Main Menu
User Menu

McCampbell, David

     
Příjmení:
Surname:
McCampbell
Jméno:
Given Name:
David
Jméno v originále:
Original Name:
David McCampbell
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
Plukovník
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
16.01.1910 Bessemer, Alabama
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
30.06.1996 Florida
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- Velitel VF-15
- Velitel USS Bon Homme Richard a USS Severn
- personální náčelník velitele letecké flotily a velitel palubních leteckých skupin
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- nejúspěšnější letecké eso US NAVY s 34 sestřely ve vzduchu a dalšími 20 zničenými letadly na zemi a vedoucí americké letecké eso, jenž se dožilo konce války
- nejúspěšnější pilot F6F Hellcat
- sestřelil nejvíc letadel v historii amerických ozbrojených sil během jediné tůry
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://www.valka.cz/topic/view/47795#187062
https://en.wikipedia.org/wiki/David_McCampbell
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#618937Verze : 1
     
Příjmení:
Surname:
McCampbell
Jméno:
Given Name:
David
Jméno v originále:
Original Name:
David McCampbell
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.1928-DD.MM.1929 Technologický institut v Atlantě, Georgii
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.1923-DD.MM.RRRR Stauntonská vojenská akademie
DD.MM.1929-DD.MM.1933 Námořní akademie Spojených Států (námořní inženýrství)
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Vyznamenání:
Awards:

DD.MM.1938

Odznak námořního pilota Spojených států
United States Naval Aviator badge
-

10.01.1945

Medaile cti námořnictvo/námořní pěchota/pobřežní stráž
Medal of Honor Navy/Marine Corps/Coast Guard
-

DD.MM.RRRR

Medaile za osvobození Filipin
Philippine Liberation Medal
s 2 bronzovými hvězdami

DD.MM.RRRR

Stříbrná hvězda
Silver Star
-

DD.MM.RRRR

Medaile vítězství (2. světová válka)
World War II Victory Medal
-

DD.MM.RRRR

Námořní Kříž
Navy Cross
-

DD.MM.RRRR

Společná pochvalná medaile
Joint Service Commendation Medal
-

DD.MM.RRRR

Medaile za americké tažení
American Campaign Medal
-

DD.MM.RRRR

Námořní medaile za okupační službu
Navy Occupation Service Medal
-

DD.MM.RRRR

Záslužná legie legionář (4.třída)
Legion of Merit Officer - Legionnaire(4th Class)
Legion of Merit (4th Class)
s "V" insignií

DD.MM.RRRR

Medaile za asijsko pacifické tažení
Asiatic-Pacific Campaign Medal
s 2 bronzovými a 1 stříbrnou hvězdou

DD.MM.RRRR

Záslužný letecký kříž
Distinguished Flying Cross
s 2 zlatýma hvězdama

DD.MM.RRRR

Medaile za evropsko/africko/blízko východní tažení
European-African-Middle Eastern Campaign Medal
s bronzovou hvězdou

DD.MM.RRRR

Medaile za službu v národní bezpečnosti
National Defense Service Medal
s bronzovou hvězdou

DD.MM.RRRR

Presidential Unit Citation (Navy & Marine Corps)
Presidential Unit Citation (Navy & Marine Corps)
s bronzovou hvězdou

DD.MM.RRRR

Medaile za službu v amerických obranných silách
American Defense Service Medal
s bronzovým "A"

DD.MM.RRRR

Letecká medaile
Air Medal
se zlatou hvězdou

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://www.valka.cz/topic/view/47795#187062
https://en.wikipedia.org/wiki/David_McCampbell
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#618940Verze : 2
Cpt. David McCampbell


Největší stíhací eso US NAVY. Sestřelil celkem 34 nepřátelských letadel.


David McCampbell se narodil 16. ledna 1910 v městečku Bessemer v Alabamě. Jako třináctiletý odešel z domova studovat na Staunton Military Academy v Stauntonu ve Virginii a později v Georgijskou technickou akademii v Atlantě. Díky podpoře senátora státu Florida P. Trammella přestoupil v roce 1929 do U.S. Naval Academy. Během studia na Naval Academy McCampbell vynikal v atletice a ve skocích do vody. Studium na Naval Academy ukončil v roce 1933 s diplomem Marine Engineering. Kvůli panující hospodářské krizi byl McCampbell propuštěn do zálohy v hodnosti Ensign U.S. Naval Reserve. Následující rok McCampbell pracoval pro konstrukční kancelář v Alabamě a jako montážní mechanik pro společnost Douglas Aircraft Corporation.


