O poklad valky.cz - 015.kolo

Zakladam 15. kolo nasi souteze ...


Pravidla souteze k nalezeni zde :
https://www.valka.cz/viewtopic.php?p=39618


Vyckejte prichodu Zadavatele a zahajeni souteze


Vyhru upresnim v prubehu souteze, ale bude ji jako vzdy kniha, ne ze to zas uhodnete driv, nez sem stihnu vubec napsat o co se hraje


Ps. Stale hledam zadavatele na dalsi kola, to se nikdo nehlasi, nebo co ?

Zdravím vás přátelé a omlouvám se za pozdní příchod. Dnes prověříme vaše znaosti osobností 17. století.

1) jsi muž?

1.) ANO

2)byl jsi zapojen do Třicetileté války?

Zas nejakej maskulinista, no co se da delat

2) Mimo jiné konflikty ANO

Měl jsi co dělat s tzv.Válkou Českou ?

3-)


Velkoryse přehlédnu chybějící čísélko u tvé otázky sir Dav a odpovím ti. Příště už mi to ale nedělej, please. Jinak se do toho zapletu a ...


NE


(předpokládám, že toto období třicetileté války končí bitvou na Bílé Hoře)

4) žil jsi po roce 1648?

Ano končí 8.11.1620, to jen tak na doplnění a zároveň se omlouvám

4) ANO


Dav: Nebrbli, neomlouvej se, když se nic nestalo a hrej dál, já jsem tě jen popichoval

A nebudu hrat dal, protže až se vrátím domů tak už to bude dohrané a vůbec .

5.) Honosíš se královským či císařským titulem ?

5) NE

6.) Vyskytoval ses během třicetileté války na našem území?

6) ANO

7.) Zomrel si pred rokom 1670?

7) NE

8.) Bojoval si počas Tridsaťročnej vojny na strane Katolíckej ligy?

8.) Mohl bych odpovědět prostě


ANO


ale nebyla by to úplná pravda. To víte, byla to doba profesionálních vojáků a žoldnéř se musel kordem sakra ohánět, aby se uživil. Bojoval jsem za každého, kdo byl ochoten mě platit.


Trošku jsem vám napověděl, i když ještě nenadešel čas indícií (a teď už asi ani nenadejde). Už tedy jistě víte, že jsem byl voják.

9) narodil ses v Čechách?

9) NE

10.) Je tvou mateřštinou němčina?

10) NE

muž ze 17. století, účastník 30 leté války a dalších válek, neměl nic do činění s Českou válkou, žil po roce 1948, nemá císařský ani královský titul, v průběhu 30leté války pobýval na území koruny české, neřemžel před rokem 1670, jako voják střídal obě strany konfliktu, nenarodil se v Čechách, němčina není jeho mateřštinou,


11) byl jsi Švéd?

11) NE

12.) Dosiahol si hodnost general, pripadne vyssiu ?

12) ANO

13) narodil ses v 17 století?

13) ANO

14) Je Tvoja národnosť zhodná s Danteho národnosťou, alebo jednoduchšie: si talian?

14) NE


čili má národnost není shodná s Danteho národností, tudíž nejsem talián a dokonce ani Ital

15.)Je tvoja narodnost (podla dnesnych meritok) Holandska, resp. pochadzas z Flander?

15) NE


Využiji jubilejní 15 otázky ke krátké rekapitulaci:


Jsem muž ze 17. století, účastník 30 leté války a dalších válek, neměl jsem nic do činění s Českou válkou, žil jsem po roce 1948, nemám císařský ani královský titul, v průběhu 30leté války jsem pobýval na území koruny české, nezemřel jsem před rokem 1670, jako voják jsem střídal obě strany konfliktu, nenarodil jsem se v Čechách, němčina není mou mateřštinou, nejsem Švéd, Ital ani Holanďan, nepocházím z Flander, narodil jsem se v 17. století a dosáhl jsem nejméně generálské hodnosti.

16) Francouz?

