Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
9,740 m
31ft 11,45in
Délka: Length:
8,550 m
28ft 0,61in
Výška: Height:
3,000 m
9ft 10,11in
Plocha křídla: Wing Area:
17,15 m2
184.6 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
181,749 kg/m2
37.23 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Klimov VK-105PD, kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec přeplňovaný dvoustupňovým kompresorem V. A. Dolležala E-100, výkonu motoru 867 kW v h 2 700 m. Vrtule trojlistá kovová s nastavitelným úhlem náběhu.
Klimov VK-105PD twelve-cylinder supercharged liquid-cooled engine rated at 1,180 hp at 8,858 ft, driving a three-blade variable-pitch VISh-105TL propeller of diameter 9ft 2,23in
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
?
?
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
592 km/h v 5600 m
367.9 mph in 18373 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
? km/h v ? m
? mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
? m/s
? ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
25,0 min do 11650 m
25,0 min to 38222 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
12400 m
40682 ft
Dolet: Range:
500 km
310.7 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
1x pevný kanón ŠVAK ráže 20 mm se 120 náboji na hlaveň
One fixed forward-firing 0.79 inch ShVAK cannon firing axis of the propeller with 120 rounds.
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
Tento letoun byl testován od 16.4.1943 do 25.6.1943 u 12.GIAP a provedl 69 letů.
Vývoj: A.S.Jakovlev byl vyzván spolu s ostatními konstruktéry, aby urychleně dodali stíhací letoun, který bude moci zasáhnout proti JU-86R, které od léta 1942 do léta 1943 operovaly nad Moskvou ve výškách 12-13000 m. A.S.Jakovlev, poté co dostal v listopadu 1942 rozkaz ke stavbě výškové stíhačky, zvolil za základ letoun Jak-9D, který byl maximálně odlehčen a byl do něj vestavěn motor VK-105PD s velkým dvoustupňovým kompresorem konstruktéra Dolležala. Celý vývoj se opozdil kvůli váznoucím dodávkám motorů a tak až v dubnu 1943 byly tyto Jaky dodány 12.GIAP, původní termín byl stanoven na leden. Při zkouškách bylo zjištěno, že největším problémem je nedostatečné chlazení. Výstup do max.operační výšky trval dlouhých 25 minut, protože musel být v 7 000 metrech přerušen, aby bylo možno motor ochladit při vodorovném letu. Motor trpěl ve výškách nad 11 000 m silnými vibracemi. 2.6.1943 byl letoun nasazen proti JU-86R, pilotem byl pplk. L.A.Šolochov. Do výšky nad 8 000 m stoupal Jak normálně a dalších 3 000 m zdolával 15 minut za cenu mezních teplot chladící kapaliny. Stíhač nedokázal zaujmout pozici, která by umožnila mířenou střelbu. Po tomto souboji bylo již všem jasné, že se stávající letoun nehodí k nasazení jako výškový stíhač a OKB Jakovleva dostalo další termín do 1.8.1943 mělo dodat letoun, který měl létat ve výškách 13 000 metrů.
Další vývoj: OKB A.S.Jakovleva dostala další termín, aby upravila popř.vyrobila výškový stíhací letoun, který by létal ve výšce 13 000 metrů. Byl upravován letoun Jak-9PD v.č.01-29 (jednalo se o letoun pplk.L.A.Šolochova, bílá 29). Úpravy se dotkly především chlazení motoru, proudem vzduchu byly chlazeny zapalovací svíčky, palivová čerpadla a čistič paliva. Přívod proudu vzduchu pro toto pomocné chlazení si vynutil viditelnou změnu: vrtulový kužel byl otevřený (viz. obrázek dole). Výměny se dočkaly chladiče vody a oleje, oba byly vyměněny za větší. Dále bylo upraveno rozpětí křídla, to bylo zvětšeno o jeden metr a nosná plocha tak byla zvětšena na 17,80 m2. Letoun byl odlehčován a tak navzdory použitým větším chladičům klesla vzletová hmotnost o 272 kg na 2 845 kg. Nově upravený letoun byl zkoušen do 18.10.1943 a zkoušky přinesly poznání, že je nutno chladit vzduch stlačený kompresorem ještě před jeho vstupem do karburátorů a chlazení motoru zůstalo i nadále nedostatečné. Výstup na 12 500 metrů trval více než 30 minut. Dalším krokem byla výměna motoru za motor M-106PV, tento motor pocházel také z konstrukční kanceláře V.Klimova, ale poskytoval vyšší výkon. Provedeny byly další čtyři lety a bylo při jednom z nich dosaženo výšky 13 100 metrů, letoun se však nehodil pro operační nasazení. Jakovlevova OKB se pustila do další úpravy, v pořadí již čvrté (Jakovlev Jak-9PD - 1944). Za základ byl vybrán Jak-9U a zde by se dalo říci, že bylo dosaženo vytčeného cíle.