14. červan 1934 byl McCampbell přeřazen z Naval Reserve opět do U.S. Navy. Jeho první umístěnkou byla paluba křižníku USS Portland. V červenci 1936 byl jmenován leteckým pozorovatelem/střelcem v Scouting Squadron 11. Létání si zamiloval a tak v roce 1937 McCampbell započal se základním leteckým výcvikem na základně Pensacola Naval Air Station. O rok později získal odznak Naval Aviator a zahájil svou leteckou kariéru u Fighting Squadron 4 na palubě USS Ranger. Na palubě USS Ranger sloužil dva roky. Prodělal přeškolení na stíhací letoun F4F Wildcat. V roce 1940 byl McCampell přeložen na palubu USS Wasp a s její leteckou skupinou sloužil v atlantiku jako Landing Signal Office (důstojník řídící přistání). Práce důstojníka řídícího přistání LSO na letadlové lodi je velice náročná a zodpovědná práce. Životy osádek letounů přistávajících na palubách letadlových lodí plně závisí na bezchybné práci LSO. Na místa LSO se proto vybírají velice zkušení letci, kteří absolvovali mnoho přistání na palubě letadlové lodi. McCampell sloužil v této funkci až do okamžiku, kdy byl Wasp potopen (15.září 1942) japonskou ponorkou při hlídkové plavbě na jih od ostrova Guadalcanal.


Po potopení USS Wasp se McCampbell vrátil do států kde nějakou dobu sloužil jako instruktor v kurzu pro budoucí LSO v Melbern na Floridě. Během této doby byl McCampell povýšen do hodnosti Lt. Commander. Válka proti Japonsku narůstala do obludných rozměrů a Navy potřebovala zkušené muže pro velení stíhacích squadron.


V srpnu 1943 byl McCampbell jmenován velícím důstojníkem Fighting Squadron 15, u které sloužil od září 1943 až do února 1944, kdy byl jmenován velitelem letecké skupiny 15 (Air Group Fifteen), která byla známa jako "Proslulá patnáctka".
Letecká skupina 15 nezačínala svou válečnou kariéru slavně. Původně byla přidělena na palubu USS Hornet, ale její výcvik nebyl dostatečný a skupina vykazovala vysoké procento havárií. Proto byla po připlutí do Pearl Harboru přeložena na břeh k doplňujícímu výcviku. Díky úsilí McCampbella a velitelů jejích squadron se z patnáctky stala jedna z nejlepších leteckých skupin v Pacifiku. Na jaře roku 1944 se proslulá letecká skupina 15 vracela do války na palubě USS Essex. McCampbell jako velitel letecké skupiny USS Essex velel bombardérům, stíhačům a torpédovým letounům. Celkem měl pod velením asi stovku letounů. V té době bylo McCampbellovi třicet čtyři let.


Proslulá patnáctka pod velením McCampbella si razila cestu válečným nebem od Saipanu až po Filipíny, kdy byla vyčerpána odeslána na odpočinek domů. Během své túry trvající sedm měsíců a po více jak 20 000 operačních letových hodin, letecká skupina 15 zničila víc jak 318 letounů protivníka ve vzduchu a 348 letounů na zemi. Potopila víc jak 296 500 tun tonáže nepřátelského loďstva a více jak půl miliónu tun poškodila či pravděpodobně potopila. Tyto výsledky byly nejlepší ze všech leteckých skupin za celou dobu války v Pacifiku. Mezi nejvýznamnějšími úspěchy skupiny bylo potopení bitevní superlodi Musashi. Proslulá patnáctka byla zároveň nejvíce vyznamenávanou leteckou skupinou války.


