Co je potřeba: - projet níže vypsané tabulky, doplnit všechny druhy zajímavých, známých, hledaných ... prostě nej nej zbraní WW2 - doplnit stručné textové popisky, poupravit to, co jsem tam zatím zkusmo vložil - vybrat ke všemu co nejlepší, nejreprezentativnější obrázky, pokud možno naší provenience či z wikipedie a open source archivu, at není problém s copyrightem
Můžete do toho zasahovat KDOKOLIV, dle svého uvážení, nic není dané, prosím o jakoukoliv pomoc.
Bitva o Berlín byla poslední z nejvýznamnější bojových operací druhé světové války v Evropě. Boje sice pokračovaly ještě několik dní po pádu města, ale v nich už šlo jen o to, kolik německých vojáků se dokáže probojovat do zajetí západními Spojenci a kolik jich padne do sovětských rukou. Pád Berlína znamenal symbolický úder do nitra nacistického režimu. Ostatně německý vůdce v průběhu bitvy spáchal sebevraždu. Vztyčení sovětské vlajky nad budovou Říšského sněmu symbolizovalo nejen pád hlavního města Velkoněmecké říše, ale též rozšíření sovětského vlivu do střední Evropy.
Když se v Gdaňsku 1. září ozvala děla Schleswig-Holsteinu a německá vojska překročila polské hranice v celé své délce, pro zhruba 17 000 mužů na pobřeží to znamenalo jediné - od tohoto okamžiku jsme sami. Odloučeni od zbytku země sváděli urputné boje s německou přesilou, bráníce své okno do světa i národní pýchu - nové přístavní město Gdynia. Dle pečlivě připraveného německého plánu nemělo zajetí polského pobřeží zabrat více než cca 1 týden. Příkladná odvaha a vojenský um obránců však tuto dobu protáhly na celý měsíc. A zejména jim je věnován tento článek.
Vylodění v Normandii, označované jako operace NEPTUNE, představuje počáteční fázi operace OVERLORD, jejímž cílem bylo osvobození severozápadní Francie, což mělo vytvořit předpoklad pro následné dobytí Německa. Spojenci 6. června 1944 provedli nejrozsáhlejší vojenskou invazi z moře v lidských dějinách, čímž zásadně přispěli k porážce nacistického Německa
Desátého května 1940 začala operace Paula - německý útok proti zemím západní Evropy. Německá vojska vpadla mimo jiné také na území Francie. Jedni z těch, kteří se vetřelcům postavili se zbraní v ruce, byli také Češi a Slováci. Úspěšné nasazení československých letců v bitvě o Francii je všeobecně známo. Často se však neprávem zapomíná na příslušníky pozemního vojska - i oni zasáhli do bojů, i oni umírali. V první části článku se dozvíme něco o vzniku, organizaci, složení a výzbroji čs. pozemního vojska ve Francii.
Varšava, Ujazdovské aleje 1. února 1944 devět hodin a patnáct minut, doznívá střelba, ve vzduchu ještě visí kouř zvířený granáty. Na zabláceném asfaltu tuhne krev generálmajora policie SS-Brigadeführera Franze Kutschery - obávaného a nenáviděného kata Varšavy ...
V létě 1940 sledoval italský diktátor Benito Mussolini s narůstající nespokojeností nečinnost italských jednotek umístěných v Libyi. Po smrti maršála Italo Balba (zahynul v bombardéru S.79, omylem sestřeleném italskými protiletadlovými dělostřelci u Tobruku 28. června) se novým vrchním velitelem ozbrojených sil v severní Africe stal maršál Rodolfo Graziani. Pokoušel se shromáždit potřebné síly k Římem požadované ofenzivě proti Egyptu. Nakonec, pod hrozbou odvolání, neochotně vyrazil 13. září 1940 do útoku.
Příčiny druhé světové války tkvěly v nespokojenosti s výsledky první světové války (1914-1918). Poražené Německo bylo podle Versailleské smlouvy přinuceno vzdát se významné části svého dosavadního území ve prospěch vítězné Francie a obnoveného Polska. Smělo nadále udržovat jenom omezené vojenské síly a muselo se zavázat k platbám vysokých válečných reparací. Itálie, sice jeden ze států stojících na straně vítězů války, obdržela jenom nedostatečné území vzhledem k předchozím ztrátám na lidských životech a ztrátám materiálním, současně se cítila neuspokojena ve svých velmocenských ambicích. Taktéž vítězné Japonsko neuspělo ve snaze posílit svoji kontrolu Číny a krom toho se domnívalo, že pro svůj další hospodářský rozvoj potřebuje kontrolu zdrojů surovin, které nemohlo získávat na svém prostorově omezeném ostrovním území (mj. ropu). Rostoucí nacionalismus, fašismus, nacismus a komunismus nadále zostřovaly konflikty napříč Evropou i mimo ní.
