Protektorát Čechy a Morava v obrazech - Jan B. Uhlíř

Protektorát Čechy a Morava v obrazech
Jan B. Uhlíř
ISBN: 978-80-7360-675-6
EAN: 978807360675
Cena: cca 1100,- až 1200,- (1/08)



Anotace


Protektorát Čechy a Morava byl bezpochyby jedním z nejtragičtějších a nejvypjatějších období moderních českých dějin. S důsledky jeho existence se v mnohém vyrovnáváme dosud, aniž si uvědomujeme původní příčiny problémů. Kniha historika Jana B. Uhlíře Protektorát Čechy a Morava v obrazech napomáhá najít odpovědi na všechny základní otázky, které s sebou existence tohoto státního útvaru přinesla. Široká veřejnost, jíž je publikace určena, má možnost se seznámit s tímto tématem nejen na základě psaného slova či černobílých fotografií. Téměř 1 800 uveřejněných snímků – z nichž více než polovina je barevných – poskytuje čtenáři dostatečný prostor, aby se mohl vcítit do dobové atmosféry a současně bez problémů odpovědět na otázku, proč protektorát vznikl, jak fungoval a jakým cílům měl sloužit. Tuto – nejen v domácím měřítku – ojedinělou publikaci ocení stálí zájemci o protektorátní dějiny i vysokoškolští studenti, publicisté a novináři, ale i učitelé dějepisu.

Dneska se mě povedlo knihu sehnat na Aukru za 699 + pošta. Cena jistě velmi příznivá, téměř poloviční. Celkem hodně se na tento obrazový dokument těším!


Máte ji někdo doma?

Asi není správné používat termín "státní útvar".
Protektorátní vláda měla také dojem, že jsou nějakým státem, a tak ve svých materiálech používala např. termín "státní peníze" a pod.
Z omylu je vyvedl K. H. Frank. Vytkl jim to a na námitku, že Hácha má přeci titul státní president, bylo odpovězeno, že to je jeho čestný titul, který dostal od AH.
Protektorát Čechy a Morava nebyl ani (takto česky) jeho oficiální název - ten byl jen v německy.

Vážený pane kolego,
jsem rodilý občan Protektorátu ČaM a všechny dokumenty mám psány dvojjazyčně, včetně názvu tohoto státního útvaru pod patronací Velkoněmecké říše.


Takže se vás tímto táži, čím můžete své tvrzení doložit?

To Lom:
Anotace je z nějakého prodejního serveru. Nicméně ji najdeš asi na všech podobných. Nedokáži, ale říct jestli je to opsané z obálky, nebo to napsal někdo kdo dělal reklamu. Moje chyba, že sem neuvedl zdroj, ale už si to ani nepamatuji a na druhou stranu to aspoň není reklama

pre Lom:


Protektorát znamená: ochrana, záštita; stav závislosti jednej krajiny od druhej; spravidla násilím vynútená forma nadvlády mocnejšieho štátu nad slabším

Výnos Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939 o Protektorátu Čechy a Morava publikovaný pod č. 75/1939 Sb.



Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země. Násilí a nerozum vytrhly je svévolně z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do umělého útvaru Česko-Slovenska vytvořily ohnisko stálého neklidu. Od roku k roku zvětšovalo se nebezpečí, že z tohoto prostoru - jako již jednou v minulosti - vyjde nové nesmírné ohrožení evropského míru. Neboť česko-slovenskému státu a jeho držitelům moci se nepodařilo organisovati rozumně soužití národních skupin, v něm svémocně spojených, a tím probuditi a zachovati zájem všech zúčastněných na udržení jejich společného státu. Tím však prokázal svou vnitřní neschopnost k životu a propadl proto nyní také skutečnému rozkladu.


Německá říše však nemůže v těchto pro její vlastní klid a bezpečnost stejně jako pro obecné blaho a obecný mír tak rozhodně důležitých oblastech trpěti žádné trvalé poruchy. Dříve nebo později musela by nésti nejtěžší důsledky jako mocnost dějinami a zeměpisnou polohou nejsilněji interesovaná a spolupostižená. Odpovídá tudíž příkazu sebezáchovy, jestliže Německá říše jest rozhodnuta zasáhnouti rozhodně k zajištění základů rozumného středoevropského řádu a vydati nařízení, která z toho vyplývají. Neboť dokázala už ve své tisícileté dějinné minulosti, že díky jak velikosti, tak i vlastnostem německého národa jediná jest povolána řešiti tyto úkoly.


