Main Menu
User Menu

Kutuzov, Michail Illarionovič

     
Příjmení:
Surname:
Kutuzov
Jméno:
Given Name:
Michail Illarionovič
Jméno v originále:
Original Name:
Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
poľný maršal
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
princ
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
16.09.1745 Petrohrad /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
28.04.1813 Bolesławiec /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
Veliteľ a rakúsko-ruskej armády vo Vojne Tretej koalície.
Veliteľ ruskej armády počas Vlasteneckej vojny (1812).
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mikhail_Kutuzov
URL : https://www.valka.cz/Kutuzov-Michail-Illarionovic-t21939#457143Verze : 0
MOD
Narodil se 16. září 1745 v šlechtické rodině. Absolvoval dělostřelecko-inženýrskou akademii. Vyznamenal se za
5. rusko-turecké války v letech 1768-74, kdy byl při bojích těžce raněn. V letech 6. rusko-turecké války 1787-91
byl raněn podruhé. V roce 1790 se pod velením Suvorova zúčastnil útoku na pevnost Izmail a na čele kolony se jako první probil přes hradby do města. V roce 1793 stál v čele diplomatické mise, která z pověření carevny Kateřiny II. Veliké jednala v Cařihradě o uzavření míru s Osmanskou říší.


Po nástupu cara Alexandra I. v roce 1802 byl jmenován vojenským gubernátorem Sankt Petersburgu, a roku 1805 se stal velitelem ruské armády, kterou car Alexandr I. vyslal na pomoc Rakousku ve válce proti Napoleonovi. Kutuzov jako velitel spojených rusko-rakouských vojsk navrhoval ústup před francouzskou přesilou u Slavkova, ale na rozkaz cara Alexandra I. byl donucen svést bitvu. Porážka rusko-rakouských sil v této bitvě byla přesto důvodem k jeho sesazení. V roce 1806 bojoval v 3. rusko-turecké a poté roku 1808 byl převelen na italské bojiště. Zde se dostal do sporu s velitelem a byl poté odvolán. Stal se vojenským gubernátorem ve Vilniusu. V roce 1811 přijal funkci velitele armády na Dunaji, kde pomohl ukončit 7. rusko-tureckou válku a v květnu 1812 uzavřel pro Rusko výhodnou Bukurešťskou mírovou smlouvu.

Po napadení Ruska Napoleonem se stal vrchním velitelem všech ruských armád. Poté co 7. září ztratil téměř polovinu svých vojáků v bitvě u Borovina, rozhodl se obětovat Moskvu, aby zachránil armádu a tím i Rusko. Poté
co Napoleonova armáda utrpěla značné ztráty v důsledku mrazů, hladu a nemocí a co vyhasly Napoleonovy naděje na uzvření míru s Alexandrem I., přinutil Kutuzov Francouze ustupovat po stejné trase až k hranicím. Současně s ruskou armádou útočily cestou na Francouze i partyzánské oddíly, které k tomu účelu vytvořil z vojáků a rolníků.
Z Napoleonovy „Velké armády“ čítající na počátku 600 tisíc mužů, zbylo na konci jen 30 tisíc zbědovaných vojáků, které Kutuzov pronásledoval až do Polska, kde 28. dubna 1813 zemřel.

Na jeho počest byl roku 1942 v SSSR zaveden Kutuzovův řád.
URL : https://www.valka.cz/Kutuzov-Michail-Illarionovic-t21939#84500Verze : 0
Bronzová pamätná tabuľa na pamiatku pobytu maršala M. I. Kutuzova v Košiciach, ktorá sa nachádza na Hlavnej ulici č. 59. Odhalená bola v roku 1971 a jej autorom je akademický sochár Juraj Bartusz.





Zdroj: vlastná fotografia
www.kosice.sk
URL : https://www.valka.cz/Kutuzov-Michail-Illarionovic-t21939#255618Verze : 0
MOD