S-50 - protilietadlový systém obrany Moskvy tvorený v súčasnosti PLRK S-300PM.
Protilietadlový raketový systém S-50 (Система-50, С-50) je určený na zabezpečenie PVO Moskvy ako náhrada staršieho systému S-25 (С-25). Systém je tvorený ASV Bajkal (Байкал) a Osnova (Основа) a palebnými prvkami tvorenými PLRK S-300P (С-300П), neskôr S-300PM (С-300ПM).
Vývoj systému S-50 sa začal v konštrukčnej kancelárii Granit v roku 1978, v roku 1980 bolo prijaté vládne rozhodnutie realizácii tohto systému. PLRS S-50 je rovnako ako jeho predchodca S-25 priestorovo organizovaný v 4 sektoroch. Krátko po rozhodnutí o jeho realizácii sa systém začal postupne budovať na vonkajšej hranici západného sektora systému S-25. Hlavným rysom nového systému, ktorý mnohí považovali za hlavný demaskujúci príznak bolo umiestnenie anténnych systémov rádiolokátorov vyhľadania a ožarovania cieľov na špeciálnych výškových konštrukciách z dôvodu zlepšenia schopností pri vyhľadávaní nízkoletiacich cieľov. Po ukončení prác v západnom sektore bola vykonaná previerka nového systému použitím reálnych náletov lietadiel VVS. Rovnaké akcie boli vykonané aj v ďalších sektoroch, pričom bola porovnávaná účinnosť systému S-50 s účinnosťou predchádzajúceho systému, dislokovanom vo zvyšných sektoroch (severný, južný, východný). Testy boli niekoľkokrát opakované v súvislosti s postupom zavádzania systému aj v ďalších sektoroch. V roku 1994 bol systém S-50 oficiálne zavedený do výzbroje.
Zdroj: ATM č. 10/2007, ISSN1802-4823, zdroje uvedené v príspevku od Jiřího Tintěru
Važení, mám dojem, že studie Miroslava Gyürösiho zveřejněná v ATM 2007, č. 10, str. 16-19 s názvem: Protilietadlový raketový systém S-400, není v rozporu s rusky psanými údaji, na níže uvedených internetových adresách.
Na old.vko.ru je uveden článek z roku 2005 k padesátému výročí protiletadlové raketové obrany SSSR.
Cituji z něj část, která se týká PLRS S-50:
... S-50. Komplexní protiletadlový raketový systém protiletadlové obrany Leningradu byl původně projektován na principu stacionárního mnohokanálového systému S-25, což zabezpečovalo vysokou hustotu raketové palby a také bylo z taktického hlediska mimořádně důležité pro příhraniční Leningradskou oblast. Kromě 26 palebných komplexů středního dosahu (do 30 - 35 km) měly být do sestavy S-50 zařazeny 3 PLRK dalekého dosahu "Dal" (*).
Podle rozhodnutí přijatého vyššími orgány byly ale stacionární komplexy zaměněny jednokanálovými PLRK S-75, V jejich mobilnosti viděli operativně-taktickou výhodu. Na fakt, že se tím snížila hustota raketové palby 10x, nebraly z neznámých důvodů vyšší instituce ohled. Paradoxem je také ta skutečnost, že ženijní vybavení palebných pozic velitelských stanovišť, kabelové linky spojení a příjezdové betonové cesty jednoznačně stacionární, takže manévrovací schopnost S-75 byla značně omezena.
Do systému S-50, v souvislosti s přerušením prací na vývoji systému "Dal", byly zařazeny tři pluky PLRK S-200. V této podobě byl systém PVO Leningradu pod označením S-100 přijat do výzbroje.
Označení S-50 bylo později přiděleno moskevskému systému protiletadlové raketové obrany po záměně PLRK S-25 protiletadlovými raketovými komplexy systému S-300P. ...
(*) Pozn. FCH: tato tři palebná postavení byla po ženijní stránce vybudována a byla: - Uglovo u města Vsevolžsk (Loc.: 60° 5'12.04"N 30°44'19.98"E ) www.wikimapia.org - Dolgaja Niva u města Petrodvorec (Loc.: 59°43'0.87"N 29°18'10.91"E) www.wikimapia.org - Makejevo u města Kirovskoje (Loc.: 60°26'57.09"N 29°42'59.55"E) www.wikimapia.org
![RUS - S-50 [kód NATO: -] - Opuštěný objekt v okolí Moskvy, který údajně patřil do systému S-50 - via victorprofessor.livejournal.com]()
![RUS - S-50 [kód NATO: -] - Opuštěný objekt v okolí Moskvy, který údajně patřil do systému S-50 - via victorprofessor.livejournal.com](/files/start_121.jpg)