Letecke kryty

Muzete napsat nejake adresi web stranek nebo sami jak byli staveny letecke kryty za dob komunizmu a dnes u nas v ČR na vojenskych letištich? Kolik je generaci l. ulu,a jake jsou rozdili mezi nimi?

No, když to vezmu hodně zhruba tak se dá říct že co letiště to jiný rozměr úlů (největší u nás byly pokud vím v Pardubicích kde se do nich vešly i Su-25).


V současnosti se na českých a slovenských letištích už klasické Úly nestaví (spíše se ve velkém likvidují).Slováci (třeba na Sliači) používají namísto úlů plechové hangáry (půlválce), u nás co se za poslední roky stavěly tak jen klasické (tedy nezodolněné) hangáry (Náměšť, Čáslav)


Něco fotek najdeš na nové hangáry (z Náměště nad Oslavou) tady (je to opravdu macek-není prý problém nacpat tam vedle sebe 4-5 Mi-24, L-39 se hangárují ve dvou řadách za sebou):


http://www.lznamest.army.cz/22zl/hangar/hangar.htm


Zítra zkusím dohledat podrobnější fota a nasypat je sem.

Dekuji Darkfolde. Ano o tom maxi hangaru co byl postaven v Namesti jsem slysel i videl ,ale me bi spis zajimali tady ty hangary co jsou na obraskach.Jak se posouvali dvere,jakym mechanizmem,jak se staveli,kolik zhruba stali penez? Za kazdou informaci budu vdečny.

no ono dnes keď špeciálne bomby dokážu likvidovať úkryty omnoho lepšie zabezpečené ako tieto úle je ich výstavba zbytočné vyhadzovanie peňazí.... (teda pre toho kdo plánuej že bude bojovať s USA, Ruskom, alebo inou vojensky vyspelou krajinou, a inde zas nemajú peniaze ny stavbu úľov).

Ano,to s vami plne souhlasim. Ale o jejich vyuziti dnes a zitra tady neni rec,jsou skoro k nicemu,spiš me zajimaji jejich stavba,kolik jich bylo prumerne na letistich,jejich vybava??

Frenki, musím se omluvit ale fotky budou až zítra-nedaří se mi nalámat se do externího disku kde je shromažňuji


Když už tu rozebíráte užitečnost Úlů tak bych to postavil do trochu jiné perspektivy.Jejich původní poslání bylo jasné-ochránit letouny před bombardováním přičemž měly být schopné vydržet i určitou míru jaderného bombardování (nakolik by to vydržely si netroufnu odhadovat nicméně docela bych tomu věřil).Stavěny byly přitom tak, aby mimo bojového letounu uvnitř byly schopny pojmout i vybavení a personál pro jeho připravení a vyzbrojení natolik aby v případě konfliktu nebylo nutné letouny tahat na stojánku ale aby mohly na start rolovat právě z těchto krytů.Samozřejmě to vždy nebylo možné (kupříkladu už zmíněné Su-25 tam byly opravdu na fest a vyrolování z úlu bylo uměním) ale většina letounů ve výzbroji československého letectva toho schopna byla (testovalo se to kupříkladu s MiGy-21, MiGy-23, Su-7, Su-22,...).


Nakolik je jejich užití v moderním konfliktu (předpokládejme nejhorší variantu tedy západ vs východ) reálné je dosti sporné avšak rozhodně bych je nezatracoval.Rozhodně pochybuji že v případě velkého konfliktu by PVO umožnila nepříteli zlikvidovat jeden úl za druhým (na letišti jich může být klidně ke čtyřiceti) a pro vyřazení letiště tak bude (mimo použití protidráhové munice jejíž použití je možno limitovat použitím záložních startovacích pásů-třeba bývalé letiště Žatec mohlo mimo VPD poskytnout další tři plochy pro vzlet vyzbrojených letounů) mnohem pravděpodobnější (vynecháme-li extrém jaderného úderu) že letiště bude zaminováno nebo zasypáno submunicí určenou k likvidaci nechráněné techniky (je to levnější a rychlejší než selektivní likvidace jednotlivých budov na letišti).V takovémto případě je použití nákladnějších úlů zcela na místě protože budou schopny letouny ochránit mnohem lépe než právě dnes budované plechové přístřešky se kterými si i lehká munice snadno poradí.


