Main Menu
User Menu
Operace Moked (Ohnisko)



5. červen 1967



Úvod
Operace Moked představuje první fázi tzv. šestidenní války. Izraelské letectvo během ní provedlo preventivní vzdušné údery na nepřátelské letecké základny, na letadla na nich umístěná a na další vybrané cíle, mimo jiné radarové stanice, stanoviště střel země-vzduch a komunikační zařízení.



Od suezské krize k šestidenní válce
Egypt, stejně jako Sýrie a Irák, obdržel v období mezi suezskou krizí a šestidenní válkou výraznou sovětskou vojenskou pomoc, což umožnilo výraznou modernizaci jeho ozbrojených sil, letectvo nevyjímaje. Samozřejmě i Izrael modernizoval svou výzbroj, v této době nakupoval především ve Francii. Blízkovýchodní bojiště se tedy kvalitativně posunulo kupředu. V roce 1959 byly do výzbroje zařazeny první nadzvukové stroje - izraelské letectvo zavedlo letouny Dassault Super Mystère B.2, egyptské pak MiGy-19. Po třech letech došlo k dalšímu posunu. Obě letectva byla posílena o stroje schopné letět rychlostí Mach 2 a vyzbrojené střelami vzduch-vzduch. Izraelští piloti zasedli za kniply francouzských Dassault Mirage IIIC a jejich egyptští protivníci začali létat na sovětských strojích MiG-21. Nezaostávala ani PVO. Egypt zavedl do výzbroje jednotek protivzdušné obrany střely země-vzduch SA-2. Izrael zaváděl typ Hawk.


Zatímco na zemi byl díky přítomnosti jednotek OSN relativní klid, na nebi docházelo k občasných střetům. Více štěstí v nich měli izraelští piloti, ale někdy skórovali i jejich egyptští protivníci. Obě strany se navzájem provokovaly a vykonávaly průzkumné lety nad územím protivníka. Tyto akce čas od času přerostly v letecké souboje. Na hranici s Jordánskem a Sýrií docházelo naopak spíše ke střetům na zemi. Letectvo zde především podporovalo akce pozemních vojsk.


Cílem tohoto článku není detailně popisovat děje, které postupně vedly k šestidenní válce. Konstatujme jen, že Egypt vypověděl jednotky OSN ze Sinaje, poloostrov remilitarizoval a v dalším kroku zablokoval Tiranskou úžinu. Izraelci ovšem nehodlali čekat, až na ně zaútočí přesila arabských protivníků. Rozhodl se udeřit jako první, a odvrátit tak akutní hrozbu likvidace své domoviny.



Plán operace Moked
Základem úspěchu mělo být vybojování vzdušné nadvlády hned na počátku celého konfliktu. Poté mělo letectvo podporovat postupující pozemní vojska.


Prvotním úkolem bylo zničení vvzletových a přistávacích drah leteckých základen egyptského letectva s cílem zablokovat letadla na nich umístěná. Poté měla následovat likvidace těchto uvězněných bojových letounů - a to v pořadí: MiGy-21, ostatní bojová letadla, transportní letadla. Na třetím místě bylo zničení radarů, stanovišť střel země-vzduch a dalších podpůrných zařízení. Po splnění těchto úkolů mělo letectvo podporovat pozemní vojska.


Útok na egyptské základny byl naplánován na 7:45 izraelského času, kdy docházelo na egyptských základnách ke střídání stráží - dala se tedy předpokládat nejmenší ostražitost. V předstihu tak z izraelských základen odstartovaly takřka všechny dostupné bojové stroje - úkoly protivzdušné obrany v té době plnilo pouhých dvanáct letadel. Aby se zamezilo prozrazení, měli piloti nařízen přísný rádiový klid. Navíc letěli tak nízko, aby unikli dosahu egyptských radarů (maximálně ve výšce pěti set stop). V této výšce se navíc nacházeli pod spodní hranicí použitelnosti střel země-vzduch. Ze svých základen zamířili nad Středozemní moře, a k jednotlivým základnám pak přilétali z opačné strany, než Egypťané očekávali. Každá útočná formace sestávala ze čtyř letounů. Každý pilot měl podle plánu čas na provedení jednoho náletu na ranvej a na tři, čtyři nálety na stojánky s letadly.


Egyptská vojska na Sinaji v této doběnavíc očekávala inspekční let ministra obrany a velitele letectva. Ve vrchním velení egyptských ozbrojených sil nepanovaly zrovna ideální vztahy a existovaly obavy, že by se někdo mohl pokusit jejich stroj sestřelit. Proto byla část protivzdušné obrany deaktivována. To samozřejmě nahrálo Izraelcům do karet.



