Historie dobrovolníků ze Španělska začíná již 13.07.1941, kdy první vlak s dobrovolníky odjíždí z Madridu do Bavorska, kde dochází k vytvoření 250. pěchotní divize. Po intenzivním výcviku a bojovém stmelení jednotky, odjíždějí dne 20.08.1941 vojáci na ruskou frontu. Dne 10.10. postupuje jednotka boj v prostoru jezera Ilmeň a odráží útok sovětských jednotek. V zimě roku 1941-42 vedli vojáci Modré divize (División Azul) těžké boje se Sověty. Bojovali statečně. Vojenské záznamy uvádějí, že divizí prošlo více jak 45 000 vojáků, na 4 500 jich v Rusku padlo a více jak 16 000 jich bylo raněno a zmrzačeno. Po neúspěchu německých vojsk u Kurska uvažoval generál Franco o stažení jednotky z fronty a o jejím návratu domů. Adolf Hitler dne 10.10.1943 rozhodl o stažení jednotky z Ruské fronty a přesunu do Španělska. V Rusku však zůstávají dobrovolníci tak zvaného Modrého legionu v síle 3 000 vojáků pod velením plukovníka Antonia Garcia Navarra, přičemž bojují v sestavě 121. německé pěchotní divize. V březnu roku 1944 se i tato jednotka z fronty stahuje a odjíždí domů do Španělska. Další dobrovolníci již bojují v jednotkách "SS" a později i v pluku Brandenburg. Poslední boj postupují dobrovolníci již v ulicích Berlína v sestavě 11. divize SS (Nordland). Většina z nich v pouličním boji padla. Velitel jednotky SS-Haupsturmführer Miguel Ezguerra (1903-1984) však přežil v ruském zajetí a vrátil se do Španělska. Sám o této bojové činnosti napsal vzpomínkovou knihu: Berlín a vida o uerto. Literatura: EZGUERRA, Miguel: Berlin a vida o Muerto TARAS, D.A.: Válečné vyznamenání spojenců Německa ve druhé světové válce, Minsk 2003
Pamětní a čestná medaile španělských dobrovolníků v boji proti bolševiznu (Erinnerungsmedaille für die Spanischen Freiwillingen im Kampf gegen den Bolschewismus) Medaila byla založená 03.01.1944 jako vyznamenání pro příslušníky 250.pěchotní divize (Modrá divize - División Azul). Medaile byla ražena z nekvalitní slitiny bronzu. Medaile má průměr 32 mm. Medaile se nosila na stuze, která je široká 30 mm. Stuha je červená se žlutým a bílým pruhem, po okrajích se nachází pruh černý. Medaile se udělovala v originální, jednoduché etuje bílé barvy. K medaili byl vydán i dekret a potvrzení o udělení, který byl v němčině. Zdroj: Literatura a prameny jsou v úvodní části tohoto pojednání.
Španělská vláda založila vlastní variantu vyznamenání pro vojáky a důstojníky "Modré divize". Tato medaile byla určená všem španělským vojákům, kteří se nacházeli na frontě v Rusku a se zbraní v ruce, po boku fašistického Německa a jejich satelitů bojovali proti Sovětské armádě. Tato vkusně a zajímavě řešená dekorace se nosila na stuze bílé barvy, která byla po stranách zakončena pruhem v národních barvách Španělska a na straně druhé v barvách spojence, Německa. Medaile se udělovala v krabičce s nadpisem: MEDALLA DE TROPA-DONATIVO DEL MINISTERIO DEL EJERCITO (Vojenská medaile-založena vojenským (válečným) ministerstvem). Nebo byl na udělovací etuje (krabičce) nápis: MINISTERIO DEL EJÉRCIT-MEDALLA CONMEMORATIVA. Po skončení 2.světové války nebyla svastika ve Španělsku zakázaná a tak veteráni tuto dekoraci nosili na sponách i samostatně, jako připomínku své služby na „Východní frontě“. V současné době se tyto medaile vyrábějí pro potřebu sběratelů, tedy hovoříme o sběratelských kopiích. Literatura: Literatura a prameny jsou v úvodní části tohoto pojednávání
Tento znak, označení či viditelně nošený odznak příslušníků Modré divize byl zřízen z rozhodnutí členů Falangy, což ve Španělsku byla strana pravicově nacionalistických příslušníků této organizace. Zároveň však to byla i jediná, legální politická organizace v době vlády generála Franca. Dobrovolníci, příslušníci Falangy měli právo nosit tento odznak na svých (německých) uniformách. Tedy toto Jho (Jařmo) a střely byly čestným znakem dobrovolníků Modré divize. Příslušníci Falangy nosili modré košile a od tohoto je odvozen i název „Modrá divize“.
Toto zpracování odznaku má svoji historii ve starém Španělsku, jde o spojení erbů krále Ferdinanda a královny Isabely Kastilské. Jařmo je znakem právě královny Isabely a střely krále Ferdinanda. Odznak se nosil na uniformě upevněn připínacím (zavíracím) špendlíkem. Falanga, španělská fašistická strana rozpoutala v zemí hrůzný teror proti všem levicovým a demokratickým stranám ve Španělsku. Za 2. světové válka však i přes naléhání Hitlera zachoval generál Franco neutralitu a po válce postupně, ale silně omezoval vliv Falangy s cílem zlepšit vztahy především s USA. Po jeho smrti v roce 1975 byl ve Španělsku obnoven demokratický systém.
Nejde o vyznamenání v pravém slova smyslu. Tento odznak lze považovat za ryze stranické vyznamenání, nošené jen příslušníky Falangy. Tedy zde můžeme odznak porovnat s odznakem NSDAP, který byl zřízen a nošen soudruhy v Německu a i zde byl nošen na uniformách příslušníků jednotek SS, a dalších polovojenských a politických organizací, ale jen zcela výjimečně na uniformách příslušníků Wehrmachtu.
Poznámka: Falanga Espaňola de las JONS byla vytvořena sloučením dvou fašistických organizací a to „Falangy“, kterou založil v roce 1933 José Antonio Primo de Rivera a Falangou, kterou založil v roce 1931 Ramiro Ledesma-Junty de Ofensiva Nacionál Sindicalista (Národně-syndikalistická chunta útoku). Falanga se stala masivním politickým hnutím 1936 porážkou PRR a CEDA ve volbách.
Literatura a prameny: Jsou totožné a uvedené v první části článku.
upravil - 12.06.2009 - slimo
Odznak byl vyráběn v různé kvalitě kovů. Jsou známy i odznaky ražené ze stříbra,ale i nekvalitních sloučenin.
