Plk. Horal nesmí nosit uniformu ...????
...aneb český Kocourkov překonává sám sebe ....
Veterán druhé světové války, plk. Jan Horal, nesmí nosit veřejně uniformu. Rozhodl o tom ředitel pražského velitelství (či jak se funkce onoho pána jmenuje, cituji z novin) plk. R. Fuchs, neboť jeho služba v ozbrojených silách trvala pouhé 4 roky a nikoliv povinných 5 let. A tak člověk, který proti fašismu bojoval za kniplem Spitfira i na velitelské sedačce Cromwellu u Dunquerke, byl těžce zraněn a v zahraničí po právu oceněn Čestnou Legií a Member of British Empire, nesmí na veřejnosti nosit uniformu se svými vyznamenáními .... na rozdíl od těch, co si frčky vyseděli na kancelářské židli a vhodným poklonkováním před nadřízenými a politiky.
Nevím jak vy, přátelé, ale já bych fakt blil. Souhlasím s titulkem v dnešním Právu, kde jistý čtenář komentuje tuto ostudu slovy "Churchill se obrací v hrobě".
Nevím jak vy, přátelé, ale já bych fakt blil. Souhlasím s titulkem v dnešním Právu, kde jistý čtenář komentuje tuto ostudu slovy "Churchill se obrací v hrobě".
Reklama
Někdy můžete být hrdinou i podvodníkem současně. Honza Horal ale není podvodníkem, nikomu totiž zkazkami o službě v RAF, v němž nikdy nesloužil, neublížil. - www.valka.cz - Navíc, jak poznamenala i paní Šišková, která nedlouho po začátku schůze, viditelně rozrušená a znechucena, odešla, vysoký britský řád (Member of British Empire) nedostal pan Horal za účast v bojích, ale za dlouholetou charitativní činnost.
A ešte jeden článok na www.valka.cz, kde je spomínaný plk. Horal - www.valka.cz ....
plk. Horal uvádza: V armádě jsem bojoval od září 1941 do 5. května 1945 a byl jsem v přímém boji dvakrát raněn. Nad Tobrukem sestřelen a podruhé při útoku na Dunkerque, kdy můj tank najel na minu. Já jsem si uniformu vybojoval," odmítl Horal rozhodnutí pražského vojenského velitele... - ale podľa jeho priznania, ktoré je spomínané v článku na www.valka.cz nikdy v RAF neslúžil.... V akom lietadle bol ranený nad Tobrukom?
Ale súhlasím s tým, že veteráni všetkých konfliktov by mali mať právo nosiť uniformu, bez podmienky odslúžených rokov v armáde...
A ešte jeden článok na www.valka.cz, kde je spomínaný plk. Horal - www.valka.cz ....
plk. Horal uvádza: V armádě jsem bojoval od září 1941 do 5. května 1945 a byl jsem v přímém boji dvakrát raněn. Nad Tobrukem sestřelen a podruhé při útoku na Dunkerque, kdy můj tank najel na minu. Já jsem si uniformu vybojoval," odmítl Horal rozhodnutí pražského vojenského velitele... - ale podľa jeho priznania, ktoré je spomínané v článku na www.valka.cz nikdy v RAF neslúžil.... V akom lietadle bol ranený nad Tobrukom?
Ale súhlasím s tým, že veteráni všetkých konfliktov by mali mať právo nosiť uniformu, bez podmienky odslúžených rokov v armáde...
Díky za upřesnění, musím přiznat, že mi taky vrtalo hlavou jak se od Spita dostal k Dunkerque. Ale ať tak nebo onak, ať už je Baron Prášil nebo ne, tak myslím, že by měl, pokud byť jeden den za války sloužil a bojoval, mít právo tu uniformu nosit.
Ostatně jsem četl, že se již připravují na MO kroky ke změně tohoto nesmyslného nařízení ....
Ostatně jsem četl, že se již připravují na MO kroky ke změně tohoto nesmyslného nařízení ....
Reklama
Obávám se pánové, že tato kauza má minimálně dlaší rozměr. Veterán HORAL byl pravděpodobně (opakuji pravděpodobně) po válce degradován a v době, kdy kolem roku 1968 byli jeho spolubojovníci povyšováni, tak on nebyl (??? proč) povýšen a to ani po roce 1989 (???). V žádném případě však nebyl (před možnou degradací) plukovníkem.
