Radim Kapavik

Diskuse
Komentare k clankum tohoto autora ...
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#23525Verze : 0
MOD
Ktery ? Radim zverejnil tech projevu vic, prosim o upresneni
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#27641Verze : 0
MOD
K článku o Falklandech bych měl malou poznámku. Těžké bombardéry Avro Vulcan rozhodně nestartovaly z letadlových lodí jak vyplývá z textu, ale operovaly z ostrova Ascension při velmi napínavých akcích s několikanásobným tankováním za letu. Je to jen na okraj, protože jinak to článku v celkové podobě "neubližuje." Smile
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#27796Verze : 0
Velmi pekne napisany clanok. niekolko poznamok


1. niekedy sa ukrizovanie na crux immisa robilo trochu inak. kriz sa najskor postavil a upevnil, odsudenemu prevliekli okolo hrudnika povraz, jeho konce potom vyhodili na priecne ramena kriza a chudaka vytiahli hore. Ruky siroko roztiahnute priviazali k ramenam a pomocne lano vytiahli (pribijanie v takejto pozicii je velmi tazke).


Tento sposob sa pouzival ked nebol dostatok casu na "krizovu cestu" alebo ked sa pouzival kriz uz osadeny.


2. dalsi velke krizovanie urobil g.i. caesar ked sa mu podarilo vykurit jedno piratske hniezdo v Kilikii. Podla Suetonia, Cassia Diona a niektorich dalsich na bythinskom pobrezi nechal bozsky Iulius ukrizovat viac nez sto piratov, presne tak ako im to slubil kym ho drzali v zajati a cakali na vykupne.


3. rimania sa skutocne velmi nestarali o nabozenske problemy provicialov. rimania boli co sa tyka nabozenskych zvyklosti jednym z najtolerantnejsich narodov az do chvile, ked vzajomne rozbroje medzi zidmi a krestanmi nezacali sposobovat v provinciach neporiadok.
nech uz bol Pilatus aky slaboch alebo hrdina, jeho ulohou bolo udrzat v provincii klud a prave preto nechal krista ukrizovat.


4. ukrizovanie sice pochadza z vychodu, vychodne krajiny ale presli skor na napichovanie na kol, predsa len toho dreva tam nebolo az tak vela 8)
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#44241Verze : 0
Měl bych jen několik poznámek k dobrému obecnému zpracování 7. dílu seriálu "První světová válka". Je mi jasné, že v obecném přehledu není možné podrobně rozpracovávat jednotlivé části. Proto prosím nechť tento můj komentář je brán jen jako určité rozšíření či poupravení některý údajů v přehledném a celkem dobře zpracovaném textu.


