Jacquet, Fernand Maxmillien Leon

     
Příjmení:
Surname:
Jacquet Jacquet
Jméno:
Given Name:
Fernand Maxmillien Leon Fernand Maxmillien Leon
Jméno v originále:
Original Name:
Fernand Maxmillian Léon Jacquet
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
kapitán Captain
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
02.11.1888 Petite-Chapelle /
02.11.1888 Petite-Chapelle /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
12.10.1947 Beaumont
12.10.1947 Beaumont
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- velitel 1. stíhací skupiny belgického letectva - Commander of 1st Fighter Group Blegian Air Force
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
První belgické stíhací eso se 7 sestřely.
Jediné eso na letounech typu Farman.
First Belgian flying ace with 7 victories.
Only flying ace on Farman type aircraft.
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
www.theaerodrome.com
URL : https://www.valka.cz/Jacquet-Fernand-Maxmillien-Leon-t207197#602002 Verze : 1
     
Příjmení:
Surname:
Jacquet Jacquet
Jméno:
Given Name:
Fernand Maxmillien Leon Fernand Maxmillien Leon
Jméno v originále:
Original Name:
Fernand Maxmillian Léon Jacquet
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
www.theaerodrome.com
URL : https://www.valka.cz/Jacquet-Fernand-Maxmillien-Leon-t207197#641880 Verze : 0
Narodil se 2. listopadu 1888 v Petite-Chapelle v provincii Namur bohatým rodičům, kteří vlastnili rozsáhlé pozemky.

V říjnu 1907 nastoupil ke studiu na Vojenské akademii. Po úspěšném absolvování byl jako poručík pěchoty zařazen ke 4. řadovému pluku v Brugách dne 25. června 1910. V té době jej však zaujaly létající aparáty.

Letectví jej přitahovalo natolik, že se přihlásil k leteckému výcviku. Dne 25. února 1913 získal pilotní dekret č. 68 a následně byl přeřazen k vojenskému letectvu.


Poručík Fernand Jacquet ve svém stroji Farman-Jero HF.20 N°2 během manévrů v roce 1913
Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Nad Evropou se tou dobou stahují mraky. Po rakousko-uherském útoku na Srbsko počátkem července 1914 vstupuje do války Rusko. Rusku zase vyhlašuje válku Německo. Německu je ovšem jasné, že to povede i k válce s Francií. Německá generalita to samozřejmě předvídala a nyní se spoléhá na tzv. Schlieffenův plán – plán ofenzívy proti Francii, přičemž se ovšem počítá s průchodem německých vojsk neutrální Belgií (za tuto neutralitu se mimochodem kdysi Německo zaručovalo).

Je potřeba celou akci provést s co největším zdáním legálnosti. Německo zasílá belgické vládě prohlášení, v němž uvádí, že Francie připravuje vpád do Belgie a německé jednotky jsou připraveny proti tomu na belgickém území zasáhnout.

Jde samozřejmě o výmysl a belgické vládě je to jasné – odpovědí je mobilizace belgických ozbrojených sil 31. 7. Německo zahajuje útok na Belgii 3. srpna.

Když Německo porušilo belgickou neutralitu a vtrhlo do Belgie, sloužil právě poručík Jacquet u Escadrille Demanet (I). Letka pod velením Lt. Demaneta bázovala v Lutychu a operovala se 4 letouny Henri Farman F. 23bis.

Po vypuknutí války byla jednotka přidělena k 3. dělostřelecké divizi generála Gérarda-Mathieu Lemana a byla umístěna v obci Ans, nedaleko Lutychu. Letka startuje ke svým prvním bojovým letům hned druhý den po zahájení bojových akcí.

Mezi startujícími letci nechybí Jacquet, avšak kvůli poruše byla jeho mise předčasně ukončena nouzovým přistáním v Maibelle o 30 minut později. Již 6. srpna se Jacquet poprvé ve vzduchu setkal s německým protějškem – byl to Rumpler Taube – nad Huy. O pět dnů později ho zasáhla nepřátelská protiletadlová palba, takže musel nouzově přistát u Oostkerke.

Belgické velení rychle zjišťuje jakou cenu má letecký průzkum. Letečtí zvědové hlásí všechny pohyby německých jednotek blížích se k pevnosti Namur. Jacquet neúnavně znovu a znovu startuje.

Ztráty se množí a belgické letectvo již mezitím ztratilo 6 ze svých původně 16 Farmanů, zejména kvůli nehodám, avšak množí se také případy ostřelování letadel vlastními jednotkami. Pěšáci se v typech letounů nevyznají, proto přišlo dne 6. sprna nařízení namalovat na křídla letounů belgické kokardy...

