Main Menu
User Menu

Monarchie Rakousko-Uherská [1867-1918]

     
Název:
Name:
Monarchie Rakousko-Uherská
Originální název:
Original Name:
Österreichisch-Ungarische Monarchie
Hlavní město:
Capital:
Vídeň (a Budapešť)
Státní zřízení:
Government System:
konstituční monarchie
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
-
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
společné císařské a královské vojsko
císařské a královské válečné námořnictvo
císařsko-královská zeměbrana
královská uherská zeměbrana
císařsko-královská domobrana
královská uherská domobrana
Rozloha:
Area:
676.615 km2
Geografická poloha:
Location :
Střední Evropa, Balkán
Sousední státy:
Neighbouring Countries:
Rusko, Rumunsko, Srbsko, Turecko, Černá Hora, Itálie, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Německo
Vznik:
Independence:
22.12.1867
Zánik:
Dissolution:
31.10.1918
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
Podle tzv. obcovací řeči, data z roku 1910:


Němčina 23,36 %
Maďarština 19,57 %
Čeština 12,54 %
Polština 9,68 %
Srbština a Chorvatština 8,52 %
Ukrajinština a rusínština 7,78 %
Rumunština 6,27 %
Slovenština 3,83 %
Slovinština 2,44 %
Italština 1,5 %
Ostatní 4,51 %
Vlajka:
Flag:
Rakousko-Uhersko nemělo společnou národní vlajku. / Austria-Hungary did not have a common flag.
Znak:
Coat of Arms:
-
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
- The Encyclopaedia Britannica, 1911
- Karel MALÝ a kol.: Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Praha 1999.
URL CZ: https://www.valka.cz/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#410591Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#410591Version : 0
MOD
Název
Úřední označení Rakouska-Uherska bylo Monarchie Rakousko-Uherská nebo též Říše Rakousko-Uherská. Toto označení bylo zavedeno císařovým kabinentní listem z 14. 11. 1868. V běžném styku bylo používáno dalších výrazů jako jsou Rakousko-Uhersko, Podunajská monarchie, Dvojmonarchie, c. a k. monarchie a další. Oficiální název předlitavské části zněl Celek království a zemí v říšské radě zastoupených. Tento dlouhý a nepraktický název byl zaveden z toho důvodu, že se politická reprezentace nedokázala dohodnout na jiném názvu. Běžně byla tato část dvojmonarchie označována jako Předlitavsko či Cislajtánie. V roce 1851 bylo pro tuto část zavedeno označení Rakousko. Oficiální část zalitavské části zněl Celek Zemí Koruny svatoštěpánské. Běžně se používalo označení Zalitavsko, Translajtánie či Uhersko.



Státoprávní uspořádání
Monarchie Rakousko-Uherská byla konstituční monarchií, jíž je možno označit za kombinaci personální a reálné unie. Právní základ tvořily především pragmatická sankce z roku 1713, habsburský rodinný statut a domácí řád, prosincová ústava z roku 1867, která byla formálně pokračováním únorové ústavy z roku 1861 a zákonný článek XII/1867 uherské legislativy.

Monarchie na základě rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867 sestávala ze dvou státních celků, které se dále vnitřně členily na jednotlivé části. Předlitavsko tvořilo sedmnáct celků: království České, markrabství Moravské, vévodství Slezské, království Haličské, království Dalmatské, arcivévodství Rakouské nad Enží, arcivévodství Rakouské pod Enží, vévodství Solnohradské, vévodství Štýrské, vévodství Korutanské, vévodství Krajinské, vévodství Bukovina, markrabství Istrijské, okněžněné hrabství Tyrolské, okněžněné hrabství Gorické, země Vorarlberg, město Terst a okolí.

Zalitavsko bylo tvořily království Uherské, království Chorvatsko-slavonské a město Rijeka jako corpus separatum. Mezi prvními dvěma celky došlo v roce 1868 k tzv. uhersko-chorvatskému vyrovnání.

V roce 1878 svěřil berlínský kongres do rakousko-uherské správy územé Bosny a Hercegoviny, jež Rakousko-Uhersko v roce 1908 anektovalo. Bosna a Hercegovina se nestala součástí ani jedné říšské polovice, nýbrž byla svěřena do správy společnému ministrovi financí. Rakousko-Uhersko nemělo žádných zámořských kolonií. Výjimku tvořila jen nemalá exkláva v čínském městě Tchien-ťin v letech 1901-1917.

Rakousko-Uhersko označujeme jako kombinaci personální a reálné unie, neboť oba státní celky spojovala osoba panovníka z habsbursko-lotrinské monarchie a některé společné záležitosti. Jednalo se o zahraniční věci, společnou armádu a námořnictvo a finance týkající se těchto záležitostí. Ministr císařského a královského domu a zahraničních věcí převzal funkce zaniklého úřadu říšského kancléře. Vše ostatní spadalo do kompetence předlitavské a zalitavské vlády. Tyto dva celky měly vlastní parlamenty, které v záležitostech společných věcí vytvářely tzv. delegace. Ty sestávaly ze 120 poslanců, přičemž z obou parlamentů bylo delegováno 60 členů - 40 z dolní a 20 z horní sněmovny. Pro finanční kontrolu společných záležitostí byl zřízen Společný nejvyšší účetní dvůr.