Navzdory působivým výsledkům Proslulé patnáctky bylo McCampbellovo osobní skóre ještě více neslýchané. McCampbell vstoupil do boje 19. května 1944, kdy vedl stíhací sweep nad ostrovem Markus. Mc Campbell sestřelil svůj první japonský letoun 11.června 1944 při útoku na japonské pozice na Saipanu.
Krátce před 13. hodinou dne 11.června 1944 vyslal Essex do vzduchu za vedení McCampbella patnáct stíhaček F6F-3 Hellcat a dva střemhlavé bombardéry SB2C Helldiver jako záchranné letouny. Sedm stíhaček neslo 350-ti librové pumy, zbývajících osm tvořilo létající krytí. Formace dorazila po dlouhém letu k cíly a stíhací bombardéry se okamžitě vrhli na japonské pozice. McCampbell letěl jako vedoucí skupiny zajišťující vrchní krytí. Ve 14,30 hodin se nacházel ve výšce 3000 metrů, když se z oblaků nad ostrovem vyřítilo jedno Zero na útočící stíhací bombardéry. McCampbell, odhodil přídavnou nádrž, která visela pod trupem jeho Hellcatu a zatočil za útočníkem. Vrhl se na dorážející Zero v okamžiku, kdy vybíralo střemhlavý let. Vypálil na něj krátkou dávku ze svých šesti kulometů ráže 12,7 mm. Zero se prudce otočilo, aby se vyhnulo útoku, ale McCampbell silně přitáhl a zatočil za ním. Udržel Japonce ve svém zaměřovači a znovu po něm vypálil krátkou dávku ze všech hlavní. V zaměřovači viděl, jak několik střel zasáhlo trup Zera. McCampbell se zavěsil za ocas Zera a vypálil třetí dávku. Kulometná dávka zasáhla křídlo japonské stíhačky. Pilot Zera provedl pravý souvrat, ale v tom okamžiku se odlomilo zasažené křídlo. Letoun se v divoké spirále zřítil na hladinu a zmizel v moři. Po dvou a půl hodině letu se všechny letouny vrátily na palubu USS Essex.


V první a druhé bitvě ve Filipínském moři vedl McCampbell své piloty proti síle nepřátelských letounů z osmi japonských letadlových lodí útočících na US loďstvo 19. června 1944. McCampbell osobně sestřelil sedm nepřátelských letounů a dva pravděpodobně během jednoho dne. Mezi piloty je tato bitva známa pod názvem "Marianas Turkey Shoot” (Marianské střílení krocanů).


USS Essex se dne 19. června 1944 nacházela, společně se zbytkem svazu amerických letadlových lodí, u ostrova Guam v Marianském souostroví. Letouny z letadlových lodí útočily na pozemní cíle na ostrově, když se na scénu dostaly letouny útočné vlny z japonských letadlových lodí Čijóda, Čitose a Zuiho admirála Ozawy. Stíhací letouny z Essexu měly toto dopoledne na starosti vzdušnou obranu svazu. V 10 hodin zaznamenaly obsluhy radarů blížící se útočnou vlnu japonských letounů a vyhlásily poplach. Hlídkující stíhačky vyrazily nepříteli naproti. Strhla se vzdušná bitva. V 10,37 hodin odstartovala z paluby Essexu skupina dvanácti stíhaček Hellcat vedená fregatním kapitánem McCampbellem a začala stoupat. Bylo potřeba vystřídat dosavadní hlídku, které už docházela munice a palivo. Během stoupání byl McCampbell se svou formací stíhaček naveden leteckým návodčím na další vlnu nepřátelských letounů.


