Main Menu
User Menu
Kimón - athénský politik


- vládl v letech 489 - 450 př. n. l.
URL CZ: https://www.valka.cz/Kimon-t29222#103507Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Kimon-t29222#103507Version : 0
Kimón mladší, athénský vojevůdce a politik, pocházel z aristokratické rodiny. Jeho otcem byl slavný vojevůdce, vítěz od Marathónu, Miltiadés mladší, matkou thrácká princezna Hégésipyla, dcera krále Olora. Jeho mládí bylo poznamenáno tragickým osudem otce, který byl v roce 489 př. n. l. zraněn v bitvě na ostrově Paru a po návratu do Athén, ještě před smrtí, odsouzen jako tyran. Na bedrech mladého Kimóna zůstala pokuta 50 talentů. Aby zísakal peníze na uhrazení pokuty, provdal svoji sestru Elpiniku za athénského boháče Kallia.


Ochrannou ruku nad Kimónem držel Themistokleův odpůrce Aristeidés. Kimón byl, stejně jako otec Miltiades a příznivec Aristeidés, konzervativního smýšlení. Kritizoval poměry v Athénách, vzorem státního uspořádání podle něho byla Sparta a Spartou byl také podporován. Kimón se oženil s Megakleovou vnučkou Isodikou a stal se otcem tří synů, dvojčat Lakedaimonia a Éleia, a nejmladšího Thessala. Jméno Lakedaimonios dokládá jeho obdiv ke Spartě. Sami sebe Sparťané nazývali Lakedaimonskými podle svého mýtického předka, krále Lakedaimóna.


Kimón byl vysoký, urostlý a odvážný mladík, který po svém otci Miltiadovi podědil mimořádný vojenský talent. Pro své Athény, kterým zůstal vždy, i v době, kdy se k němu jeho spoluobčané obrátili zády, věrný, vybojoval několik pozoruhodných vítězství.


Bojoval už v námořní bitvě u Salamíny v září 480 př. n. l. V zimě téhož roku bojoval v řadách spojené řecké armády ma Thráckém Chersonésu. Tažení skončilo dobytím pevnosti Séstos, hlavní perské základny na západním břehu Helléspontu. V roce 478 př. n. l. dobyl vrchní velitel spojených řeckých vojsk, spartský vojevůdce Pausaniás, Kypr a Byzantion. Při obléhání Byzantia patřil už Kimón mezi důstojníky Aristeida, velitele athénského kontingentu. Vítězné tažení na Thráckém Chersonésu přineslo obratnému Kimónovi velké bohatství. Byl pověřen dělením kořisti a prozíravě nechal spojence vybírat jako první. Na něho potom zbyli pouze "nepotřební " zajatci. Za urozené Peršany potom Kimón inkasoval od bohatých perských rodů velké částky.


Po pádu Byzantia odešli Sparťané z protiperské koalice. Athény se staly hegemonem nového, agresívnějšího, tzv. atticko-délského spolku, který hodlal zasahovat proti Peršanům i na jejich území. O založení spolku (477 př. n. l.) se nejvíce zasloužil Athéňan Aristeidés, který však po jeho ustanovení rezignoval na politickou kariéru a stáhl se do ústraní. Na místě velitele ho nahradil Kimón.


V roce 476 př. n. l. slavil Kimón první triumf coby vrchní velitel. Podařilo se mu dobýt perskou pevnost Eión ležící v ústí řeky Strýmónu (Struma) a obsadit ostrov Skyros. Původní obyvatelé byli prodáni do otroctví a obsazená území byla osídlena athénskými kolonisty. Z ostrova Skyros nechal Kimón odvázt do Athén údajné ostatky mýtického hrdiny Thésea. S rostoucí mocí Athén rostla i jejich agresivita jak vůči neutrálním, tak vůčí spojeneckým, ale nepříliš loajálním, městům. Strategické neutrální město Karystos na jihu Euboie bylo obsazeno a donuceno vstoupit do atticko-délského spolku. Někteří členové spolku argumentovali slabostí Persie a domáhali se svého vystoupení a tím pádem i zbavení povinnosti platit členské dávky. Kykladský ostrov Naxos, který chtěl ze spolku vystoupit, byl v roce 474 př. n. l. athénským hegemonem napaden a okupován. Terčem dalšího athénského útoku vedeného Kimónem se stalo opět Byzantion, kde se od roku 477 př. n. l. usadil vítěz od Platají, Sparťan Pausaniás. V roce 471 př. n. l. Kimón Byzantion ovládl a Pausaniás musel uprchnout do Sparty, kde ho čekal rozsudek smrti. Tato politika se Kimónovi příliš nezamlouvala, atticko-délský spolek se začal pomalu měnit v athénskou námořní říši, ale Kimón viděl stále jako hlavního protivníka Persii.


Jeho ambice byly plně uspokojeny v roce 469 př. n. l. Kimón v čele flotily podniknul výpad na jihozápadní pobřeží Malé Asie do Lykie. Podařilo se mu Peršany z Lykie vytlačit a Lykie byla přičleněna do Athénami vedeného spolku. O tři roky později, v roce 466 př. n. l., dosáhl Kimón rozhodujícího vítězství v Malé Asii, dobytí perské provincii Pamfýlie rozkládající se na východ od Lykie. Kimón zničil perskou flotilu v ústí řeky Eurymedontu, poté vylodil vojsko a dobyl i opevněný perský vojenský tábor, kam se před ním uchýlily posádky zničené flotily.


