Po skončení napoleonských válek (1815) došlo k vyhodnocování zkušeností z předešlých více než dvaceti let bojů. I když po stránce taktické bastionové a klešťové pevnosti stále vyhovovaly, díky změnám ve ojenství došlo k jejich překonání na úrovni operační. Bylo potřeba rozšířit obvod pevnosti, tak aby byla pevnost schopna pojmout větší množství polního vojska. Došlo ke dvěma zásadním změnám v systému opevňování založených na myšlenkách markýze de Montalemberta.
První změna se týkala valů pevnosti, kde bylo přeneseno těžiště z bočních a kosých paleb bastionů na čelní palby z kurtin. Bezprostřední obranu příkopu a valu kurtiny zajišťovaly kaponiéry. Ty byly umísťovány do středu takto vzniklé polygonální fronty. Tím mohla vzrůst délka polygonální fronty až a 800m ve srovnání s frontou bastionovou, u níž vzdálenost špicí bastionů činila zhruba polovinu. Tak mohl znatelně narůst obvod pevnosti. Tyto myšlenky se uplatnili pouze ve škole novopruské a částečně rakouské. Francouzská čkola setrvala u systému bastionového.
Druhá změna, která pronikla do všech opevňovacích škol, a měla zásadní význam pro další vývoj opevňování, bylo další rozšíření obvodu pevnosti pomocí věnce samostatných fortů. Přitom však musíme mít napaměti, že hlavním obranným prvkem pevnosti zůstává souvislé jádro – noyau.
*škola novopruská
*škola rakouská
Komárno
www.komarno.sk
dalším zajímavým rakouským fortifikačním prvkem jsou maxmiliánské věže – prapůvodně také Montalembertova myšlenka.(Linec , Pula, Verona, Krakov) Svůj původ v těchto maxmiliánských věžích nezapřou olomoucké forty II, X a XII.
Linec
http://www.ars-cartae.com/linzfort.htm
Pula
http://www.ars-cartae.com/pula/pula.htm
*škola francouzská
*škola belgická
*škola ruská
První změna se týkala valů pevnosti, kde bylo přeneseno těžiště z bočních a kosých paleb bastionů na čelní palby z kurtin. Bezprostřední obranu příkopu a valu kurtiny zajišťovaly kaponiéry. Ty byly umísťovány do středu takto vzniklé polygonální fronty. Tím mohla vzrůst délka polygonální fronty až a 800m ve srovnání s frontou bastionovou, u níž vzdálenost špicí bastionů činila zhruba polovinu. Tak mohl znatelně narůst obvod pevnosti. Tyto myšlenky se uplatnili pouze ve škole novopruské a částečně rakouské. Francouzská čkola setrvala u systému bastionového.
Druhá změna, která pronikla do všech opevňovacích škol, a měla zásadní význam pro další vývoj opevňování, bylo další rozšíření obvodu pevnosti pomocí věnce samostatných fortů. Přitom však musíme mít napaměti, že hlavním obranným prvkem pevnosti zůstává souvislé jádro – noyau.
*škola novopruská
*škola rakouská
Komárno
www.komarno.sk
dalším zajímavým rakouským fortifikačním prvkem jsou maxmiliánské věže – prapůvodně také Montalembertova myšlenka.(Linec , Pula, Verona, Krakov) Svůj původ v těchto maxmiliánských věžích nezapřou olomoucké forty II, X a XII.
Linec
http://www.ars-cartae.com/linzfort.htm
Pula
http://www.ars-cartae.com/pula/pula.htm
*škola francouzská
*škola belgická
*škola ruská