McCampbell dostal rozkaz zamířit kursem 245 stupňů vstříc nepříteli. Vedl své letouny ve výšce 7650 metrů, když se před nimi dole vynořila formace čítající asi 100 japonských letounů. McCampbell začal se svými stíhači klesat a nabírat rychlost. V plné rychlosti pak vlétli doprostřed formace nepřátelských strojů. Rozhořel se boj. McCampbell podlétl celou formaci a zaútočil zespodu. V jeho zaměřovači se ocitl bombardér Judy ze zadní části formace. McCampbell stiskl spoušť svých zbraní a krátká dávka zasáhla naplno trup bombardéru. Judy explodovala v jednom velkém záblesku ohně. McCampbell byl nucen přitáhnout, aby jej nezasáhly trosky ze zničeného bombardéru. Ocitl se nad formací japonských strojů. Rychle si vybral další cíl. Judy na pravé straně formace se ocitla v jeho zaměřovači. Po dlouhé dávce, která zasáhla Judy od špičky vrtulového kuželu až po ocas, začal zasažený stroj ihned hořet, vypadl z formace a zmizel kdesi dole. Levou zatáčkou se McCampbell vrátil pod nepřátelský svaz a zamířil k čelu formace. Zaútočil zezadu ze spod na další Judy, kterou zasáhl krátkou dávkou. Bombardér začal silně kouřit a vypadl z formace. McCampbell se od něj odpoutal směrem nahoru do strany, čímž se dostal do výhodné pozice pro útok na vedoucího celé formace. Bohužel tento výpad vyšel naprázdno. Judy letěla dál. McCampbell otočil svůj Hellcat a zaútočil zespodu na levoboční číslo vedoucího formace. To po dávce explodovalo v záplavě plamenů. McCampbell se od něj odpoutal směrem dolů a ocitl se v pozici šesti hodin vzadu za a pod vedoucím japonské formace. Pomalu se přiblížil za jeho záď a vypálil dlouhou dávku. Vedoucí Judy začalo prudce hořet a v nekontrolovatelné vývrtce se řítilo k hladině. Během tohoto útoku se na jeho Hellcatu zasekly všechny tři levoboční kulomety. I když se je snažil opětovným nabitím přimět k činnosti, bylo to marné.


McCampbell si vybral za cíl další nepřátelský stroj. Byl jím vedoucí letoun druhé formace. Když jej dostal do zaměřovače a zahájil palbu střílely jen pravoboční kulomety. Zpětné rázy zbraní měly za následek vybočení letounu. Načež musel palbu přerušit. Nepřestávaje pronásledovat zvolený cíl, znovu nabil všechny kulomety. Stiskl opět spoušť. Opět střílely jen kulomety v pravém křídle a i ty se po chvilce zasekly. Přesto tato krátká dávka stačila. Zasažený letoun se vzepjal, převrátil se a zřítil se do moře. Těch pár kulek zřejmě zabilo pilota.


Ještě tentýž den odpoledne startoval McCampbel k dalšímu bojovému letu proti letišti Orote na Guamu. Zde hledala útočiště japonská letadla, kterým se podařilo uniknout dopolednímu masakru. McCampbel se zapletl do souboje se třemi Zery. Hned na začátku souboje se mu jedno z nich podařilo sestřelit, ale ve zbývajících dvou seděli skvělí piloti. McCampbell a jeho číslo Lt. (jg) R.L.Nall se museli od sebe oddělit. Pilot pronásledující McCampbella byl opravdový mistr. McCampbell se ho nedokázal zbavit a japonec několikrát zasáhl jeho Hellcat. Nakonec musel McCambell zavolat rádiem o pomoc. Přilétající Hellcaty jej dotěrného nepřítele zbavily. McCambell spatřil pod sebou letoun Lt. Nalla, za jehož ocasem vyselo Zero. Nallův Hellcat byl očividně poškozen a zanechával za sebou kouřovou vlečku. McCampbell se vrhl Nallovi na pomoc. Usadil se za dotěrným Zerem a dlouhou dávkou ho sestřelil do moře. Bylo to jeho sedmé vítězství v tomto dni.


Během září 1944 McCampbell sestřelil devatenáct Japonských letounů. To již sedlal novou verzi Gummanu F6F-5 Hellcat. 24. října, během bitvy v zálivu Leyte, McCampbell společně s jedním jediným letounem zaútočil na formaci šedesáti nepřátelských letounů útočících na americké síly. Během tohoto souboje tato dvojice sestřelila patnáct japonských strojů. McCampbell si sám připsal na konto devět z nich a dva pravděpodobně. Tento odvážný čin, nemající obdoby v análech bojového letectví, uvedl ve zmatek celou nepřátelskou formaci a totálně rozvrátil útok na americkou flotilu.