Rostoucí ztráty přiměly belgické velení jednat s Francií o dodávkách nových letadel. Do konce srpna převzalo belgické letectvo 6 nových letounů typu Henri Farman HF. 20 a jeden kus HF. 21. Jednání o dodávkách dalších strojů pokračují.


Rychlý postup německých útočníků a pád Lutychu donutil belgické síly k ústupu. Letka se přesunula na letiště Wilrijk, jižně od Antverp.

V té době se i belgické pozemní jednotky stahovaly do opevněného rajónu k Antverpám. Německá vojska 20. 8. vstoupila do Bruselu a obkličovala Namur, poslední pevnost bránící průchod do Francie podél řeky Maasy. Belgická armáda, jakkoliv malá, bojovala tvrdě a zarputile. Namur na sebe vázal 6 německých divizí a 500 děl; tyto síly Němcům citelně chyběly v bitvách u Charleroi a Monsu.

Belgičané se však nejenom brání, odhodlali se též k úspěšnému výpadu, který provedli 24. srpna silou 6 divizí proti zadnímu voji německého pravého křídla; tím byl zmírněn tlak na britské a francouzské levé křídlo bojující u Monsu. Následujícího dne byl útok přerušen a belgická armáda se stáhla k pobřeží. Němci začali obléhat Antverpy, zanechali zde však jen blokovací síly, zatímco hlavní uskupení jejich divizí stále směřovalo do nitra Francie. Belgičané, ve snaze pomoci svým francouzským spojencům, zahájili nový výpad 9. září 1914, v klíčový den bitvy na Marně. Němci v obavě, aby Belgičané nepřeťali jejich zásobovací linie, se rozhodli zahájit generální útok na Antverpy a začali zde soustřeďovat síly.

V souvislosti s tím se Jacquetovi daří získat významnou informaci, která přispěla k řešení obrany Antverp, protože se svým kolegou Julesem Jaumottem odhalili umístění dvojice 420mm těžkých moždířů Velká Berta, které měly rozdrtit opevnění v Antverpách.

V té době byly utrpělo belgické letectvo značné ztráty na letadlech; tentokrát však vinou nikoliv vojenských operací, ale kvůli silné vichřici, která se přehnala přes belgická letiště a poškodila odstavené letouny.

To vede mezi belgickými piloty k nuceným přestávkám v operačních letech. Jacquet to nese obzvláště těžce a když zrovna nelétá (buď kvůli počasí nebo z nedostatku letuschopných strojů), často vyráží do prvních linií v autě ozbrojeném kulometem Lewis, který obsluhoval jeho přítel Joseph-Philippe-Francois de Riquet, princ de Caraman-Chimay.

Od 27. září zahajují Němci útok na Antverpy. Následujícího dne se v Antverpách vyloďují jednotky britské námořní pěchoty, aby pomohly s obranou, zatímco dvě britské pěší divize se vylodily v Ostende a Zeebrugge, aby napadly německé obléhatele zvenčí. Bohužel pro Belgičany již tato pomoc přichází pozdě – převaha Němců je příliš velká a belgická vláda 3. října 1914 rozhodla o evakuaci Antverp. Ústup se začal uskutečňovat v noci z 8. na 9. října. Belgické jednotky se stáhly a zaujaly pozice podél řeky Yser.


V polovině října zde pak Němci zahájili novou ofenzívu, jež byla součástí rozsáhlého obkličovacího manévru, jímž německé divize chtěly obejít spojenecké levé křídlo. Belgičané se zoufale bránili až do konce října, avšak cítili, že již déle tlaku německé přesily nedokáží odolat. Rozhodli se proto zaplavit území severně od řeky Yser, a tím německý útok zastavit. Němci nyní soustředili hlavní útočné snahy jižněji, kde se u města Ypry bránili Britové. Ti horečně odrážejí útok za útokem. Jejich síly jsou slabé a tak velitel 1. britského expedičního sboru generál Sir Douglas Haig velice obratně přesouvá své jednotky z jednoho ohroženého úseku na druhý.

Britové nakonec v půli listopadu definitivně dokázali proti německé přesile uhájit svůj úsek a první bitva u Yper tak končí. Nyní si obě strany musí odpočinout a přečkat zimu. Letecké operace kvůli špatnému počasí stagnují.

1. letka se mezitím 12. října 1914 přesunula do francouzského města Saint-Pol-sur-Mer, poblíž Dunkerque, později se však přemístila do Sint-Idesbald, poblíž Koksijde, aby byla blíž k frontě.

