Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
13,20 m
43ft 3,69in
Délka: Length:
9,90 m
32ft 5,75in
Výška: Height:
3,12 m
10ft 2,82in
Plocha křídla: Wing Area:
40,00 m2
430.56 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
39,6 kg/m2
8.11 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Walter Castor o výkonu 177 kW/240 hp dvoulistá dřevěná vrtule
Walter Castor, power 237 hp two-blade wooden propeller
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
?
?
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
195 km/h v ? m
121.2 mph in ? ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
160 km/h v ? m
99.4 mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
? m/s
? ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
3 min do 1000 m
3 min to 3281 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
5300 m
17388 ft
Dolet: Range:
650 km
403.9 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
-
-
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
-
-
Zdroje: Sources:
Němeček, V. Československá letadla 1918-1945, Naše Vojsko, Praha 1983. Vraný, J.; Hurt, Z.; Hornát, J.; Skala, S. Ilustrovaná historie letectví - Bristol Beaufighter, Mikojan Gurjevič MiG-19, Letov Š-328. Naše vojsko, Praha 1993. ISBN 80-206-0203-8.
Letov Š-28 je prvním prototypem typové řady Š-X28. Cílem této řady bylo nahradit zastaralé letouny Letov Š-16 v roli lehkých bombardérů a pozorovacích letounů a dát Československému letectvu moderní pozorovací, průzkumný a lehký bombardovací letoun. První prototyp letounu Š-28 byl postaven v roce 1928 ale pro potíže s dodávkou motoru Walter Castor I byl zalétán až v roce 1929. Letoun sice vykazoval velmi dobré letové vlastnosti ale díky poměrně slabému motoru a konstrukčním nedostatkům nesplňoval všechna očekávání a požadavky na hledaný letoun takže jeho sériová výroba byla komisí MNO poprávu zamítnuta. Prototyp byl proto následně přepracován na prototyp Š-128.
Letov Š-28 měl celokovovou kostru (trup i křídla) s drátěnými výztuhami. Potažen byl impregnovaným leteckým plátnem s vyjímkou motorové části, která byla kapotována kovovým potahem.
Zdroje: V.Němeček: Československá letadla 1 Archiv autora
Doplním že prototyp armáda převzala a používala jako cvičný do roku 1934 u 1. leteckého pluku, pak do roku 1937 u cvičné letky 2. leteckého pluku v Olomouci. Pak "holuba mírného" zakoupila místní pobočka Masarykovy letecké ligy a až do nehody v následujícím roce jej používala jako čtyřmístný vyhlídkový.