- Ke kanadskému útoku na Vimy ridge 1917 - Na vítězství Kanaďanů se projevila kromě v textu zmíněné dobré přípravy také jejich netradiční taktika rychlého postupu nestandardní formou útoku samostatných menších skupin. Mimo dělostřelecké palby také zde se kopaly rozsáhlé podkopy pod nepřátelské pozice. Dodnes lze na místě, kde dnes provádějí kanadští studenti, navštívit soustavu tunelů, kde se kopalo. Protože kopaly obě strany, tvořily se i klamné tunely plné nástrah… A ještě malý dodatek, související s touto oblastí a čs. historií – těsně pod Vimy ridge se tyčí také deskový pomník 1. Marocké divize, v jejímž rámci bojovala u Arrasu v květnu 1915 i známá česká „Rota Nazdar!“ (která zde během statečného útoku takřka vykrvácela), jejíž části se tehdy během útoku probojovaly až pod tento vrchol.
- Ruská fronta po první revoluci 1917 – Ona tzv. „Kerenského“ jarní ofenzíva, měla přijít již na jaře 1917 jako odlehčení v rámci spojeneckého svazku pro spojenecké jednotky na západní frontě. Také pro ní byly vytvořeny podmínky, a dá se říci, že šanci na úspěch měla. Před ní dostala ruská armáda i několik lodních dodávek zbraní a výstroje pro své vojsko od Spojenců (samozřejmě nebylo to zadarmo). Vlivem revolučních událostí v Rusku však mohla tato očekávaná a připravovaná ofenzíva započít se zpožděním až v létě. Pro vzrůstající nechuť stále se zvyšujícího počtu ruských jednotek, rozkládaných bolševickou propagandou, bylo nutno pro připravenou ofenzívu sestavit úderné jádro ze spolehlivých jednotek s dobrou bojovou morálkou, od něhož se v naději očekávalo, že po počátečním úspěchu strhne do této ofenzívy i ostatní ruské jednotky na frontě, kde již docházelo k nebezpečnému bratření s nepřítelem a množily se případy dezercí do masových měřítek. Do úderného jádra ofenzívy se tehdy dobrovolně přihlásila mimo jiných ruských jednotek i Československá střelecká brigáda, mající v té době sílu 3 střeleckých pluků. Ruská jarní ofenzíva začala již 1.7.1917, kdy vlivem nedokonalé přípravy a nespolehlivosti některých ruských jednotek nedošlo k očekávanému průlomu. Čs. střelecká brigáda byla nasazena na vedlejším směru útoku, v úseku Zborova. Její útok dle připraveného plánu (plán připravil por. Čeček a por. Husák)), začal až druhý den, 2.7.1917. Neměla tedy na své straně, vzhledem k rozpoutané ofenzívě, již tak zcela moment překvapení, neboť nepřítel byl již v pohotovosti. Přestože první den ofenzívy se Rusům nedařilo a celá ofenzíva tak nedosáhla očekávaných výsledků, Čechoslováci u Zborova odvážným útokem 2.7. úspěšné netradiční taktikou prorazili rakouské pozice a postoupili o 5 km přes tři obranná pásma nepřítele. Bohužel vlivem zhroucení ofenzívy v okolních úsecích nevyužili Rusové tohoto dílčího úspěchu Čechoslováků na vedlejším, druhořadém, směru ofenzívy k dalšímu postupu. Vítězství u Zborova tak zůstalo významné především pro Čechoslováky z politického hlediska jako první bojové vystoupení celé brigády jako celku (do té doby jednotlivé části brigády bojovaly na frontě odděleně), neboť poté také dala ruská vláda souhlas k dalšímu neomezenému náboru Čechů a Slováků v zajateckých táborech do Čs. brigády (tomu předtím Kerenský nakloněn nebyl, po bitvě byl Čechoslováky nadšen).
- K „dobytí“ Zimního paláce 7. 11. 1917 – Jednou z jednotek, jež měly bránit Zimní palác byl i Ženský úderný batalion. Spolu s dalšími jednotkami se víceméně z paláce rozprchl. Obránci se zadním východem pomalu trousili z paláce pryč, takže ozbrojeným bandám, které se nakonec do paláce vhrnuly již skoro nikdo, až na dílčí odpory malých jednotek v několika případech, v cestě nestál.
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#46745Verze : 0
Radime, nebud kverulant, me chodej denne desitky mailu z fora Smile, takze to nefunguje jenom tobe, to je schvalne Very Happy Very Happy Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#50505Verze : 0
MOD
Admine, mě sice tak choděj někdy i desítky mailů z fora, ale ne všechny! Občas jedno téma prostě vypadne a přestane chodit (jako třeba tohle, proto sem píšu až teď, náhodou jsem to našel), někdy zase začne... prostě je to NESPOLEHLIVÝ a můžeš za to TY Laughing Laughing Laughing
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#53074Verze : 0
Ale ne Smile
vysledoval jsem v tom urcitou mechaniku : on se posle prvni mail, ze clovek prispel do "tveho" fora, ale pokud hned neodpovis, a mezi tim prispeje nekdo dalsi, uz ti to zpravu neposle, az kdyz se do toho fora vratis ... ale zkusim s tim behem svych bezesnych noci neco udelat Smile
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#53083Verze : 0
MOD
Ale ne, nemyslím tím to že další upozornění nepřijde dokud tam nevlezu, to je v pořádku. Jenom mě napadá, jak to pozná že jsem tam vlezl pokud se nepřihlásím Idea
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#53089Verze : 0

Citace - coriolanus :

nech uz bol Pilatus aky slaboch alebo hrdina, jeho ulohou bolo udrzat v provincii klud a prave preto nechal krista ukrizovat.