První vlna  -  7:45 - 9:00
Během první vlny zaútočilo izraelské letectvo na 10 egyptských vojenských leteckých základen (Abú Sawajr, el-Aríš, Baní Suwajf, Bír Gifgafa, Bír al-Tamadá, Džabel Libní, Fájid, Inšás, Káhira, Kibrít) a na mezinárodní letiště Káhira - Západ. Nad ním se izraelští piloti sice ocitli jen kvůli navigační chybě, avšak nalezli zde - v rozporu s tzv. džentlmenskou dohodu - stát vojenská letadla. Výsledkem bylo vyřazení těchto základen a zničení zhruba 140 egyptských letadel. Vedle toho bylo vyřazeno osm radarových stanovišť a komunikační síť. Tyto první dvě hodiny vlastně rozhodly celé střetnutí. IAF přitom zaznamenalo minimální ztráty - 10 strojů.



Druhá vlna  -  10:00 - 12:30
Přeživší piloti se vrátili zpátky na domovské základny, kde pozemní personál doplnil palivo a munici. Izraelská letadla hned poté vzlétla na další útoky proti deseti egyptských základnám (Abú Sawajr, Bilbejs, Hilwán, Hurgáda, Inšás, Káhira, Kibrít, Luxor, al-Mezze, Minja) detašovanému stanovišti v Mansúře. Během druhé vlny byla vyřazena většina základen a zničeno další stovka egyptských letadel.


V průběhu druhé vlny se do letecké klání zapojily i Sýrie a Jordánsko. Syrské migy provedly nálet na rafinérii v Haifě, přehradu v Deganíji, záložní letiště v Meggidu a falešné letiště v Šomronu. Jejich akce nezpůsobily rozáhlejší škody a syrské letectvo za ně zaplatilo ztrátou tří migů. Jordánským hunterům se podařilo provést útok na leteckou základnu Tel Nov a záložní letiště v Kfar Sirkinu, během něhož poškodily jednu C-47 a zničili jeden noratlas. Jeden nálet provedli i Iráčané. Izraelci během druhé vlny ztratili jeden stroj.



Třetí vlna  -  12:48 - 16:00
Na druhou vlnu plynule navázala další. Třetí část operace Moked byla primárně zaměřena na cíle v Jordánsku a Sýrii (základna Mafrak a mezinárodní letiště v Ammánu v Jordánsku; Dmejr, al-Mezze, Cajkal, Mardž Rajal, Tijás v Sýrii). IAF sice i v této vlně vyslalo některé stroje směrem na egyptské základny, ale většina z nich byla po cestě přesměrována. Cílem se stala i letecká základna al-Wallíd (H-3) v Iráku, na níž byla vyřazena desítka letadel. Zničeno bylo celé jordánské letectvo (zhruba 30 strojů) a polovina syrského (61 strojů), jehož zbytek byl přesunut do oblastí vzdálených od Izraele a nadále veden jako "strategická záloha"). Byly sestřeleny čtyři stroje IAF.



Čtvrtá vlna  -  17:20 - 19:00
Během posledního - čtvrtého - dějství provedli izraelští piloti další útoky na výše uvedený irácký cíl a několik cílů v Egyptě (Káhira, Fájid, Rás Banás, Bír al-Tamadá) a Sýrii (Dmejr, al-Mezze a mezinárodní letiště v Damašku), přičemž zničili dalších několik letadel za cenu ztráty dvou stojů. V této době ale již ale nebylo pochyb o tom, že hrozba ze vzduchu byla zcela neutralizována a letectvo se mohlo zaměřit na přímou podporu postupujících pozemních jednotek.



Závěr
Bleskové vítězství izraelského letectva otevřelo prostor pro rychlý postup pozemních jednotek. Izraelci dokázali zvítězit proti přesile díky dlouhodobé přípravě, technickým novinkám, dobře odvedené zpravodajské práci, taktické vyspělosti, rozhodnosti velení, odvaze riskovat, absenci těchto skutečností na straně nepřítele a do určité míry i díky štěstí - to však, jak známo, přeje především připraveným.
URL : https://www.valka.cz/Operace-Moked-t81550#299014Verze : 0
MOD
Zdroje knižní:
ALONI, Shlomo: Arab-Israeli Air Wars 1947-1982, Osprey Publishing Ltd., Oxford 2001, ISBN: 1 84176 294 6
GAWRYCH, George Walter: The Albatross of Decisive Victory: War and Policy Between Egypt and Israel in the 1967 and 1973 Arab-Israeli Wars, Greenwood Publishing Group, Westport 2000, ISBN: 0313313024
GILBERT, Martin: Izrael - dějiny, BB Art, Praha 2002, ISBN: 80-7257-740-9


Zdroje internetové:
www.acig.org
URL : https://www.valka.cz/Operace-Moked-t81550#299606Verze : 0
MOD