Jinak co se stavby Úlu týče tak jejich provedení nebyla zřejmě v československém letectvu unifikována.Základem obvykle byla armovaná betonová skořepina tvaru půlválce (rozměry se lišily, dokladované mám půdorysy u vnitřní paty skořepiny 13x28 a 16x30m) s výstupem zplodin (kombinován s nájezdem automobilvé techniky) v zadní části, několika bočními výklenky a vstupy (pro materiál a personál), bočními kójemi pro agregáty a zařízení a v přední části uzavřená betonovým portálem s dvojicí posuvných betonových vrat.Na tuto skořepinu byla následně navršena kamenná rovnanina a zemina na které se vysel trávník jako součást maskování úlu.Samotný portál a vrata potom byla opatřena kamuflážním nátěrem (obvykle zelená-okrová-hnědá, lišilo se dle umístění) a bílým číslem úlu.Osvětlení bylo provedeno obvykle zářivkami (dvě řady pod klenbou úlu) či u starších úlů sodíkovými lampami (jedna řada na vrcholu klenby úlu).Vnější osvětlení potom obstarávala jedna sodíková lampa na vrcholu portálu.

Všechna čest Darkfolde. A pohon dveri teda presne tych velikych betonovych byl elektrycky,nebo se to dalo aji rucne otevrit?
A jaky je rozdil mezi hangary prvni,druhe a treti generace? Ve tvaru ,a materijalu ze ktereho s dela?

Otevřít ručně? No při té váze vrat.... Odpojíš lano, připneš za tahač a jede se...Jinak elektricky přes naviják

Vidíš a já si myslel, že se po odblokování nějaké západky vrata otevírala samospádem - "jízdou po svážnici" a až na to zavírání byl třeba tahač...

Otevírání skutečně probíhá samospádem po odblokování západky, jak píše Palič.
Zavírání probíhá pomocí elektrického navijáku, který je vedle vrat. Lano se odvine, provlékne kladkou na vzdálenější půlce vrat a natáhne zpátky k bližší půlce, kde se zahákne. Pak se zapne naviják a obě půlky vrat se zavřou naráz.


Loni jsem si pár ÚLů detailně nafotil (a oměřil) v Bechyni, tak sem zítra pár fotek hodím (jestli nezapomenu).

no jasně člověče, moje chyba, samospád a naviják při zavírání...kdybych nebyl línej, tak těch 100 metrů k ÚLu taky dojdu a podívám se...

Tak tady je pár fotek jednoho z bechyňských ÚLů.
Vše vlastní foto.

Dalších pár fotek.
Fotku otevřeného ÚLu jsem kdysi kdesi stáhnul.

Měl jsi nafotit i místní letku ULL, která je v úlech "doma"... V technické části jednoho z úkrytů mají super občerstvovnu.

Tak tam jsem se bohužel nedostal, musely mi stačit minutky v jídelně a kafe od kluků na technické rotě
I tyhle snímky jsem nafotil jenom díky několikahodinovému zpoždění kamiónu.

Perfektni fotky i s rozmery...Vsechna cest.

Tie zapadky na fotkach nesluzili na otvorenie UL-a, ale na odpojenie lana pri zatvarani.
Na otvorenie UL-a sluzili ine zapadky na vnutornej strane vrat, ovladali sa rucnou pakou, stacilo ju zdvihnut a vrata sa otvorili samospadom na ich brzdenie sa pouzivali (pouzivaju) podobne kliny ako na zeleznici pod vagony, zaroven su vrata opatrene dorazmi s tlmicmi ktore vymedzuju vrata pri zatvarani.
Bezne sa ale vrata otvaraju pomocou "el. vratku" aby sa nemuselo rucne vytahovat lano.
Na fotke lavej strany su takzvane pristavky, alebo "kobky" oznacovali sa pismenami A,B,C zlava do prava.
A-cko ma nizsie vrata cca 160 cm a sluzi na umiestnenie municie.
B-cko sluzilo na umiestnenie spustacieho zdroja SUEZ a kyslikovych flas.
C-cko malo sluzit ako sklad paliva, ale pokial viem tak nikde nebolo instalovane vacsinou sluzilo ako sklad pre motorarov. Nasli sa aj taki ktori tam nejaky cas chovali prasata.

Tak pokud vím zodolňovat letiště se v Československu počalo začátkem sedumdesátých let. Hlavně úly měly chránit letadla a personál proti střepinám.Určitě není náhodou,že se začali budovat po šestidenní válce kdy Izrael hromadně likvidoval letadla na stojánkách.S úly by to bylo s výzbrojí počátku sedumdesátých let zdlouhavější a náročnější.Pokud vím tak většinou byly na letiště 3 rozptyly po 12 tedy 36úlů na letišti.Jen Pardubice jich měli víc(45 myslím?),Brno jen jeden rozptyl a "Ruské" Milovice a Hradčany taky myslím víc.Na Slovensku se za éry Československa nestavěly .Zajímavé,že větší jsou třeba v Přerově a tunel pro odvod vzduchu mají uspůsoben pro dvojmotorová letadla.Pravděpodobně protože byl zájem koupit Su-24 , které v nich měli být umístěny.