Během měsíce října 1914 posádka ve složení poručík Fernand Jacquet a poručík Fernand Petit podnikají téměř denně úspěšné průzkumné mise nad probíhající německou ofenzívou na frontě u řeky Yser; identifikují mimo jiné koncentrace vojsk a ženijní jednotky s prostředky k překonání toku řeky.

Krom toho Jacquet vymýšlí další způsoby, jak Němce neustále znepokojovat. Nenávidí německé okupanty a stůj co stůj jim chce uškodit. Kromě plnění úkolů na svých průzkumných letech Jacquet proto požádal o povolení provádět navíc tzv. "speciální mise“.

To zahrnovalo především výletu hluboko za frontovou linii a bombardování německých pozemních jednotek. Zatímco průměrný pilot Farmanu byl tehdy docela spokojen s tím, když získal informace nebo fotografie a vrátil se bezpečně domů, Jacquet pravidelně křižoval nad německým územím v naději, že zde naruší nepřátelské operace.

Až do konce listopadu 1914 posádka Jacquet / Petit provádí několik letů denně, přičemž mapují rozlití vody v zaplavené v oblasti, a dále upřesňují umístění baterií německého těžkého dělostřelectva v prostoru.

Za své výkony byl Jacquet 27. listopadu 1914 vyznamenán Rytířským křížem Leopoldova řádu. V citaci k udělení vyznamenání stojí: "Za chladnokrevnost, iniciativu a chvályhodnou statečnost, kterou prokázal v průběhu početných obtížných a nebezpečných průzkumných letů nad nepřátelskými liniemi. "

Jde o velikou poctu, avšak Jacquet stále více také touží po tom, porážet nepřítele i ve vzduchu. Například 26. února 1915 napadl skupinu Aviatiků nad La Panne. 29. března pronásledoval jiný Aviatik přes řeku Yser nad nepřátelské území a o dva dny později napadl další. Avšak v žádném z těchto případů nedosáhl vítězství. Tehdy s ním nejčastěji létal jako pozorovatel a střelec bývalý příslušník 5. pluku jízdních lancířů poručík Louis Marie Omer August Robin. Brzy se z nich stali velmi blízcí přátelé.

Nicméně svůj první sestřel Jacquat získal s jiným střelcem, jímž byl poručík Henri de Vindevoghel. Vindevoghel byl bývalý dělostřelecký důstojník, který požádal o převelení k letectvu teprve 15. prosince 1914. U letky také plnil funkci zbrojíře.

Dne 17. dubna 1915 zaskočil za Robina a společně s Jacquetem vyrazili na jeho Farmanu HF.20 poháněném motorem Renault s výkonem 80 koní a vyzbrojeném kulometem Lewis umístěným na pravé straně gondoly.

Ve výšce 2000 metrů zpozorovala belgická osádka dvoumístný Albatros letící na souběžném kurzu. Jacquet se začal k nepříteli přibližovat, ale palbu jako první zahájili Němci. Ze vzdálenosti 100 metrů začal německý pozorovatel střílet z karabiny. Ve vzdálenosti 75 metrů od Aviatiku je Jacquet znepokojen nečinností svého střelce, který si klidně připravuje zbraň; Jacquet ztrácí nervy a ostře ho napomíná. Vindevoghel na oplátku křičí, aby se ještě více přiblížil. Jacquet dává plný plyn a přibližuje se k Němcům až na třicet metrů. Vindevoghel konečně zahajuje palbu: jen jedna krátká dávka sedmi ran, po nichž začal německý stroj prudce klesat k zemi.

Šlo zřejmě o letoun ze stavu FFA 40, který hlásil ztrátu pilota Offstv. Wilhelma Wohlmachera a pozorovatele Hptm. Bogislava von Hayden. Wohlmacher byl palbou zasažen, avšak navzdory zranění dovedl svůj stroj k úspěšnému nouzovému přistání, načež však svým zraněním podlehl, zatímco jeho pozorovatel von Hayden byl zajat. Šlo o první potvrzené vzdušné vítězství belgického letectva a jak bylo tehdy zvykem, sestřel byl přiznán oběma letcům úspěšné osádky.

Jacquet je nadšen a neustále „prohání“ německé stroje po nebi ve snaze získat další sestřel. 29. dubna například pronásledoval nepřátelský letoun nad Cortemarckem, bohužel neúspěšně. V té době začíná Jacquet nosit na přídích svých strojů nápadný marking tvořený různě stylizovanými lebkami. Příležitostí k vzdušnému boji je nyní více než dřív, protože 22. dubna 1915 Němci zahájili další ofenzívu, která později dostala označení 2. bitva u Ypres.

