Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia]

Mitsubishi Ki-51 Guntei / 三菱 キ-51「軍偵」

     
Název:
Name:
Micubiši Ki-51
Originální název:
Original Name:
三菱 キ-51「軍偵」
Kategorie:
Category:
bitevní letoun
Výrobce:
Producer:
DD.06.1939-DD.03.1944 Mitsubishi Heavy Industries, Ltd., Nagoya /
DD.07.1941-DD.07.1945 1st Army Aviation Workshop, Tachikawa /
Období výroby:
Production Period:
DD.06.1939-DD.08.1939 prototypy / prototypes
DD.09.1939-DD.12.1939 předsériová výroba / Service trials aircraft
DD.01.1940-DD.07.1945 sériová výroba
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
2395:
2 prototypy / prototypes
11 předsérie / service trials aircraft
1459 série / production Nagoya
913 série / production Tachikawa
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.06.1939
Osádka:
Crew:
2
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
1873 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
2798 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
2920 kg
Rozpětí:
Wingspan:
12,100 m
Délka:
Length:
9,210 m
Výška:
Height:
2,730 m
Plocha křídla:
Wing Area:
24,02 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
117,0 kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Mitsubishi Ha-26-II vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec o vzletovém výkonu 691 kW (940 k) a 699 kW (950 k) v h= 2 300 m
Vrtule trojlistá kovová stavitelná
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
608 l
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
424 km/h v 3000 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
320 km/h v 2300 m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
8,42 m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
9,9 min do 5000 m
Operační dostup:
Service Ceiling:
8270 m
Dolet:
Range:
1060 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Výzbroj:
Armament:
2x pevný kulomet Type 89 Model 2 ráže 7,7 mm v křídlech (později nahrazen 2x Ho-103 ráže 12,7 mm)
1x pohyblivý kulomet na konci kabinyType 89 Model 1 ráže 7,7 mm

Pumová zátěž:
200 kg normálně (4x 50 kg)
250 kg puma zavěšená pod trupem pro útoky kamikaze
Uživatelské státy:
User States:

(Indonéské osvobozenecké síly)
Poznámka:
Note:
九九式襲撃機, Kjúkjúšiki šúgekiki, armádní bitevní letoun typ 99
Spojenecké jméno: Sonia
Japonské bojové jméno: Guntei
- Motor byl na své spodní části chráněn ocelovým plátem tloušťky 6 mm


Ki 51 sloužily u: 6., 27., 32., 44., 65., 66., 67. a 83. Sentai
a u útočných jednotek ( Dokuritsu Hiko Chutai ) číslo 41., 45., 47., 48., 49., 52., 53., 71., 73.. 83., 89., 90. a 91, tyto jednotky vznikaly většinou na základě potřeby
a v letecké škole: Koku Shikan Gakka
Zdroje:
Sources:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X
Tadashi Nozawa, Encyclopedia of Japanese Aircraft 1900-1945. Vol.1. Mitsubishi Aircraft.(Shuppan-Kyodo 1981)
Jaroslav Schmidt, Letadla 1939 - 45, Stíhací a bombardovací letadla Japonska II. díl, Nakladatelství Fraus Plzeň, rok 2000, ISBN: 80-7238-077-X
Lubomír Vejřík, Vzestup a pád orlů Nipponu 1931 - 1941, Prolog, Svět Křídel Cheb, rok 1994, ISBN: 80-85280-26-4
Václav Němeček, Vojenská letadla 3. díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
L+K 24/1968, Letadla 1939 - 45
www.aviastar.org
www.historyofwar.org
https://www.airwar.ru/enc/aww2/ki51.html
https://pwencycl.kgbudge.com/K/i/Ki-51_Sonia.htm
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#310501Verze : 0
MOD

Mitsubishi Ki-51


三菱 キ-51
九九式襲撃機 / Kjukjushiki shugekiki / Armádní útočný letoun typ 99


Japanese martial name: 軍偵 - Guntei


Allied reporting name: Sonia


Stručná historie:


V roce 1937 byl zalétán a následně přijat do výzbroje japonského armádního letectva lehký bombardér Mitsubishi Ki-30 (Ann), jeho sériová výroba a následné dodávky armádním jednotkám začaly počátkem jara následujícího roku. 大日本帝国陸軍航空本部 Dai-Nippon Teikoku Rikugun Kōkū Hombu (velení císařského armádního letectva) se roce 1938 rozhodlo, že do výzbroje přijme ještě jeden typ stejné kategorie a zařadilo lehký bombardér Kawasaki Ki-32 (Mary), který byl v soutěži konkurentem pro Mitsubishi Ki-30.