16) ANO

17) Zůčastnil jsi se bitvy u Zusmansdorfu ?

17) NE

já to risknu ať se netrápíme, Jsi Jean Louis Raduit de Souches velitel obrany Brna před švédy?

Heuréka, bitaxe utrpěl vítězství


Ano, tentokrát jsem představoval slavného válečníka jménem Jean Luis Raduit de Souches.


Narodil jsem se 16.8.1608 v La Rochelle v chudé šlechtické hugenotské rodině. V roce 1628 napadl město kardinál Richelieu a já tehdy ve věku 20 let získal první válečné zkušenosti, neboť jsem bojoval na la rochellských hradbách. Když bylo město vyhladověno, odešel jsem do Němec a hledal štěstí ve švédském vojsku. Roku 1634 jsem bojoval u Nördlingenu, roku 1635 jsem byl jmenován do hodnosti hejtman.


Byl jsem velmi vzdělaný a sečtělý, avšak také velmi prchlivý. Roku 1636 jsem se nepohodl s nadřízeným při obléhání města Stargardu, neboť jsem nesouhlasil s vedením obléhacích prací. Rozhodl jsem se proto opustit švédské vojsko a vrátil se zpět do Francie, kde jsem se snažil vstoupit do francouzské armády. Ta mě však nepřijala a tak jsem se roku 1639 vrátil ke Švédům. Ještě téhož roku jsem byl jmenován plukovníkem a byl mi propůjčen patent na dragounský pluk.


Roku 1641 jsem se znovu dostal do sporu s nadřízeným, ten mě nechal uvěznit a chtěl mne postavit před polní soud. Proto jsem roku 1642 uprchl ze švédského zajetí a zamířil opět zpátky do Francie. Cestou jsem se zastavil ve Vídni a nabídl císaři Ferdinanda III. své služby. Byl jsem přijat a ihned jsem byl jmenován plukovníkem dragounského pluku. V letech 1642-43 jsem se účastnil operací ve Slezsku. V roce 1644 jsem účastnil obléhání Olomouce obsazené Švédy a proslul jsem zde velkou statečností.


15. března 1645 mi bylo svěřeno velení v Brně. Měl jsem pod svým velením pouhých 1475 mužů a z toho bylo jen 426 vojáků. Švédové přitáhli s 28 000 muži a osm tisíc jich při 16 týdnů trvajícím obléhání ztratili. Poté odtáhli s nepořízenou. Po celé Evropě se hovořilo o zázraku a o mě jako o největším současném odborníku na pevnostní boj.


27. října 1645 jsem byl povýšen do hodnosti generála polního strážmistra. Jako odborníku na pevnosti a odléhání mu bylo svěřeno dobytí menších švédských pevností na Rakousko-moravském pomezí. V roce 1647 jsem se např. účastnil obléhání Jihlavy, která kapitulovala v prosinci ještě téhož roku.


V roce 1648 jsem byl povýšen do hodnosti polního maršála a jmenován vrchním velitelem na Moravě. Poté,co se Švédové obléhající Prahu doslechli, že jsem jí vytáhl na pomoc, ukončili obléhání.


Roku 1655 vypukla válka švédsko-polská. Později do tohoto konfliktu zasáhl i rakouský císař. Jedné části císařské armády jsem velel i já v hodnosti podmaršálka. Hned po svém příchodu jsem se podílel na dobytí Krakova roku 1657. Roku 1658 jsem jmenován generálem polním zbrojmistrem, což ze mě činí velitele nad veškerým dělostřelectvem. Roku 1658 dobývám Toruň plus několik dalších pevností a téměř se mi podařilo Švédy vytlačit z větší části Pomořanska. Bohužel se mi nepodařilo dobýt Štětín a nakonec byla roku 1660 císařská armáda odvolána.


Téhož roku zase začíná další válka s Turky. Bojuji s nimi v Sedmihradsku, posléze na Slovensku, nakonec však musím ustoupit na Moravu, kam Turci podnikají výpady. Roku 1663 jsem byl povýšen do hraběcího stavu.