(rozpracováno)
URL CZ: https://www.valka.cz/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#410617Verze : 2
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#410617Version : 0
MOD
Zeměpisná poloha:
Nejzápadnější místo monarchie leželo poblíž Feldkirchu, nejvýchodnější v Sibiňsku, nejjižnější za Kotorem a nejsevernější u Hilgersdorfu u Šluknova. Rozloha mocnářstvá byla 622 473 km2, což jej řadilo do kategorie států I. velikosti, což je skupina zemí o rozloze větší než 550 000 km2. Délka suchozemských hranic byla 6 300 km, délka hranic námořních 1 780 km. Rakousko-Uhersko se tedy neřadilo mezi námořní mocnosti, bylo mocností kontinentální. Tvar monarchie měl podobu zaobleného dříku, k nemuž přiléhal dalamtský trojhran. Průměrná šířka dříku činila 606 km, průměrná délka pak 1060 km. Trojhran se táhl v délce 530 km a šíroký byl od 1 km v Kotoru po 106 km na severu. Trojhran byl v jižní části dvakrát přerušen územím turecké Hercegoviny. Spojíme-li čarami Cheb a Brašov, Trident a Tarnopol, Bregenz a Sučavu, protnou se tyto čáry v dunajské zátoce u zříceniny uherského Vyšegradu, kde se tedy nacházel matematický střed monarchie.



Erb:
Hlavní znak císařského erbu pocházel z římského orla, který obdržel dvě hlavy po rozpadu říše na dvě části. Ve svaté říši římské ho zavedl Konrád III. v době křižáckých válek. Císař František ho pak určil za zvláštní erb císařství. Erb existoval ve třech varianách - velký, střední a malý.



Barvy:
Říšskými barvami byla zlatá a černá, barvami císařského domu stříbrná a červená.



Heslo:
Císařovým heslem bylo Viribus unitis, čili Sjednocenými silami.



Panovník:
V čele monarchie stálo Jeho císařské a královské Veličenstvo z Boží milosti císař.


Císařská prohlášení se dle důležitosti dělila na císařská nařízení, patenty a manifesty. Představitelům nejvyšších úřadů císař zasílal nejvyšší rozhodnutí, ruční listy a signatury. Císař mohl dle svého uvážení udělovat milost.







Zdroj: Jan LEPAŘ: Popis mocnářství Rakousko-Uherského ku potřebě středních škol, I. L. Kober, Praha 1875.


Poznámka: Uvedené údaje se vztahují k datu vydání zdroje a nereflektují následující geopolitické změny jako např. okupaci, resp. anexi Bosny a Hercegoviny.
URL CZ: https://www.valka.cz/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#412920Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#412920Version : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost

14.7.1804 Narodil se polní zbrojmistr Ludwig August Benedek von Felsö-Eör


10.2.1809 Narodil se polní zbrojmistr Sigismund von Reischach (velitel, divize Reischachova)


20.4.1812 Zemřel polní podmaršál Friedrich Joseph von Zechentner (Datum narození je přibližné.)


3.6.1813 Narodil se generál jezdectva Alexander von Koller (říšský ministr války)


20.11.1815 Narodil se Polní zbrojmistr Franz von John (ministr války
)


30.4.1818 Narodil se tajný rada Philipp Weber von Ebenhof (policejní ředitel ve Vídni
)


29.9.1819 Zemřel generálmajor Theophil Joseph Zechmeister von Rheinau

15.4.1820 Zemřel generálmajor Christoph von Adler


21.4.1827 Narodil se polní zbrojmistr Vilém František Karel Rakouský (vrchní velitel zeměbrany
)

13.4.1837 Narodil se polní podmaršál Gustav von Zygadlowicz

24.12.1837 Narodila sa bavorská princezná Alžbeta (+10.9.1898) neskôr manželka rakúskeho cisára Františka Jozefa I. známa pod menom Sisi.

12.10.1848 Narodil se polní maršál Alexander von Krobatin (Veliteľ 10. armády.
)



7.3.1850 Narodil se - Tomáš Garrigue Masaryk (československý prezident)

22.6.1851 Narodil se generál pěchoty Lukas Snjaric

22.6.1852 Narodil se polní zbrojmistr, generál III. hodnostní třídy ve výslužbě Adalbert (Vojtěch) Benda (velitel 6. polní dělostřelecké brigády)

