Ota I. zvaný Vznešený se narodil před rokem 866 jako druhorozený syn Liudolfa, zakladatele saské dynastie Liudolfovců, a jeho manželky Ody. Po smrti svého bratra Brunona v roce 880 nastoupil po svém bratrovi na saský vévodský stolec. Ota udržoval dobré vztahy s východofranským králem Ludvíkem III. Mladým, jehož manželkou byla ostatně jeho sestra Liutgarda. Dobré vztahy později udržoval i s králem a pozdějším císařem Arnulfem Korutanským. Tito panovníci mu víceméně nezasahovali do saských záležitostí (někteří autoři toto ale zpochybňují, uvádějí, že Oto byl zpočátku své vlády ve stínu babenbrského velmože Jindřicha a teprve ke konci své vlády se dokázal etablovat jako vládce celého Saska). Ota udržoval v tributární závislsti některé své slovanské sousedy. Ota zastával též pozici laického opata v Hersfeldu. Widukind uvádí, že poté, co v roce 911 zemřel poslední karlovský východofranský král Ludvík IV. Dítě, byla Otovi nabízena královská hodnost. Ten měl ovšem tento post odmítnout z důvodu vysokého věku a navrhnout místo sebe Konráda Franského. Není ale úplně jisté, zda k této nabídce skutečně došlo. Saský vévoda Ota I. zemřel 30. listopadu 912 a byl pochován v Gandersheimu. Spolu s manželkou Hedvikou (Hedwiga, Hadwig, Hathui) Babenberskou měli tři syny a čtyři dcery. První dva synové zemřeli dříve než on sám, nicméně nejmladší syn Jindřch ho nahradil na vévodském stolci a po několika letech získal i východofranský královský titul. Jeho dcera Oda byla provádana za lotrinského krále Zwentibolda.