Citace - Radim Kapavik :

Nejznámnější je samozřejmě smrt Ježíše Krista v Jeruzalémě (římská provincie Judea) kolem roku 30 n.l.
Docela zajimavě píše o ukřižování Ježíše Ludvík Souček v Nebeské detektivky, senzace a záhady a Otazníky nad hroby.
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#53112Verze : 0
MOD
Kapa : Muzu te uklidnit, nepozna Smile
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#53153Verze : 0
MOD
"Odměny a vyznamenání v římské armádě"


Radime, velmi dobrý článek!
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#112858Verze : 0
Radime tvoje články, obzvláště z římských dějin, jsou prostě chuťovky, které si ihned stahuji. Ohledně toho posledního o římských vyznamenáních jsem se chtěl zeptat na coronu obsidionalis udělenou Sullovi, nevíš za jakou konkrétní akci ji dostal ?
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#113931Verze : 0
vintar: Hledal jsem to, ale konkrétně jsem to zatím nenašel. Můj osobní tip je že za bitvu u Noly roku 89 př.n.l., ale je to fakt jenom moje dedukce, je to podle mě jediná významná bitva spojenecké války, kterou prameny uvádějí v souvislosti se Sullou (obléhání měst nepočítám, za to se corona graminea neudělovala). Padl v ní významný vojevůdce Italiků (L. Cluetius), ti byli jasně poraženi a následně (po dobytí jejich hlavního města Boviana Sullou, dalších úspěších římských armád v jižní Itálii a vydání Lex Plautia Papiria) jich značná část složila zbraně. (zdroj: www.kleio.cz)


Určitě to ovšem najdeš v "První muž Říma" od C. McCulloughové, (ta nemá ve zvyku si něco vymýšlet), pamatuju si že v textu knihy je to podrobně popsané.
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#113954Verze : 0
Nazdar!
Radime, tvůj předpoklad je správný. Sulla údajně ve svých pamětech uváděl, že mu u Noly vojsko udělilo toto vyznamenání. Římany, kteří získali tuto coronu, uvádí Plinius Starší (NH XXII. 5-6).
S pozdravem
Saša
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#114088Verze : 0
Dík za odpoveď i odkaz na stránky kleio.
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#114191Verze : 0
Zdravím,
mám jen dva drobné postřehy k článku "Spojenecké sbory v římské armádě":


Citace :

Konec tohoto systému představuje vyplenění Říma Kelty (390 nebo 387 př.n.l.). Vzniká legie, kdy všichni vojáci skutečně stojí za sebou, ale jejich výzbroj je už jiná, první ani druhá řada se nepodobají falanze a do boje se vrhají jedna po druhé (střídavě), třetí řada zůstává obrannou linií podobnou falanze, která v případě neúspěchu umožní ostatním jednotkám stáhnout se za ni a kryje ústup.



Přechod od falangy řeckého typu k manipulární legii byl pozvolný proces zakončený zřejmě až v průběhu samnitských válek. Téměř jistě tato změna nenastala ze dne na den, jak zde naznačuješ.


Citace :

Během 1. stol. n.l. je organizace auxilií postupně sjednocena (tvoří je jednotky o 500 mužích) a ve vojsku v nich slouží různí obyvatelé dobytých zemí a provincií (Hispánci, Galové, Germáni, Dákové, Syřané).



To není správné. Organizace pomocných sborů vytvořená v průběhu 1. století n. l. byla podstatně složitější. Zcela běžně byli vojáci auxilií organizováni do pravidelných jednotek větších i menších než 500 mužů.


S pozdravem
Saša
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#127332Verze : 0
Saša: Díky za připomínky. Bohužel tenhle článek je už rok starý (i když byl uveřejněn až tento týden), a já už nevím z čeho jsem toto konkrétně čerpal... Auxilie o 500 mužích jsem opravil, k vzniku legie jsem doplnil že šlo o delší proces, i když si nedovedu představit jak levé křídlo bojuje ve falanze a pravé v legii Smile
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#127456Verze : 0
Nazdar Radime,

Citace :

k vzniku legie jsem doplnil že šlo o delší proces, i když si nedovedu představit jak levé křídlo bojuje ve falanze a pravé v legii icon_smile.gif