Jacquet chce stůj co stůj dostát pověsti vzdušného piráta. 20. června napadl blíže nespecifikovaný německý letoun, který naposledy viděl v neřízeném pádu, avšak sestřel mu nebyl uznán. Koncem července (objevují se data 26. a 28. 7.) napadl průzkumný Aviatik a přinutil jej k přistání na německé straně fronty. Vítězství mu proto nebylo uznáno.

Po ukončení 2. bitvy u Ypres koncem května 1915 pozemní operace na belgickém úseku fronty stagnují. Belgičtí letci tedy provádějí neustálý kolotoč průzkumných a bombardovacích letů. Mezitím se Jacquet snaží získat další sestřel, nakonec ale musel čekat více než rok na své další potvrzené vítězství.

Mezitím ovšem pokračuje v plnění úkolů leteckého průzkumu. Jeho služby jsou natolik cenné, že je citován v denním rozkazu 3. divize za:

"Důkazy odvahy a energie, které podává každý den, když aktivně spolupracuje při řízení dělostřelecké palby divize navzdory velmi nepříznivým povětrnostním podmínkám a těžké protiletadlové palbě nepřátelského dělostřelectva namířeného proti němu."

Zdá se, že štěstí není možno pokoušet do nekonečna. 13. října 1915 se Jacquet taktak vrací přes linii fronty se 120 zásahy ve svém Farmanu s kuckajícím motorem a ztěžka se snáší na pole k nouzovému přistání. Po dopadu (jde o výstižnější výraz než „dosednutí“) se stroj úplně zbortil, letci však vyvázli bez vážnějších zranění.

Tato událost je dokonce zmíněna v další citaci, tentokrát je citován dokonce v denním rozkazu velitele armády ze dne 28. října 1915:

„Letec výjimečné hodnoty uctívaný všemi, a to jak pro množství průzkumných letů, tak pro jeho extrémní statečnost během jeho misí a leteckých bojů, kdy se často vrací se svým aparátem provrtaným vážnými zásahy, zejména 13. října 1915, kdy bylo jeho letadlo sraženo nepřátelskými kulomety.“

Jeho neutuchající touha po vzdušném boji jej počátkem příštího roku logicky přivedla mezi obdobně smýšlející letce. Dne 14. února 1916 vznikla totiž na letišti Coxyde 1. stíhací letka belgického letectva (1ére Escadrille de Chasse). Letce, organizačně vzešlé z původní 1. letky, velel Capt. Arsène Demanet a byli zde soustředěni nejlepší belgičtí piloti. Její výzbroj tvořily převážně lehké stíhací Nieuporty. Jacquet však trval na tom, že bude i nadále létat na Farmanech, protože byl silně krátkozraký a dával proto přednost létání se střelcem. Stíhání je tehdy ještě v plenkách a dvoumístná konfigurace se zatím nejeví jako až takový handicap, za určitých okolností může být naopak výhodou. Budoucnost to měla v Jacquetově případě plně prokázat…

Válka neválka, letci jsou jen lidé a zbývá čas i na osobní život. 10. května 1916 si Fernand Jacquet vzal za ženu 27letou slečnu Eugénii Wiliquetovou. Pár však zůstal bezdětný.

Vzhledem k okolnostem byly líbánky bezpochyby krátké. Jacquet je opět ve vzduchu a slídí po kořisti. Dne 20. května 1916 konečně přichází onen vytoužený úspěch. Během ranní hlídky toho dne s poručíkem Robinem jakožto pozorovatelem narazili na německý hydroplán ve výšce téměř 3000 metrů a neúspěšně jej pronásledovali.

Později téhož dne při večerní hlídce narazili na formaci deseti nepřátelských hydroplánů, které je obklopily ze všech stran. Tentokrát to měl být opravdový boj o život. Jacquet začal divoce manévrovat a pokoušel se uniknout. V jednom okamžiku v silném náklonu uhýbal útoku jedné německé pětice, když Robin na chvíli získal výhodnou pozici ke střelbě. Jeho dávka zasáhla jeden z útočících letounů, jenž se odpoutal z boje a vzápětí prostřílel i druhý. Ten byl očividně zasažen hůře, protože se zřítil k zemi poblíž města Nieuport. Byl to druhý Jacquetův potvrzený sestřel a první vítězství belgické nové stíhací jednotky.