Po téměř sedmi měsíční službě v Pacifiku dosáhl McCampbel 34 vítězství nad nepřátelskými letouny. Tento výsledek je nejlepší, jaký kdy dosáhl americký pilot během jediné bojové túry. K tomu navíc zničil dalších dvacet letounů na zemi. David McCampbell dosáhl nejvyššího skóre námořních pilotů během WWII. Na základě těchto vynikajících úspěchů obdržel McCampbell mnoho ocenění a vyznamenání. Mezi nimi i Congressional Medal of Honor (Kongresovou medaili cti), kterou mu 10.ledna 1945 osobně předal president Franklin D. Roosevelt . McCampbell mimo jiné obdržel vyznamenání Navy Cross , Silver Star, Air Medal, Legion of Merit a Distinguished Flying Cross.


Po návratu domů sloužil McCampbell od března 1945 do ledna 1947 na námořní letecké základně v Norfolku ve Virginii, jako personální náčelník velitele letecké flotily a velitel palubních leteckých skupin. Poté nastoupil na Armádní universitě pro vyšší důstojníky v Norfolku, nejprve jako student a potom jako člen zpravodajského oddělení. Později byl jmenován Starším námořním leteckým poradcem v Argentinském námořnictvu od roku 1948 do ledna 1951.
V únoru 1951 McCampbell nastoupil službu na palubě USS Franclin D. Roosevelt jako zástupce kapitána a výkonný důstojník (Executive Office - XO). Od března 1952 do července 1953 zastával funkci Plánovacího důstojníka a personálního velitele leteckých sil v Atlantiku. V létě roku 1953 převzal velení na Naval Air Technical Training Center v Jacksonville na Floridě a o rok později se stal leteckým zkušebním koordinátorem na Naval Air Test Center v Marylandu. V následujících letech McCampbell velel na USS Severn a USS Bon Homme Richard, dokud nebyl v roce 1960 jmenován společným personálním velitelem ve Washingtonu D.C. V září 1962 se stal asistentem personálního náměstka pro operace náčelníka velitelství kontinentální letecké obrany (Deputy Chief of Staff for Operations to the Commander in Chief of Continental Air Defense Command). V této funkci zůstal do svého odchodu z námořnictva v roce 1964.

David McCampbell zemřel na Floridě po zdlouhavé nemoci 30. června 1996 ve věku 86 let.


Je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově.


Kapitán David McCampbell byl uveden do National Aviation Hall of Fame.


Zdroj: Hrdinové Pacifiku ( Kapitán David McCampbell a jeho elitní stíhači v dramatických bojích nad vodami Pacifiku) - Erwin P. Hoyt ,vydalo nakladatelství Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík 2004
ISBN 80-7306-126-0

Bojové legendy Grumman F6F Hellcat - Jan Krist, vydalo nakladatelství Jan Vašut s.r.o. 2006
ISBN 978-80-7236-432-9
Edice stopy, fakta, svědectví: Boj o Filipíny - Miloš Hubáček , vydalo nakladatelství Panorama - 1990
ISBN 80-7038-143-4
Web: medalofhonor.com
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#187062Verze : 0
Pár foto Davida McCampbella
zdroj web: medalofhonor.com
McCampbell, David - McCampbell po obdržení vyznamenání Legion of Merit

McCampbell po obdržení vyznamenání Legion of Merit
McCampbell, David - McCampbell se svým šéfmechanikem Chief Petty Officer Owens ve svém letounu MINSI III

McCampbell se svým šéfmechanikem Chief Petty Officer Owens ve svém letounu MINSI III
McCampbell, David - David McCampbell jako student Naval Academy.

David McCampbell jako student Naval Academy.
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#187071Verze : 1
Obrázek McCampbllova Hellcatu MINSI III
Zdroj: Monografie Lotncze F6F Hellcat - AJ Press -1994
autoři: Adam Jarski, Waldemar Pajdosz
ISBN 83-86208-05-8



Popisku jsem upravil já.
McCampbell, David - F6F-5 MINSI III Bu. No. 70143

F6F-5 MINSI III Bu. No. 70143
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#187074Verze : 0
McCampbell ve svém Hellcatu F6F-3 Minsi II čeká na povolení ke startu z paluby USS Essex. Na stroji chybí symboly sestřelů. Ty byly namalovány až na Minsi III pro propagační účely.
Foto pochází z US National Archives
McCampbell, David - MINSI III před startem z paluby USS Essex