Rikugun Kōkū Hombu se v roce 1937 přidrželo zavedené praxe a v době přijetí nového typu letounu do výzbroje, vypsalo soutěž, nebo zadalo vývoj přímo bez soutěže na projekt a stavbu nového typu letounu v té samé kategorii. Takový systém, pokud fungoval, přinášel nespornou výhodu v tom, že v době, kdy právě do výzbroje přijatý letoun začal výkonově zaostávat, byl již připraven jeho nástupce, který měl za sebou vývoj, testovaní, odladění a odstranění případných závad. Nový letoun mohl být v případě potřeby dán do výroby a rychle zařazen do výzbroje.


V tomto případě byl vývoj nového letounu zadán přímo společnosti 三菱重工業株式会社- Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Mitsubishi), stalo se tak s ohledem na úsporu času a tak tým konstruktérů, který právě dokončil práce na Ki-30, mohl takřka bez přerušení pokračovat na návrhu a projektu nového modernějšího a výkonnějšího stroje, tak již od února 1938 zde na projektu nového letounu pracoval tým konstruktérů, který vedl zkušený plukovník Komamuro a inženýr Fumihiko Kawano. Tento projekt dostal od armády označení Ki-51 (označení dle systému Kitai bylo přiděleno již uvažovanému projektu).

Specifikace obsahovaly technické požadavky, které armádní letectvo očekávalo a požadovalo od nového letounu, tyto požadavky sestavil koncem roku 1937 zkušený armádní pilot a technik kapitán Yozo Fujita. Podle zadaných požadavků armádního letectva měl být nový letoun být schopen plnit průzkumné i bitevní úkoly a zároveň i úkoly přímé podpory pozemních jednotek. Konstruktéři proto od samého začátku prací na projektu počítali s tím, že letoun bude vybaven účinnou pasivní ochranou. Projektové a konstrukční práce pokračovaly velmi rychle vpřed a tak byl první prototyp dokončen a následně i zalétán již v červnu roku 1939.

Výsledným dílem byl dolnoplošník poměrně ladných tvarů s pevným aerodynamicky kapotovaným podvozkem. Tento podvozek dodával tomuto letounu poněkud zastaralého vzhledu, ale na druhou stranu Rikugun Kōkū Hombu ve svých požadavcích zatahovací podvozek ani neuvedlo, protože v jeho použití nespatřovalo podstatnou výhodu. Použitím pevného podvozku se tak zcela jistě urychlil vývoj letounu a navíc byl letoun jednodušší na obsluhu. Nový letoun tak díky pevnému podvozku neměl logiky žádné problémy s hydraulikou (tyto problémy byly u japonských letadel velmi časté). Na rozdíl od většiny japonských letadel měl nový letoun velmi dobrou pasivní ochranu, spodní část trupu chránil ocelový plát silný 6 mm. Oproti svému předchůdci (Ki-30) byl menší a aerodynamika letounu byla na mnohem vyšší úrovni, zkušební piloti obratnost nového stroje přirovnávali dokonce k jednomístným stíhačkám, této obratnosti napomohly dobře vyřešené vztlakové klapky.

V srpnu 1939 se do zkoušek zapojil i druhý prototyp a od září do prosince tohoto roku bylo továrnou dodáno jedenáct předsériových letadel. Jeden z těchto letounů měl být podle některých autorů vyroben v jednomístném provedení, označen měl být jako Ki-51a (キ51甲) a měl sloužit k taktickému průzkumu. Bitevní stroje měly být označovány jako Ki-51b (キ51乙). Jisté je, že se průzkumná verze nevyráběla a označení (キ51甲) a (キ51乙) se nepoužívalo. Na těchto letadlech byly odstraňovány drobné nedostatky a dětské nemoci a vylepšována byla stabilita při letu malou rychlostí. Nový bitevní letoun se od počátku jevil jako velmi zdařilá konstrukce. Po ukončení armádních zkoušek byl přijat do výzbroje pod označením „armádní bitevní letoun Typ 99“ nebo také Mitsubishi Ki-51, bojové jméno bylo Guntei.


Letouny této kategorie byly japonským armádním letectvem velmi očekávané a žádané, první dodávky tak byly uskutečněny již v lednu 1940. Poslední vyrobené letouny byly dodány až v červnnu 1945!!! Prvním místem bojového nasazení bylo čínské bojiště, zde si letoun rychle získal značnou oblibu a to nejen u pilotů a letištního personálu, ale také u pozemních jednotek. Nový letoun byl velmi často veliteli pozemních jednotek žádán pro přímou podporu vojsk. Na čínském bojišti byl ve výzbroji u osmi Sentaí a třinácti samostatných Chútaí. Spojenecká zpravodajská služba mu zde přidělila kódové jméno Sonia.