nesmíš si to představovat tak nárazově, ale jako dlouhý pozvolný proces. Spíše se postupně měnila výzbroj a poměry zastoupení jednotlivých typů oddílů ve vojsku a v souvislosti s tím i taktika, a následně v souvislosti se změnami taktiky zase výzbroj a organizace atd. atd. atd.
Něco jako že v jedné fázi bojů si třeba Římani uvědomili, že falanga jako jo, to je dobrý, ale nepřítel jim způsobuje velké ztráty z dálky oštěpy a že by třeba vůbec nebylo od věci vybavit vojáky většími štíty, než těmi trapnými řeckými Very Happy a tak to prostě udělali. A po pár letech bojů si třeba uvědomili, že v kopcovitém a členitém terénu střední Itálie se falanze moc nedaří a že lépe si vedou lehkooděnci, a tak začali na úkor falangy stavět více lehké pěchoty. No a pak třeba zjistili, že lehká pěchota je sice lepší než ta falanga, ale furt to není ono, protože jsou špatně vyzbrojení a že by bylo dobrý dát jim těžší výzbroj. Potom třeba začali špekulovat o tom, že by to možná chtělo trochu pozměnit formace - že ta falanga je až moc těsná a sevřená, ale že lehkooděnci zase nemají tu soudržnost a stabilitu atd. atd. atd. Takhle postupně se snad nějak mohla měnit římská armáda v souvislosti s podmínkami na bojištích. Sotva by se mohlo stát, že by v jednu chvíli vedle sebe v bitvě stála klasická falanga na jednom křídle a plně vyvinutá manipulární legie na křídle druhém Smile Moderní knížky historiků občas vedou k takovým sekaným výkladům historie - "tady to bylo tak a tak a někdy od téhle doby to bylo zase tak a tak no a potom od téhle doby to byl úplně jinak atd." Ono je to ostatně poměrně obtížné z toho mála pramenů vytvořit nějakou rekonstrukci a pak to ještě dobře podat. Čtenář se prostě musí trochu zamyslet a oprostit se od takového chápání historie.
S pozdravem
Saša
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#127464Verze : 0
Jsem rád že jsem tě tou větou vyprovokoval k tomuto zajímavému vysvětlení, což jsem - přiznám se - měl přesně v úmyslu Wink


Nepochybně máš pravdu, ale já si myslím že vždycky existuje jedna zásadní změna, která se musí jaksi odehrát "ze dne na den". Například u té falangy a legie mi jako tato zásadní změna přijde to, že ze dvou třetin vojáků se štítem a kopím (označme je za hoplíty) se stanou vojáci s větším štítem a mečem. To všechno okolo, od taktiky přes organizaci jednotky až po ostatní výzbroj, se vyvíjí pomaleji a postupně, částečně před a částečně po této zásadní změně.
Mariova reforma armády taky proběhla "ze dne na den". Samozřejmě navazovala na procesy, které už byly v chodu, zaváděla něco co se beztak již používalo (kohorty), ale to zásadní, tedy že místo hastatů, princepsů a triariů máme najednou samé legináře kteří jeden druhému jakoby z oka vypadli Smile, se musí udělat naráz a to je to, co výrazně změní tu armádu tak, že je na první pohled jasné, že tohle je jiná armáda. U vzniku klasické legie to jen nejde tak přesně datovat jako u Maria, ale mě osobně připadá dobytí Říma Galy jako pravděpodobný impulz k tomu, aby se něco zásadního změnilo.
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#128500Verze : 0
Nazdar Radime,
že se nestydíš, takhle ze mě páčit těžce nabyté vědomosti Very Happy