Jaro 1916 přineslo značný nárůst letecké aktivity oproti loňskému roku. Letadel přibývá, a i když belgický úsek fronty nebyl samozřejmě tak exponován jako jiné, i tady se boje ve vzduchu stále stupňují.

Jacquet nevynechává jedinou příležitost k vzdušnému utkání. Na konci května, konkrétně 26. a 27. 5. a pak o měsíc později, 22. června, napadl Jacquet nepřátelské průzkumné letouny a nárokoval jejich sestřely, ani jednou mu však nebylo vítězství uznáno.

Již od den později po posledním nepotvrzeném vítězství však tandem Jacquet-Robin napadl formaci 4 dvoumístných LVG, doprovázených třemi stíhacími Fokkery. Následoval zuřivý souboj, během nějž Robin pálil na všechny strany, zatímco Jacquet prudce manévroval, aby Němcům ztížil zamíření. Belgická osádka nakonec šťastně unikla, i když jejich Farman byl plný otvorů po střelách. Robin naopak po návratu nárokoval jeden Fokker jako pravděpodobně sestřelený, protože naposledy jej viděl v neřízeném pádu. Pozemní pozorovatelé v předních liniích však tentokrát dosvědčili, že Fokker se zřítil a havaroval, takže osádce byl přiznán sestřel. Šlo o celkově třetí Jacquetův úspěch.


Poručíci Fernand Jacquet a Louis Robin pózují před strojem Farman F 40. Jacquet si potrpěl na výrazné "lebkové" symboly na přídích jeho strojů
Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Za své úspěchy byl opět citován v denním rozkazu velitele armády ze dne 27. 6. 2016:

"Pilot důstojník výjimečných zásluh slouží nepřetržitě od počátku kampaně provádějíce množství často nebezpečných průzkumných letů se smělostí, kterou neustále prokazuje. I když nelétá na zvláštním stíhacím letadlem, nikdy neváhá vyhledávat a útočit na nepřátelské létající aparáty. 20. května napadl postupně všechny jednotky letky pěti německých letadel. Díky svým brilantním pilotním dovednostem umožnil svému pozorovateli sestřelit jedno z těchto letadel."

Rušný byl i 30. červen. Osádka Jacquet-Robin odstartovala ve 13:15 přičemž nad Houthulstským lesem napadla dvojici německých LVG. Oba Němce se jim podařilo zahnat za vlastní linie.

Po návratu v 15:00 doplnili palivo a munici a o půl hodiny později znovu vzlétli. Ve vzduchu se připojili k Farmanu F.40 z francouzské escadrille MF 36, jenž pilotoval Sgt. Barthes, přičemž funkci střelce vykonával mechanik Baudoin. Francouzi právě bojovali s jedním Aviatikem, kterého Belgičané zahnali na německou stranu zákopů. Francouzi zatím napadli dvojici LVG a společně s Belgičany se jim jednoho podařilo sestřelit. Sestřel šel na konto belgické osádky.

Občas je možno nalézt informaci, že těžce raněným pilotem sestřeleného stroje od Kasta 2 byl Oblt. Franz Walz, budoucí nositel řádu Pour le Mérite. Avšak Walzova jednotka byla počátkem července převelena na sommský úsek fronty, kde bojovala proti Britům. Zdá se to tedy velmi nepravděpodobné.

Belgičané podle všeho sestřelil stroj patřící Marine Feld Flieger Abteilung 2, přičemž osádka pilot Vizeflugmeister Arnold Dohmen a Leutnant der Reserve Albert Siebert zahynula. Tuto verzi podporuje i fakt, že němečtí letci byli pohřbeni ve Vladslo, které leží od Houthulst (tedy hlášenému místu sestřelu) necelých 10 km.

Jacquet nepolevuje. 28. července s Robinem napadli a zahnali německé LVG od belgických linií u Langemarcku, poté zaútočili ocelovými šipkami na německý balón a odpoledne zakončili hloubkovým útokem na německé letiště u Ghistelles.

V létě 1916 také osádka Jacquet – Robin dostává nový stroj. Jedná se o letoun typu Farman – Nélis. Poručík Georges Nélis, který sloužil v belgické jednotce pro údržbu a opravy letecké techniky, v průběhu roku 1916 společně s inženýrem Demontym pracoval na zlepšení nevalných výkonů stávajících Farmanů F.40. Vytvořili spolu celkem šest různých prototypů označených jako GN 1 až GN 6. Úpravy zahrnovaly experimenty s tvarem gondol a křídel, rozmístěním chladičů, použitím různých typů pohonných jednotek apod.