1.5.1855 Narodil se generál jezdectva Desiderius Kolossváry von Kolosvár (Veliteľ XI. zboru.)

1.6.1855 Narodil se generálplukovník Karl von Pflanzer-Baltin (Veliteľ armádnej skupiny Pflanzer-Baltin.)

21.2.1856 Narodil se generálplukovník Paul Puhallo von Brlog (Veliteľ 3. armády.
)

20.5.1856 Narodil se generálplukovník Karl von Kirchbach auf Lauterbach (Veliteľ 3. armády.
)



23.5.1856 Narodil se generál pěchoty Ferdinand Kosák (Veliteľ 27. pešej divízie.)

16.7.1856 Narodil se polní podmaršál Theodor von Leonhardi (Veliteľ Jazdeckého zboru Leonhardi.)


27.7.1856 Narodil se generál intendantstva V. hodnostní třídy Jan Kout

13.12.1856 Narodil se polní maršál Svetozar Boroević von Bojna (Veliteľ 3. armády.)

10.5.1857 Narodil se generálplukovník Viktor von Scheuchenstuel (Veliteľ I. zboru.
)

1.2.1858 Narodil se generál pěchoty Hugo Meixner von Zweienstamm (Veliteľ X. zboru.)

26.3.1858 Narodil se generál III. hodnostní třídy ve výslužbě Alfréd Rohm

12.4.1858 Narodil se polní podmaršál Eduard Hentke von Hesshart

5.5.1858 Narodil se polní podmaršál Zdenko von Lobkowitz


21.7.1858 Narodil se - Maria Cristina von Habsburg-Lothringen (kráľovna manželka)

7.9.1858 Narodil se generál pěchoty Johann von Kirchbach auf Lauterbach (Veliteľ II. zboru.)

1.10.1858 Narodil se generál pěchoty Josef Krautwald von Annau (Veliteľ X. zboru.
)

2.6.1859 Narodil se polní podmaršál Albert Le Gay von Lierfels


25.9.1859 Narodil se generál zdravotnictva V. hodnostní třídy ve výslužbě Bohumil Arnstein

12.10.1859 Narodil se generálplukovník Josef Roth von Limanowa-Lapanów (Veliteľ XIV. zboru.)



24.12.1859 Narodil se generál zdravotnictva V. hodnostní třídy Eduard Mazel


17.4.1860 Narodil se generál pěchoty Bela Sorsich von Severin

7.9.1860 Narodil se generál pěchoty Karl von Lukas (Veliteľ V. zboru.)

2.4.1861 Narodil se generál pěchoty Albert Schmidt von Georgenegg

26.4.1861 Narodil se generálplukovník Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (Veliteľ XV. zboru.
)

1.5.1861 Narodil se generál V. hodnostní třídy ve výslužbě 16.12.1927 brigádní generál ve výslužbě Egidius Adamovič

16.5.1861 Narodil se generál pěchoty Johann von Henriquez (veliteľ 2. sočskej armády.)

20.6.1861 Narodil se generál pěchoty Rudolf Braun (Veliteľ XII. zboru.)

9.7.1861 Narodil se polní podmaršál Franz Höfer von Feldsturm



28.9.1861 Narodil se generál III. hodnostní třídy Josef Kroupa

13.11.1861 Narodil se generál pěchoty Viktor Weber von Webenau (Veliteľ VI. zboru.)

26.4.1862 Narodil se generál pěchoty Alfred Krauss (Veliteľ I. zboru.)



7.6.1862 Narodil se generál účetního kontrolnictva V. hodnostní třídy Alois Luňáček

7.10.1862 Narodil se generálmajor Eduard von Hospodarž (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)

15.12.1862 Narodil se polní podmaršál Eduard Zanantoni



28.1.1863 Narodil se generál V. hodnostní třídy Karel Esop

28.4.1863 Narodil se - Franz Hinterstoisser (rakousko-uherský letecký průkopník)


30.6.1863 Narodil se generál pěchoty Franz Kanik (Veliteľ X. zboru.)

5.7.1863 Narodil se generál pěchoty Alfred von Schenk (Veliteľ IX zboru.)

29.9.1863 Narodil se generál pěchoty Rudolf Krauss (Veliteľ II. zboru.)






13.10.1863 Narodil se generálmajor Max Egon Fürst zu Fürstenberg,



18.2.1864 Narodil se armádní generál Alois Podhajský


18.3.1864 Narodil se generál zdravotnictva Karel Franz


19.4.1864 Narodil se generál zdravotnictva IV. hodnostní třídy Jaromír Pečírka

26.10.1864 Narodil se polní podmaršál Michael Mihaljevic

8.2.1865 Narodil se polní podmaršál Adolf Brunswik von Korompa

29.3.1865 Narodil se polní podmaršál Géza Lukachich von Somorja (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)

18.4.1865 Narodil se polní podmaršál Otto von Berndt (Veliteľ zboru Berndt.)


4.6.1865 Narodil se generálmajor Heinrich von Hoyos


5.6.1865 Narodil se generál IV. hodnostní třídy Jan Votruba

10.6.1865 Narodil se generál pěchoty Peter von Hofmann (Veliteľ XXV. zboru.)



13.10.1865 Narodil se generál zdravotnictva IV. hodnostní třídy Bohumír Jordán

27.4.1866 Narodil se polní podmaršál Adolf von Boog (Veliteľ 4. pešej divízie.)

19.5.1866 Narodil se polní podmaršál Thaddäus Jordan-Rozwadowski von Groß-Rozwadów (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)