Naplněn vážným přáním sloužiti opravdovým zájmům národů sídlících v tomto životním prostoru, zajistiti národní svébytnost německého a českého národa, prospěti míru a sociálnímu blahu všech, nařizuji tudíž jménem Německé říše jako základnu pro budoucí soužití obyvatelů těchto oblastí toto:


Čl.1


(1) Části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží od nynějška k území Velkoněmecké říše a vstupují jako "Protektorát Čechy a Morava" pod její ochranu.


(2) Pokud obrana Říše toho vyžaduje, učiní Vůdce a říšský kancléř pro jednotlivé části těchto území úpravu od toho odchylnou.


Čl.2


(1) Obyvatelé protektorátu, kteří jsou příslušníky německého národa, stávají se německými státními příslušníky a podle předpisů zákona o říšských občanech z 15. září 1935 (Říš. Zák. I., str. 1146) říšskými občany. Pro ně platí tudíž také ustanovení na ochranu německé krve a německé cti. Podléhají německé soudní pravomoci.


(2) Ostatní obyvatelé Čech a Moravy stávají se státními příslušníky Protektorátu Čechy a Morava.


Čl.3


(1) Protektorát Čechy a Morava jest autonomní a spravuje se sám.


(2) Vykonává svoje výsostná práva, náležející mu v rámci protektorátu, ve shodě s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami Říše.


(3) Tato výsostná práva jsou vykonávána vlastními orgány a vlastními úřady s vlastními úředníky.


Čl.4


Hlava autonomní správy Protektorátu Čechy a Morava požívá ochrany a čestných práv hlavy státu. Hlava protektorátu potřebuje pro výkon svého úřadu důvěry Vůdce a říšského kancléře.


Čl.5


(1) Jako zastánce říšských zájmů jmenuje Vůdce a říšský kancléř "Říšského protektora v Čechách a na Moravě". Jeho úřední sídlo jest Praha.


(2) Říšský protektor jako zástupce Vůdce a říšského kancléře a jako zmocněnec říšské vlády má úkol pečovati, aby bylo dbáno politických směrnic Vůdce a říšského kancléře.


(3) Členové vlády protektorátu jsou potvrzováni říšským protektorem. Potvrzení může býti odvoláno.


(4) Říšský protektor jest oprávněn dáti se informovati o všech opatřeních vlády protektorátu a udíleti jí rady. Může podati námitky proti opatřením, která by byla s to poškoditi Říši, a je-li nebezpečí v prodlení, vydati nařízení nutná ve společném zájmu.


(5) Od vyhlášení zákonů, nařízení a jiných právních předpisů, jakož i od výkonu správních opatření a pravoplatných soudních rozsudků jest upustiti, podá-li říšský protektor námitky.


Čl.6


(1) Zahraniční věci protektorátu, obzvláště ochranu jeho státních příslušníků v cizině, zastává Říše. Říše povede zahraniční věci tak, jak to odpovídá společným zájmům.


(2) Protektorát obdrží zástupce u říšské vlády s úředním označením "vyslanec".


Čl.7


(1) Říše poskytuje protektorátu vojenskou ochranu.


(2) Vykonávajíc tuto ochranu, udržuje Říše v protektorátu posádky a vojenská zařízení.


(3) Pro udržení vnitřní bezpečnosti a pořádku může protektorát zříditi vlastní sbory. Organisaci, početní sílu a výzbroj určí říšská vláda.


Čl.8


Říše vykonává bezprostřední dohled na dopravnictví, jakož i na pošty a telekomunikace.


Čl.9


Protektorát náleží k celnímu území Německé říše a podléhá její celní výsosti.


Čl.10


(1) Zákonitým platidlem jest vedle říšské marky až na další koruna.


(2) Poměr obou měn navzájem určí říšská vláda.


Čl.11


(1) Říše může vydávati právní předpisy s platností pro protektorát, pokud toho vyžaduje společný zájem.


(2) Pokud je dána společná potřeba, může Říše převzíti do vlastní správy správní obory a zříditi k tomu potřebné vlastní říšské úřady.


(3) Říšská vláda může učiniti opatření potřebná k udržení bezpečnosti a pořádku.


Čl.12


Právo platné nyní v Čechách a na Moravě zůstává v účinnosti, pokud neodporuje smyslu převzetí ochrany Německou říší.


Čl.13


Říšský ministr vnitra vydá v dohodě se zúčastněnými říšskými ministry právní a správní předpisy potřebné k provedení a doplnění tohoto výnosu.


V Praze dne 16. března 1939.


Vůdce a říšský kancléř:
Adolf Hitler v. r.