V Pardubiciach je celkovo 46 ULov.
Povodne ich bolo 34, 4.SLP mal 16 ks v rozptyle pri "pojizdecke" medzi stojankami a 47.PzLP mal 18 ks v Materovskom rozptyle.
zaciatkom 80. -tych rokov bolo postavenych 12 ks UL-ov noveho typu. z toho dovodu boli vymeneni "Prieskumaci s bitevnikmi", lebo SU-25 sa zmestili do novych UL-ov v Pardubiciach ale do stavajucich v Hradci Kralove sa nezmestili.
O tom ze by sme mali nakupovat SU-24 som nepocul, aj ked nevylucujem ze sa o tom mohlo uvazovat, ale bol som jeden z prvych ludi co ich v Ceskoslovensku videli, ked v jednu septembrovu sobotu r. 1984 zacali pristavat v Pardubiciach. Papierovo by sa SU-24 mal zmestit do obycajneho ULu /rozpetie 10,36 m/, ale vo vyske kridla by to bolo velmi tesne ak nemozne.
Na Tangovych fotkach je sice sirka Ul-a 8,5 m ale v skutocnosti je to viac, raz som to meral a ak ma pamat neklame tak pri podlahe je to 13 m.
"Jednadvacky" sme davali bezne po dve sikmo vedla seba, niekedy aj viac. U 2.Letky 47 PzLP bolo 10ks MIG-21R 5ks MIG-21MA a 1 sparka a letka mala 9 UL-ov.
Medzi UL-mi boli aj tzv. montazne, ktore su dlhsie ako bezne UL-e.
Pri cviceniach sa z UL-ov bezne lietalo, lietadlo nastartovalo v UL-i, vyslo z neho na drahu, po lete zarolovalo k UL-u, ihned sa zatlacilo do ULa a ten sa zatvaral.

Úkryty lietadiel na druhej fotke (forum.valka.cz) sú z letiska Brno-Tuřany a sú značne väčšie ako napríklad úkryty v Náměšti (zmestilo sa do nich až 5 Mig-21 súčasne, dve alebo aj tri Mig-21 sa dali umiestniť tak, že by mohli z UL odštartovať). Celkovo ich bolo na západnom konci letiska postavených desať alebo dokonca dvanásť?, mali sa budovať aj ďalšie.
Typ úkrytu bol označovaný ako UL-4.
Na pravej strane UL sú štandardné kobky, na ľavej strane UL bol integrovaný úkryt pre personál, spojený lomenou chodbou a tlakovými oceľovými dverami s vnútorným priestorom UL a so samostatným výstupom na povrch. V zalomenom "kanále" pre výstup plynov bol uprostred pilier s oceľovou hranou/britom proti erózii.
Posledný UL v rade (na západnom konci) bol tzv. "topácky" a okrem iného v ňom boli urobené úpravy pre montáž portálového žeriavu.
Vedľa tohoto UL bol vybudovaný aj nejaký betónový "bazén", hlboký asi 1,5 metra
V okolí UL boli ďalšie nakryté úkryty pre automobilnú techniku a "za" UL boli vybudované nejaké ďalšie úkryty pre personál... Podrobnosti si už ale nepamätám, na brnenskom letisku som bol naposledy krátko po plyšáku.

Na letisku v Brne je na zapadnej strane 10 ULov
O fotke si nie som isty ci je z Brna lebo 10 takychto ULov je aj Prerove a 12 v Pardubiciach. Pochybujem o tom ze by z Ul-a startovali 3 masiny, z vlastnej skusenosti viem, ze ak startovali v ULi, tak tam vzdy bola len jedna masina. Raz si to kolegovia chceli ulahcit a namiesto studeneho pretocenia nahodili sparku 0541 ktora nebola v uli sama a nebola to veru sranda.

Pozrel som sa na Google map - a musím trvať na dvanástich úloch a Brne


Přerov ani Pardubice nezodpovedajú dispozíciou zachytenou na fotke - úly v jednej línii a úzke prístupové cesty.
Dokonca by som povedal, že sú na nej zachytené dva najzápadnejšie úle a prevádzková budova na konci radu.

Mas pravdu je tam 12 ULov a zrejme aj tu fotku si presne trafil. Mal som na mysli to, ze podla sirokych vrat sa neda jednoznacne povedat ze tie ULe su z niektoreho letiska

V Brne som nejaký čas slúžil a tieto úle zrovna stavali, takže fotka mi bola povedomá.