21.5.1866 Narodil se generál intendantstva V. hodnostní třídy Zdenko Daneš


7.6.1866 Narodil se generál V. hodnostní třídy ve výslužbě 16.12.1927 brigádní generál ve výslužbě Albrecht Aust

10.7.1866 Narodil se polní podmaršál Heinrich Wieden von Alpenbach (Veliteľ 3. pešej divízie)

21.8.1866 Narodil se generál jezdectva Franz Salvator -

31.12.1866 Narodil se polní podmaršál Adalbert von Felix (Veliteľ VI. zboru.)



9.4.1867 Narodil se generál V. hodnostní třídy František Kozel



11.4.1867 Narodil se divisní generál Jindřich Hanák



25.5.1867 Narodil se generál justiční služby V. hodnostní třídy Jaroslav Steinbach



24.12.1867 Narodil se generál intendantstva V. hodnostní třídy Emanuel Triml


1.1.1868 Narodil se generál zdravotnictva Emanuel Kováříček


28.4.1868 Narodil se generál dělostřelecké technické služby V. hodnostní třídy Jan Rada



16.5.1868 Narodil se divisní generál Jan Horák



23.5.1868 Narodil se generál V. hodnostní třídy Josef Willkomm



25.5.1868 Narodil se generál V. hodnostní třídy Josef Marschan



7.7.1868 Narodil se generál justiční služby Bohumil Bartoš

12.9.1868 Narodil se generálmajor Ferdinand von Habermann

17.8.1869 Narodil se generálmajor Ludwig Riedl (držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie)



28.9.1869 Narodil se brigádní generál Bohumil Binko


20.2.1870 Narodil se brigádní generál Eduard Koblic



19.5.1870 Narodil se brigádní generál Stanislav Jelínek



21.7.1870 Narodil se generál V. hodnostní třídy František Kautecký


1.12.1870 Narodil se generál zdravotnictva Rudolf Trenkler

1.1.1871 Narodil se generálmajor Anton Höfer

16.3.1871 Narodil se generál V. hodnostní třídy Josef Leiner


19.4.1871 Narodil se generál vojenský kontrolor Adolf Sazyma


20.5.1872 Narodil se generál zdravotnictva Jan Nejedlo

24.5.1872 Narodil se generálplukovník Joseph Ferdinand von Österreich-Toskana (Veliteľ 4. armády.)



30.6.1872 Narodil se armádní generál Josef Bílý (Zemské vojenské velitelství v Brně, velitel
)



16.5.1873 Narodil se divisní generál Alois Wach



29.5.1873 Narodil se brigádní generál Rudolf Hummel



28.9.1873 Narodil se divisní generál Kamil Holý




24.12.1873 Narodil se Generálmajor Karl von Kurz (velitel: 3. pluk zemských střelců)



14.4.1874 Narodil se generál V. hodnostní třídy Viktor Hoppe


18.4.1874 Narodil se generál zdravotnictva Josef Smělý


29.4.1874 Narodil se brigádní generál Josef Brada


7.5.1874 Narodil se generál V. hodnostní třídy Maximilian Pauk


4.4.1875 Narodil se armádní generál Josef Šnejdárek


15.4.1875 Narodil se brigádní generál Bohdan Friesse

21.4.1875 Narodil se plukovník Egon von Waldstätten (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)



26.5.1875 Narodil se generál zdravotnictva Jaroslav Novák



17.5.1876 Narodil se brigádní generál Miloslav Bárta (velitel Pěší brigády 23
)


25.5.1876 Zemřel Polní zbrojmistr Franz von John (ministr války
)



29.5.1876 Narodil se generál šéf presidia Zdenko Weinerek



21.4.1878 Narodil se ? Viktor Dvorčák (poslanec Uhorského snemu za Slovensko)


3.7.1878 Narodil se podplukovník Rudolf Kalhous (přednosta, 1. oddělení /organisační/ hlavního štábu branné moci)


13.11.1878 Zemřel polní zbrojmistr Sigismund von Reischach (velitel, divize Reischachova)

6.7.1879 Narodil se generál stavební rada Günther Burstyn


16.3.1880 Narodil se armádní generál Eduard Kadlec


4.4.1880 Narodil se poručík radovej lode Georg von Trapp (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)





1.5.1880 Narodil se divisní generál František Bartoš (agent Sicherheitsdienstu (SD))



1.1.1881 Narodil se generál šéf intendantstva Václav Suchý

27.4.1881 Zemřel polní zbrojmistr Ludwig August Benedek von Felsö-Eör



4.4.1882 Narodil se Generálporučík Emil Kern (ženijní náčelník 4. armády)



15.6.1882 Narodil se generál justiční služby Jan Staněk



30.4.1883 Narodil se brigádní generál Rudolf Holeka (velitel Rakousko-Uherské letecké skupiny )



23.8.1883 Narodil se brigádní generál František Havel



22.10.1883 Narodil se kapitán Heinrich Kostrba (velitel Letecké roty 23 (Fliegerkompanie 23), v roce 1916 )



5.2.1884 Narodil se generál šéf intendantstva Josef Pešek



23.11.1884 Narodil se brigádní generál Václav Šidlík


7.5.1885 Narodil se generál zdravotnictva Jan Lechnýř



19.5.1885 Narodil se Generálporučík Walter Hinghofer (velitel: 342. pěší divize
)




1.10.1885 Narodil se generál zdravotnictva Alfréd Pazderník

18.3.1886 Narodil se major Otto Jindra (Velitel Letecké roty 1 (Fliegerkompanie 1))

23.3.1886 Narodil se kapitán Emil Fey (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)


18.10.1886 Narodil se divisní generál in memoriam Karel Mejstřík



24.12.1886 Narodil se Generálmajor Moritz Basler



22.7.1887 Narodil se major Zdeněk Eugen Hudeček (velitel SMU-17 a SMU-28)


15.11.1887 Narodil se brigádní generál František Hněvkovský


26.4.1889 Narodil se generál šéf justiční služby Ladislav Rutar

7.9.1889 Narodil se kapitán Johann Maria Zwierzina (Velitel Flik 3)


23.3.1890 Narodil se plukovník pěchoty Josef Tomeček (velitel, Pěší pluk 2)

6.5.1890 Narodil se kapitán Hermann Kirchner (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)



16.5.1890 Narodil se brigádní generál Karel Hašek


29.5.1890 Zemřel generál jezdectva Alexander von Koller (říšský ministr války)

23.10.1890 Narodil se Četař František Malina (Proslavil se jako oběť prvního vzdušného sestřelu – Taranu.)


22.11.1890 Narodil se Waffen-Obergruppenführer der SS Ferenc Feketehalmy-Czeydner (velitel: XVII. armádní sbor Waffen-SS (maďarský))

22.3.1891 Narodil se generálmajor Karl Klein (velitel: 216. pěší pluk)




23.3.1891 Narodil se armádní generál in memoriam Vojtěch Luža



6.5.1891 Narodil se divisní generál in memoriam Josef Dostál

16.9.1891 Narodil se Poručík radovej lode Hermann von Rigele (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)


18.4.1892 Narodil se divisní generál František Vladimír Kouřil (Velitel Hlavní stavební a ubytovací správy)

26.10.1892 Narodil se poručík Franz Gräser (letecké eso k.u.k. Luftfahrtruppen s 18 sestřely)


18.4.1893 Narodil se brigádní generál Jaroslav Klíma (Velitel dělostřelectva 3. oblasti)

15.5.1893 Narodil se šikovatel Johann Obešlo


8.7.1893 Narodil se poručík v záloze Josef Novák (šéfpilot Aero, továrna letadel, dr. Kabeš)


25.7.1894 Narodil se - Gavrilo Princip (Spáchal 28.06.1914 atentát na rakúskeho arcivojvodu Franza Ferdinanda d´Este a jeho ženu grófku Žofiu v Sarajeve)


29.7.1894 Zemřel polní zbrojmistr Vilém František Karel Rakouský (vrchní velitel zeměbrany
)

20.10.1894 Narodil se Nadporučík Josef Pürer (letecké eso se šesti vítězstvími
)

13.12.1894 Narodil se Důstojnický zástupce Friedrich Hefty (Jako první letec K. u K. Luftfahrtruppe se zachránil padákem z hořícího letadla.)



