Radouš Benák

Diskuse
Komentare k clankum tohoto autora ...
URL : https://www.valka.cz/Radous-Benak-t8604#25117Verze : 0
MOD
velmi zajímavé téma, není na to nějaká literatura? Aspoň něco...
URL : https://www.valka.cz/Radous-Benak-t8604#25136Verze : 0
MOD
V článku jsou některé zajímavé údaje, avšak celkově mi připomíná jakousi kaši, v níž je smícháno vše. Někdy se čtenář ztrácí i v posloupnosti textu. Mám pár faktických připomínek:
- "četnik" není to samé co "četník". Šlo tedy o četníky nebo četniky?
- nepochopil jsem ve druhém pokračování to pojednání o "vykoupení se" některých důstojníků Afrikakorpsu od Motgomeryho. V článku to vypadá, jako kdyby je pustil a ještě jim za to dal několik vagonů britských zbraní.
- Mohu vědět, co to bylo za velké skupiny Čechů a Slováků, kteří bojovali v ruské občanské válce proti bolševíkům, ustupovali na východ s Bílou armádou a vrátili se do Československa až v r.1922? Jistě můžeme mluvit o jednotlivcích, možná malých jednotkách, u nichž národnost může být sporná vzhledem ke kořenům, ale to je tak asi vše.
- Myslím, že historie partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova již byla takřka kompletně zpracována. Vyšlo o ní již několik pojednání v tisku (např. Národní osvobození - 14ti deník ČSBS a ČsOL) a několika publikacích. Nejde o nic neznámého. Cenné jsou však v tomto textu podrobné autentické vzpomínky na některé události operační činnosti 1.part. brig. J.Žižky.
- Na Dukle v r.1944 nebojoval jen 1. čs. "batalion", ale 1. a 3. brigáda československého armádního sboru! Velitelem byl gen. Ludvík Svoboda. Sbor měl charakter samostatnosti a jen v širších operačních úkolech podléhal vyššímu sovětskému velení. Maršál Koněv byl velitelem armády.
- Československá armáda na Sibiři? Pokud je myšlen 1.čs. prapor, jenž v r.1943 bojoval u Sokolova, pak tento těžko měl "rozhodující vliv na událostech v Československu". Existovala totiž také Čs. obrněná brigáda v Anglii, která se v r.1944 ve druhé vlně vylodila v Normandii v Arromanches a proslavila se obléháním a zajištěním přístavu Dunkerque v sev. Francii.
- Doporučoval bych rozlišovat mezi pojmem fašisté a nacisté. Není to totéž.
- Při osidlování čs. pohraničí po válce v r.1945 měli přednostní osidlovací právo všichni účastníci odboje, ať již na západě, východě či domácí frontě. Těm také přednostně byli vkládany v pohraničí správní úkoly na úřadech a ve státní službě vůbec.
Jinak osobně cítím zejména k Srbsku sympatie vzhledem k historickému přátelství našich národů. Srbové si velmi vážili účasti čs. legionářů na boji jejich vlsti za samostatnost (tehdy ještě Jugoslávie), i pomoci při získání loďstva z rozpadlé rakouské mariny. V r. 1938 to byl také jeden z mála států, kteří se Československa na mezinárodním politickém poli zastaly. Po r.1939 Jugoslávci velmi pomáhali útěkům čs. vojáků do zahraničí do formujícího se čs. vojska. A opět při Československu politicky před světem stáli i v r.1968, když přijeli tanky Varšavské smlouvy...
URL : https://www.valka.cz/Radous-Benak-t8604#25169Verze : 0
Výsledek konfliktu v Jugoslávii má na svědomí nějaký Antonín Ducháček? Ale prosím Vás...