Máš určitě pravdu, že jednou musí přijí okamžitá změna, která změní danou věc (v našem případě římskou armádu). Já bych to nazval definitivní zakončení započatého procesu. Nemůžeš ovšem u takových věcí říci, že se staly přesně tehdy a tehdy. To je, jako by jsi napsal, že Parthenon postavili roku 432 př. n. l. To vyvolá dojem, že jej celý postavili během tohoto roku. Jasněže je pravda, že tehdy asi dodali poslední reliéfy a sochy, polychormii atd. a že právě tehdy začal Parthenon vypadat jako Parthenon, tedy definitivně se odlišil od dalších řeckých chrámů podobného typu (když to takhle zjednoduším). Ale co těch 14 let předtím, kdy se Parthenon stavěl (a další doba, kdy se vymýšlel a projektoval)? Nemůžeš přece tohle jen tak vyloučit, a proto napíšeš, že Parthenon byl postaven v letech 447-432 př. n. l. To stejné platí pro vojenství, jen to tady není tak jednoduché, snadno pozorovatelné a přesně datovatelné.
Proč si myslíš, že vyplenění Říma Galy byla zrovna ta doba, kdy se udály zmíněné změny? Protože Římani dostali pořádně na frak a začali přemýšlet změně struktury vojska? Bitva u Kann byla jednou z největších katastrof Římské historie a ve změny ve vojenské organizaci a výzbroji nevedla. Bitva v Teutoburském lese byla další obrovskou pohromou a ve změny v organizaci a výzbroji vojska taky nevedla...
Jak jsem psal, takovéto věci jsou většinou dlouhodobé. Navíc se málokdy zavádí něco zcela nového, nevyzkoušeného. To co se zavede už většinou někde funguje, a právě protože to funguje dobře, tak se to uvede do praxe. Příklad můžeme najít právě u těch kohort. Někteří badatelé se domnívají, že kohorta možná vznikla ve Španělsku, kde zdejší členitý terén, organizační struktura místního obyvatelstva a jeho způsob boje vyžadoval nasazování jednotek větších než manipul, ale zároveň menších než legie, a proto se zde možná postupně vyvinula kohorta. Protože se osvědčila a později asi prokázala svůj užitek i jinde, byla posléze asi v době Mariově zavedena i u dalších legií. Jistě, to definitivní zakončení tohoto procesu je právě v zavedení kohort pro celé vojsko. Je ale nesprávné napsat striktně, že kohorty vznikly v době Mariově, když už desítky let tyto oddíly fungovaly v tom Španělsku (pokud to tedy skutečně bylo ve Španělsku, je to jen hypotéza. Každopádně však máme jisté doklady o kohortách i před Mariem). Mariovy reformy také neproběhly ze dne na den (to se tak o tom jenom v některých knihách píše).
Čau
Saša
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#128547Verze : 0
No to víš, Sašo, ty máš těch vědomostí hodně a málokdy se o ně podělíš jinak než že je z tebe vytáhnu úskokem Laughing Laughing Laughing


Jenom k tomu proč si myslím, že dobytí Říma Galy je dobrým impulzem ke změně - a zdůrazňuji že to je jen můj názor: víme že někdy v té době ke změně došlo. Dobytí Říma Galy byla určitě velká vojenská katastrofa, řekl bych že zásadnější než Teutoburský les (přece jenom vpodstatě padl Řím). Na rozdíl od Kann bylo dobytí Říma "dokončenou" porážkou - následovalo vynucené jednání o míru, zaplacení výkupného - tedy porážka ve válce, nikoliv bitvě. Jinými slovy - zatímco po bitvě u Kann, jakkoliv to byla katastrofální porážka, válka pokračovala (a pochopitelně nikdo si netroufl měnit třeba systém armády během probíhající války) a nakonec skončila úspěšně (tedy nevznikl dojem že systém je špatný), po dobytí Říma následoval, třebas potupný, ale mír, a tedy prostor pro všechny chytré politiky, aby mohli na Foru vyřvávat něco o tom, jak je systém nevyhovující a že jen oni vědí jak stát zachránit Smile Navíc v době dobytí Říma nebyl systém tak zakonzervovaný, bylo podle mě běžnější, že se i zásadní věci častěji měnily, nebyla ještě taková silná tradice, které by se bylo třeba držet.


Taky si to nepředstavuju tak že Galové (s tučným výkupným) odtáhli, Římani zahodili kopí a tasili meče a ejhle, je tu legie Wink Spíš to mohl být impulz, po kterém se začalo o změnách přemýšlet, připravovat je a postupně třeba i provádět. Samozřejmě v průběhu několika let.
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#128552Verze : 0
Nazdar!
Livius píše, že clipeus (kulatý typ štítu, jaký používala falanga) římská armáda přestala používat zhruba v době obléhání Vejí. Upouštění od falangy tedy zřejmě začalo již před dobytím Říma Galy. Nicméně máš pravdu, že tato událost možná mohla způsobit, řekněme, razantnější postup ve vojenských reformách. Doklady pro to ovšem bohužel nemáme.


Citace :

Po Mariově reformě, kdy byli zrušeny jednotky lehkooděnců a jen částečně nahrazeny těžkooděnci,
mohla její síla klesnou na zhruba 3 600 mužů, pravděpodobně však bývala podle potřeby posilována

- ještě jsem si všiml tohohle. Osobně si myslím, že to je značně nepravděpodobné. Spíše byly lehkooděné jednotky vyzbrojeny po vzoru těžkooděnců a síla legie tedy neklesla.
S pozdravem
Saša
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#128931Verze : 0
Malé upozornění- v názvu článku Austerlitz vypadlo to R...
URL : https://www.valka.cz/Radim-Kapavik-t8242#138650Verze : 0
MOD
banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 64.741,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!