Jacquet s Robinem se zúčastnili testování prvního stroje s označením GN 1 a pravděpodobně se právě na něm dne 8. září 1916 nerozhodně utkali s německým strojem nad Bixschoote. Krátce po tomto souboji však byli vážně zasaženi protiletadlovým dělostřelectvem a museli nouzově přistát na vlastní straně zákopů, stroj byl však při havárii zničen.

Osádka nicméně rychle dostala ke zkouškám prototyp GN 2, na němž od konce září do začátku příštího roku vykonala řadu bojových letů.

V prosinci 1916 také Jacquet povýšil - byl jmenován kapitánem a převzal velení le Escadrille de Chasse. Bohužel však k tomu došlo za velmi nešťastných okolností. Dosavadní velitel kapitán Demanet se dostal do hádky s Jacquetovým pozorovatelem Robinem, během níž se neovládl a na jednu z Robinových drzostí odpověděl políčkem, po němž se podle svědků 23letý Robin „posadil na zadek“. Robin podal oficiální stížnost a Capt. Demanet, zkušený velitel a předválečný pilot, držitel belgického leteckého dekretu č. 60 z roku 1912, byl zbaven velení a převelen ke své původní zbrani, totiž k dělostřelectvu. Celou historku by bylo možno prohlásit za frašku, nebýt tragického konce. Pouhý jeden den před koncem války, 10. 11. 1918, Capitaine Demanet padl na pozici své baterie u Landuyt smrtelně zasažen střepinou dělostřeleckého granátu…

To je však zatím vzdálená budoucnost. Belgické pozorovací letky (a tedy i Jacquet létající na dvoumístných typech) v zimě 1916/1917 řeší především otázku přezbrojení. Zastaralé Farmany je možno prohlásit za kdeco, jen ne za letadlo vhodné ke vzdušnému boji. Belgičanům se konečně daří vyjednat dodávku britských dvoumístných strojů Sopwith 1 ½ Strutter.

Jacquet a Robin nicméně ještě 1. února 1917 vzlétli na svém GN 2, přičemž v průběhu své druhé hlídky toho dne narazili na hnědý dvousedadlový Rumpler ve výšce 4000 metrů a v 15:15 hod. jej poslali k zemi poblíž Lombardszijde. Šlo o páté potvrzené vítězství Fernanda Jacqueta, který se tímto stal prvním belgickým esem. Občas je možno narazit na tvrzení, že Jacquet toho dne letěl na novém Strutteru, to však není možné, protože prvních osm strojů tohoto typu převzalo belgické letectvo až v březnu 1917.

Pokud je mi známo, byl Jacquet jediným spojeneckým esem, které tento statut získalo na strojích Farman. Přesto jistě rád tento typ opustil ve prospěch modernějších Strutterů. Jak jsem již zmínil, Belgie nejprve odebrala 8 strojů, které v průběhu následujících týdnů doplnilo dalších 30 strojů postavených licenčně ve Francii.

Jacquet se na nový typ rychle přeškolil a měl v té době již takovou pověst, že byl vybrán pro speciální misi. Belgická armáda v té době měnila svoji operační doktrínu. Koncem roku 1916 dokončila přezbrojení na moderní výzbroj jak pěchotní tak dělostřeleckou, a nyní se hodlala přeorientovat s čistě defenzivní strategie, na strategii „aktivní frontové politiky“, zahrnující dělostřelecké přepady a lokální útoky na pozice nepřítele s cílem jej znepokojovat, ničit opevnění a získávat zajatce.

Belgický král Albert I. se rozhodl osobně zúčastnit průzkumného letu nad frontovou linii, aby si udělal představu o situaci a Jacquet se tak 18. března 1917 stal prvním belgickým pilotem, jemuž se dostalo té cti, vykonat bojový let s panovníkem na místě pozorovatele. Doprovázela je pětice stíhacích Nieuportů, kterou Jacquet vyčlenil ze své 1. stíhací letky.

Král Albert I. byl pověstný svým zájmem o letectví i dění na frontě. Takovýchto letů později absolvoval celou řadu a stal se tak jedinou hlavou státu ze všech mocností 1. sv. války, která se osobně zúčastnila bojových operací.

Vraťme se však k Fernandu Jacquetovi. Bohužel pro rok 1917 jsou informace o něm dosti skoupé. Koncem roku 1917 se Jacquetův pozorovatel Robin sám nechal zapsat pilotní školy a Jacquetovi nyní dělal pozorovatele poručík Marcel de Crombrugghe de Looringhe.