31.12.1894 Narodil se Waffen-Gruppenführer József Grassy (velitel: 25. granátnická divize SS "Hunyadi" (maďarská č.1)
)


7.3.1895 Narodil se plukovník letectva in memoriam Josef Hamšík (Letecká peruť II/4, velitel
)

18.3.1895 Zemřel polní podmaršál Gustav von Zygadlowicz

26.1.1896 Narodil se poručík Josef Kiss (stíhací eso 1. světové války (19 vítězství)
)



4.4.1896 Narodil se major Erwein von Thun und Hohenstein (velitel: Skupina Abwehru 218 Edelweiß)




17.4.1897 Narodil se četař Rudolf Šimáček


20.10.1898 Narodil se poručík Árpád Bertalan (Držiteľ Rytierského kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)


21.7.1900 Zemřel tajný rada Philipp Weber von Ebenhof (policejní ředitel ve Vídni
)



6.5.1903 Italské a Rakousko-Uherské válečné loďě jsou vyslány do Makedonie, aby pomohly Turkům v potlačení místního povstání.

1.10.1904 Bolo vydané prvé číslo slovenského robotníckeho mesačníka, „Robotníckych novín“.

25.3.1912 Zemřel generálmajor Heinrich von Zucculin

22.5.1912 Za predsedu uhorského parlamentu bol vymenovaný liberál István Tisza, bývalý predseda vlády.

23.5.1912 V Budapešti sa 23.-24. mája konala robotnícka demonštrácia proti vláde Istvána Tiszu a za zavedenie všeobecného a tajného volebného práva, ktorá však bola políciou tvrdo potlačená.

7.6.1912 jeden z opozičných poslancov uhorského parlamentu spáchal atentát (strelnou zbraňou) na predsedu parlamentu Istvána Tisza, ten však prežil.



23.3.1913 Narodil se generálmajor ve výslužbě Karel Alex Pospíchal (pilot 311. perutě RAF)

9.7.1914 Císař František Josef I. přijal vyšetřovací zprávu o Sarajvském atentátu.

21.7.1914 Ministr zahraničí Rak.-Uherska Berchtold navštívil císaře Františka Josefa v lázních Bad Ischl, aby si od něj nechal schválit ultimátum Srbsku.

8.9.1914 Zemřel Četař František Malina (Proslavil se jako oběť prvního vzdušného sestřelu – Taranu.)


28.9.1914 (28.9.-16.10) Probíhala rakousko-uherská ofenzíva v Haliči, s cílem uvolnit Přemyšl z obklíčení avšak poté ruský útok zatlačil opět Rakušany až ke Karpatům



26.4.1915 Dohoda se zavázala Itálii tzv. Londýnskou smlouvou, že uznává již uskutečněnou anexi Valony (prosinec 1914) a ostrovů Dodekanes a slibovala Itálii rakouská území (jižní Tyroly, Istrii s Terstem, Dálmácii s otrovy), dále protektorát nad Albánií. Naproti tomu Itálie se zavazovala do jednoho měsíce zahájit válku proti Trojspolku. Itálie získala britskou půjčku 50 milionů liber šterlinků


27.4.1915 R-U ponorka U-5 potápí francouzský křižník Léon Gambetta. Ztráta přinutí Francouze, aby stáhli všechna těžká plavidla z Jaderského moře.



1.5.1915 Německo-rakouské vojsko prolomilo u Gorlice na severním úpatí Karpat ruskou frontu a proniklo do hloubky ruské obrany směrem na Přemyšl a Lvov.



21.5.1915 Zatčen pro podezření z velezrady vůdce mladočeské strany Karel Kramář. Současně zatčen i starosta Sokola Josef Scheiner, který však byl z vazby propuštěn už 22. července. S Kramářem byl přes nedostatek přímých důkazů zinscenován r. 1916 proces, v němž byl odsouzen k trestu smrti. Rozsudek nebyl vykonán, ale císař Karel jej nejprve snížil a 2. 7. 1917 vyhlásil celkovou amnestii.


23.5.1915 Itálie vypověděla válku Rakousko-Uhersku, otevřela se tak nová fronta


24.5.1915 Rakousko provedlo první nálet na Benátky.

7.6.1915 Rakušané zahajují útok na Monte Piano obsazené Italy. Dvě jednotky (180 mužů a 3 důstojnící) vybraných dobrovolníků útočili ze Schulderbachu a Dürensee.



22.6.1915 Německo-rakouská vojska dobyla Lvov.


24.12.1915 (6.10.-29.11) Německo-rakouská armáda zahájila ofenzívu proti Srbsku Po poslední obranné bitvě na srbském území na Kosově poli opustila srbská vláda zemi a usadila se ve Skadaru v Albánii. Asi 100 tisíc srbských vojáků, kteří přežili hladový pochod v zimních horách a dostali se k moři, převezly lodě Dohody na ostrov Korfu a po oddychu a léčení je velení Dohody vřadilo do soluňské armády


7.6.1916 Brusilovova ofenzíva. Rusové dobyli město Luck. Rakouská 4. armáda ustoupila na západní břeh řeky Styr.



16.7.1916 Ruský severozápadní front pod velením generála Kuropatkina zahájil ofenzívu směrem na Bausku. Porážky severozápadního a západního frontu umožnily Němcům a Rakušanům přísun nových posil k Lucku proti generálovi Brusilovovi.

21.10.1916 Levicový sociální demokrat Friedrich Adler spáchal ve Vídni zdařilý atentát na rakouského ministerského předsedu Karla Stürgkha. Adler byl odsouzen k trestu smrti, jenž mu byl změněn na 18tiletý žalář, 1918 osvobozen.


27.5.1917 v Prahe sa konala schôdza Českého zväzu.


29.5.1917 Vo Viedni sa konala schôdza Českého zväzu, na ktorej bolo okrem iného oficiálne rozhodnuté o začlenení Slovenska do jeho programu.