Italský útok na Etiopii (Habeš) v říjnu 1935 ukázal neschopnost Ligy národů, která nedokázala zastavit tuto válku. Italové toužili po rozšíření svého teritoria a kolonií, čímž docházelo přirozeně k růstu napětí s dalšími koloniálními velmocemi - Velkou Británií a Francií. Španělská občanská válka (1936–1939) se stala proxy konfliktem řady států. Do této války vyslaly své vojáky a zbraně, aby otestovaly jejich bojovou hodnotu. Itálie a Německo na straně jedné, Sovětský svaz na straně druhé. V Asii docházelo v průběhu 30. let k řadě pohraničních střetů Japonska se Sovětským svazem a Mongolskem. Japonská agrese pokračovala v roce 1937 napadením Číny, ale do začátku druhé světové války se Japoncům nepodařilo Čínu plně ovládnout. V Evropě Německo odmítlo závazky plynoucí z Versailleské smlouvy, znovu obsadilo Sárskou pánev (1935) a obnovilo vojenskou přítomnost v Porýní (1936). Západní mocnosti jen přihlížely.
V březnu 1938 Německo anektovalo Rakousko. Minimální odezva od ostatních evropských mocností posílila Hitlera v jeho nárocích a tak přišel požadavek na odstoupení pohraničních území Československa s výraznou německou menšinou. V září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda, která toto území předávála do rukou Třetí říše. Kromě Německa se na porcování našeho území podílelo i Maďarsko a Polsko. Politici Velké Británie se domnívali, že se jim podařilo ukonejšit Hitlerovy nároky a zachovat mír.
Poté, co 30. září 1938 bylo Československo donuceno přijmout ustanovení Mnichovské dohody, pohltilo nacistické Německo sudetské okresy s většinou německých obyvatel poblíž německých hranic a začlenilo je do Třetí říše. Když slovenský parlament s podporou nacistického Německa vyhlásil samostatnost Slovenské republiky 14.3.1939, byla Mnichovská dohoda jen cárem papíru. Adolf Hitler povolal do Berlína československého prezidenta Emila Háchu a zastrašoval ho, aby přijal německou okupaci českého zbytkového státu a reorganizaci na německý protektorát. Stalo se tak 15.3.1939.
Nacistické německé úřady účelově daly protektorátu „zdání svobody“, aby nalákaly Čechy, aby se k nim přidali. Navzdory tomu, že protektorát měl vlastní poštovní známky a prezidentskou stráž, nacistické úřady měly faktickou kontrolu, soustředěnou v rukou říšského protektora barona Konstantina von Neuratha.
Začala se víc jak 6 let trvající okupace českých zemí.
Dalším cílem bylo Polsko. Záminkou byl přístav Gdaňsk, cílem pak získání dalšího prostoru na východě.
Německé síly napadly Polsko ze severu, jihu a západu ráno 1.9.1939. Slovenské vojenské síly postupovaly po boku Němců na severním Slovensku. Jak Wehrmacht postupoval, polské síly se stáhly ze svých předsunutých operačních základen blízko německo-polské hranice k pevnějším obranným liniím na východě. Po polské porážce v polovině září v bitvě u Bzury získali Němci nespornou převahu. Polské síly se poté stáhly na jihovýchod, kde se připravovaly na dlouhou obranu a očekávaly očekávanou podporu a úlevu ze strany Francie a Spojeného království. Tyto dvě země uzavřely smlouvy s Polskem a 3. září vyhlásily Německu válku; nakonec jejich pomoc Polsku byla velmi omezená, Francie pouze napadla malou část Německa v Sárské ofenzívě.
17. září sovětská Rudá armáda napadla východní Polsko, území za Curzonovou linií, které podle tajného protokolu paktu Molotov–Ribbentrop spadalo do sovětské „sféry vlivu“; tím se polský plán obrany stal nepoužitelným. Polská vláda tváří v tvář druhé frontě dospěla k závěru, že obrana již není proveditelná a nařídila nouzovou evakuaci všech jednotek do neutrálního Rumunska. 6. října, po polské porážce v bitvě u Kocku, německé a sovětské síly získaly plnou kontrolu nad Polskem. Úspěch invaze znamenal konec druhé polské republiky, ačkoli Polsko se nikdy formálně nevzdalo.
