Návarov

zřícenina hradu
     
Název:
Name:
Návarov Navarov
Další názvy:
Other Names:
Nawarow
Typ:
Style:
hrad castle
Stav:
Condition:
zřícenina ruin
Přístupnost:
Accessibility:
přístupno v návštěvních hodinách open during visiting hours
Obec:
Municipality:
Návarov Navarov
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
50°40'54.66"N 15°19'20.18"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.1365
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
- -
Poznámka:
Note:
Vstup na hrad je zdarma nicméně hradní jádro se na večer zamyká a je otevřeno jen přes sezónu. -
Zdroje:
Sources:
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1varov_(hrad)
www.hrady.cz
URL : https://www.valka.cz/Navarov-t254993#700701 Verze : 1

Návarov




Zřícenina hradu Návarova je situována na výrazné skalní ostrožně nad Soutokem řeky Kamenince a potoka Zlatníka. Samotné hradní jádro zaujalo závěr ostrohu, na vyvýšeném skalisku v jeho cípu. S ohledem na velikost a tvar této skály získal šestiboký tvar a jeho orientace vůči ostrohu je příčná. První písemnou zmínku o hradu máme z roku 1365, avšak archeologické prameny kladou jeho stavbu již do 1. poloviny století 14. Nejstarší stavební fáze představuje obvodová zeď, která se do dnešní doby dochovala jen na západní, jihozápadní a na protější východní straně. Vstup byl možný kulisovou bránou, po které se dochovala kapsa závory. Následný vývoj hradního jádra byl složitější. Dnes jsou zde patrné pozůstatky dvou budov. Západní úžší strana hradní dispozice jádra byla vyplněna zcela jednou z těchto budov. Z části jsou zde zachovány dvě místnosti zaklenuté valeně hrotitou klenbou. Ty vznikly ve dvou fázích. Budova na východě byla dvoutraktová, s tím že úzký severní trakt může být i mladší. Tato budova se dochovala více fragmentárně a zvláště rozsah na její západní straně není znám. Jihozápadně od ní se nachází velice členitý prostor a nelze zde vyloučit další zástavbu. Pod vlastní hradním jádrem, na sníženém stupni skaliska, na jeho západní straně, byl vybudován příhrádek. Po tom se dochovala jedna zeď, která vymezila plochu o přibližném rozměru 15x10 m. Jedná se rovněž o část hradu náležející k jeho nejstarší stavební fázi. Pakliže v této době neměl předhradí, mohl tento prostor sloužit jako hospodářské a provozní zázemí hradu. Parkán a příkop byl situován před linii jižní hradby jádra a příhrádku. V současnosti je jeho východní část zasypána. Další obranné stavby v podobně hradby a příkopu byly situovány jen o něco málo dále jižněji. Hradba je dodnes zachována mezi dvěma skalisky. Na západním rozměrném skalisku se nachází drobný fragment zdiva (nicméně je otázka kolik zdiva se dnes ukrývá pod úrovní terénu). Uvažuje se, že se zde mohla nacházet věžovitá stavba, která by tak mohla kontrolovat celý prostor západně před hradem. Opět je příkop ve své východní části zasypán. Na toto opevnění pak navazuje předhradí, které dnes nemá žádných viditelných stop o zástavbě. Hrad byl dobit královskými vojsky roku 1469. To dle všeho mohlo vést k rozšíření jeho opevnění o vnější linii. Jedná se o hradbu se dvěma polookrouhlými, dovnitř otevřenými baštami. Hradba vybíhá od velkého skaliska na jihu směremk k severovýchodu, kde se nachází první bašta a pak pokračuje dál po skalním bradle, kde je zakončena na jeho konci poslední baštou. Před hradbou se pak nachází mohutný příkop, který končí až u skaliska na západě, na kterém se nacházela blíže neurčená stavba.


Roku 1380 hrad náležel Jindřichovi z Valdštejna. Asi roku 1397 získal hrad Jan Čúch ze Zásady, který byl dvořanem krále Václava IV. Jeho syn Petr, který po svém otci hrad získal, zůstal během husitských válek věrný katolické víře, avšak kvůli válce hodně utrpěl, schudl, zadlužil se a o hrad nakonec přišel. Zpátky jej pak získal až za Jiřího z Poděbrad ve 40. letech 15. století. Jeho dcera Johanna však pro dluhy hrad i některé další statky podstoupila Jiřímu z Poděbrad.


V průběhu třicetileté války hrad roku 1643 dobili a obsadili Švédi, kteří odtud vyráželi plenit po okolí. Proto roku 1644, poté co odešli a hrad byl znovu obsazen, rozhodl pražský místodržící o jeho poboření. Materiál pak byl po asi 20 letech použit na výstavbu blízkého zámku, který dostal po hradu i jméno. Dá se předpokládat, že k zasypání části příkopů došlo právě v souvislosti s pobořením hradu, případně pak při jeho vytěžování jako zdroje stavebního materiálu.




Zdroje:
https://pamatkovykatalog.cz/hrad-navarov-15119695
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1varov_(hrad)
www.hrady.cz
www.stredovek.com


Durdík, T. 2000: lustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
Dolenský, J. V. 1878-1871: Hrad Navarov nad Kamenicí v Boleslavsku. PA XI, 627-634.
Hrdý, J. 1912: Návarov. Příspěvek ku dějinám českého Pojizeří. Olomouc.
Vaníček, V. 1937: Zpráva o panství Semilském a Návarovském z let 1562-1581. OJT XVI.
Brestovanský, P - Stará, M 1996: Hrad Navarov - výsledky archeologické sondáže v roce 1994. CB 5.
Profous, A. 1951: Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl 3. M-Ř. Praha.
Brestovanský, P. - Prostředník, J. 2002: Archeologická sbírka Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí. ZČAS Supplément 48. Praha.
Brych, V. - Rendek,J. 2002: Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec.
Pavlík, Č. - Vitanovský, M. 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
Vaistauer, M. 2004: Návarov. Hláska XV.
Vaistauer, M. 2004: Opět Návarov. Hláska XV.
Vaniček, V. 1937: Navarov - popisa dějiny statku pod Krkonošemi.
Pivnička, M. 1955: Hrad Navarov.
Brestovanský, P. 2005: Hrad Navarov. Krkonoše 7.
Špráchal, P. - Vojkovský, R. 2005: Návarov. 23. svazek vlastivědných průvodců "Putujeme po hradech a zámcích". Dobrá.
Nechvíle, M. 2007: Archeologické akce Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Liberci za rok 2007. Sborník Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Liberci 2007.

Návarov - Foto vlastní

Foto vlastní
Návarov - Foto vlastní

Foto vlastní
Návarov - Foto vlastní

Foto vlastní
Návarov - Foto vlastní

Foto vlastní
Návarov - Foto vlastní

Foto vlastní
URL : https://www.valka.cz/Navarov-t254993#700705 Verze : 5
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více