V prosinci 1917 byl Jacquet povýšen do hodnosti Capitaine-commandant (nejvyšší hodnost v hodnostním sboru nižších důstojníků belgické armády, jakýsi mezistupeň mazi kapitánem a majorem).

V té době také dochází k další reorganizaci. Tři stíhací letky byly v únoru 1918 sloučeny do stíhací skupiny, přičemž král Albert I. se osobně zasadil, aby velitelem této skupiny byl jmenován Capt. Jacquet. Tato první vyšší belgická stíhací jednotka proto nese označení "Groupe de Chasse Jacquet" (stíhací skupina Jacquet). V březnu získává tato jednotka oficiální označení 1. stíhací skupina. Sestává ze tří letek, z 9., 10. a 11. letky. Zatímco 10. letka používá Spady, 9. a 11. letka je vyzbrojena Hanrioty HD. 1, přičemž výzbroj 11. letky doplňují ještě britské Sopwith Camely. Skupina bázuje na letišti De Moeren.

Jacquet samozřejmě i nadále létá na dvoumístném Strutteru. S údržbou a náhradními díly není žádný problém, protože z téhož letiště operují také 2. a 3. letka obě vyzbrojené právě Struttery. Jacquet se v té době velmi zasazoval o přijetí nových dvoumístných strojů pro průzkumné letky. Snažil se získat britský typ Bristol F.2B Fighter, avšak neúspěšně.

Nakonec belgické letectvo od března 1918 začalo dostávat typ SPAD XI. Je zajímavé, že stroj, jenž byl Francouzi odmítnut jako stroj se slabými výkony, Belgičané přijali s nadšením. Vzniká tak zajímavá paralela s belgickými stíhacími Hanrioty.

Belgičtí letci na dvoumístných SPADech oceňovali zejména vysokou rychlost. Ve výšce 3500 byly prý stejně rychlé jako Hanrioty, které jim občas poskytovaly doprovody, a byly rychlejší než britské Sopwith Camely. Belgické osádky je považovaly více než rovnocenné německým stíhačům. Určitou zajímavostí bylo, že dvojice strojů tohoto typu byla trvale vyčleněna pro krále, který na nich vyrážel čas od času nad frontu.


Král Albert I. za kulometem Lewis se připravuje ke vzletu ve stroji SPAD XI. Za řízením sedí pilot poručík Crombez. Král těchto letů absolvoval celou řadu
Zdroj obrázku: https://wwi.hut2.ru/avia/SpadSXI/SpadSXI.htm

Jacquet právě na strojích tohoto typu vybojoval své poslední souboje. Nejprve v červnu po souboji s Fokkerem Dr.I pozoroval svého protivníka v neřízeném pádu, avšak to k uznání sestřelu nestačilo.

Sám naopak 3. října utrpěl lehké zranění, odmítl však hospitalizaci a nálsedujícího dne již byl opět ve vzduchu. Shodou okolností právě toho dne, 4. října 1918, byl jeho SPAD napaden německou dvousedadlovkou typu Rumpler, kterou jeho střelec poručík de Crombrugghe dokázal zničit, takže mu toto vítězství bylo oficiálně uznáno jako jeho první sestřel. Pro Jacqueta to již byl šestý úspěch, což bylo zmíněno i v další armádní citaci ze dne 13. října 1918:

"Velmi zanícený a velmi zkušený pilot důstojník: napaden 4. října 1918 během mise nad nepřátelskými liniemi, manévroval klidně a chladnokrevně, aby svému pozorovateli umožnil sestřelil nepřátelské letadlo (6. vítězství).“

Posledního vítězství dvojice Jacquet / de Crombrugghe nad dalším Rumplerem C pak docílila 6. listopadu, pouhých 5 dnů před koncem války.

Jeho bojový účet se tak zastavil na následujících hodnotách: během války absolvoval 344 bojových letů, během nichž se zúčastnil 126 vzdušných bojů. Sestřelil 7 nepřátelských letounů jistě a dalších 9 vítězství mu nebylo uznáno.

Za své výkony byl šestkrát citován v denním rozkazu belgické armády a jednou v rozkazu francouzské armády. Byl jmenován rytířem Leopoldova řádu, dále byl vyznamenán belgickým Válečným křížem, Medailí Vítězství a Pamětní medailí na válku 1914-1918. Obdržel také řadu zahraničních vyznamenání. Francouzi jej jmenovali rytířem Řádu čestné legie a dekorovali jej svým Válečným křížem. Byl také nositelem ruského řádu Sv. Anny a prvním Belgičanem, který obdržel britský Distinguished Flying Cross.

