Proudové

Podivuhodný příběh zrodu proudových motorů, jehož hlavní etapa se začala psát ve třicátých letech minulého století, (pomineme-li některé další badatelské práce, uskutečněné např. ve Švédsku nebo Švýcarsku) se v podstatě nezávisle na sobě odehrával na dvou místech naší planety. Tím prvním místem byl výzkum prováděný v Německu, a to zejména u firmy Heinkel, vedený významným průkopníkem tohoto druhu leteckých pohonů Dr. Hansem von Ohainem, který nakonec vyhrál i pomyslný souboj o první vzlet letounu, poháněného výhradně proudovým pohonem.

Za druhého pomyslného otce proudového motoru můžeme považovat především Franka Whittleho, který v Anglii přibližně ve stejné době prostřednictvím svého neúnavného novátorského přístupu položil základ proudových motorů s radiálním kompresorem, které hlavně po druhé světové válce získaly věhlas po celém světě. A právě těmto okolnostem vývoje prvních funkčních anglických proudových motorů, které značně přispěly k dnešní podobě leteckých pohonů, je věnován tento článek.

V následujícím článku je popsána obsluha leteckého proudového motoru Junkers Jumo 004. Jedná se o můj překlad originálního německého manuálu z období konce II. světové války, který je doplněn názornými obrázky.

Ještě předtím, než začal A. M. Ljulka pracovat na proudovém motoru, byly podobné práce prováděny v Anglii a Německu. První proudové motory zde byly testovány v roce 1937 a první let letadla s proudovým motorem motor se uskutečnil v Německu v roce 1939. Ale to vše se dělo v hlubokém utajení. Takže A. M. Ljulka šel touto cestou sám a je právem považován za zakladatele vývoje proudových motorů v SSSR.

Vznik proudových leteckých motorů na  konci třicátých let minulého století provázely zcela nové problémy, které museli při vývoji tohoto doposud nepříliš známého typu techniky jejich konstruktéři řešit. Jednou z otázek bylo s dostatečnou účinnostízajistit nepřetržité spalování směsi vzduchu a paliva za konstantního tlaku. Samozřejmě bylo třeba takovýto motor, podobně jako motor pístový, nějakým způsobem uvést do chodu a dle Braytonova cyklu nastartovat jeho vnitřní kontinuální procesy, což si ovšem u proudového motoru žádalo speciální (a mnohdy složitější) postupy. V následujícím textu bude popsáno, jak si s tímto zajímavým problémem poradili konstruktéři prvních německých proudových motorů, které byly na konci II. světové války v několika reaktivních letounech bojově nasazeny.

V tomto článku bych chtěl zpracovat obsáhlou a interesantní historii vývoje proudových motorů u německé letecké firmy Heinkel před a během II. světové války. Toto téma není podle mých dosavadních informací (na rozdíl o relativně známých proudových projektů Jumo 004 a BMW 003) u nás v patřičné šíři rozpracováno a proto jsem se rozhodl tímto tématem za použití převážně cizojazyčných zdrojů zabývat.