Pěší pluk 81 [1918-1920]

Domácí pěší pluk 81


Dekretem Výboru národní obrany z 30.10.1918 bylo z jednotek bývalé monarchie zřízeno „Domácí vojsko“. Jedním z prvních rozkazů byla nařízena evidence ročníků 1900 – 1873, ze které byli vypuštěni vojáci německé národnosti a ročníků starších než 1881.
3.12.1918 byla zahájena reorganizace dosavadních náhradních praporů na nové útvary domácího vojska. To se týkalo i Jihavy, kde byl z české vojenské jednotky zformované v listopadu na základě náhradního praporu obnoven pěší pluk č. 81 tvořící součást nově vytvářené československé armády. Jeho oddíly doplňované vojáky vracejícími se z bojišť světové války, dobrovolníky ze Sokola a českého okolí města i příslušníky mobilizovaných ročníků sehrály důležitou roli při upevňování československé státní moci nejen v Jihlavě, ale i v dalších městech. 16.12.1918 obsadily jednotky nového útvaru Znojmo. 18.12. 1918 jiná jednotka jihlavského pluku Slavonice. Tehdy už byl velitelem pluku a jihlavské posádky kpt. v záloze Dr. Bekárek, dosazený do Jihlavy ministerstvem národní obrany.
Jednotlivé oddíly pluku operovaly v průběhu roku 1919 na různých místech Moravy. Kromě měst Moravské Budějovice, Telč a Třebíč operovaly v pohraničních obcích s německou většinou jako Hluboká, Rancířov, Třebelovice, Uherčice, Vratnín a Županovice. 1. Rota byla začátkem roku 1919 v Bohumíně, kde se zúčastnila 25.1.1919 bojů s Poláky. V únoru odchází nově vytvořený III. prapor do Šumperka. V době maďarského vpádu na Slovensko, zde bojovaly části pluku. V sestavě legionářské 6. divizi dorazila 14.6.1919 jako posila formace v podobě dvou praporů domácího pěšího pluku 81. Toho dne nepřítel zaútočil na úseku Hrabkov – Klebarok, kde se mu podařilo narušit československou obranu. Druhý den byly na kritickém úseku u Hrabkova nasazeny jihlavské prapory. Poté se domácí pěší pluk 81 přemístil do Nové Bytče a kromě jiného se zúčastnil bojů u Bertotovce, Fričovce, Široké u Brámského průsmyku … aj. Po skončení bojů se I. a II. polní prapor přesunul na Těšínsko a v říjnu 1919 uskupení operovalo v Albrechticích.
V rámci Husových oslav předalo město Jihlava jednotce prapor jako projev uznání.




Od počátku roku 1920 v rámci unifikace jednotek v armádě probíhalo slučování legionářského pěšího pluku 31 s domácím pěším plukem 81, včetně jeho náhradního praporu. V první fázi se každý z obou pluků přeformoval ze tří do dvou praporů a následně došlo ke spojení jednotek tak, že z jednotek pěšího pluku 31 vznikl I. a II. prapor nového pluku, a z jednotek domácího pěšího pluku 81 III. a IV. prapor. 07.1920 byl v dalším kroku redukován počet polních praporů na tři. Jako místo stálé posádky byla jednotce přidělena Jihlava, velitelem pluku a brněnské části byl francouzský pplk. Adam, jihlavské skupině velel mjr. Skoupil.



Zdroj:
Zdeněk Jaroš – Vojáci, války a Jihlava v letech 1741 - 1939