Král Albert I. jej požádal, aby byl osobním pobočníkem jeho dcery princezny Marie Josefy Belgické, což však Jacquet, jenž se na takovou společenskou funkci necítil, odmítl.

V roce 1920 odešel Jacquet z armády. O rok později spolu se svým starým přítelem Robinem založil leteckou školu SEGA v Gosselies, přičemž firma se současně pokoušela vyvíjet a vyrábět letouny. Pro nás je určitě zajímavé, že vyprodukovala v licenci 5 kusů československých stíhacích letounů Avia BH 21. I na těchto strojích pak probíhal výcvik v Jacquetově škole výcvik budoucích belgických stíhacích pilotů, jejichž počáteční výuku ministerstvo obrany svěřilo právě Jacquetově škole.

Když Němci roku 1940 znovu napadli Belgii, Jacquet se aktivně zapojil do hnutí odporu. Ve spolupráci se spojeneckými tajnými službami zorganizoval síť, jejímž úkolem bylo zachraňovat, skrývat a napomáhat k návratu do Anglie spojeneckým letcům sestřeleným nad Belgií; síť pomohla přibližně 160 letcům.
V roce 1942 však byl zatčen a uvězněn v pevnosti Huy až do konce války. S podlomeným zdravím se vrátil do svého domu v Leval-Chaudeville, kde zemřel 12. října 1947 ve věku 58 let. Byl pohřben na místním hřbitově. Proslov nad rakví pronesl jeho starý spolubojovník Louis Robin.

Tabulka sestřelů F. Jacqueta:
     
Poř.č.DatumVlastní letounProtivníkVýsledekMístoPoznámka
117.4.1915Farmandvoumístný Aviatikzničen, shořelBeerstPrvní vítězství belgického letectva; střelec poručík Henri de Vindevoghel
nepotvrzeno20.6.1915Farmanneidentifikovánneřízený pád-střelec poručík Louis Robin
nepotvrzeno26.7.1915Farmandvoumístný Aviatikpřinucen k přistáníWestendestřelec poručík Louis Robin
220.5.1916FarmanhydroplánzničenNieuwpoortstřelec poručík Louis Robin
nepotvrzeno26.5.1916Farmandvoumístný Aviatikneřízený pádTourhoutstřelec poručík Louis Robin
nepotvrzeno27.5.1916Farmandvoumístný Aviatikpřinucen k přistáníKoekelarestřelec poručík Louis Robin
nepotvrzeno22.6.1916Farmandvoumístné LVG zničenStadenstřelec poručík Louis Robin
323.6.1916FarmanFokkerzničenKoekelarestřelec poručík Louis Robin
nepotvrzeno30.6.1916Farmandvoumístný Aviatikpřinucen k přistáníHandzamestřelec poručík Louis Robin
nepotvrzeno8.7.1916Farmandvoumístné LVG zničenMiddelkerkestřelec poručík Louis Robin
nepotvrzeno30.7.1916Farmandvoumístné LVG zničenHouthulststřelec poručík Louis Robin
430.7.1916Farmandvoumístné LVG zničenHouthulststřelec poručík Louis Robin
51.2.1917Farmandvoumístný Rumpler zničenLombardsijdestřelec poručík Louis Robin
nepotvrzeno5.6.1918SPAD S.XIFokker Dr.Ineřízený pádHouthulststřelec poručík Marcel de Crombrugghe
64.10.1918SPAD S.XIdvoumístný Rumplerpřinucen k přistáníGitsstřelec poručík Marcel de Crombrugghe
76.11.1918SPAD S.XIdvoumístný strojpřinucen k přistáníGhentstřelec poručík Marcel de Crombrugghe


Zdroje:

Jon Guttman: Pusher Aces of World Ear 1, Osprey Publishing, Oxford 2009, ISBN 978 1 84603 417 6

Gary C. Warne: Sovereign in the sky - Belgium's King Albert 1 over the war front warnepieces.blogspot.cz

Alphonse Dumoulin, Georges Lecomte: Fernand Jacquet, https://www.vieillestiges.be/fr/articles

www.belgian-wings.be

https://www.sambrerouge14-18.be/beaumont/

https://wwi.hut2.ru/avia/SpadSXI/SpadSXI.htm

encyclopedia.1914-1918-online.net

aces.safarikovi.org

encyclopedia.1914-1918-online.net
URL : https://www.valka.cz/Jacquet-Fernand-Maxmillien-Leon-t207197#602005 Verze : 2
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více