1939-1940
Podivná válka
Termín podivná válka "vynalezla" francouzská krajní levice, která byla proti jakémukoliv boji s Německem jakožto spojencem Sovětského svazu a tímto výrazem se této válce vysmívala. Označení podivná válka se používá pro období od vypuknutí války do počátku německých akcí na západě, tj. do jara roku 1940. Začala hned 3. září 1939, kdy britští piloti vykonali první průzkumné lety. Britské i francouzské obyvatelstvo, krmeno zprávami o síle německé armády a uvědomující si zničující účinky bombardovacích náletů, tiše očekávalo mohutné bombardování svých zemí německým letectvem (Luftwaffe) a také předpokládalo, že se ihned rozhoří boj na západní frontě, tak jako roku 1914. Nic takového se však tehdy nestalo. Hitler byl dodržením francouzsko-anglických záruk vůči Polsku nemile překvapen a vyhlášení války rozhodně neočekával a byl jím poněkud zaskočen. Ani jeho armáda nebyla zdaleka tak silná, jak se mnozí domnívali, a navíc jí většina byla nasazena v Polsku. Ale ani Spojenci nebyli na válku dostatečně připraveni, i když na jejím počátku by více než stovce spojeneckých divizí, jakkoliv špatně vyzbrojeným a vycvičeným, mohlo čelit jen třiadvacet divizí německých, z nichž některé byly navíc považovány za divize druhořadého významu. Ale Německo úspěšně blafovalo, a tak se veškeré boje prakticky odehrávaly ve vzduchu.
Do sovětské sféry vlivu se po obsazení části Polska dostaly i pobaltské státy, a Sovětský svaz, vnímající strategickou pozici Finska jak v přístupech k Baltskému moři, tak na Karelské šíji u Leningradu, vyvíjel politický tlak, aby Finsko poskytlo prostor pro sovětské základny. Ti Finsko odmítlo a Sověti toho využili jako casus belli.
30. listopadu v 8 hodin ráno překročili sovětští vojáci hranice Finska. Sověti se postupně se všemi překážkami, tj. nedostatkem zásob a komunikací a houževnatým odporem Finů, vypořádají, ale zastaví je jediná, kterou nemůže překonat jakákoliv materiální a početní převaha Rusů - mrazy. Ty nakonec tažení, jemuž každý předvídal rychlý konec, protáhnou na celé 103 dny. Od 11. února 1940 začali Sověti opět postupovat do hloubi finského území, aby se vyhnuli letnímu tání, které by jejich postup nadobro zastavilo. Nakonec byla prolomena Mennerhiemova linie, a Finové, kteří nyní už neměli k dispozici další opevněné body, začnou se Sověty přes švédského velvyslance jednat o míru. 11. března je obklíčeno město Viborg, a následujícího dne je v Moskvě podepsána mírová smlouva. Sovětský svaz získal celou Karelskou šíji i s Viborgem, celý břeh Ladožského jezera, Rybářský poloostrov a další části východního Finska. Finsko pronajalo Sovětům na dobu 30 let Hangoe a okolí pro vybudování vojenské základny.
Skandinávie byla v době druhé světové války nesmírně strategicky důležitou oblastí, a to kvůli švédským ložiskům železné rudy. Švédsko mělo zásadu neutrality a dodávalo Německu dvě třetiny veškeré železné rudy pro válečný průmysl.
Janko je to pořád ve fázi vývoje, zatím nevím kolik toho tam Radek bude chtít (některé státy toho mají hodně, některé méně), krom toho ta poslední tabulka je spíše pro "perličky", resp. výše nezařaditelné
GJ: za me urcite ANO, klidne mozno psat bud primo do tabulky, nebo kdo si netroufa, tak klidne do noveho prispevku, jen v odrazkach, ja si to pak prechroupu FB: vsechny zbrane urcite ne, jsme limitovani mistem, ale za sebe bych to videl urcite na kategorie
- TANKY - LETADLA (mozna v deleni na stihaci a bombardovaci?) - STIHACE TANKU - LODE (+ PONORKY? pripadne samostatna sekce jeste pro ponorky) - DELOSTRELECTVO - PALNE ZBRANE (klidne tech asi sest kategorii nastinenych vyse, jen se mi to nechce vypisovat ) - OSTATNI (dalsi zname kusy, rekneme granaty, miny, nakladaky, proste takovy mix co se neveslo vyse)
pak si dame - OSOBNOSTI - JEDNOTKY tedy nejaky hlavni prurez nejznamejsimi osobnostmi ww2 (muzeme rozdelit na POLITICKE a VOJENSKE, pripadne i CIVILNI) a odkazy na "nejznamejsi" jednotky, zpatra tam bude treba 8. air force, bomber command, nase perute, britske poustni krysy, neco z kanady, nektere sovetske gardove jednotky ci fronty, nemecke, z amiku pozemnich urcite treba 1. ID, 4. ID, 82. a 101. AD atd.
