Walter Krupinski se narodil 11. listopadu 1920 v malém městečku Donnau ve východním Prusku. Většinu mládí prožil v Braunsbergu kam se jeho rodiče záhy přestěhovali. Jeho otec se účastnil 1. světové války a zůstal v armádě až do roku 1923-24. Nakonec opět vstoupil do armády a účastnil se bojů v Polsku v roce 1939. Po skončení Polského tažení byl propuštěn do zálohy v hodnosti nadporučíka. Krupinski měl dva mladší bratry Paula, který se narodil ve stejný den jako Walter, ale o dva roky později a nejmladší Günter se narodil v roce 1932. Günter prchl s matkou v lednu 1945 z Pruska před postupující Rudou armádou. Umřel v roce 1970 na rakovinu. Paul sloužil v Kriegsmarine u ponorkového loďstva a zahynul při potopení jeho ponorky U-771 u Norského pobřeží. Walter studoval latinský jazyk. Gymnázium ukončil v roce 1938 maturitní zkouškou a záhy nastoupil do armády. Krupinski vždy miloval moře, a proto nastoupil do kadetní školy námořnictva. Chtěl se stát námořním důstojníkem, ale nakonec jej přeložili k Luftwaffe. Letecký výcvik zahájil v září 1939 v kadetní důstojnické škole v Berlíně-Gatowě. Později byl přeložen do stíhací školy Vídeň-Schwechat. Po zvládnutí teorie a základů pilotáže absolvoval své první sólo. Zdokonalující výcvik absolvoval na dvouplošnících He 51 a po šesti měsících začal létat na Bf 109. Po ukončení pilotního výcviku nastoupil v listopadu 1940 ke své první bojové jednotce. Byla to JG52, která se v té době nacházela ve Francii na pobřeží kanálu. V JG52 tou dobou sloužila mnohá pozdější esa Luftwaffe (Günter Rall, Hans-Joachim Marseille, Johanes Steinhoff, Gerhard Barkhorn, atd.). Mladý Krupinski absolvoval celkem 30 bojových letů nad Velkou Británií, ale nedosáhl žádného vítězství. Krupinski o těchto svých prvních misích říká: „Dostal jsem se do několika šarvátek se Spitfiry a Huricany, ale nedosáhl jsem žádného sestřelu. Byl jsem pomalý při startu, trápil jsem se se špatnou střelbou a byl jsem velice nervózní, protože jsem se obával, že budu sestřelen nad Anglickým kanálem a budu muset domů plavat.“ Začátkem léta 1941 byla JG52 přeložena na východní hranici říše. V červnu Krupinski v sestavě 6. staffel II. Gruppe JG52 odletěl z Ostende v Belgii do Suwalki ve východním Prusku. Letka tu strávila 10 dní před zahájením operace Barbarosa (22. červen 1941). Odtud uskutečnil své první lety proti ruskému letectvu. Do května 1942 dosáhl 20 sestřelů a obdržel erkenpokal. 22. srpna 1942 byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě. 29. října 1942 po dosažení 56 vítězství obdržel Rytířský kříž. Rok 1942 zakončil se 66 vítězstvími na kontě. 1. ledna 1943 nastupuje jako instruktor k frontové školící jednotce. 15. února 1943 se už jako nadporučík stává velitelem 7. staffel III./JG52 a létá do boje s E. Hartmannem jako číslem. 5. července 1943 dokázal sestřelit 11 letounů nepřítele za jeden den během čtyř misí. Bylo to jeho 80. až 90. vítězství. Létal v té době na Bf 109G-6 "weise 9" (Wr.N. 20062). V červenci (??5.7.)1943 byl jeho Bf 109, v souboji s LAG-5 nad letištěm 7. staffel (pravděpodobně Kutějnikovo), poškozen a Krupinski s ním musel ihned nouzově přistát. Při přistání se jeho letoun převrhl na záda. Krupinski narazil hlavou na zaměřovač a utrpěl zlomeninu lebeční kosti. Na šest týdnů byl následkem tohoto zranění vyřazen z boje. 18. srpna 1943 dosáhl magické hranice 100 sestřelů. 27. září 1943 sestřelil svého 125. protivníka. 12. října 1943 získává svůj 150. sestřel. 2. března 1944 obdržel společně s Hartmannem Dubové ratolesti k Rytířskému kříži. 