Namer

Namer (Tygřice, viděl jsem psáno i Nemera, budu muset ověřit která transkripce je správně) je těžký obrněný transportér, vyvíjený na základě Izraelských zkušeností z nasazení starších těžkých OT, hlavně typu Achzarit. Program měl několikrát na mále, zejména díky vysoké ceně, ale přežil a zkušenosti z léta 2006 jeho význam ještě posílily.
Namera je těžký obrněný transportér, určený k zajištění a usnadnění blízké součinnosti pěchoty a tanků v prostředí, kde lze očekávat vysokou hustotu protitankových zbraní, zejména založených na kumulativním principu. Jeho pancéřování má být srovnatelné úrovně s posledními verzemi tanků Merkava a stejně tak i mobilita. Vzhledem k izraelské doktríně, která není příliš nakloněna bojovým vozidlům pěchoty a dává přednost klasickým obrněným transportérům, je výzbroj vozidla relativně lehká, což ale vyvažuje větší přepravní kapacita.


OT Namer je postaven na základě upraveného trupu tanku Merkava Mk.I a je v mnoha ohledech podobný vyprošťovacímu tanku Namer. Oproti Merkavám je korba Nameru zvýšená, což si mimo jiné vyžádalo změnu tvaru předního pancíře,
Záď trupu byla překonstruována a dveře pro výsadek oproti tanku Merkava rozšířeny. Vnitřní uspořádání prostoru pro výsadek je samozřejmě zcela odlišné od Merkavy, i když jeden společný bod zůstal - umístění pracoviště řidiče.
Pancéřování Nameru je samozřejmě tajné, ale zřejmě se bude blížit ochraně posledních verzí Merkavy. Díky tomu že OT nemusí nést věž, je možné že bude i lepší než ochrana trupu u tanků.


Výzbroj Nameru je na prototypech lehká, obvykle jeden kulomet M2HB ráže 12,7 mm a jeden kulomet FN MAG na samostatných dálkově ovládaných lafetách. Základ lafety pro M2HB by měl umožňovat případnou lafetaci těžší zbraně až do 30mm kanónu Mk.44 Bushmaster II, ale nepodařilo se mi zatím najít jednoznačné potvrzení.


TTD:
Osádka: velitel, řidič, střelec + 8
Délka: 7,45 m
Šířka: 3,7 m
Výška: 1,9 m


Bojová hmotnost: 55 t
Max. rychlost: 50 - 60 km/h
Motor: AVDS-1790-6A, dvanáctiválec
Výkon: 900 ks (671 kW)


Max. stoupání: 60°
Max. boční náklon: 30°
Brodivost bez přípravy: 1,38 m
Max. šířka příkopu: 3 m
Max. svislá překážka: 45 cm


Cena za jednotku: 750 000 USD


http://www.israeli-weapons.com/weapons/vehicles/armored_personnel_carriers/namera/Namera.htm
http://www.areamilitar.net/DIRECTORIO/TER.aspx?nn=118
Zajímavosti lze najít i na diskusních fórech www.tank-net.org.www[/url]

Transportér se poprvé zapojil do bojových operací v rámci pozemní části operace "Lité olovo" v řadách brigády Golani.


Zdroj:
dover.idf.il

Zdroj fotografií
defense-update.com
http://town.dongah.hs.kr/emt/bbs/board.php
http://www.armyrecognition.com/
http://www.military-today.com/apc/namer.htm

Zdroj fotografií
defense-update.com
http://town.dongah.hs.kr/emt/bbs/board.php
http://www.armyrecognition.com/
http://www.military-today.com/apc/namer.htm

Památník a muzeum Obrněného sboru, Latrun vlastní foto, 2017

To marektucan:



Toto tvé tvrzení je trošku závadějící.
Izraelské síly jsou velmi nakloněna používáním BVP i OT, čehož důkazem jsou právě Namer i Achzarit, ale zkušenosti s válkou v různých prostředích vedli k tomu, že když přepravuji roj vojáků je pro velení nejvyšší prioritou vojáky bezpečně přepravovat mezi body A a B. Proto každý z těchto transportérů nedisponuje šílenou max. rychlostí, ale vzhledem k své hmotnosti zrychlením. Vozidla pro přepravu izr. vojska do válečné zóny nebude nikdy vybaveno PTŘS. Jediný a důležitý úkol je bezpečná přeprava mužstva. Musíte si uvědomit ,že Izrael nemá tolik vojáků - z několika příčin demografický, církevní - ortodoxní židé. Proto do armády jsou ve velmi velké míře odváděny i ženy. A právě ženy nejčastěji řídí tyto OT.
Takže v Izraelské armádě pokud se Namer nebo Achzarit potká s tankem zrychlí a snaží se bojiště opustit (dle průzkumu málokdy se tank pohybuje po bojišti jako samostatná jednotka). Co se týká výzbroje, dálkově ovládaná věž bývá dost často vybavena senzory polohy výstřelu, což umožňuje v městské zástavbě účinně bojovat proti odstřelovačům a v případě potřeby podporovat pěchotní výsadek.


Jinak pancéřování je kombinované: Reaktivní + sendvičová kombinace pancéřování, keramiky a aramidových vláken.


První prototyp vznikl na podvozku Merkavy Mk.4.


Podrobné fotky prostoru výsadku a co změnili na korbě najdete na:
www.israeli-weapons.com

Zajímám se o obrněnou techniku, a když narazím na zajímavé vozidlo, což Namer určitě je, zkouším o něm zjistit co nejvíce. Procházím tedy vícero zdrojů (naše, anglické, ruské, izraelské a jiné) a jak se v citaci uvádí, je zde nejasnost kolem pojmenování toho těžkého obrněného transportéru. Označení Namer bude správně, potvrzuje to i solidní izraelské stránky. Při pátrání jsem narazil nejen na Nemera, ale na Nemer, Nemmera, Nammer.
Podle všeho originál vychází z počátečních písmen dvou slov a to „Nagmash Merkava" (NaMer).
Na jednom ze zdrojů jsem se dočetl, že první označení tohoho stroje bylo Nemmera (Nemera), později došlo ke změně názvu na Namer. Dále některé zdroje uvádí v překladu Namer jako „tygr“ a Nemmera jako „tygřice“, další tyto názvy překládají jako „leopard a leopardice“. Také se uvádí, že v souvislosti se změnou názvu obrněného transportéru na „Namer“ došlo ke změně názvu vyprošťovacího speciálu na konstrukci Merkavy „Namer“ na pojmenování Nemmera. Někde je Namer označován jako bojové vozidlo pěchoty (IFV)





Zde se také objevují různé informace, tebou uváděné stránky http://www.israeli-weapons.com/ přitom uvádí, že úplně první prototyp Nameru byl postaven na konstrukci Merkavy I. Další pravděpodobně s použitím podvozku Merkavy IV.
Jiné zdroje uvádí, že první sériové stroje jsou na podvozcích tanků Merkava I a II. Také jsem četl, že ohledně zjednodušení logistiky jsou stroje Namer postaveny pouze na konstrukci Merkavy IV, což by bylo pochopitelné.

jeste k te diskusi o nazvu, zde je zdroj primo z Izraele :





Zdroj : www.flickr.com