Zde jeste doplnuji, mame tam jeste dve sekce, neco jako treba "nejznamejsi bitvy", pripadne "nejznamejsi operace", a nejakou druhou. Ty by mely obsahovat seznam clanku, zhruba tri v kazde z nich. Napada vas, co tam dat, resp. hlavne tu druhou zalozku? Zajimavosti? Prisne tajne? Nebo nejak geograficky delene? Bitvy v Evrope, Bitvy v Pacifiku?
Nejznamejsi bitvy bych dal z toho co mame
- Operace Neptune/Overlord - Bitva o Berlin - Bitva o Moskvu? Stalingrad? Ardeny? Afrika? mozna bude potreba nejdriv neco napsat
Jeste pridam dva screenshoty, abyste meli predstavu, jak to bude na strance vypadat ... data jsou jen testovaci a rozpracovana, jde mi o rozlozeni, ne o obsah
Prísne vzaté StuG III Ausf.G a SU-152 nie sú stíhače tankov. Odporúčam obľúbený a trochu preceňovaný Jagdpanther, sovietský ekvivalent by bol snáď SU-100, ale ani to nie je stíhač. Odporúčam ešte tiež veľmi dobrý Panzer IV/70 (V) a v tankoch ťahúňa Pz.Kpfw.IV. Jedine, že by si premenoval nadpis sekcie na Stíhače tankov a samohybné delá.
předpokládám, že smyslem tohohle projektu není ani tak nalákat fajnšmekry, kteří vědí, co hledají, ale spíš "běžné" zájemce, kteří se "chytí" na nějakou senzaci - těm bych obětoval jednu záložku v osobnostech by se dal určitě prodat Šílený Jack Churchill, napadá mne i "Piper Bill" William Millin (v případě zájmu o něm můžu něco napsat) pokračování zítra (určitě mne do rána ještě nějaká můza navšíví)
takhle, ty tabulky vyse muzete editovat sami, to je vlastne cilem ... ja potrebuju jen tabulky, abych nastavil v kodu "odsud si vem data", a co se tam da je prave na nas vsech, co tam dame. Takze bud prejmenujem sekci ze "stihaci tanku" na "samohybne delostrelectvo a stihace tanku" nebo to proste napiseme do toho popisneho textu, "ackoliv samohybne delo, vynikal Stug III jako stihac tanku" apod. Proste klidne si to upravujte podle sveho, proto jsem vas zadal o pomoc, vite o mnoha vecech mnohem vic nez ja, ja to jen skladam dohromady, aby to nejak vypadalo, a potrebuju nejaka data. Klidne pridejte vic radku do tech tabulek, je to takovy ten posuvny seznam, takze se zobrazi tri, pak se to posune na dalsi tri, dalsi tri atd, takze tam muze byt treba dvacet polozek.
Cilem je, jak psal GJ, ukazat co tu vsechno mame, nasmerovat lidi na ty popularni temata, nalakat ty bezne zajemce, kteri do googlu napisi "druha svetova valka" a cekaji nejaky "portal" na toto tema. Ted jsou pred nami ruzne idnesy a podobne weby, kde je o ww2 jeden clanek, my jich ted mame vic jak tisic, tak to musime lidem take prodat plus samozrejme tisice a tisce temat o technice. Vybrat to hlavni, strucne a lakave popsat, vybrat hezky obrazek, dat do tabulky. Zbytek obstaram ja
ps. abyste se mohli podivat, jak to zhruba vypada, tak tady www.valka.cz
pohranicni straz 2. aby to bylo prehlednejsi, tak tabulky, ze kterych se berou data, jsem tady dal jako FAKTOGRAFICKE hned nahoru, staci kdyz ji upravite a date si refresh toho portalu, a zmeny se HNED projevi takze muzete ladit. Ja postupne udelam tabulky pro zbyvajici casti, ktere jeste nejsou napojene, a zas to sem vlozim
FiBe: ty chybejici palne zbrane za nektere staty, planujes to doplnit, nebo to znamena, ze nejsou? a mohl bys k tomu napsat nejake "zajimave" popisky, mimo "americky", "sovetsky" atd? neco kratkeho, vystizneho, chytlaveho kdyztak mrkni sem www.valka.cz abys videl, jak se to bude prezentovat. Diky
Radku asi i jo, doplnil jsem tu japonskou 99, jinak ten vynechaný zbytek nechci říct, že přímo není, ale jsou to dost raritky (britská pistole, československý samopal, ...), takže jsem je tam nezahrnoval, ale doplnění se samozřejmě nebráním
jde mi o ty "nejznamejsi" kousky, takze sem bych to netlacil, a raritky pak muzem dat treba do "zajimavosti" ... takhle to asi staci, promazu tedy to, co neni vyplnene, diky
)
)
