Technické údaje Kaliber: 7,65x21 mm (Parabellum) Zásobník: schránkový, odnímateľný. Kapacita: 20, 32 alebo 50 (bubnový zásobník) nábojov. Záchyt zásobníku: na šachte zásobníku. Typ zbrane: automatická, s využitím spätného rázu. Režim streľby: len dávkami. Uzamknutie záveru: záver dymanický, neuzamknutý Celková dĺžka: 815mm (32,1 IN). Dĺžka hlavne: 200mm (7,88 IN). Hmotnosť: 4,2 kg (9,2 lb). Kadencia: 600 rán za minútu. Úsťová rýchlosť: 381 m/s. Mieridlá: posuvné mieridlá 200 až 1200 metrov. Manuálna poistka: samopal nemá poistku. Pažba: drevená. Dalšie údaje: Dizajnér Hugo Schmeisser, pracujúci v závodoch Theodora Bergmanna skonštruoval v roku 1916 nový typ zbrane, samopal MP-18/I, ktorý bol dodaný nemeckej armáde v roku 1918. Po zmluve z Versailles bolo nemeckým zbrojovkám zakázané vyrábať automatické zbrane. Od roku 1920 vyrábal MP-18 SIG, švajčiarská štána zbrojovka. V roku 1921 objednala fínska civilná garda 1000 Bergmannov. V roku 1932 ich už mala celkovo 1415. Pre potreby gardy bol kaliber 7,65 zmenený na 9mm Luger.
Dovolil bych si poopravit několik údajů, Zbraň byla konstruována pro standardní náboj 9x19 parabellum (nebylo ji tedy třeba překonstruovat) pažba nebyla plastová ale dřevěná a zbraň nemá nadpažbí. První série z dodávky pro německou armádu v roce 1918 dostala bubnový zásobník od pistole P 08 všechny další už měly standardní rovný zásobník na 32 nábojů. zásobník na 50ran nebyl nikdy dodáván (prostě se nedělal). zásobníky od MP-28 nelze použít protože jsou širší. Německé armádě bylo v roce 1918 dodáno asi 10 000 kusů Na přiložených fotografiích je zásobník od P 08, a jednoznačně dřevěná pažba. Zbraň neměla pistolovou rukojeť a tedy ani tlačítkovou pojistku v ní umístěnou. V pažbě tohoto samopalu prostě žádná pojistka nebyla.
Zbraň se zajišťovala stejně jako třeba samopal řady STEN, tedy vyhnutím táhla závěru v pravý moment vzhůru a zajištění jej ve výřezu.
Bubnový zásobník byl původně pro pistoli LP.08, tedy dlouhou verzi pistoli Parabelum 08 (dělostřelecký model), u té se ale neosvědčil. Pochopitelně pro nabíjení existovala plnička a v době Výmarské republiky měly policejní sbory zařízení pro "vypáskování", protože tento zásobník bylo po naládování možno jen vystřílet.
Také mám zato, že zbraň má dynamický závěr a tudíž není třeba uzamykacího systému - nedej Bože válečkového, který se poprvé objevil v Polsku před WWII. a skutečného rozšíření se dočkal teprve v podobě kulometu MG 42 a po WWII. v ČSR v konstrukci Pi vz. 52.
