Německé tanky na východní frontě - E.Raus

Kniha vyšla ve vydavatelství Jota v roce 2003


Když jsem tuto knihu dočetl, zvažoval jsem, jak tuto knihu popsat. Zde je tedy verze, pro kterou jsem se nakonec rozhodl


Kniha je zcela jistě zajímavým pohledem na druhou světovou válku na východní frontě. Již méně je to ale pohled objektivní, a už vůbec se tam nedočtete to, co byste od názvu očekávali, tedy cokoliv o německých tancích. Zato se dozvíte mnoho o tom, jak rusové jsou podlidé, kteří dokáží překvapit tím, jak podnikají JEN nesmyslné sebevražedné akce, které je stojí STRAŠNĚ moc obětí (zatímco němci samozřejmě nemají oběti ŽÁDNÉ). Raus očividně v mnoha situacích rád přehání a zamlčuje fakta, hlavně německé ztráty, význam letectva německého a absence letectva sovětského. Z celé knihy není patrné, když němci byli "tak skvělí a neustále všechno vyhrávali, rusové je nemohli porazit, protože byli tak hloupí", jak došlo k tomu, že Raus nakonec velel poslední obranné linii na severu Polska a Německa. Tato kapitola zjevně do knihy ani tématicky nazapadá a autor se v ní snaží oprostit od porážky uvedením rozhovorů s Himmlerem a Hitlerem a svalováním vin na tyto dva velitele.
Kniha neobsahuje fotografie, pouze kresby. Mapy jsou velmi zvláštní a obsahují speciální značení jednotek, než na jaké jsme u vojenských map zvyklí.


Celkově je tedy tato kniha vhodná pro dotvoření obrazu o bojích v Rusku, obzvláště u Leningradu a Stalingradu, a o získání představy o 6. tankové divizi. Jako historický dokument ale místy pokulhává a je přesycena teorií německé nadřazenosti a nedostatkem autorovy sebereflexe. Zcela vůbec se nejedná o knihu zpracovávájící taktiku či boje tanků, jak by se z názvů čekalo, snad krom jedné či dvou popsaných situacích není kniha postavena na přítomnosti tanků na bojišti, a už vůbec nepopisující nějakou zázračnou strategii.

ja sem antirusak(ale i antinemec),i kdyz to podle mena nevypada ,takze souhlasim ,ale uznavam ze tepadesatpetka se jim povedla(a tamyie taky)

Nemůžu souhlasit s recenzí Admina. Tak trochu mi přijde, že na knize hledal pouze chyby a kdekoliv ruský voják v knize nevyhrál, tam se dopouští autor neobjektivity.


1) Raus v celé své knize nenazval Sověty podlidmi, pouze párkrát mongoloidním vojáky. A ruku na srdce, byl snad daleko od pravdy?


2)Raus vybral dalo by se říct vzorové bojové akce, takže není divu, že sovětský voják utrpí velké ztráty a německý voják nízké. Vždyť je to psáno pro americkou armádu a tu zajímá, jak vyřešit problémy, kterým musel Wehrmacht v Rusku čelit.


3) Tím, že vybral modelové situace je snad jasné, že není v silách kapacity knihy obsáhnout celé boje na východní frontě a tak nemůže být zřejmé jak se dostal na poslední obranou německou linii.


4) Rozhovory s Hitlerem a Himmlerem jsou myslím vhodné k tomu, aby popsaly tehdejší situaci. To, že je vina "svalována" na Hitlera a Himmlera není Rausova specialita, ale obecně to dělají všichni němečtí generálové. A zřejmě na tom něco bude.


5) Mapy jsou možná zvláštní, ale jsou přehledné a obsahují vysvětlivky, takže nevím, proč by v tom měl být problém.


6) Autor recenze často argumentuje názvem knihy. Ovšem stačí si jen přečíst text z obálky a je hned všem jasné, že kniha nemá popsat celou válku. Proto se jedná o knihu, která slouží jako doplněk a ne jako "učebnice" 2. světové války.