Úspěšnému nasazení dopomohla vedle již zmíněné pasivní ochrany také mohutnější hlavňová výzbroj, ta byla oproti starší Ann dvojnásobná, letouny Sonia měly v křídlech dva kulomety Type 89 ráže 7,7 mm a stroje pozdějšího data výroby dostaly mnohem účinnější půlpalcové kulomety Ho-103. Konstruktéři u tohoto stroje zcela vypustili pumovnici, a tak byly všechny pumy neseny pouze na vnějších závěsech, nejčastěji byly zavěšovány čtyři pumy o hmotnosti po 50 kg. Pravdou je, že nový letoun svými výkony nijak nepřevyšoval své předchůdce, poháněl jej i přibližně stejně výkonný motor Mitsubishi Ha-26-II o vzletovém výkonu 940 koní, přesto byla jeho užitná hodnota nepoměrně vyšší. Sonia odvedla na všech bojištích velmi dobrou práci a pokud navíc operovala tam, kde nebylo nepřátelské stíhací letectvo dostatečně početné a silné, potom plně dostačovala svým úkolům. Ve druhé části války však byly letounům Ki-51 stále častěji svěřovány průzkumné úkoly.

Je poměrně málo známou skutečností, že několik desítek strojů se zapojilo i do hlídkové služby proti americkým ponorkám. Tohoto úkolu se Ki-51 zhostily na výbornou a zasloužily se i zničení několika amerických ponorek, které představovaly velké nebezpečí nejen pro japonskou nákladní lodní dopravu, ale pro i válečné lodě. Snad nejznámějším japonským armádním protiponorkovým esem byl Hiko Socho (rtn.) Chikara Watanabe s údajnými jedenácti potopenými ponorkami, které měl na svém kontě, tyto ponorky zničil právě na letounu Ki-51.

Výroba v mateřské továrně běžela až do konce března 1944, kdy zde byl vyroben poslední z 1 459 letadel tohoto typu. Do výroby se zapojila ještě společnost Tachikawa, kde byly letouny vyráběny od července 1941 do července 1945 a bylo zde vyrobeno dalších 913 letadel.

Smutný osud mnoha japonských letadel se nevyhnul ani tomuto typu, koncem války byly tyto letouny nasazeny také při sebevražedných misích. Pro tento úkol byla pod trup zavěšena jedna puma o hmotnosti 250 kg a letoun pak vzlétal pouze s jedním mužem osádky.

Další vývoj letounu již neproběhl v mateřské továrně, snažila se o něj mandžuská továrna
満州国飛行機製造株式会社 - Manshūkoku Hikōki Seizo Kabushiki Kaisha, která ve spolupráci s armádním arsenálem v Tachikawě 陸軍航空技術研究所 - Tachikawa Rikugun Kōkū Gijutsō Kenkyujō (Rikugun, Giken), zkonstruovala letoun Mansyu Ki-71 (spojenecké jméno Edna), nový letoun již měl zatahovací podvozek a byl pohíněn výkonnějším motorem Mitsubishi Ha-112-II o výkonu 1 500 koní, celkové výkony nového stroje však nevzrostly tak zásadně, aby se vyplatilo zavádět další typ do výroby. Následník tak zůstal vyroben pouze ve třech prototypech.
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#229782Verze : 2
MOD
Fotografie Mitsubishi Ki-51 Sonia








URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#97627Verze : 0
MOD
Na fotografiích - Start motoru pomocí vnějšího zdroje
a pohled na přední část letounu
Zdroj: https://www.ijaafphotos.com/jbwki492.htm






URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#310505Verze : 1
MOD
Použité zdroje:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X
Mondey David, The Hamlyn Concise Guide to Axis Aircraft of World War II, Book Sales Publisher, 2002, ISBN:9780785813637
Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
Zbyněk Válka, Jednomotorová bombardovací a torpédová letadla 1939-1945, Jan Piskiewicz, Větrovany, 2003, ISBN 80-83768-01-5
Martin Ferkl, Protiponorkové eso Chikara Watanabe, Revi č.56/2004, ISSN 1211-0744
avia.russian.ee
https://www.go2war2.nl/artikel/170
https://www.cofe.ru/avia/M/M-151.htm
https://www.airwar.ru/enc/aww2/ki51.html
www.century-of-flight.net
www.historyofwar.org
https://samoloty.webd.pl/japonskie/sonya.htm
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#229783Verze : 0
MOD
Přidám trojpohledový náčrtek ze serveru web1.g076.green.fastwebserver.de


URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#127407Verze : 0
MOD
banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 64.741,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!