Pamětní odznak partyzánské brigády Mistra Jana Husi

Pamětní odznak partyzánské brigády Mistra Jana Husi
The commemorative decoration of the partisans brigade of Master John Hus



Dne 26. října 1944 v prostoru Železných hor (severozápadní výběžek) byl vysazen štáb partyzánské jednotky, kterou známe pod názvem "Brigáda Mistra Jana Husa". Štáb jednotky měl být vysazen v prostoru Škrdlovice – Velké Dářko, rybník byl však v této době vypuštěn a ztížil orientaci leteckého desantu. Velitelem jednotky byl kapitán Fomin, politickým komisařem Miroslav Pich-Tůma, který měl i velký podíl na rozkolu jednotky v roce 1945.


Úkol jednotky byl jasný, rozšířit partyzánské hnutí a ozbrojený boj v prostoru Žďárských vrchů.


Krátce po seskoku založili příslušníci jednotky v obcích Lipovec, Licoměřice, Nouzov revoluční Národní výbor. Přesun jednotky přes Trhovou Kamenici, Krucemburk směrem na Vojnův Městec byl ukončen a jednotka zaujala určené místo na kotě 801. Tato kota se nacházela nad obcí Cikháj a činnost partyzánské skupiny je úzce svázaná i s obyvateli této obce.


V prostoru Cikháje jednotka vyvíjela nejprve jen politickou činnost, rozšiřovala ilegální Rudé právo, tiskla letáky a nechala se živit chudými rolníky z okolních obcí.


Na kotě 801 dochází k prvními "boji". V tomto prostoru byl na lovu – čekané komisař Pardubického gestapa Fritsche s lesmistrem Überlem a vrchním lesmistrem Wolitzerem. Partyzáni na tyto tři "lovce" narazili a byl zahájen boj. Skupina partyzánů vyzbrojená samopaly s třemi Němci, kteří měli lovecké pušky a pistole. Pamětníci dokládají, že minimálně jeden partyzán byl zraněn, Němci z boje odešli jako vítězové.


Velká protipartizánská ofenzíva začala v prosinci roku 1944 a trvala až do května roku 1945. Ofenzíva vrcholila 1. května roku 1945. Poněkud záhadná postava Němce Karla Jaitnera, vystupuje v odboji v prostoru Cikháje a byl to také Jaitner, který varoval místní obyvatelstvo před příjezdem německých jednotek do prostoru Žďárských hor.


Obyvatelé obcí, kde působil partyzánský oddíl Mistra Jana Husa a kde pracoval politický komisař Pich-Tůma byli přesvědčeni, že poválečné poměry Československa se již nevrátí k demokratickým tradicím předválečného masarykovského Československa.


Při hodnocení bojové činnosti jednotky historické prameny uvádějí zničení železničních mostků, zničení 6 nákladních vlaků, narušování výroby v textilkách, zničení 13 lokomotiv, zničení 153 litrů lihu, 3600 litrů benzinu, 600 litrů oleje, ukořistili 12 kulometů, 180 samopalů, 5000 pušek, pistolí a zásoby střeliva. Prameny jednotky uvádějí, že v bojích padlo více jak 350 fašistů, esesman a příslušníků gestapa. V bojích s německými jednotkami však padlo i 66 členů brigády z tohoto počtu v květu 56 partyzánů, bojovníků.


Revoluční jádro brigády v čele s Pich-Tůmou prosazovalo myšlenku diktatury proletariátů a myšlenku třídního boje i proto byla tato jednotka využívaná po roce 1948 pro potřebu komunistické propagandy.


8. května 1975 byl odhalen památník brigádě Mistra Jana Husa. Byli pozvaní všichni žijící partyzáni a to i ze Sovětského svazu. Právě tito partyzáni, opravdu čestní lidé, byli nespokojeni s vykreslením odbojové činnosti Tůmy, vyčítali mu zradu partyzánského hnutí. Komisař Pich-Tůma se oslav zúčastnil i s manželkou. Při příchodu do sálu jej obklopilo minimálně 8 českých partyzánu a padly první facky. Komisař Pich-Tůma zahanbeně oslavy opustil. Je celkem zajímavé, že i vedení tehdejšího KV KSČ pochopilo, že Pich-Tůma více partyzánskému hnutí škodí než prospívá.


Popis odznaku:
Odznak, přesněji pěticípá plastická hvězdice je ražena z obecného kovu. Hvězda je rýhovaná a má průměr 37 mm. Na středu hvězdice je položen červeně smaltovaný husitský kalich.


V dolní části této hvězdy vidíme zlacený, plastický vavřínový půlvěnec. Zde je rozložen zlatý plastický nápis:


I. Partyzánská brigáda Mistra Jana Husi


Na rudní straně hvězdy jsou přiletované dvě úchytky (packy), které slouží k uchycení odznaku na oděv.


V roce 1975, při velké slavnosti jednotky, za účastí partyzánů z SSSR byl vydán tento odznak pro potřebu hostů i partyzánu, neb originální packy se lámali a příslušníci jednotky potřebovali nový nositelný odznak.


Tento odznak je zcela identický s původní ražbou, jen je vyroben z lehkého kovu a zadní strana má klasické připínání na sponu - viz obrázek.


Poznámka:
V archivu pražského gestapa se zachovala zpráva o výsadku štábu brigády.
Citace: "Seskok v noci z 25. na 26. 10. 1944 – Místo seskoku: Bílé Podolí-Heřmanův Městec, početná síla skupiny neznámá. Až dosud zajištěno 9 osobních a 5 nákladních padáků s nákladem, zbraně, střelivo a výbušniny".