4. března 1944 byl vyznamenán ratolestmi společně s dalšími letci z JG52 (Hartmann, Barkhorn, Weise) přímo Hitlerem v Bertechsgadenu. Zajímavostí je, že se piloti dostavili k ceremonii ještě v podnapilém stavu – následky oslav z předchozí noci. 18. dubna 1944 Krupinsky opouští JG52 a je přeložen na západní frontu k obraně říše. K tomuto dni měl na kontě 177 sestřelů. Krátce působí jako velitel 1. staffel JG5 Eismeer. Od 5.května 1944 do 12. srpna 1944 je přeložen k JG11 jako velitel II. Gruppe. Od 27. září 1944 do 25. března 1945 působí jako velitel III./JG26. Koncem března jej navštívil Steinhoff, který sháněl piloty pro nově tvořenou JV44 a zeptal se ho, zda by nechtěl létat na Me 262 v eskadře expertů. Krupinski souhlasil a 1. dubna 1945 již absolvoval svůj první let na Me 262. V posledním měsíci války se účastnil několika speciálních misí, při nichž se zkoušela nová výzbroj. Například rakety R4M vzduch-vzduch odpalované v salvách z Me 262 na svazy těžkých bombardérů. Krupinski poškodil několik čtyřmotorových bombardérů, ale žádný se mu nepodařilo sestřelit. Válku zakončil u JV44 v hodnosti majora a s 197 vítězstvími na kontě. Z toho 8 Mustangů P-51D a 1 Boeing B-17F. Dva sestřely získal na Me 262. Byl zajat angloameričany a 4 týdny vyslýchán. Během zajetí mu byl odebrán jeho letový deník a dodnes nebyl nalezen. Krupinski byl mezi piloty oblíben pro svou veselou povahou, rád se napil a rád se obklopoval ženami. Pro tyto vlastnosti mu kamarádi říkali "hrabě Punski". Během své bojové kariéry, musel čtyřikrát vyskočit s padákem z poškozeného stroje, byl pětkrát raněn, přihodilo se mu několik havárií, a asi 10 až 12-krát musel přistát bez vytaženého podvozku na břicho. Jedna z havárií se přihodila v den, kdy se poprvé setkal s Erichem Hartmannem. Hartmann právě dorazil na frontu a jeho první bojová zkušenost byl pohled na havárii Krupinského na letišti v Majkopu. Krupinského letoun byl zasažen nad Kavkazem flakem a při přistání se mu zlomila jedna podvozková noha a letoun těžce havaroval. Messerschmit začal okamžitě hořet. V plamenech začala explodovat munice. Už se zdálo, že pilot zůstane uvězněn v kokpitu, ale Krupinskému se podařilo ze stroje vyváznout jen s pár oděrkami. Krupinsky se choval dosti neukázněně a ve vzdušných soubojích často hazardoval, což ho mnohokrát dostávalo do svízelných situací. Na Kubáni nouzově přistál přímo do čerstvě položeného minového pole, které tam před chvílí položili němečtí ženisté. Jak letoun klouzal po poli, přiváděl k výbuchu jednotlivé miny. Krupinski se domníval, že se stal terčem dělostřelecké palby a chtěl rychle vyskočit z letounu a utíkat do úkrytu. Život mu zachránil jeden z vojáků, který na něj zakřičel v jaké situaci se ocitl. Krupinsky strnul a zůstal u letounu. Ženisté ho poté z minového pole vyvedli. Jednou byl jeho Bf 109, na začátku tažení do Ruska, poškozen raketou vzduch-země, kterou proti němu vypálil pilot I-16. Během války létal na Bf 109 různých verzí, Fw 190A, Fw 190D a Me 262.
Po válce pokračoval v dráze vojáka z povolání. Nejprve působil nějaký čas v rozvědce a poté se aktivně podílel na opětném vybudování nové Bundesluftwaffe. V roce 1956 působil jako velící důstojník Stíhací bombardovací geschwader 33. Létal mimo jiné na F-86 Sabre, F-104 Starfighter. V roce 1969 se stal velitelem 3. letecké divize. V roce 1974 se stal generálem luftwaffe. Kariéru ukončil jako generál poručík. Zemřel krátce po svých 80. narozeninách po těžké nemoci 2. prosince 2000.
Zdroj: R.F. Toliver, T.J. Constable - Sundejte Hartmanna! Jahannes Steinhof - V poslední hodině Rudolf Nowotny - Tygr z Volchovstroje Mano Ziegler - Messerschmitt Me 262 Rozhovor Krupinského s C.D. Heatnem z roku 1993
URL : https://www.valka.cz/Krupinski-Walter-t16984#62160
Verze : 0
URL : https://www.valka.cz/Krupinski-Walter-t16984#664694
Verze : 0
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
