Řád unie

Královský záslužný řád
Ordre Royal
Byl to mladší bratr císaře Napoleona, Ludvík, který se stává 5. června 1806 holandským králem. V této, již královské hodnosti, po vzorů svých bratrů, zakládá dne 15. prosince 1806 Řád Unie a Královský záslužný řád.
Řád Unie byl znám i pod názvem
Velký řád Holandské Unie
Samotný řád byl udělován je ve formě velkokříže a bylo určeno, že bude určen pro 30 příslušníků velkokřížníků. Symbolem řádu byla devítihrotá hvězda, která symbolizovala devět holandských departmentů. Ve středu této hvězdice se nachází holandský lev, který vystupuje z moře a kolem je řádová devíza:
LUCTOR ET EMERGO (Zápasím a vynořuji se)
Další řád byl Královský záslužný řád, který byl určen pro 50 komanaderů a 300 rytířů.
Řádový klenot je tvořen osmicípou zlatou, bíle smaltovanou a na konci kuličkami opatřenou hvězdici. Čtyři cípy hvězdy jsou kratší a čtyři cípy delší. Mezi jednotlivé cípy jsou vloženy (umístěny) zlaté včely jako symbol pilnosti a zároveň je to i heraldické znamená císaře Napoleona I. Jde snad o vyjádření vasalského poměru Holandského království na Francii?
Řádový klenot je převýšen královskou korunou. Vlastní řád se nosil na modrozelené stuze U této variant řádu byl lev na rubní straně upraven, tak, jak je znám ze zemského znaku. Tento lev drží v pravé tlapě meč a v levé svazek, jako symbol holandských provincii.
Dne 14. února roku 1807 se oba řády spojují v nový řád, který má náze:
KRÁLOVSKÝ ŘÁD HOLANDSKÝ - L´ODRE ROYAL DE HOLLANDE
Řád je opět rozdělen a určen pro 30 velkokřížů, 50 komandérů a 400 rytířů. Ale ani toto není konečné rozhodnutí. Již dne 6. února 1808 je řád změněn a nese název:
KRÁLOVKÝ ŘÁD UNIE – L´ORDRE ROYAL DE l´UNION
Společenská poptávka vyvolala potřebu zvýšit počet rytířů na 450. Bílá hvězdice je stejná, ale středové štítky jsou pozměněny. Na lícové straně se objevuje Zélandský lev s korunkou, plavající v moři. Kolem v modrém je řádové heslo (Doe wel an zie niet om). Na rubní straně je pak svazek šípů, které jsou spojené páskou a obtočené hadem, který je zakousnut do svého ocasu.
Na modrém mezikruží je opět řádová deviza:
EENDRAGT MAAK MAGT (Jednota tvoří sílu)
Rytíři nosili dekorací náprsní. Komandeři nosili dekorace na stuze náhrdelní, která byla doplněna na levé stran hrudi světlemodrým stříbrně lemovaným řeckým křížem. Na středu tohoto kříže jsou písmena : D.W.E.Z.N.O.
Velkokříže se nosily na klasické, světlemodré velkostuze.
Řád zaniká již v roce 1811 a je tedy také mimořádně vzácný. V muzeu Čestné legie v Paříži je deponován a vystavěn velkokříž řádu. Král Ludvík nosil řádovou kolanu, která je dnes uložená v rodině prince Napoleona. Poznámka:
Nizozemsko (Holandsko). Severní provincie Španělského Nizozemí vybojovaly svou nezávislost v roce 1581. V čele Spojených nizozemských provincií stál místodržící z rodu Oranje – Nassau.
V době napoleonských válek byla tato část okupována Francii a pod patronátem Napoleona zde bylo vyhlášeno Holandské království, které císař vytvořil a dosadil i krále, kterým byl jeho bratr Ludvík. Po roce 1815 (Vídeňský kongres), po připojení bývalých území Rakouského Nizozemí je vytvořeno Spojené království Nizozemské, které bylo formou personální unie spojené i s Lucemburskem. V roce 1831 se z tohoto svazy vyčlenila Belgie a v roce 1890 se osamostatnilo i Lucembursko.
Literatura
František Lobkowicz: Encyklopedie řádů a vyznamenání-
Václav Měřička: Napoleonova DP. 1968
I.G. Spasski: Cizí a ruské vyznamenání do roku 1917. (Leningrad-Petrohrad 1963)
A.M. Perot: Ritterorden. Lipsko 1821
Jörg Nimmergut: Orden Europas. Mnichov (katalog)