Jízdní četa polního četnictva [1939-1939]

Jízdní četa polního četnictva – Pluton konny żandarmerii – Military Police Horse Platoon

Vojsková setnina služby polního četnictva válečného stavu byla nově zformována v době poplachové nebo všeobecné mobilizace. Četa byla zařazena do sestavy jezdecké brigády nebo vyššího vojenského velitelství (armáda, operační skupina). Velitel čety byl podřízen bezprostředně náčelníkovi štábu brigády nebo veliteli četnictva vyššího vojenského velitelství


Mobilizace:
Za celkovou přípravu mobilizace jednotek uvedených v mobilizačních tabulkách oddílů byli odpovědni velitelé oddílů polního četnictva. Byli rovněž odpovědni za mobilizaci důstojníků a přidělování poddůstojníků z povolání a délesloužících poddůstojníků jako základu jednotek mobilizovaných ostatními mobilizačními tělesy.
Velitelé čet (jako ostatní mobilizační těleso) byli odpovědni za mobilizaci vojínů, koní a přepravních prostředků jednotek vepsaných do mobilizačních tabulek čet. Za materiální mobilizaci těchto mobilizovaných jednotek byli odpovědni velitelé administračních mobilizačních těles, ke kterým byly čety přiděleny.
V květnu 1939 byly provedeny úpravy mobilizačního plánu W (změny barevných mobilizačních skupin a termínů ukončení mobilizace). Rozkaz o formování nových jednotek polního četnictva z 08.08.1939 se týkal rovněž jízdních čet. Pravděpodobně měly být při mobilizaci zformovány dvě nové čety pro vyšší vojenská velitelství.
Podle mobilizačního plánu W 2 mělo být mobilizováno 11 čet pro jezdecké brigády (č. 1-11) a 12 čet pro vyšší vojenská velitelství (č. 51-62).


Čety mobilizované pro jezdecké brigády:







Úkoly v poli:
Hlavními úkoly čet přidělených vyšším jednotkám v poli byly:
Spolupráce s veliteli při zachování pořádku a disciplíny vojsk a zajišťování ochrany vojenského tajemství .
Hlavním úkolem za pochodu jednotek byla spoluúčast při dohlížení na pochodovou disciplínu a plnila policejní službu na konci pochodových kolon, řídila dopravu na křižovatkách, dopravních uzlech a přechodech přes vodní toky.
Při zastávkách měly dohlížet na bezpečnost ubytovaných jednotek, ochranu míst pobytu velitelství a štábů, dohlížet na dodržování vydaných nařízení (pořádková, zdravotní, protiletecká).
Jednotky polního četnictva neměly být využívány například ke strážní službě a k bezprostřednímu boji s nepřítelem. Při boji mohly být využity podle potřeby v týlu bojujících vojsk za účelem uzavření prostoru bojů, znemožňování dezerce, zabránění paniky, směrování raněných a jejich ochranu, zabránění loupežím apod.
Pro zajištění těchto úkolů a jiných požadavků nadřízených byla četa zpravidla rozdělována do několikačlenných hlídek, které samostatně prováděly svou činnost podle pokynů velitele.
Velitel čety byl zpravidla ve štábu brigády nebo vyššího velitelství.


Tabulkové počty čety:
důstojníci – 1
poddůstojníci – 31
vojíni – 12
9 mm pistole wz. 35 „Vis“ – 3
7,92 mm karabiny (karabinki) Mauser wz. 98 nebo wz. 29 - 41
koně – 42
trénový hipomobilní vůz – 1


funkcionáři čety:
velitel (dowódca) – důstojník (oficer)
zástupce velitele (zastępca dowódcy) – rotný četnictva (wachmistrz)
kancelářský poddůstojník (podoficer kancelaryjny) – desátník (kapral)
hospodářský poddůstojník (podoficer gospodarczy) - rotný četnictva (wachmistrz)
futrážní poddůstojník (podoficer furażowy) - desátník (kapral)
proviantní poddůstojník (podoficer żywnościowy) – četař (plutonowy)


Zdroje:

Galos, Stanisław: Udział żandarmerii w obronie Warszawy we wrześniu 1939 roku, in: Rocznik Archiwalno-Historyczny Centralnego Archiwum Wojskowego Nr 6/35 2013, str. 255-314
Ratajczyk, Grzegorz: Żandarmeria Wojska Polskiego II Rzeczypospolitej, Dom Wydawniczy DUET, Toruń 2004
Rezmer, Waldemar: Operacyjna służba sztabów Wojska Polskiego w 1939 roku, Wydawnictwo Tetragon Sp. z. o.o., Warszawa 2010
Rybka, Ryszard, Stepan, Kamil: Najlepsza broń. Plan mobilizacyjny „W″ i jego ewolucja, Oficyna Wydawnicza „Adiutor″, Warszawa 2010