13.10.1917 Pokračovali delostrelecké prestrelky v oblasti Isonzo.

14.10.1917 Zemřel šikovatel Johann Obešlo


22.10.1917 Masivní útok na monte Piano coby krycí manévr ofenzívy na řece Isonzo

6.11.1917 Zemřel nadporučík Rudolf Szepessy-Sokoll (rakousko-uherské letecké eso a ničitel balónu 1. sv. v. s 5 sestřely, z toho 1 balón)

22.1.1918 Zemřel polní podmaršál Franz Höfer von Feldsturm



12.4.1918 Francouzský ministerský předseda Georges Clemenceau uveřejnil oficiální komuniké, v němž odtajil dopis císaře Karla I. z března 1917 švagrovi Sixtu Bourbounskému, v němž mu sděloval, že "bude podporovat spravedlivé nároky Francie na navrácení Alsaska-Lotrinska", aby tak zajistil Rakousku-Uhersku separátní mír s Francií. Vyvrcholila tak tzv. Sixtova aféra, které předcházely útoky rakousko-uherského ministra zahraničních věcí hraběte Czernina na Clemenceaua. Czernin se jimi snažil iniciativy v nabídce na mírová jednání naopak podsunout francouzské diplomacii. Aféra skončila Czerninovou demisí (14. dubna) a omluvou Karla I. německému císaři Vilému II., kterou zpečetila Karlova osobní cesta do hlavního německého štábu ve Spa 12. května.


28.4.1918 Zemřel - Gavrilo Princip (Spáchal 28.06.1914 atentát na rakúskeho arcivojvodu Franza Ferdinanda d´Este a jeho ženu grófku Žofiu v Sarajeve)

1.5.1918 Na jednom z mnohých prvomájových zhromaždení, v Liptovskom Mikuláši, vystúpil ako rečník Dr. Vavro Šrobár. Ten predložil na schválenie rezolúciu, ktorá okrem iných mierových a demokratických požiadaviek vytýčila aj právo na samourčenie pre „uhorskú vetvu československého kmeňa“.


6.5.1918 Na východní Ukrajině okupované rakousko-uherskou armádou vystřídal v roli vojenského guvernéra Oděsy generála Eduarda von Böhm-Ermolli gen. Alfred Krauss. Guvernérem zůstal až do 16. prosince 1918.




7.5.1918 Do prvej svetovej vojny na strane Dohody vstúpila Nikaragua.


Medzi Rumunskom a Centrálnymi mocnosťami je podpísaná separátna mierova dohoda v Bukurešti.

17.5.1918 Zemřel poručík Franz Gräser (letecké eso k.u.k. Luftfahrtruppen s 18 sestřely)

23.5.1918 Zemřel kapitán Johann Maria Zwierzina (Velitel Flik 3)


24.5.1918 v Martine sa konala porada Slovenskej národnej strany, na ktorej bolo väčšinou prítomných potvrdené stanovisko protimaďarského odporu s cieľom dosiahnuť česko-slovenské štátne zjednotenie na princípe „bezvýhradného samourčovacieho práva slovenského národa“.

24.5.1918 Nejlepší maďarský stíhací pilot 1. světové války Josef Kiss (R-U) byl sestřelen s potvrzenými 19 sestřely na kontě

25.5.1918 Zemřel poručík Josef Kiss (stíhací eso 1. světové války (19 vítězství)
)

22.6.1918 Začiatok poslednej rakúskej ofenzívy na južnej fronte na Piave.

16.7.1918 Na návštevu Bratislavy, na pozvanie župana Szmrecsányiho a primátora Kumlika, priplával z Viedne loďou Ferencz József rakúsko-uhorský cisár Karol, v sprievode rodiny a predsedu vlády Wekerleho.

31.8.1918 Zemřel Nadporučík Josef Pürer (letecké eso se šesti vítězstvími
)

30.9.1918 Hlavný prešporský župan Szmrecsányi vyhlásil, že je potrebná revízia základného článku o rakúsko-uhorskom vyrovnaní z roku 1867 a húževnatejšia obrana záujmov Uhorska, čím naznačil snahu o odtrhnutie Uhorska od Rakúska a zbavenie sa zodpovednosti za rozpútanie vojny a dôsledkov prehry.




2.10.1918 V Jaderském moři britské a italské námořní síly ostřelují přístav Drač na pobřeží Dalmácie. Jeden R-U parník je zapálen a potopen, dva další jsou poškozeny. Avšak R-U válečné lodě z přístavu unikají a R-U ponorka U-31 ustřeluje záď britského křižníku HMS Weymouth. jedná se o poslední námořní akci, jíž se účastní lodě K.u. K. Kriegsmarine.


2.10.1918 SMS Scharfschütze byl poškozen během spojeneckého útoku na Drač, 2 muži byli zabiti a 5 jich bylo zraněno.


12.10.1918 Audience českých poslanců u císaře. Poslanci předložili císaři za český národ ultimativní požadavky.


12.10.1918 Srbská armáda osvobodila Niš.

18.10.1918 Dňa 18.októbra 1918 prečítal rumunský poslanec Alexander Vaida v uhorskom sneme deklaráciu o samourčení Rumunov a odmietol akúkoľvek právomoc uhorského parlamentu v tejto veci.

20.10.1918 V noci na 20.októbra bola v Bratislave vyhlásená vojenská pohotovosť; cez mesto prechádzala konvoj šiestich automobilov Hispano-Suiza s cisárskou rodinou a ich majetkom v hodnote asi 20 mil.dolárov, s ozbrojeným sprievodom

3.11.1918 Rakúsko-Uhorsko kapitulovalo.


12.11.1918 v Rakúsku bola vyhlásená republika.

