DD.02.1942-DD.04.1942 prototyp DD.05.1942-DD.07.1942 sériová výroba
Vyrobeno kusů: Number of Produced:
261
První vzlet: Maiden Flight:
DD.04.1942
Osádka: Crew:
1
Základní charakteristika: Basic Characteristics:
Vzlet a přistání: Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing:
jednoplošník
monoplane
Uspořádání letounu: Aircraft Concept:
klasické
conventional
Podvozek: Undercarriage:
zatahovací
retractable
Přistávací zařízení: Landing Gear:
kola
wheels
Technické údaje: Technical Data:
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight:
2520 kg
5556 lb
Vzletová hmotnost: Take-off Weight:
3062 kg
6751 lb
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
3269 kg
7207 lb
Rozpětí: Wingspan:
10,000 m
32ft 10in
Délka: Length:
8,500 m
27ft 10,5in
Výška: Height:
2,750 m
9ft
Plocha křídla: Wing Area:
17,15 m2
184.6 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
178,542 kg/m2
36.57 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Klimov M-105PA kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec o vzletovém výkonu 809 kW (1 100 k) při 2 600 ot/min, 809 kW (1 100 k) v h= 2 000 m při 2 700 ot/min a 772,25 kW (1 050 k) v h= 4 000 m. Vrtule trojlistá VIŠ-61P s nastavitelným úhlem náběhu o průměru 3 000 mm.
Klimov M-105PA twelve-cylinder liquid-cooled vee engine, rated at 1,085 hp for take-off at 2,600 rpm, combat power 1,085 hp at 6,562 ft at 2,700 rpm, and 1,036 hp at 13,123 ft driving a three-blade variable-pitch VISh-61P propeller of 9ft 10in diameter.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
415 l + 80 l přídavná nádrž v zadní kabině - většinou demontována
91.3 UK gallons (109.6 US gallons)
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
580 km/h v 4850 m
360.4 mph in 15912 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
? km/h v ? m
? mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
12,7 m/s
2500 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
6,5 min do 5000 m
6,5 min to 16404 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
10000 m
32808 ft
Dolet: Range:
700 km
435 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
1x pevný kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule, 120 granátů a 2x pevný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, levý 260 nábojů a pravý 140 nábojů. Pumový náklad: 2x 100 kg puma FAB-100 nebo 6x neřízená raketa RS-82.
One fixed forward-firing 0.79 inch ShVAK cannon firing through the propeller spinner, 120 rounds and two fixed forward-firing 0,5 inch UBS machine-guns in the cowling, left 260 ronds and right 140 rounds. Bomb load: Two bombs FAB-100 each of weight 220 lb or six rockets RS-82.
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
- Letouny prvních sérií byly nasazeny v bojích nad Stalingradem a nad Kubání. - Přídavná osmdesátilitrová nádrž nebyla nijak chráněna, piloti ji nechávali odmontovat, částečně tím eliminovali vyšší hmotnost velkorážných kulometů a zároveň snížili riziko požáru.
The aircraft were equipped with a 18 gallons tank behind the pilot’s seat, but the pilots that used the Yak-7 on Stalingrad and on the Kuban removed it as it was not protected and the aircraft was partially lightened.
Zdroje: Sources:
Hans-Heiri Stapfer, Yak Fighters in Action, Aircraft No. 78, Carrollton, Texas, Squadron/Signal Publications, Inc., 1986. ISBN 0-89747-187-3. Robert Bock, Monografie Lotnicze No. 47, Jak-7 Jak-9, Gdaňsk, AJ-Press, 1999, ISBN 83-7237-019-2 http://www.airpages.ru/eng/ru/yak7.shtml http://www.wio.ru/tacftr/yak.htm archiv autora
Představoval další verzi letounu Jak-7. Tato varianta vznikala během prvních měsíců roku 1942. Sériová výroba modernizované verze označené Jak-7B začala v závodě č. 153 koncem července 1942.
Oproti předchozí verzi Jak-7A byl nový typ výrazně aerodynamicky zjemněn a byla pozměněna výzbroj. Zatímco Jak-7A nesl jeden 20 mm kanón a dva kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm, Jak-7B byl vyzbrojen jedním 20 mm kanónem ŠVAK se 120 náboji střílejícím dutou hřídelí vrtule a jedním (zřídka se montovaly dva, což ale bylo to možné) kulometem UBS ráže 12,7 mm s 260 náboji. V případě instalace obou kulometů UBS bylo pro levý nabíjeno 260 nábojů a pro pravý pak 140 ks. Frontový piloti ale většinou bojovali s letouny vybavenými jen jedním kulometem (kanón samozřejmě zůstal), aby stroj co nejvíce odlehčili. V konstrukci verze B se samozřejmě objevily i další drobné úpravy, ale tyto dvě výše zmíněné byly zásadní.
Přestože se typ Jak-7B vyráběl již (v několika kusech) od konce dubna 1942, proběhly vojskové zkoušky této verze až v červnu a červenci. Ty probíhaly u 202. IAD (Istrebitělnaja Aviacionnaja Divizija / Stíhací letecká divize), které velel v té době podplukovník Jansen. Závěrečná zpráva hovořila jasně ... „ovládání Jaku-7B je jednoduché ve všech režimech, stroj je za letu stabilní. Lehce vede vzdušný boj s Me-109 do verze F v zatáčkách i vertikálách“.
Je ale dobré připomenout, že Jak-7B (a stejně i ostatní verze Jaků) měl jistá omezení při letu střemhlav. Stejně tak i výhled dozadu byl piloty hodnocen jako nevyhovující. Výkon motoru také plně neodpovídal hmotnosti stroje, takže letoun (dle většiny pilotů) šel „pomaleji za plynem“.
Proto asi měsíc po zahájení sériové výroby došlo k jeho modernizaci. Letoun ale nebyl přeznačen a v dokumentech bývá uváděn jako Jak-7B M-105PF. Původní motor VK-105P byl vyměněn za nový VK-105 PF (F - forsirovannyj), který poháněl vrtuli VIŠ-105 SV. Také bylo rozhodnuto letoun co nejvíce odlehčit. Pro snížení hmotnosti stroje byla demontována benzínová nádrž z druhé kabiny i pneumatické přebíjení kanónu.
Letoun Jak-7B se sériově vyráběl ve dvou závodech. Prvním z nich byl č.153 v Novosibirsku (srpen 1942 – prosinec 1943) a druhým závod č.82 v Moskvě (květen 1942 – červenec 1944 – s přerušeními). Celkem bylo vyrobeno 5 381 ks Jaků-7B, čímž se tato verze stala nejrozšířenějším provedením letounu Jak-7.