Jsem také jmenován velitelem Moravy a mám zastavit turecký postup. V roce 1664 tak začíná protiútok a já velím severnímu proudu císařských armád. Osvobodil jsem Nitru, Levice, porazil jsem Turky uv bitvě Sv. Beňadiku na Hronom a zahnal je za Dunaj. V říjnu jsem jmenován plukovníkem komárenské hranice a velitelem horních měst na Slovensku. Jako zkušený velitel jsem začal obnovovat a vylepšovat staré pevnosti a budovat nové. Nejdůležitějším úkolem bylo vybudovat novou pevnost, která by bránila Turkům napadat z Nových Zámků široké okolí. Roku 1665 byly zahájeny práce na pevnosti pojmenované po císaři – Leopoldov.


V roce 1665 jsem byl jmenován císařským tajným radou. Roku 1668 se mi dostalo další cti a stávám plukovníkem vídeňské městské gardy. Opět se zde zabývám svou specialitou – opevňovacím pracím. V roce 1671 zasahuji proti povstání uherské šlechty.


Téhož roku podporuji vojska Viléma III. Oranžského v bitvě u Seneffe proti Francouzům. S Vilémem se opět dostávám do sporů, během bitvy ignoruji jeho strategický záměr. Bitvu sice vyhráváme, ale Vilém si stěžoval u dvora. Jsem v roce 1674 odvolán ze své funkce, zbaven svých vojenských funkcí a vykázán na své statky.


Slepý, trpící epilepsií a údajně též duševně chorý, já, hrabě Jean Luis Raduit de Souches umírám na svém zámku v Jevišovicích 12. 8. 1682, ve věku nedožitých 74 let. Pohřben jsem byl dle své závěti na místě své nejslavnější bitvy - v kostele sv. Jakuba v Brně.

Gratuluji vítězi S určitým sebeuspokojením musím konstatovat, že mě potěšilo, jak jsem tentokrát vzdoroval dlouho. Samotného mě to překvapilo, považoval jsem tuto otázku za celkem snadnou. Asi nesoutěžil žádný brňák

Myslím že jsme si sami naběhli tím že jsme uvažovali o slavných vojevůdcích třicetileté války, Tenhle chlapík u nás (krom Brna) moc znám není, ve mně začalo hlodat podezření po tom cos odpověděl že zemřel po roce 1670 to už ti známější byli spolehlivě mrtví, tak jsem začal hledat někoho kdo se zúčastnil spíš válek později a tohle byl nejlepší kandidát. No a protože dřív než jsem se rozhodnul něco risknout mi to vyfoukl někdo odvážnější tak jsem to tentokrát risknul.

Rad: Mohl bys prosím "svůj" životopis zařadit do sekce Osobnosti?

No je to hodně zkrácené oproti skutečnosti, ale ano, přepracuji to a doplním a přidám do osobností.

zbytečná skromnost, jak znám tvoje příspěvky bude to po přepracování hodné spíše článku.

Přesně jak píše Schlange Klidně to může zůstat takto, doplnit to samozřejmě můžeš. Ale já tě vyzýval k tomu, abys to zařadil do Osobností, právě proto, že to považuju za kvalitní příspěvek hodný normálního zařazení

Dekuji Radovi za zajimava dve kola souteze, myslim si, ze nam to tu trochu zpestril , gratuluji Bitaxovi k vyhre, a jdu zalozit 16. kolo

Děkuji ó nejvyšší (uvidíme se asi na E-Day) Myslím že jsi zas nestihl vypsat cenu holt jsme všichni proklatě rychlí

Admin: netřeba díků, já jsem si zahrál rád. Když budu mít čas, propůjčím se k této činnosti zase.


kapa: když ti to tak vyhovuje, tak já to tam zatím šoupnu jak to je, protože teď stejně nemám čas to předělat a jak mě Schlange správně práskl (tímto mu děkuji za pochvalu) hodlám napsat článek o obléhání Brna a podrobný Raduitův životopis bude jeho součástí.