5.4.1919 Zemřel generál jezdectva Desiderius Kolossváry von Kolosvár (Veliteľ XI. zboru.)

15.4.1920 Zemřel generál pěchoty Rudolf Braun (Veliteľ XII. zboru.)

23.5.1920 Zemřel polní maršál Svetozar Boroević von Bojna (Veliteľ 3. armády.)

3.10.1920 Zemřel generál pěchoty Johann von Kirchbach auf Lauterbach (Veliteľ II. zboru.)


20.4.1921 Zemřel generál zdravotnictva V. hodnostní třídy ve výslužbě Bohumil Arnstein

12.5.1921 Zemřel generálplukovník Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten (Veliteľ XV. zboru.
)


17.7.1922 Zemřel generál dělostřelecké technické služby V. hodnostní třídy Jan Rada

8.5.1923 Zemřel generál pěchoty Peter von Hofmann (Veliteľ XXV. zboru.)

24.5.1923 Zemřel polní zbrojmistr, generál III. hodnostní třídy ve výslužbě Adalbert (Vojtěch) Benda (velitel 6. polní dělostřelecké brigády)

14.1.1924 Zemřel generál pěchoty Johann von Henriquez (veliteľ 2. sočskej armády.)



29.4.1924 Zemřel - Leo Prášil (1905 absolvoval Námořní akademii ve Fiume)



2.6.1924 Zemřel generál III. hodnostní třídy Josef Kroupa



3.6.1924 Zemřel generál justiční služby V. hodnostní třídy Jaroslav Steinbach

9.7.1924 Zemřel polní podmaršál Adolf Brunswik von Korompa

10.2.1925 Zemřel generál V. hodnostní třídy Josef Leiner

8.4.1925 Zemřel generálplukovník Karl von Pflanzer-Baltin (Veliteľ armádnej skupiny Pflanzer-Baltin.)

11.4.1925 Zemřel polní podmaršál Michael Mihaljevic

13.4.1925 Zemřel generál pěchoty Josef Krautwald von Annau (Veliteľ X. zboru.
)

29.11.1925 Zemřel generál III. hodnostní třídy ve výslužbě Alfréd Rohm


19.5.1926 Zemřel generál intendantstva V. hodnostní třídy Jan Kout

25.5.1926 Zemřel polní podmaršál Adalbert von Felix (Veliteľ VI. zboru.)



24.9.1926 Zemřel kapitán Heinrich Kostrba (velitel Letecké roty 23 (Fliegerkompanie 23), v roce 1916 )

12.10.1926 Zemřel generálplukovník Paul Puhallo von Brlog (Veliteľ 3. armády.
)

12.11.1926 Zemřel polní podmaršál Albert Le Gay von Lierfels

9.4.1927 Zemřel generálplukovník Josef Roth von Limanowa-Lapanów (Veliteľ XIV. zboru.)

31.12.1927 Zemřel polní podmaršál Theodor von Leonhardi (Veliteľ Jazdeckého zboru Leonhardi.)



10.1.1928 Zemřel generál V. hodnostní třídy Josef Willkomm

18.10.1928 Zemřel polní podmaršál Thaddäus Jordan-Rozwadowski von Groß-Rozwadów (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)



