Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three)
-
-
Související články: Related Articles:
Zdroje: Sources:
Láník, Jaroslav a kolektiv: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Ministerstvo obrany ČR-AVIS, Praha 2005, ISBN 80-7278-233-9 en.wikipedia.org malar.jpg
13.02.1918 poručík DD.MM.1918 nadporučík 01.05.1919 kapitán 01.01.1931 major gšt. DD.MM.RRRR podplukovník gšt. 17.05.1939 plukovník gšt. 02.01.1942 generál II. triedy
Augustín Malár se narodil 18.7.1894 v Reitern (Oberösterreich). Po maturitě roku 1914 se přihlásil jako jednoroční dobrovolník a 8.5.1915 nastoupil k pluku 72 v Bratislavě, převelen k pluku 64 s nímž 1.12.1915 ve funkci velitele 3. čety 15. polní roty IV. praporu dorazil na ruskou frontu. V době Brusilovovi ofenzivy se zúčastnil bojů u Gorodišči. Začátkem dubna 1916 převelen na italskou frontu, kde 10.10.1916 padl do zajetí. Po dvou měsících se přihlásil do československých legií. v hodnosti poručíka legií sloužil jako velitel čet v pěších plucích č. 33 a 34. Po návratu na Slovensko, pokračuje v bojové činnosti proti Maďarsku od 27.12.1918 do 15.10.1919. 1927-30 absolvoval vojenskou vysokou školu v Praze. 1.1.1931 povýšen na majora gen.št. přednosta 1. a 4. oddělení 9. pěší divize v Bratislavě. Poté do 15.2.1935 prošel dalšími funkcemi na Zemském velitelství v Bratislavě, následovalo umístění na Vojenském zeměpisném ústavu, kde pracoval (do 13.3.1939) i jako člen komise pro úpravu Slovensko-Maďarské hranice. Po vyhlášení slovenské autonomie přidělen jako zástupce vlády k VI. armádnímu sboru ve Spišskej Novej Vsi. Při vyhlášení Slovenské samostatnosti se stal velitelem VI. armádního sboru a velel mu po celou dobu bojů s Maďarskem na Východním Slovensku. Při bojích v září proti Polsku plk.gšt. Malár velel 3. divizi "Rázus" která v čase od 6.9.39 do 11.9.39 postoupila na čátu Bukowsko-Kulzne-Baligród-Jablonki-Ciszna. Následovalo zřízení a velení Vysoké školy vojenské v Bratislavě zároveň v funkcí velitele 1. divize v Trenčíně. V letech 1941-42 velel Zajišťovací i Rychlé divizi na východní frontě, kde byl povýšen na generála II. triedy a vyznamenán Rytířským křížem. V letech 1942-44 pracoval jako slovenský vojenský atašé v Římě, Budapašti a Berlíně. počátkem června vystřídal plk. Pilfouska ve velení Východoslovenské armády. 30.8. 1944 v rozhlasovém projevu v němž vyzval slovenské vojáky k návratu do posádek a nepodpoření vypuknuvšího povstání. Paradoxně v projevu nastínil možnosti boje s Němci v budoucnosti a za to vše byl Němci již druhý den zadržený na prešovském letišti po návratu z Bratislavy a odvlečení do koncentračního tábora. Přesné datum jeho smrti roku 1945 v koncentračním táboře Sachsenhausen není známo.
