Metropolitní prapor [1936-1939]

Metropolitní prapor byl utvořen pro posádkovou a reprezentační službu v polském hlavním městě Varšavě. Dalším důvodem pro vznik praporu byla snaha ústavního vyznamenáváni dobrých vojáků sloužících v malých posádkách někde v Polsku. Proto byla přijata zásada o šestiměsíční službě jedné směny praporu. Směnu tvořily dvě části.
1) Stálá část důstojnického sboru byla tvořena velitelem praporu, náčelníkem týlu (ubytovatelem), administračním a materiálním důstojníkem, dvěma veliteli rot a jedním mladším důstojníkem.
2) Výměnnou část tvořili jeden velitel roty, 5 mladších důstojníků, 24 poddůstojníků z povolání nebo délesloužících a 422 vojínů prezenční služby.
Celkem měl prapor na mírových stavech 12 důstojníků, 51 poddůstojníků z povolání nebo délesloužících a 422 vojínů. Po zřízení reprezentační hudby (18.10.1938) se stav praporu zvětšil o 2 důstojníky, 24 poddůstojníků z povolání, 4 délesloužící poddůstojníky a 36 elevů.
Střeleckou rotu tvořili:
velitel roty, výkonný praporčík roty, hospodářský a zbrojní poddůstojník, trubač,
kulometná četa (2 těžké kulomety)
2 střelecké čety po třech družstvech.
Celkem 2 důstojníci, 10 poddůstojníků a 129 vojínů.
Důstojníci museli mít ty nejlepší služební kvalifikace, vynikající morální vlastnosti a museli vykazovat důslednost a preciznost při plnění rozkazů.
Vojíni museli splňovat některé podmínky jako byly: statná postava, určená výška, výborné vyškolení v pořadové přípravě a strážní službě, beztrestnost, znalost čtení a psaní a také museli být „zásadně Poláky“ – tedy ne příslušníci národnostních menšin.

Jednotlivé půlroční směny byly pojmenovány podle teritoriální příslušnosti k jednotkám vysílajících těles.
I. směna – Legionářská (od března do září 1936)
1. rotu tvořili příslušníci 1. legionářské pěší divize
2. rotu tvořili příslušníci 2. legionářské pěší divize
3. rotu tvořili příslušníci 3. legionářské pěší divize


II. směna – Podhalansko-Huculská (od října 1936 do března 1937)
1. rotu tvořili příslušníci 21. horské pěší divize
2. rotu tvořili příslušníci 22. horské pěší divize
3. rotu tvořili příslušníci 11. pěší divize


III. směna – Polesko-Podlaská (od dubna 1937 do září 1937)
1. rotu tvořili příslušníci 9. pěší divize
2. rotu tvořili příslušníci 20. pěší divize
3. rotu tvořili příslušníci 30. pěší divize


IVsměna – ? (od října 1937 do března 1938)
V. směna - ? (od dubna 1938 do září 1938)


VI. směna – Kujavsko-Pomořanská (od října 1938 do března 1939)
1. rotu tvořili příslušníci 4. pěší divize
2. rotu tvořili příslušníci 15. pěší divize
3. rotu tvořili příslušníci 16. pěší divize


VII. směna – Krakovsko-Slezská (od dubna 1939 do 24.08.1939)
1. rotu tvořili příslušníci 6. pěší divize
2. rotu tvořili příslušníci 7. pěší divize
3. rotu tvořili příslušníci 23. pěší divize


12. ledna 1937 byly stanoveny válečné počty praporu a prapor se stal mobilizačním tělesem.
Podle mobilizačního plánu měl při přechodu na válečné počty mobilizovat 4 střelecké roty ve žluté mobilizační skupině a v I vlně všeobecné mobilizace dva strážní prapory (12. a 14.). Mobilizace praporu byla zahájena 24. srpna 1939 v 6.00 hod.


Zdroj:
Zarzycki, Piotr: Batalion Stołeczny, Ajaks, Pruszków 2005