Generál Nikolaj N. Judenič
(1862 - 1933)
Narodil se 18. července 1862. Do ruské carské armády vstoupil v roce 1879. Osm let navštěvoval akademii generálniho štábu, pak dělal zástupce náčelníka gen.štábu do roku 1902. V letech 1904-05 se úspěšne zúčastnil Rusko-Japonské války. V 1913 roce se stal vrchním velitelem ruských vojsk v oblasti Kavkazu.
Během WW1 byl velil ruských vojsk na kavkazské frontě, kde vybojoval několik obdivuhodných vítěství nad vojsky tureckého velitele Envera Pašu, jako třeba Sarikamiš (kde v prosinci 1914 porazil 3.tureckou armádu), Malazgirt (srpen 1916), Erzurum (únor 1916), Trabzon (duben 1916), Erzincan (červenec 1916).
Judenič odstoupil z funkce v březnu 1917, měsíc po té, co se k moci dostala Prozatímní vláda. Vrátil se zpět do Petrohradu (tehdy Sankt Petersburgu), ale po řijnové revoluci utekl do Finska, kde s britskou podporou organizoval bělogvardejce.
V řijnu 1919 zaútočil. Dobyl vesnici Gatčina, jen 50km od Petrohradu. Komunisti jmenovali velitelem obrany města tehdejšího velitele Rudé armády, Lva Trockého. Jeho síly byly formovány z řadů průmyslových dělníku, které do Petrohradu rychle dopravovali vlaky z Moskvy a okolí. Rudá armáda v boji způsobila Bělogvardějcům značné straty. Ti museli ustoupit do Estonska, kde demoralizováni a zdecimováni byly rozpuštěni. Judeniče v Estonsku zatkli, ale jemu se povedlo se zajetí uprchnout a emigrovat do Francie.
Judenič zemřel v roce 1933 ve vesnici St.Laurent-Du-Var poblíž Paříže ve věku 71 let.
zdroj:
ru.wikipedia.org
(1862 - 1933)
Narodil se 18. července 1862. Do ruské carské armády vstoupil v roce 1879. Osm let navštěvoval akademii generálniho štábu, pak dělal zástupce náčelníka gen.štábu do roku 1902. V letech 1904-05 se úspěšne zúčastnil Rusko-Japonské války. V 1913 roce se stal vrchním velitelem ruských vojsk v oblasti Kavkazu.
Během WW1 byl velil ruských vojsk na kavkazské frontě, kde vybojoval několik obdivuhodných vítěství nad vojsky tureckého velitele Envera Pašu, jako třeba Sarikamiš (kde v prosinci 1914 porazil 3.tureckou armádu), Malazgirt (srpen 1916), Erzurum (únor 1916), Trabzon (duben 1916), Erzincan (červenec 1916).
Judenič odstoupil z funkce v březnu 1917, měsíc po té, co se k moci dostala Prozatímní vláda. Vrátil se zpět do Petrohradu (tehdy Sankt Petersburgu), ale po řijnové revoluci utekl do Finska, kde s britskou podporou organizoval bělogvardejce.
V řijnu 1919 zaútočil. Dobyl vesnici Gatčina, jen 50km od Petrohradu. Komunisti jmenovali velitelem obrany města tehdejšího velitele Rudé armády, Lva Trockého. Jeho síly byly formovány z řadů průmyslových dělníku, které do Petrohradu rychle dopravovali vlaky z Moskvy a okolí. Rudá armáda v boji způsobila Bělogvardějcům značné straty. Ti museli ustoupit do Estonska, kde demoralizováni a zdecimováni byly rozpuštěni. Judeniče v Estonsku zatkli, ale jemu se povedlo se zajetí uprchnout a emigrovat do Francie.
Judenič zemřel v roce 1933 ve vesnici St.Laurent-Du-Var poblíž Paříže ve věku 71 let.
zdroj:
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Judenic-Nikolaj-Nikolajevic-t390#2075Verze : 2
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.