26.12.1928 Zemřel generál intendantstva V. hodnostní třídy Emanuel Triml


6.2.1929 Zemřel - Maria Cristina von Habsburg-Lothringen (kráľovna manželka)

15.2.1929 Zemřel polní podmaršál Adolf von Boog (Veliteľ 4. pešej divízie.)

28.1.1930 Zemřel generál pěchoty Lukas Snjaric



26.2.1930 Zemřel generál účetního kontrolnictva V. hodnostní třídy Alois Luňáček

29.4.1930 Zemřel generál pěchoty Albert Schmidt von Georgenegg



5.5.1930 Zemřel generál V. hodnostní třídy František Kautecký

1.6.1930 Zemřel generál V. hodnostní třídy ve výslužbě 16.12.1927 brigádní generál ve výslužbě Egidius Adamovič


30.12.1930 Zemřel generál pěchoty Bela Sorsich von Severin


18.3.1931 Zemřel generál pěchoty Franz Kanik (Veliteľ X. zboru.)



15.8.1931 Zemřel generál intendantstva V. hodnostní třídy Zdenko Daneš

8.3.1932 Zemřel generál pěchoty Karl von Lukas (Veliteľ V. zboru.)

2.5.1932 Zemřel major Otto Jindra (Velitel Letecké roty 1 (Fliegerkompanie 1))

6.5.1932 Zemřel generál pěchoty Viktor Weber von Webenau (Veliteľ VI. zboru.)



29.5.1932 Zemřel generál pěchoty Ferdinand Kosák (Veliteľ 27. pešej divízie.)

6.3.1933 Zemřel - Franz Hinterstoisser (rakousko-uherský letecký průkopník)


13.3.1933 Zemřel generál zdravotnictva IV. hodnostní třídy Jaromír Pečírka

27.5.1933 Zemřel polní podmaršál Eduard Zanantoni

13.8.1933 Zemřel polní podmaršál Zdenko von Lobkowitz


12.9.1933 Zemřel generál vojenský kontrolor Adolf Sazyma

15.11.1933 Zemřel polní podmaršál Heinrich Wieden von Alpenbach (Veliteľ 3. pešej divízie)


9.12.1933 Zemřel generál zdravotnictva Karel Franz

27.12.1933 Zemřel polní maršál Alexander von Krobatin (Veliteľ 10. armády.
)


3.1.1934 Zemřel poručík v záloze Josef Novák (šéfpilot Aero, továrna letadel, dr. Kabeš)


12.3.1934 Zemřel generál zdravotnictva Emanuel Kováříček



10.8.1934 Zemřel generál V. hodnostní třídy Josef Marschan


25.3.1935 Zemřel generál IV. hodnostní třídy Jan Votruba



12.10.1935 Zemřel generál V. hodnostní třídy Karel Esop

7.5.1936 Zemřel generálmajor Ludwig Riedl (držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie)

22.5.1936 Zemřel generálmajor Ferdinand von Habermann


17.7.1936 Zemřel generál V. hodnostní třídy ve výslužbě 16.12.1927 brigádní generál ve výslužbě Albrecht Aust



6.12.1936 Zemřel divisní generál Alois Wach



14.9.1937 Zemřel - Tomáš Garrigue Masaryk (československý prezident)

16.3.1938 Zemřel kapitán Emil Fey (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)

17.4.1938 Zemřel generálplukovník Viktor von Scheuchenstuel (Veliteľ I. zboru.
)

29.9.1938 Zemřel generál pěchoty Alfred Krauss (Veliteľ I. zboru.)


20.10.1938 Zemřel brigádní generál Eduard Koblic



30.1.1939 Zemřel divisní generál Jindřich Hanák

20.4.1939 Zemřel generál jezdectva Franz Salvator -


8.5.1939 Zemřel podplukovník Rudolf Kalhous (přednosta, 1. oddělení /organisační/ hlavního štábu branné moci)

20.5.1939 Zemřel generálplukovník Karl von Kirchbach auf Lauterbach (Veliteľ 3. armády.
)


12.4.1941 Zemřel poručík Árpád Bertalan (Držiteľ Rytierského kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)



13.7.1941 Zemřel Generálmajor Moritz Basler






11.8.1941 Zemřel generálmajor Max Egon Fürst zu Fürstenberg,



28.9.1941 Zemřel armádní generál Josef Bílý (Zemské vojenské velitelství v Brně, velitel
)



16.1.1942 Zemřel generál justiční služby Bohumil Bartoš

26.8.1942 Zemřel generálplukovník Joseph Ferdinand von Österreich-Toskana (Veliteľ 4. armády.)


8.4.1943 Zemřel plukovník letectva in memoriam Josef Hamšík (Letecká peruť II/4, velitel
)



8.8.1943 Zemřel ? Viktor Dvorčák (poslanec Uhorského snemu za Slovensko)

5.11.1943 Zemřel generál pěchoty Rudolf Krauss (Veliteľ II. zboru.)

23.12.1943 Zemřel polní podmaršál Géza Lukachich von Somorja (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)




3.10.1944 Zemřel armádní generál in memoriam Vojtěch Luža



21.2.1945 Zemřel Generálporučík Emil Kern (ženijní náčelník 4. armády)



13.4.1945 Zemřel divisní generál in memoriam Josef Dostál

15.4.1945 Zemřel generál stavební rada Günther Burstyn


6.5.1945 Zemřel divisní generál in memoriam Karel Mejstřík


13.5.1945 Zemřel armádní generál Josef Šnejdárek




12.1.1946 Zemřel Generálmajor Karl von Kurz (velitel: 3. pluk zemských střelců)



10.2.1946 Zemřel brigádní generál Rudolf Holeka (velitel Rakousko-Uherské letecké skupiny )



12.2.1946 Zemřel major Erwein von Thun und Hohenstein (velitel: Skupina Abwehru 218 Edelweiß)





16.9.1946 Zemřel divisní generál František Bartoš (agent Sicherheitsdienstu (SD))


5.11.1946 Zemřel Waffen-Obergruppenführer der SS Ferenc Feketehalmy-Czeydner (velitel: XVII. armádní sbor Waffen-SS (maďarský))



5.11.1946 Zemřel Waffen-Gruppenführer József Grassy (velitel: 25. granátnická divize SS "Hunyadi" (maďarská č.1)
)



24.12.1946 Zemřel armádní generál Alois Podhajský


30.5.1947 Zemřel poručík radovej lode Georg von Trapp (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)



13.4.1948 Zemřel generál justiční služby Jan Staněk


6.5.1949 Zemřel generál zdravotnictva Rudolf Trenkler

22.7.1949 Zemřel generálmajor Anton Höfer



17.2.1951 Zemřel Generálporučík Walter Hinghofer (velitel: 342. pěší divize
)

12.5.1951 Zemřel plukovník Egon von Waldstätten (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)

9.7.1951 Zemřel generál pěchoty Hugo Meixner von Zweienstamm (Veliteľ X. zboru.)



26.1.1952 Zemřel divisní generál Kamil Holý

4.4.1952 Zemřel polní podmaršál Eduard Hentke von Hesshart



17.5.1952 Zemřel brigádní generál Václav Šidlík

12.10.1952 Zemřel generál pěchoty Alfred von Schenk (Veliteľ IX zboru.)

8.3.1953 Zemřel kapitán Hermann Kirchner (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)



16.5.1953 Zemřel generál šéf intendantstva Josef Pešek


28.4.1955 Zemřel generálmajor Heinrich von Hoyos

3.12.1957 Zemřel polní podmaršál Otto von Berndt (Veliteľ zboru Berndt.)



20.4.1958 Zemřel brigádní generál František Havel


6.5.1960 Zemřel brigádní generál František Hněvkovský


19.8.1961 Zemřel armádní generál Eduard Kadlec



22.5.1962 Zemřel generál V. hodnostní třídy Viktor Hoppe


22.11.1962 Zemřel generál šéf justiční služby Ladislav Rutar


24.4.1964 Zemřel divisní generál František Vladimír Kouřil (Velitel Hlavní stavební a ubytovací správy)

20.5.1965 Zemřel Důstojnický zástupce Friedrich Hefty (Jako první letec K. u K. Luftfahrtruppe se zachránil padákem z hořícího letadla.)



27.5.1966 Zemřel generál šéf intendantstva Václav Suchý

15.5.1970 Zemřel generálmajor Karl Klein (velitel: 216. pěší pluk)



28.9.1974 Zemřel major Zdeněk Eugen Hudeček (velitel SMU-17 a SMU-28)

18.10.1982 Zemřel Poručík radovej lode Hermann von Rigele (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)




6.6.1992 Zemřel četař Rudolf Šimáček



7.7.2006 Zemřel generálmajor ve výslužbě Karel Alex Pospíchal (pilot 311. perutě RAF)
URL CZ: https://www.valka.cz/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#640883Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Monarchie-Rakousko-Uherska-1867-1918-t90001#640883Version : 0
MOD