Znovu opakuji - to, co nazýváte "četníci", byli "četnici" (krátce). Jinak ve Vámi citovaném rozdílu se orientuji. Stejně tak i v rozdílu Srbsko a Jugoslávie. Psal jsem o Srbsku proto, že v rámci srbské armády bojovali již od r.1914 čs. legionáři, mezi nimi i nemálo důstojníků, proti Rakousko-Uherské armádě. Na to Srbové nezapomněli.
Pokud jste těmi Čechy a Slováky na Sibiři myslel Československý armádní sbor, složený z cca 55.000 čs. legionářů, tak ten se rozhodně nemohl v Rusku vyskytovat ve Vámi uváděném roce 1922, kdy již byl dva roky doma v osvobozené vlasti, kam byl z Vladivostoku do konce roku 1920 transportován lodní cestou. Generál M.R. Štefánik nebyl žádným prvním velitelem tohoto sboru, jehož počátky jsou ve formě České družiny již od r. 1914. M.R. Štefánik byl v nově vzniklém Československu ustanoven do funkce ministra války, jako takovému mu podléhala celá československá armáda. Velitelem Čs. armádního legionářského sboru na Sibiři byl gen. Syrový.
1. partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova již historicky zpracována opravdu byla. Nevím, čemu říkáte "zpracování pro specialisty", ale jsou to informace ve formě článků a knih přístupné každému zájemci. Ať již na pultech knihkupectví nebo v knihovnách.
Tuším, že i v muzeu na Žižkově (Armádní muzeum VHÚ Praha) je její historie obsažena.
- Dukla. Pokud máte na mysli známé boje na Dukle na podzim 1944, tak to snad musíte myslet jako vtip. Tím, že příslušníci čs. armádního sboru na východě (pod vedením gen. Svobody) krváceli na Dukle, se dostávali na Hradčany? Které "lidi" měl v tomto sboru Churchill? Jinak, pokud byste se podrobněji zajímal o historii čs. armádního sboru na východě, zjistil byste, že nasazení jeho příslušníků v obtíženém horském karpatském terénu si vyžádalo vypuknutí Slovenského národního povstání, jemuž šli na pomoc. Žádal o to Svoboda. Mohu Vás ujistit, že mezi nimi nebylo nijak moc nadšených komunistů, nemálo z nich totiž mělo možnost poznat stalinské gulagy.
- Sibiř a Čechoslováci v I. sv. válce - Velice se mýlíte. Československá armáda na Sibiři existovala ve formě Českoslovneského armádního sboru, složeného ze 3 divizí. Jeho příslušníky byli čs. legionáři, tehdy v počtu cca 55.000 mužů. Československý armádní sbor se rozrostl z již předtím existující 1 a 2 divize, které se rozrostly z původní čs. střelecké brigády (která se vyznamenala u Zborova 1917), která vznikla z původního 1.čs.střeleckého pluku. Ten vznikl rozšířením tzv. České družiny, která existovala v Rusku již od léta 1914. Vznik československé armády v Rusku v I. sv.válce je tedy datován do léta 1914, nikoliv až do roku 1918.
- vím, že partyzáni, a nejen oni, často zaměňovali pojem fašisté a nacisté. Ale není to to samé. Nemá smysl teď tady dlouze rozebírat a vysvětlovat rozdíl. V dnešní době bychom jej však při zpětném pohledu činit měli, k lepšímu pochopení historických skutečností čtenářem.
Stále jsem se z vaší odpovědi nedobral vysvětlení oné příhody s "vykoupením" důstojníků Afrikakorpsu, které uvádíte...
URL : https://www.valka.cz/Radous-Benak-t8604#27315Verze : 0
Češi a Slováci v partyzánských jednotkách v Jugoslávii.


5. 3. 1943 vznikl z Čechů a Slováků v Jugoslávii Československý prapor Jana Žižky z Trocnova. Svedl úspěšný boj s Němci 10.7.1943 v oblasti Slavonie.
Tento prapor byl, během bojů, 20.10.1943 přetvořen na 1. brigádu Jana Žižky z Trocnova. Ta svedla s Němci několik úspěšných bojů.
Průměrný stálý stav brigády, následkem změn vlivem ztrát, utrpěných v boji s nepřítelem, se pohyboval kolem 1.200 mužů. Celkem prošlo řadami brigády kolem 3.000 mužů. V těžkých bojích se i stávalo, že v nějakém praporu vlivem ztrát bylo sotva 60 mužů.
V bojích s něpřítelem padlo do konce války v řadách brigády asi 700 mužů, přes 100 jich bylo raněno.
Ještě v dubnu 1945 se stala součástí nové Jugoslávské armády jako samostatná regulérní jednotka. Poslední boje byly v polovině května 1945 u hranic jižního Rakouska.


V lednu 1944 založil Karel Čížek 1. česko-moravský oddíl, který měl sílu kolem 260 mužů. V jeho řadách kromě Čehů a Slováků bojovali též Chorvaté a Srbové.


V jednotlivých partyzánských jednotkách, bojujících na území Jugoslávie, bojovalo celkem přes 7.500 Čechů a Slováků, z nichž do konce války jich asi 2.000 padlo.


Vůdce jugoslávských partyzánů Tito velmi cenil bojeschopnost Čechoslováků. Například v roce 1961 propůjčil 1.partyzánské brigádě "J.Žižky z Trocnova" vysoké státní vyznamenání za zásluhy při osvobození Jugoslávie.
URL : https://www.valka.cz/Radous-Benak-t8604#28278Verze : 0
Moji prarodiče s tátovy strany bojovali oba i se svými bratry v této jednotce. Jeden z prastrýců je nezvěstný a jednoho popravili Ustašovci. Máme doma ještě válečné jugoslávské noviny, které se vydávaly na území ovládaném partyzány. V nich je velmi dobře rozepsáno několik konkrétních bojů. Něco o jednotce je i zde:
www.kvh.estranky.cz
URL : https://www.valka.cz/Radous-Benak-t8604#250273Verze : 0
banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 64.741,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!