V obci Cikháj žil i další Němec, nadlesní Otto Pompe, který měl za manželku Češku. Je to i jeho zásluha, především jeho, že obec Cikháj nedopadla jako obec Ležáky. Byl to statečný chlap, dobrý člověk. Přesto a nebo právě proto, byl i se svou českou manželkou hned v květnu 1945 z domu vystěhován, jeho majetek si místní občané rozkradli. Otto Pompe však na obec Cikháj vzpomínal vždy jen v dobrém. V roce 1948 požádal dopisem z Německa o dobrozdání, kde píše: "K vybudování lepší existence jest mi třeba úředního dokladu o mém lidském a politickém chování vůči občanům za dob války. Doufám, že této prosbě laskavě vyhovíte … Vzpomínám ještě dnes společné a zdárné spolupráce se všemi občany obce Cikháje a užšího okolí a jsem v myšlenkách u Vás." Na tento dopis mu nikdo neodepsal.


Další výrazná postava, která se na odbojové činnosti v tomto prostoru podílela byl i český šlechtic Dr. Radoslav Kinský, který působil, jako spojka v odbojovém hnutí. Otec knížete Kinského byl členem Národního revolučního výboru v Chlumci nad Cidlinou.


Obrázek ze své sbírky poskytl Ing. Klabník


Literatura.
Václav Měřička: Československá vyznamenání VI. Část II. Národní odboj.
František Ťopek: Lidé stateční a ti druzí.
Rudolf Hegenbart: Cikháj ve 2, světové válce.

Partyzánská skupina Mistra Jana Husa jako připomínku své existence v roce 1965, tedy k dvacátému výročí osvobození Československa vydala se spolupráci s Krajským (Okresním) výborem KSČ zajímavou a pamětní medaili, která si jistě zaslouží pozornost každého sběratelé zajímajícího se o dekorace a pamětní medaile II. Národního odboje.


Popis medaile:


Avers:
V horní části medaile je husitský kalich tedy symbolika, kterou používala tato skupina. Pod tímto kalichem je letopočet 1944 – 1945 tedy období kdy partyzánská skupina vyvíjela odbojovou činnost. Pod letopočtem je malá pěticípá hvězdička.


Opis na medaili: Mistr Jan Hus - partyzánská brigáda


Revers:
V ploše medaile je reliéfní nápis: NA paměť II. odboje – k výročí osvobození ČSSR.
Po nápisem je malá vavřínová ratolest.


Medaile je nošena na stuze "husitských" barev, která je používána i u dalších dekorací (např. kříž politických vězňů).



Medaile byla získaná z rodiny nositele spolu s:
- válečným křížem 1939
- oficielním odznakem partyzánské skupiny Mistra Jana Husa.


Každá další informace bude přínosná. Hledáme např. udělovací dekret (legitimaci). Bylo by zajímavé i to, pokud se zdaří upřesnit zda se na této medaili podílel OV KSČ Chrudim, případně Pardubice. Medaile je velmi zajímavá a je možno říci i vzácná, prosím všechny kolegy, kteří tuto medaili vlastní o další podrobnosti a informace.


Obrázky vloženy se souhlasem původního majitele. Byl vznesen dotaz na pana R. Hegenbarta, starostu partyzánské obce Cikháj v případě, že se nám podaří získat další informace jistě je zde doplníme.


Archiv: Jan Pytela
Archiv: Alt

Pomník v obci Cikháj.



Zdroj:
http://www.cikhaj.cz/aktuality08.html

Lidská paměť je krátká a tak jako připomínka statečnosti i zoufalství lidí a je jedno zda partyzánů či prostých obyvatel si připomeneme památku na toto partyzánské období, které stále občané obce Cikhaj ctí a které i v dnešní době je připomínkou.


Je to především práce Dr. Rudolfa Hegenbarta, který v současnosti udržuje v povědomí obyvatel vzpomínku na statečné občany, kteří přinášeli oběť největší, riskovali život v boji proti nacistickým okupantům.


Jako ukázka je zde odznak, který byl vyražen k 30. výročí brigády v roce 1975 jako oficielní ocenění partyzánů a jejich pomocníků a dalších obyvatel obce Cikhaj. V roce 1975 se právě v Cikhaji sešli všichni čeští a ruští partyzáni oddílů a brigády, které působily na Žďársku.


Dr. R. Hegenbart nám poskytl obrázky z roku 1975, kdy se oslav zúčastnili všichni žijící partyzáni a to i z tehdejšího Sovětského svazu. Právě na tyto ruské partyzány mají, či přesněji měli pamětníci lepší názor než na tvrdé jádro komunistů prezentovaných kpt. Pich-Tůmou.


Kritického hodnocení jednotky je jistě potřebné, ale zároveň nesmíme zapomínat na ty občany, kteří přijali boj a s puškou v ruce se postavili na odpor.

tyto prilohy poskytla pani PhDr. Alexandra Křepinská, CSc.

Omlouvám se, že využívám téma:
Zajímá mě, zda ten komisař Miroslav Pich-Tůma je totožný s příslušníkem StB, jehož "zásluhy v boji s třídním nepřítelem" byly "otevřeny" v období Pražského jara.


Lze se o něm někde dočíst více?

Ano, je to on.