sovětského svazu poprvé. 26. ledna 1945 v Pobaltí se účastnil svého 97. leteckého boje a na svém kontě už měl 31 sestřelů a dalších 16 dosáhl ve skupinových soubojích. Sám byl ale v tomto boji zraněn - potřetí za války. V únoru 1945 byl povýšen do hodnosti major a zastával funkci zástupce velitele 4. stíhacího leteckého pluku.
Během války vykonal celkem 509 bojových letů. K 18. srpnu 1945 byl vyznamenán titulem Hrdiny Sovětského svazu podruhé.
Kromě toho byl vyznamenán třikrát Řádem Lenina, čtyřikrát Řádem rudého praporu, Řádem Alexandra Něvského, dvakrát Řádem Vlastenecké války I. stupně, dvakrát Řádem rudé hvězdy a medailemi. Po válce Řádem Za službu vlasti v Ozbrojených silách SSSR III. stupně.
Po válce absolvoval Vojenskou akademii M. V. Frunze - v roce 1950 a Vojenskou akademii generálního štábu OS SSSR K. J. Vorošilova (1958). Dosáhl hodnosti geněral-major aviaciji.
V průběhu roku 1975 odešel do výsluhy.
(1920 - 1992)
Narodil se 27. února 1920 ve vesnici B. Kočetovka ve Voroněžském kraji (ruské národnosti). Do armády nastoupil v roce 1939 a v témž roce absolvoval Borisoglebskou vojenskou leteckou školu s pilotním diplomem. Prvního dne války s Německem se střetl v oblasti Novograd-Volynskij s letounem se svastikou a sestřelil ho. Několik dnů poté v oblasti Lupka sestřelil Heinkel He 111. V roce 1942 se stal velitelem letky. Na úseku Brjanského frontu se letecká sestava stíhačů vedená Rjazanovem střetla se skupinou 24 německých bombardérů, letících s doprovodem 8 stíhačů. V rozpoutaném leteckém boji ruští stíhači sestřelili 7 bombardérů. V následujícím období bojoval
u Stalingradu. V květnu 1943 v hodnosti major velel letce 4. stíhacího leteckého pluku a vykonal svůj 300 bojový let. Účastnil se 67 vzdušných bojů a dosáhl 16 vítězství. V létě 1943 bojoval na Kubáni. Zde dosáhl 19 samostatných vítězství.
K 24. červenci 1943 byl vyznamenán titulem Hrdiny Sovětského svazu poprvé. 26. ledna 1945 v Pobaltí se účastnil svého 97. leteckého boje a na svém kontě už měl 31 sestřelů a dalších 16 dosáhl ve skupinových soubojích. Sám byl ale v tomto boji zraněn - potřetí za války. V únoru 1945 byl povýšen do hodnosti major a zastával funkci zástupce velitele 4. stíhacího leteckého pluku.
Během války vykonal celkem 509 bojových letů. K 18. srpnu 1945 byl vyznamenán titulem Hrdiny Sovětského svazu podruhé.
Kromě toho byl vyznamenán třikrát Řádem Lenina, čtyřikrát Řádem rudého praporu, Řádem Alexandra Něvského, dvakrát Řádem Vlastenecké války I. stupně, dvakrát Řádem rudé hvězdy a medailemi. Po válce Řádem Za službu vlasti v Ozbrojených silách SSSR III. stupně.
Po válce absolvoval Vojenskou akademii M. V. Frunze - v roce 1950 a Vojenskou akademii generálního štábu OS SSSR K. J. Vorošilova (1958). Dosáhl hodnosti geněral-major aviaciji.
V průběhu roku 1975 odešel do výsluhy.
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Rjazanov-Alexej-Konstantinovic-t9481#27717Verze : 3
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Rjazanov-Alexej-Konstantinovic-t9481#671305Verze : 0
Jirka Cooper
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.