Říšský ministr vnitra:
Dr. Frick v. r.


Říšský ministr zahraničí:
Ribbentrop v. r.


Říšský ministr a přednosta říšské kanceláře:
Dr. Lammers v. r.

Ergo kladívko:


1 - Záleží co je podle nás státní útvar. Ale Protektorát byl spíš samosprávný celek třináctileté tisícileté Říše.


2 - Nepředpokládám, že by říšský kancléř a Vůdce řešil, zda je název pouze německy, nebo dvojjazyčně. Toto dle mého jednoznačně spadalo do kompetence správy protektorátu - čl.3. Nechce se mi to ale hledat ...

Zo J.Tintěra





Bylo to nařízení, že se německé názvy nemají překládat do češtiny. Ani písemné výstupy z Landrátů neměly být v češtině. Ale z důvodu nepraktičnosti se to mnohdy nedodržovalo.
Zdroj musím vyhledat.

To J.Vrba:



Podle K.H.Franka to státní útvar nebyl. Myslím, že to byl částečně samosprávný útvar pod jehož částečnou samosprávu nespadali zdaleka všichni.


Já jsem nepsal, že dvojjazyčnost řešil AH.

...ona ta samosprávnost velmi rychle mizela. Velkou zásluhu na tom měl Heydrich.


Ale název ta věc asi měla i česky ... asi, ne?

Ke kvalitě "Autonomie" uvedu fakta, která se opírají o "glossu" jejímž autorem je E. Sobota (popraven 1945), kterou napsal v VII/1939.


Píše zde, že komentáře (především od německého odborníka na ústavní právo Stuckarta) provázející vydání výnosu o protektorátu slibovaly, že samospráva bude omezena jen v mezinárodněpolitických a vojenských zájmech říše. Jinak uvnitř protektorátu se může český lid zařídit jak je libo. Může zachovávat parlamentní demokracii, soustavu volební atd.


Dále píše : My, čeští čtenáři výnosu, jsme se nedali unést k takovému nadšení ani prvního dne, kdy jsme jeho text četli. Zásadně je český národ bez práv, teprve udělením se mu dostává určitého autonomního postavení. Jsou to ale vesměs práva elastická, skoupě vyměřená a již předem je pomýšleno na to, aby mohla být vzata kdykoliv zpět.


V prvním článku je stanoveno území protektorátu (část bývalé čs. rep. obsazené v III/39 německým vojskem), ale hned ve 2. čl. se vůdci vyhrazuje, že Vůdce může stanovit odchylky - tedy autonomní území není pevně založeno.


Pevně není založen ani lid, jako nositel autonomie. Ve vyhlašovací klausuli se praví, že Čechy a Morava odedávna "patří k životnímu prostoru německého národa". Protektorátními občany nejsou jen Češi, ale i všichni Neněmci, kteří nejsou cizinci. Tato kategorie nebyla vytvořena proto, aby byl založen autonomní lid, ale aby tito nemuseli být postaveni na roveň německým státním příslušníkům.


Protektorátní příslušníci nemají žádné z politických práv příslušníků říšských. Nemohou být říšskými úředníky, účastnit se hlasování atd. Nejsou rovni ani na poli hospodářském a sociálně ochranném.


Jsou tedy vlastně v situaci cizinců, protože němečtí státní příslušníci žijící na území protektorátu tato práva mají. Zároveň však mají i práva protektorátních příslušníků a mohou se stát třeba i státním presidentem.


Ale již první kroky v praktikování ukázaly, že ani v tomto omezení autonomie žít nebude. Podle výnosu říšský protektor může udílet prot. vládě "rady". On jí ale udílel neodmluvitelné příkazy.


A nejen to. Svými narychlo zřízenými říšskými orgány (oberlandráty, o kterých není ve výnosu ani zmínky) komanduje přes hlavy prot. vlády jí podřízené autonomní úřady, zbavuje (bez jejího vědomí) přednosty samosprávných úřadů funkcí a staví na jejich místo Němce.


Říšský protektor má právo nouzového autonomního zákonodárství "v nebezpečí z prodlení". A přesto protektor vydal nařízení o židovském majetku, aniž zde hrozilo nebezpečí z prodlení nebo "společný zájem".
Také pro od prvního dne probíhající činnost německé policie, není žádného podkladu.