Kimónova popularita dosáhla vrcholu. V roce 465 př. n. l. dobyl perskou pevnost Doriskos v ústí řeky Hebros (Marice), která patřila pod perskou svrchovanost už od roku 512 př.n.l. Kimón tak definitivně ukončil
existenci jediné perské provincie v Evropě, kam Peršané vstoupili v roce 513 př.n.l. za krále Dáreia I. Velikého. Tři roky trvala pacifikace dalšího lavírujícího člena spolku, ostrova Thasos, ležícího u severních břehů Egejského moře. Po kapitulaci museli obyvatelé Thasu strhnout městské hradby, vydat flotilu a zaplatit reparace. Bohatou kořistí se pro Athény staly stříbrné doly v pohoří Pangaion v Thrákii, které dříve patřily Thasu.


Při obléhání Thasu se zhoršily vztahy mezi Athénami a Spartou. Thasos požádal Spartu o pomoc, ale zásahu Sparty zamezila vyšší moc. V roce 464 př.n.l. postihlo Spartu katasrofální zemětřesení, které zabilo na 20 000 lidí a prakticky srovnalo Spartu se zemí. Oslabení Sparty využili heilóti (státní otroci) a perioikové (potomci původních obyvatel bez občanských práv) k povstání. Sparťané útok sice odrazili, ale dobýt pozice povstalců na hoře Ithómé, nejvyšším vrcholku hornaté Messénie, se jim nedařilo, a proto požádali Athény o pomoc.


Po návratu z Thasu čelil Kimón v Athénách obžalobě z braní úplatku. Údajně měl vzít peníze od makedonského krále Alexandra I., který mu je nabídnul, aby Kimón neanektoval území na pobřeží Thrákie. Žalobci, mezi nimi i stoupající hvězda na athénském politickém nebi Periklés, však soud nepřesvědčili. I přes tyto problémy se Kimón zasadil svým vlivem o vyslání 4 000 kontingentu těžkooděnců na pomoc Spartě, kterému se postavil do čela. Obléhání povstalců v Messénii se protahovalo a Sparťané, obzvláště poté, co se k moci v Athénách dostal protispartský radikál Efialtés, začali pochybovat o upřímnosti vojenské pomoci. Ani Kimón si s povstalci neporadil a musel se vrátit do Athén. Druhou athénskou pomocnou výpravu poslali Sparťané rovnou zpět domů. Tato urážka byla záminkou, na kterou Efialtés čekal. Athény se spojily s protivníky Sparty, Argem a Thessalií.


Během Kimónovy nepřítomnosti se v Athénách zásadně změnila politická situace. V roce 462 př.n.l. se dostal k moci Efialtés a prosadil novou demokratickou ústavu. Aristokratický areopag přišel o část pravomocí a naopak posílilo lidové shromáždění (ekklésia), rada pěti set a lidové soudy. V roce 461 př. n. l. byl Kimón lidovým soudem ostrakizován a musel odejít do vyhanství. V témže roce byl Efialtés zavražděn a k moci se dostal Periklés. Athény napadly spojence Sparty Korinth a začala první peloponnéská válka (460 - 445 př. n. l)



V roce 457 př. n. l. došlo k první velké konfrontaci vojsk Athén a Sparty v bitvě u Tánagry. Loajální Kimón se chtěl bitvy zúčastnit po boku svých Athén. Rada pěti set však na Perikleův nátlak nařídila athénským velitelům, aby Kimóna od vojska vyhnali. Před svým odchodem Kimón vyzval své stoupence, aby svou statečností na bojišti dokázali jeho i svoji věrnost Athénám. Kimónovu zbroj nesli jeho přátelé symbolicky bo bitvy, kde nalezli smrt. Bitva, ve které bojovalo asi 14 000 Athéňanů a jejich spojenců proti asi 11 000 Sparťanů, skončila pro Athény těžkou porážkou. Sparta však svého vítězství nevyužila. Na Perikleův návrh byl, po porážce u Tánagry, ostrakizovanému Kimónovi povolen návrat do Athén.


V roce 460 př.n.l. vypuklo v perské satrapii Egyptě povstání. Agilní Periklés poslal povstalcům pomoc a zatáhnul atticko-délský spolek do války s Persií, která skončila v roce 454 př. n. l. pro Athéňany katastrofální porážkou u ostrova Prosopitis, při které ztratili 250 lodí a většinu vojáků. Athény byly nuceny žádat Spartu o mír. V čele poselství nemohl stát nikdo jiný než Kimón, který měl stále důvěru Sparťanů. V roce 451 př.n.l. dohodnul Kimón se Spartou pětileté příměří a byl pověřen velením nad loďstvem 200 triér.


V roce 450 př. n. l. vyrazil Kimón s loďstvem ke Kypru. Podařilo se mu porazit menší žoldnéřskou fénickou flotilu bojující v perských službách. Velkého vítězství, avšak už bez svého vrchního velitele, dosáhla athénská flotila v témže roce bitvě u kyperské Salamíny. Kimón zemřel na následky zranění při obléhání Kitiónu. V roce 448 př. n. l. uzavřel Kimónův švagr Kalliás s Persií mír.
URL CZ: https://www.valka.cz/Kimon-t29222#109441Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Kimon-t29222#109441Version : 0
Kimon ,grécky Κίμων, tiež zvaný Cimon.
URL CZ: https://www.valka.cz/Kimon-t29222#132595Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Kimon-t29222#132595Version : 0