Prosba o pomoc - rotační motory

Dobrý den


Zajímám se o rotační spalovací motory z doby kolem první světové války, pro jeden menší článek. K tématu jsem (snad podrobně) pročetl následující knihy:


1) Moteurs a explosion dans l aviation, Masméjean, Béréhare, Paříž 1918 až 1924


2) Les Moteurs d Aviation, Martinot-Lagarde, Paříž 1918


3) The airplane engine, Lionel S. Marks, New York 1922


4) Aviation Engines, Victor W. Pagé, New York 1918


+ nějaké manuály a články.


Přesto stále zůstávají otázky, na které již delší dobu nejsem schopen nikde najít odpověď. Proto se chci obrátit na zdejší fórum s prosbou, zda některý z čtenářů nezná odpověď. Níže jsem zpracoval seznam problémových otázek. Za odpověď na kteroukoliv z nich předem mnohokrát děkuji.


a) U starších motorů firmy Gnome (s automatickým ventilem v pístu) jsem nikde nenalezl žádnou informaci o tom, že by se tento ventil otevíral „nějakým palcem“. Všichni autoři tvrdí, že ventil se otevíral kombinací podtlaku a odstředivé síly, nebo jenom odstředivé síly (pomocí toho závaží a pružiny ve ventilu). Vím ale, že byly i motory, které měly na ojnici „palec“, který tento ventil měl otevírat. Napadlo mě, že tento palec by mohl být „německá modifikace“, tedy že si ho němci přidali až u motoru Oberursel U.0. S Oberurselem je ale obecně problém, protože Francouzi ho v literatuře v podstatě ignorují (dělají, že nebyl), a Američani se mu věnují pouze velmi okrajově. Navíc je všechny souhrnně nazývají „German Gnome“. K Oberurselovi se mi nepodařilo pořádně nic bližšího zjistit. Mám k dispozici jeho výkres, kde je skutečně na ojnici „něco jako ten palec“, ale bez bližších podrobností. Je moje domněnka správná, skutečně „ten palec“, který otevíral sací ventil, přidali až Němci u motorů Oberursel U.0? A jak přesně „ten palec fungoval?“


b) Gnome Monosoupape. U těchto motorů byla směs v klikové skříni nezapalitelná. Francouzi uvádí, že byla tak bohatá, že nešla zažehnout (údajně). Proto tyto motory přisávali vzduch výfukovo-sacím ventilem v hlavě a až poté směs z klikové skříně, druhým důvodem bylo chlazení výfukového ventilu, s kterým byly stálé problémy (rovněž údajně). U ostatních rotačních motorů jsem se s tímto nikde jinde nesetkal. Byl to specifický problém motoru Gnome Monosoupape? Existoval nějaký podstatný rozdíl mezi ovládáním motorů Gnome s ventilem v pístu, Gnome Monosoupape a ostatními rotačními motory s klasickým ventilovým rozvodem?


c) Tato otázka souvisí s předchozí. Mám k dispozici vnější otáčkovou charakteristiku (závislost efektivního výkonu na otáčkách) motoru Clerget 130 s poznámkou, že zhruba odpovídá všem ostatním rotačním motorů (průběhem). Tato charakteristika je extrémně plochá, efektivní výkon je v podstatě konstantní v rozsahu cca 1100 až 1300 otáček. To je dáno pravděpodobně vlivem odporu vzduchu (dle mého názoru). Přesto jsem našel zmínky o tom, že u některých rotačních motorů bylo možno snížit jejich otáčky a to i dost podstatně. Trochu mi uniká smysl tohoto počínání.


d) Za jednu z důležitých výhod rotačních motorů (ve srovnání s ostatními) označují Francouzi fakt, že tyto motory měli dobrý průběh momentu (v závislosti na úhlu pootočení motoru) i v případě, kdy vynechalo zapalování některého z válců. Byla toto častá závada? Stávalo se „běžně“ že motorům vynechalo zapalování některého z válců (nebo více válců)? Zmímku jsem o tom nikde nenašel.


e) Poslední otázka je trochu obecnější. Nejsem schopen nikde dohledat, jakým způsobem se měřil výkon těchto motorů jinde, než ve Francii. Francouzi používali hlavně „moulinet Renard“ (dle mých informací), což byla vlastně vrtulová brzda. Nevíte někdo, jak se měřili výkony těchto motorů v Německu a Velké Británii?


Děkuji mnohokrát za jakoukoliv odpověď, odkaz apod.

Volně dostupné texty
Josef Gruber: Úspěšná slepá ulička, březen 2009
4.2.4.1 Rotační motory - krátká informace
Jaroslav Lněnička: Ohlédnutí za minulostí - 7. část
Eduard Urban: Cyklon - létadlový motor rotační, patent 1913, spis uložen v knihovně Národního technického muzea, signatura: B1443


Také se můžete zeptat v kterékoliv knihovně při strojních fakultách
- FS ČVUT Praha
- FS VUT Brno
- UNOB Brno
- ZČU Plzeň
- Tech. univerzita Liberec