Main Menu
User Menu

Kjúšú K11W Širagiku

Kyushu K11W Shiragiku - přehled verzí

Kyushu K11W - přehled verzí
白菊 / Shiragiku (Bílá Chryzantéma)/ -
机上作业练习机 / - / Námořní cvičný letoun pro pokračovací výcvik


Kyushu K11W1 11
první prototyp byl zalétán v listopadu 1942, postavem na základě specifikací 15-Shi


Kyushu K11W2 21
tato verze byla vyráběna v rámci úsporných opatření od roku 1944 s dřevěnou konstrukcí


Kyushu Q3W1 Nankai
05.01.1945 vzlétl jediný prototyp hlídkového letounu, který byl postaven na základě cvičného K11W2



Celkem bylo postaveno 798 letadel ( nelze zjistit kolik letadel K11W1 a kolik K11W2, v literatuře najdeme "menší počet vyrobených K11W2")


Výroba proběhla u společnosti:
渡辺鉄工所 - Watanabe Tekkoshō Kabushiki Kaisha, Zasshonokuma, prefecture Fukuoka ,
later renamed
九州飛行機 株式会社 Kyushu Hikoki Kabushiki Kaisha, Zusshonokuma, prefecture Fukuoka


Použité prameny:
Rene J. Francillion Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, rok 1987, ISBN-13: 978-0870213137
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, Lampart, rok 2000; ISBN 83-86776-00-05
www.combinedfleet.com
https://military.sakura.ne.jp/ac/k11w.htmarchiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kjusu-K11W-Siragiku-t65105#232002Verze : 1
MOD
Kyushu K11W Shiragiku (白菊)


Stručná historie:


Technický odbor japonského námořního letectva sestavil v roce 1940 specifikace označené 15-Shi, těmito specifikacemi námořnictvo požadovalo mimo jiné typy také pokračovací cvičný letoun pro výcvik kompletních osádek dvoumotorových letounů. Tento úkol již deset let plnily obstarožní letouny Mitsubishi K3M. V technických požadavcích byl největší důraz kladen na technologickou jednoduchost a na uspořádání vnitřních prostor - toto uspořádání se mělo, co možno nejvíce, podobat dvoumotorovým bombardérům.


Vývoj byl zadán přímo menší letecké továrně Watanabe Tekkosho Kabushiki Kaisha (dále jen Watanabe). Tento výrobce měl již zkušenosti s licenční stavbou cvičných letadel Mitsubishi K3M3 Pine. Výsledkem práce konstruktérů a techniků továrny Watanabe byl v listopadu 1942 dokončený a zalétaný první prototyp označený K11W1 15-Shi. Jednalo se o jednoduchý jednomotorový celokovový středoplošník s objemným trupem, osádka byla pětičlenná a byla ve dvou kabinách v horní kabině byl pilot, za jeho zády seděl radista, který zároveň plnil funkci střelce. V zadní a zároveň spodní kabině byl instruktor, navigátor a bombometčík. Tato kabina bylo prosklená z obou boků a další okna byla na stopě a v podlaze kabiny. Pohon obstarával vzduchem chlazený devítiválec Hitachi GK2B Amakaze 21 o výkonu 515 k, motor roztáčel dvoulistou dřevěnou vrtuli. Podvozek byl u prototypu zatažitelný, později vyrobené sériové letouny měly podvozek pevný. Zkoušky proběhly rychle a bez jakýchkoliv problémů a tak byl letoun brzy přijat do výzbroje, nesl bojové jméno Shiragiku - Bílá chryzantéma (jap.)


V roce 1943 se letecké oddělení společnosti Watanabe oddělilo do společnosti Kyushu Hikoki Kabushiki Kaisha, výroba letounu pokračovala bez přerušení dál. V roce 1944 se do výroby dostala "úsporná" - celodřevěná verze K11W2. Letoun plnil svou úlohu cvičného letounu k naprosté spokojenosti osádek, u jednotek občas plnil i dopravní úkoly.


Pro Japonsko byla životně důležitá lodní doprava, ta byla velmi často napadána americkými ponorkami, proti těmto ponorkám Japonci používali mnoho různých typů letedel a tak není divu, že se i letouny Shiragiku zapojily do protiponorkového hlídkování podél japonského pobřeží. Letoun již nemusel nést instruktora a tak mohl nést dvě šedesátikilové hlubinné pumy. Letoun Shiragiku se osvědčil i v této nové roli a tak není divu, že to vedlo ke stavbě prototypu speciálního protiponorkového letounu Q3W1 Nankai - Jižní moře (jap.). Nankai byl z hlediska výroby ještě více zjednodušený letoun Shiragiku. Jediný prototyp letounu byl však v lednu 1945 zcela zničen při havárii a ve stavbě dalších strojů se již nepokračovalo.


Zbývá se zmínit o poslední smutné úloze, kterou tyto stroje plnily - sebevražedné mise. Pro tento úkol byl letoun odlehčen o vše postradatelné, potom jako jednomístný nesl v trupu jednu pumu o hmotnosti 250 kg. Pumu nebylo možno odhodit, počítalo se s nárazem letounu na cíl. Spojenci však nezaznamenali ani jediný sebevražedný útok tímto typem letadla, lze s velkou pravděpodobností počítat s tím, že letouny byly sestřeleny ještě před identifikací, nebo mohlo dojít k záměně s jiným typem letounu. Zde musím upozornit na ještě jednu zajímavost, letadel typu Shiragiku bylo vyrobeno téměř osm set kusů (798) a od spojenecké zpravodajské služby nedostal přiděleno obvyklé kódové jméno.



Použité prameny:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN-0-87021-313-X
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, tiel 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
L+K 12/1983, Václav Němeček, Letadla 39-45, Kyushu K11W Shiragiku
https://www.combinedfleet.com/ijna/k11w.htm
www.militaryfactory.com
https://www.airwar.ru/enc/bww2/k11w.html
https://www.aviastar.org/air/japan/kyushu_k11w.php
https://military.sakura.ne.jp/ac/k11w.htm
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kjusu-K11W-Siragiku-t65105#401305Verze : 1
MOD