MINSI III před startem z paluby USS Essex
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#187226Verze : 0
Ještě jedna fotografie Davida McCampbella v kabině Minsi III. (Všimněte si, že pod kabinou je nakresleno jen 30 sestřelů)
Zdrtoj: archiv autora
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#187521Verze : 0
Málo publikovaná poválečná fotografie CMDR Davida McCampbella (1947)
Zdroj: časopis Naval Aviation News 1947
McCampbell, David - CMDR McCampbell na křídle své MINSI III. (1947)

CMDR McCampbell na křídle své MINSI III. (1947)
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#188002Verze : 0
Sestřely Davida McCAMPBELLA


datum
jednotka
letadlo
soupeř
11. 6. 1944
AG 15
F6F Hellcat
Mitsubishi A6M Zero
13. 6. 1944
AG 15
F6F Hellcat
Nakajima Ki-49 Helen
19. 6. 1944
AG 15
F6F Hellcat
5x Yokosuka D4Y Judy
2x Mitsubishi A6M Zero
23. 6. 1944
AG 15
F6F Hellcat
1 ½ Mitsubishi A6M Zero
12. 9. 1944
AG 15
F6F Hellcat
2x Mitsubishi A6M Zero
Mitsubishi J2M Jack
Mitsubishi Ki-46 Dinah
13. 9. 1944
AG 15
F6F Hellcat
Nakajima Ki-27 Nate
Nakajima Ki-43 Oscar
22. 9. 1944
AG 15
F6F Hellcat
Nakajima Ki-46 Dinah
24. 9. 1944
AG 15
F6F Hellcat
½ Mitsubishi F1M Pete
21. 10. 1944
AG 15
F6F Hellcat
Nakajima Ki-27 Nate
Nakajima Ki-46 Dinah
24. 10. 1944
AG 15
F6F Hellcat
7x Mitsubishi A6M Zero
2x Nakajima Ki-43 Oscar
5. 11. 1944
AG 15
F6F Hellcat
Aichi D3A Val
Mitsubishi A6M Zero
11. 11. 1944
AG 15
F6F Hellcat
Nakajima Ki-43 Oscar
14. 11. 1944
AG 15
F6F Hellcat
Nakajima Ki-43 Oscar



Zdroj: časopis APKR č. 56
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#227420Verze : 0
Stíhací esa VF-15


jméno
početsestřelů
v rámci VF-15
letadla
poznámka
David McCampbell
34
F6F Hellcat

George C. Duncan
13,5
F6F Hellcat

Roy W. Rushing
13
F6F Hellcat

John R. Strane
13
F6F Hellcat

Wendell V. Twelves
13
F6F Hellcat

George R. Carr
11,5
F6F Hellcat

James F. Rigg
11
F6F Hellcat

Arthur Singer, Jr.
10
F6F Hellcat

Norman R. Berree
9
F6F Hellcat

George W. Pigman, Jr.
8,5
F6F Hellcat

Claude W. Plant, Jr.
8,5
F6F Hellcat

Larry R. Self
8,5
F6F Hellcat

Bert D. Morris, Jr.
7
F6F Hellcat

Charles W. Brewer
6,5
F6F Hellcat

Richard E. Fowler, Jr.
6,5
F6F Hellcat

Walter A. Lundin
6,5
F6F Hellcat

Albert C. Slack
6,5
F6F Hellcat

James D. Bare
6
F6F Hellcat

John C.C. Symmes
5,5
F6F Hellcat
+ 5,5 sestřelu na F4F u VF-21
Clarence A. Borley
5
F6F Hellcat

James E. Duffy
5
F6F Hellcat

Kenneth A. Flinn
5
F6F Hellcat

Ralph E. Foltz
5
F6F Hellcat

Wallace R. Johnson
5
F6F Hellcat

Charles B. Milton
5
F6F Hellcat

Edward W. Overton, Jr.
5
F6F Hellcat

Robert P. Fash
3
F6F Hellcat
+ 3 sestřely na F6F u VF-50



Pokud není nic uvedeno v poznámce jedná se o definitivní skóre, které pilot dosáhl v průběhu II. svět. války.


Prameny:
osobní archív
https://www.web-birds.com/
https://www.americanfighteraces.org/aceslistx.html
https://jpgleize.club.fr/aces/ww2usn.htm
URL : https://www.valka.cz/McCampbell-David-t47795#250875Verze : 0