Jedno prastaré vyprávění, slyšené z úst v padesátých letech 20. století jedné babičky z vesnice Uljanik, česky Leňák, 30 km západně od Daruvaru, znělo takto: Jeden bezzemník, jménem Kudrna, se vydal v roce 1828 na cestu z Čech, z blízkosti Pardubic, s vozíkem tahaným psy do Slavonie. Po třech měsících přišel na místo. Půda se mu líbila. Ale za nedlouho zjistil, že zde sedláci půdu ještě hákují, na místo orají. Kováři tam byli, ale nikdo z těchto ještě pluh neviděli. A tak ten Kudrna znovu zapřáhl psy do vozíku a znajíc už cestu dorazil za měsíc do rodné vesnice. Zde chválil svou novou vlast a hned se vydaly 4 rodiny s ním. Samozřejmně s pluhem. Agrární reformy v Chorvatsku v letech 1813 a 1850 umožnily vlastnit půdu každému. Domácí obyvatelé s pěnězmi zacházet neuměli. A tak se stávalo, že některý dostěhovalec koupil půl jitra země za lahev kořalky, zrovna jako v Americe.
25.352