Jinak řečeno, to, že je mu odpírána uniforma je ostuda, to, že na ní nosí hodnost plukovníka je stále ještě trestným činem. Přišlo se na to ne proto, že chtěl uniformu novou, ale kvůli hodnosti, kterou na ni požadoval...
Jinak řečeno, to, že je mu odpírána uniforma je ostuda, to, že na ní nosí hodnost plukovníka je stále ještě trestným činem. Přišlo se na to ne proto, že chtěl uniformu novou, ale kvůli hodnosti, kterou na ni požadoval...
Týmto smerom som sa uberal, ale nebol som schopný zistiť v akej hodnosti ukončil WW2, potom som narazil na nezrovnalosti v jeho leteckej kariére.....
Inak v roku 1968 boli povyšovaní aj emigranti? Jan Horal emigroval v roku 1948 do Švédska, kde žil až do roku 1989 nie?
Inak jeho stručný životopis na stránke Čestní občané Letňan
Inak v roku 1968 boli povyšovaní aj emigranti? Jan Horal emigroval v roku 1948 do Švédska, kde žil až do roku 1989 nie?
Inak jeho stručný životopis na stránke Čestní občané Letňan
Citace :
Pan plk. Ing. Jan Horal se narodil 23. února 1923 v Čopu, malé legionářské vesničce na hranicích Slovenska, Maďarska a Podkarpatské Rusi, v rodině českého vojenského lékaře. Časem ho rodiče přihlásili do českého gymnázia, a protože bylo pouze v Užhorodu, na nějaký čas se tam všichni přestěhovali. Od svých 13 let byl členem Masarykovy letecké ligy (akce 1 000 nových pilotů pro čsl. vojenské letectvo), kde se naučil plachtit. Po mnichovském diktátu v roce 1938 se rodina přestěhovala do Čech. V této době mu bylo 16 let a rozhodl se odejít za hranice. Po anabázi přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Řecko a Střední východ se dostal do Kanady. Místo Francie se rozhodl pro Kanadu, kde byla šance na letecký výcvik. Mezitím vypukla válka, a tak, aby byl přijat k letectvu, musel tvrdit, že je o dva roky starší. V Kanadě prodělal letecký výcvik u jednotek RAF. V roce 1941 byla jeho jednotka přeložena z Anglie na Střední východ. Během výcviku naboural při přistávání. Kvůli zranění již dál nemohl létat. Proto vstoupil do anglického tankového vojska a s ním bojoval u El Alamejnu. V roce 1943 přešel do československé tankové brigády. Při invazi u Dunkerque najel na minu a byl opět v nemocnici.
Po válce si udělal českou maturitu a přihlásil se na Karlovu univerzitu na obor strojní inženýrství. Po únoru 1948 bez peněz a téměř bez oblečení emigroval do Švédska. Začínal jako soustružník v kovářském oddělení, kde vyráběl kuličková ložiska. Když se naučil švédsky, dostudoval vysokou školu a získal místo inženýra. Za nějaký čas mu byl přijat malý vynález, kterým si zajistil potřebný kapitál pro to, aby začal podnikat ve strojírenství. Další zlepšovací návrh se týkal fotografické čočky. Podařilo se mu vytvořil z jedné zkrachovalé firmy největšího distributora optiky. S vynálezem uspěl v Japonsku, zde vybudovanou továrnu spojil s jednou anglickou firmou. O její úspěšnosti mluví i to, že když ji po 22 letech opouštěl pracovalo v ní 32000 zaměstnanců. V roce 1962 projevil Motokov zájem, aby pan Ing. Jan Horal převzal zastoupení mladoboleslavské Škodovky ve Švédsku.
Po roce 1989 se vrací do Československa a začíná zde podnikat. Koupil hotel DUO a další hotely v Českém Krumlově, ve kterých zaměstnal některé válečné veterány. Sponzoruje akce Svazu letců a každoročně i Mezinárodní festival leteckých filmů. V roce 2004 mu britská královna Alžběta II. udělila jedno z nejvyšších vyznamenání - Řád britského impéria za charitativní podporu vysloužilých letců.
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více