Dále konstatuje, že protektorátní autonomie hned od začátku dokonale přiškrcená, není ani tak zkouškou pro český národ ale pro německý. Zde poprvé přišel německý národně socialistický režim do styku s jinonárodním elementem (a který se ještě ke všemu snažil připravit co nejsmírněji), který - jak má za to - řeší co nejvelkomyslněji. Taková ulakocená autonomie nikoho neláká a při této zkoušce politické zralosti tedy zcela propadl.


To Jirka Vrba:
Jak vidět vše bylo celkem jasno už v červenci 39 a na Heydricha se nemuselo ani čekat...

Ty uvozovky u "autonomie" jsou určitě namístě (mohl sem je tam napsat) - proto jsem také napsal "věc" místo "samosprávného celku"


Abych se vrátil na začátek - takže spíš než státní útvar to byl prostě útvar. Ovšem na druhou stranu myslím, že můžeme s klidem psát česky Protektorát Čechy a Morava a nepídit se po tom jak oficiální český název byl.


Taky budeme v českém textu psát spíš Republika spojených nizozemských provincií a ne Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden

Oook

Já jsem snad nikde nepsal, že by jsme to tak nemohli psát. Napsal jsem jen, že :





K tomu jazyku ještě co napsal E. Sobota v VI/1941:


Na německý příkaz učinila protektorátní vláda opatření, že směrodatnou pro užívání jazyka toho kterého úřadu bude národnost vedoucího úředníka.


Je-li tento Němec, bude úředním jazykem úřadu němčina. To ať jde o úřad centrální nebo zcela podřízený protektorátní nebo orgán místní samosprávy. Přitom nezáleží na procentu národnostní smíšenosti v obvodu tohoto úřadu a to i kdyby bylo případně obyvatelstvo výlučně české.


Němčina pak bude úř. jazykem tohoto úřadu nejen vnitřně, ale i zevně. Nanejvýše se v takovém případě budou moci přijímat podání také česká a s nimi i česky jednat pokud jazyková kvalifikace k tomu postačí. Každý úředník má nyní povinnost umět německy, ale povinnost umět česky není. Českým stranám bude se moci k německým vyřízením připojovat nezávazný český překlad.


Výsledkem je, že český ministr prot. vlády bude musit psát okr. hejtmanovi německy a od něho přijímat německé zprávy.


Proč ale nebylo možno zavést německý úřední jazyk přímo?


Německé veřejnosti bylo řečeno, že český národ dostal v říši autonomii, a tou je protektorát. Německý průměrný člověk si libuje - hle, my Němci jsme spravedliví a velkorysí. Dokázali jsme to na Češích. To se neuznává jen proto, že nám Němcům se nikdy nic nepřipočte k dobrému.


A proto se najednou nemůže udělat něco, co by i ten nejjednodušší Němec pokládal za akt autonomii protichůdný.


On ten výnos nebyl ani psám česky a ani Mnichovská dohoda neměla českou verzi.

Kolegové zde sice vedou zajímavou debatu o tom, co to vlastně Protektorát byl, ale pojďme se podívat na samotnou knihu.


Po technické stránce naprostá špička" krásný papír, skvělí tisk, což obrázkům opravdu svědčí! Obrázků je mnoho a spousta je jich zde uveřejněna poprvé. Nebudu přehánět, když řeknu, že vám budou oči doslova přecházet.


Přesto si nemohu odpustit kritiku: některá témata by tam dle mého vůbec neměla být - především ta s foty německých vojáků na frontě a slohovkama českých školáku do nějaké soutěže s Říšskou branou mocí: nevím co má Bf 110 nad Afrikou a zbrojíř ládující pasy do kulometu společného s protektorátem, který byl podle mého trochu někde jinde (tuhle kapitolu by podle mého ocenil i Joseph Goebbels). Kapitola o odboji je vcelku dobrá přesto její obrazovou část omezit téměř jen na vyhlášky o provedení popravy nepovažuji za právě ideální. I odboj měl přeci tváře! Na druhou stranu kapitola o kolaboraci je omezena téměř jen na fota Emanuela Moravce, jako kdyby kolaborace neměla jiné tváře. V knize je velmi mnoho fot obalů a přebalů knih, mnohé jsou zajímavé, ale mnoho obalů obsahuje jen jméno autora knihy a titul a popisek k tomu to jen opakuje bez dalšího vysvětlení! Největší průšvih této knihy ovšem, je že zde nenarazíte ani slovem na Lidice ani na Ležáky ani na heydrichiádu ani na řádění gestapa, bez čehož si o protektorátu plný obrázek udělat prostě nemůžete!


Přesto knihu doporučuji. Je to sice neúplný ale přesto zajímavý pramen k nejtemnějšímu období našich dějin.