K cemu slouzi tohle ?

Dneska jsme narazili ve vojenskem muzeu v Invalidovne na tahle zarizeni, a docela by me zajimalo, jestli nekdo nevite, k cemu slouzila (francouzsky napis nam nic rozumneho nerika ) ... jenom upozornuji, ze ty "bambitky" nemaji zadnou hlaven, pouze pazbu/rukojet, kresadlovy zamek a jakysi mechanismus ...

Nemohou to být nějaká křesadla na zapalování doutnáků?

Ak som to správne preložil, tak ten napis hovorí: "Zariadenia na odskúšanie sily prachu." Takže teória: pomôcka, ktora pomáhala určiť kvalitu strelného prachu, asi pre delostrelcov. to koliesko može obsahovať stupnicu a ten kus s tým plechovým nástavcom vyzerá na to tiež. Zbraň sa nabila, vystrelilo sa z nej, a otocenie kolieska ukayalo silu prachu. Ale to je len teória, nic som k tiomu nenašiel .

Suhlasim s tym skusacom razancie prachu pre delostrelcov alebo zenistov.Ale co vtedy armada nemala vyhradneho dodavatela prachu :
To si ho miesali sami na kolene

Černý střelný prach se v jednotlivých výrobních "várkách" lišil jemností zrnění, rovnoměrností kvality, stupněm navlhnutí atd.,čímž byla ovlivněna rychlost hoření.Aby dělostřelec mohl stanovit přesnou váhu výmetné nálože (aby "trefil"), použil tuto zkoušečku (byla řada systémů, kterými se síla výbuchu definované navážky měřil, proto tolik druhů zkoušeček) a podle výsledku zkoušky se pak nabíjelo dělo.

Pokud vím tak stejné přístroje s tím svislým kolečkem se používaly i v rakousku, nebylo to ani tak pro dělostřelce ale spíš pro nákupčí kteří prach kupovali od dodavatelů (kupoval se od různých firem) na tom kolečku je řada čísel a po nasypání daného množství prachu (měla by tam být odměrka) se to normálně odpálí kolečko se silou výbuchu pootočí a podle čísla se určí jak moc je prach kvalitní. Tak to aspoň vysvětlovali před pár lety ve SR nebo SM

mohla sloužit komukoli, kdo potřeboval zjistit kvalitu prachu - myslivci, dělostřelci, nákupčí atd.
Každá zkoušečka měla jiný systém měření (kolečko, ručička, taky to stlačovalo měděný váleček - co si kdo vymyslel, aby to prodal), ale vždy šlo o definované množství prachu - vždy stejné. Odměrka byla většinou integrální součástí zkoušečky.
Kvalita prachu se měnila nejen podle výrobců, jemnosti rozemletí substancí, velikosti zrn a jejich stejnoměrnosti, ale taky podle navlhnutí během skladování (a to i u konečného spotřebitele).