Intendanční park typ I [1939-1939]

Intendanční park typ I – Park intendentury typ I – Supply Park Unit Type I


Vojskový oddíl intendanční služby válečného stavu byl nově zformován v době poplachové nebo všeobecné mobilizace. Park typu I byl zařazen do sestavy armády nebo pěší divize a byl výkonným orgánem přednosty intendanční služby, jemuž byl podřízen.


Sestava parku:
1) velitel
2) velitelský roj
3) pomocné a administrační družstvo
4) exploatačně-rozdělovací četa
5) chlév a jatka
6) sklad masa
7) park PHM
8) polní kantýna


Exploatačně-rozdělovací četa pobírala potraviny z určeného vojenského zásobovacího zdroje a rozdělovala je mezi divizní jednotky. V případě nedostatku vojenských zdrojů prováděla exploataci potravin v terénu.


Ve chlévě byla udržována jednodenní zásoba jatečního dobytka.
Jatka prováděla každodenní porážku dobytka v množství určeném přednostou intendanční služby tak, aby se maso dostalo k jednotkám v odpoledních hodinách před dnem jeho konzumace.


Taktické svazky neměly ve své sestavě polní pekárny a tak pečivo zajišťovaly v civilních i vojenských stacionárních pekárnách rozvinutých v prostoru činnosti. V případě nedostatečné výrobní kapacity těchto pekáren bylo pečivo dopravováno ze zásob vyššího svazu (armáda, vyšší zápolní velitelství). Existovala rovněž možnost podpory pojízdnou polní pekárnou ze stavu operačního svazu nebo zálohy Hlavního velitelství.


Zásobování masem, bramborami, senem a slámou bylo prováděno zásadně formou nákupu ze zdrojů místní infrastruktury.


Tabulkové počty parku:
důstojníci – 6
poddůstojníci – 32
vojíni – 79
pušky - 75
koně – 47
trénové hipomobilní povozy – 12
speciální hipomobilní povozy – 10
kára - 1
nákladní automobily (nosnost do 2 tun) – 3
motocykly - 1
jízdní kola – 18








Zdroje:
pl.wikipedia.org


Literatura:
Nawrocki, Antoni: Zabezpieczenie logistyczne wojsk lądowych Sił Zbrojnych II RP w latach 1936-1939, Agencja Wydawnicza ULMAK, Pruszków 2002
Rybka, Ryszard, Stepan, Kamil: Najlepsza broń. Plan mobilizacyjny „W″ i jego ewolucja, Oficyna Wydawnicza „Adiutor″, Warszawa 2010