Tvrz Královo Pole (zaniklá) Kartouza (bývalý klášter kartuziánů) Kostel Nejsvětější Trojice (bývalý klášterní kostel kartuziánů) Semilasso (Besední dům) Empírový zámeček na Kociánce Jaruškův dům Základní škola Slovanské náměstí 2 Husův sbor Alpa Socha Piety Socha sv. Jana Nepomuckého Socha sv. Floriána
Bývalý klášter kartuziánů s kostelem Nejsvětější Trojice se nachází v městské části Brno - Královo Pole, na ulici Božětěchově. Zatímco kostel slouží k církevním účelům, tak budovy kláštera nyní využívá Fakulta informačních technologií VUT. Je jedinou zachovanou kartouzí na území ČR.
Kostel s klášterem založil 13. srpna 1375 moravský markrabě Jan Jindřich ze svou ženou Alžbětou Oettigenskou a syny Joštem, Janem Soběslavem a Prokopem (Prokop byl později pohřben v kostelní Andělské kapli). Klášteru daroval majetky včetně tvrze, která se nacházela v místě, kde byl klášter s kostelem vystaven. Výstavba kostela a kláštera pokračovala do roku 1387. Svoji gotickou podobu si pak udržel až do poloviny 18. století, kdy byl barokně přestaven. Již 15 let po dokončení stavby (tj. asi 1402) vyhořel, nejspíš vlastním zaviněním (klášter s kostelem pak měly vyhořet vlastním přičiněním nejspíš ještě jednou) a zanedlouho byl během husitských válek vydrancován a zapálen hned třikrát (zvláště 1428), dále jej vyplenily a zapálily uherská vojska roku 1468. na počátku třicetileté války se jednou stal cílem drancování stavovských vojsk. Vojska švédská jej svou "návštěvou" "poctila" hned třikrát. Zvláště se o stav klášterního areálu zasloužili během obléhání Brna roku 1643. Nakonec si zde zařádilo i vojsko pruské. Ale v té době byl kromě kostelu již klášter dávno vojenským kasárenským objektem, o což se přičinil Josef II. svou reformou roku 1782, kdy zde kartuziánský řád zrušil (od 18. ledna) a později zde pak byly zřízeny již výše zmíněné kasárna. Ty sloužily rakouské, respektive rakousko-uherské armádě, přičemž roku 1877, zde byla zřízena kadetní škola a v užívání armády byla až do roku 1918, kdy kasárna převzala čs. armáda, která je používala s válečnou přestávkou, až do roku 1963, kdy je převzalo VUT Brno. Nicméně ještě před tím, než byl řád zrušen se o zásadní přestavbu v barokním duchu zasloužil poslední převor Athanasio Gottfried. Tyto rozsáhlé práce započaly někdy kolem roku 1760.
Kostel byl zásadně přestavěn jak uvnitř tak navenek. Boční kaple vymaloval v letech 1766 až 1779 Franz Anton Maulbertsch. V chóru se nachází umně vyřezávané lavice. V 60. letech 18. století byly pořízeny hodnotné oltáře pocházející z dílny Ondřeje Schweigla a dále obrazy dvanácti apoštolů, které jsou dílem Josefa Sterna.
